Novinky ze stáje Nikonu – jaké jsou?

Nikon nedávno představil, kromě jiného, první digitální zrcadlovku s čipem velikosti filmového políčka. U nejednoho fotografa tím způsobil překvapení. Co novinky budou znamenat?

Nové objektivy

Nikkor 24-70mm f/2.8G ED AF-S

Začneme ale pomalu z druhé strany. Jednou z novinek je objektiv Nikkor 24-70mm f/2.8G ED AF-S. Je optimalizován pro digitální zrcadlovky (zejména speciální antireflexní vrstva Nano Crystal Coat) a obsahuje snad všechno, co by se od profesionálního objektivu dalo očekávat: ultrazvukové (tiché a rychlé) ostření, čočky z ED skla pro minimalizaci chromatické vady, možnost okamžitého ručního ostření bez přepínání nebo gumové těsnění kolem bajonetu. Jedná se bezpochyby o profesionální objektiv, který je určen jako „základní“ pro novou vlajkovou loď Nikon D3.

Nikkor AF-S 600mm f/4G ED VR

Další tři nové objektivy jsou určené hlavně těm, kdo potřebují fotit na dlouhé vzdálenosti – např. sportovním fotografům nebo lovcům divoké zvěře. Všechny tři jsou vybavené stabilizátorem obrazu, čočkami z ED skel a antireflexními vrstvami Nano Crystal Coat. Jedná se konkrétně o tyto modely: Nikkor AF-S 400mm f/2.8G ED VR, Nikkor AF-S 500mm f/4G ED VR a Nikkor AF-S 600mm f/4G ED VR.

Nikkor 14-24mm f/2.8G ED AF-S

O stupeň zajímavější novinkou je ultraširokoúhlý zoom Nikkor 14-24mm f/2.8G ED AF-S. Tento objektiv vykreslí i plné kinofilmové políčko, což by nebylo až tak přelomové, např. Sigma 12-24mm f/4.5-5.6 EX DG ASPHERICAL HSM je ještě o něco širší, nicméně toto je první objektiv tohoto rozsahu, který by měl konstantní světelnost 2,8 (nebo aspoň o žádném jiném nevím), což z něj dělá opravdu unikátní kousek, hlavně ve spojení s novou zrcadlovkou Nikon D3. Na ostatních digitálních zrcadlovkách bude bohužel degradován na „pouhých“ 21-36mm. Bude zajímavé, jakou Nikon nastaví cenovou politiku u tohohle objektivu, ve srovnání např. se zmíněnou Sigmou nebo s Nikkorem 12-24mm f/4G ED-IF AF-S DX (i když je jasné, že ani jeden z uvedených objektivů se s ním nedá přímo srovnávat).

Nikon D300

Nikon D300 – pohled na přední stěnu

Druhou nejzajímavější novinkou je nová digitální zrcadlovka Nikon D300, což je přímý následník velmi povedeného Nikonu D200. Co přináší nového? Pokusím se komentovat jen ty nejzajímavější novinky s tím, že Nikon D200 vlastním a porovnávám ho s novým D300.

Nový čip

Nejzajímavější novinkou je samozřejmě nový čip. Jedná se o CMOS (D200 má CCD) s rozlišením 12,3 MPix (10,2 MPix u D200). První, co mě při pohledu na tuto informaci napadlo je, jestli nebude problém se zvýšeným šumem, protože na stejné ploše čipu je najednou o cca 20% víc světlocitlivých buněk. Na druhou stranu je použita technologie CMOS, která je obecně proti CCD vůči šumu odolnější. Asi až praxe ukáže, jak si nová D300 bude stát. Nárůst rozlišení pro mně osobně ale není nijak zvlášť zajímavý, protože rozdíl není tak zásadní. Když se na to podíváme z hlediska možného tiskového výstupu v rozlišení 300 dpi, tak z D200 je možné bez úprav tisknout fotky 32,78 x 21,95 cm, z D300 pak 36,31 x 24,11 cm. Tento rozdíl není pro mně z hlediska výsledné kvality nijak rozhodující, lineární nárůst je cca 10%, což je z mého pohledu zanedbatelné.

Je ale otázkou, jestli se jedná o nedávno ohlášený čip Sony (IMX021). Řekl bych, že to je velmi pravděpodobné, protože Nikon se Sony spolupracuje velmi úzce, ale nikde jsem nenašel nějaké oficiální potvrzení nebo vyvrácení téhle informace. Pokud to ovšem je Sony, tak se podle mě můžeme brzy dočkat uvedení i u dalších značek (Sony Systém α, Pentax K). Na druhou stranu, uvedený čip deklaruje jen 12bit A/D převodník, kdežto Nikon D300 má 14bit – ale kdo ví? Mimochodem, právě zmíněný 14bit A/D převodník je jednou z věcí, která by mě z hlediska přechodu celkem lákala, poskytuje totiž podstatně větší prostor pro barevnou věrnost a následné úpravy.

O něco zajímavější je informace o citlivosti, nová D300 má rozsah ISO 200-3200 s možností „boostu“ na ISO 100-6400, kdežto D200 má rozsah od ISO 100-1600 s možností „boostu“ na ISO 3200. Musím říct, že se mi ISO 100 na D200 líbí daleko víc, než mít možnost jít až na ISO 6400 s D300.

Konečně také Nikon zabudoval systém pro čištění prachu na filtru před čipem. Je jasné, že to nefunguje na všechny nečistoty a není to argument, kvůli kterému bych teď D200 prodával, ale je to rozhodně věc, která Nikonu chyběla proti konkurenci a jsem rád, že ji konečně nabídli.

Live View

Nikon D300 – pohled na zadní stěnu

Další poměrně zajímavou novinkou je Live View – systém pro zobrazování reálného děje před objektivem na displeji – známá to věc všem majitelům kompaktních digitálů, kteří jinak ani komponovat nemohou. Nikon nabízí dva režimy – z ruky (používá standardní AF systém, takže musí při zaostřování na okamžik sklopit zrcátko) a ze stativu (používá zaostřování přímo na čipu pomocí tzv. Contrast AF). V kombinaci s novým třípalcovým displejem s více než 900 tis. pixely, VGA rozlišením a s HDMI výstupem se z toho stává pomalu malé “domácí kino” :-). Uznávám, že v některých momentech se Live view může hodit, zvlášť, když úhel „viditelnosti“ displeje je 170°, nicméně pro mě osobně to není důvod, abych přecházel z D200. Navíc obnovovací frekvence je „jen“ 15x za sekundu, takže obraz může být v některých případech docela trhaný (pro srovnání, Canon EOS 1Ds Mark III má obnovovací frekvenci dvojnásobnou).

Nový AF

Rozložení zaostřovacích bodů

Nový AF systém obsahuje 51 zaostřovacích bodů. Abych se přiznal, nikdy mi nebylo moc jasné, na co jich tolik je a jak se mezi nima dá rychle přepínat, takže asi nedokážu tuhle vlastnost moc ocenit. Většinu času stejně ostřím středovým a překomponovávám, jen celkem výjimečně přepínám na jiný bod. Ze stativu to je samozřejmě něco trochu jiného, ale zatím mi těch 11 bodů na D200 bohatě stačilo. Zajímavé ale je, že obsahuje sledování zaostřeného objektu s ohledem na jeho barvu a dodatečnou kalibraci až pro 20 různých objektivů. Nejsem si jistý, jestli to je odpověď na možné problémy s BF/FF zaostřováním, ale každopádně je to zajímavá vlastnost hlavně pro ty, kteří fotí s požadavkem na minimální hloubkou ostrosti.

Další zajímavosti

Mezi další zajímavosti patří zvýšení rychlosti snímání z 5 na 6 snímků za sekundu (při provozu na baterku) nebo až 8 snímků s připojeným battery packem. Opět – není to věc, která by mně nějak zásadně omezovala, takže přecházet kvůli tomu nebudu.

Ani 150 tis. cyklů závěrky nejsou tím správným argumentem, tolik fotek stejně nevyfotím během „životnosti“ D200 ani D300. Nicméně je to jistá známka kvality, stejně jako pogumované tělo odolné proti prachu a vlhkosti.

Další vylepšení jsou z mého pohledu spíš drobná (Active D-Lighting, Scene Recognition System, UDMA support, apod.).

Přejít nebo zůstat?

Celkově shrnuto, nepřináší D300 proti D200 zase tolik zásadních vylepšení, aby se mi vyplatilo na ni přejít. Za zmínku stojí deklarované zlepšení výdrže baterie, což u D200 je často zmiňovaný problém, ale to asi ukáže až reálný provoz, o kolik to dokázali zlepšit (upřímně si myslím, že to o moc nebude, on ten 3“ displej taky asi nebude nějaký velký „šetřílek“ :-), zvlášť, pokud se bude používat Live View). Nicméně pokud někdo uvažuje o nákupu D200, tak by se mu asi vyplatilo ještě chvilku počkat a koupit si až D300. Otázkou ale zůstává, jak dlouhou chvilku bude muset čekat – po zkušenostech s Nikonem D200 to taky může znamenat, že si ho teď nezávazně objedná a až za rok ho bude mít. V takovém případě si klidně D200 kupte, o nic zásadního nepřijdete a hlavně budete moct už fotit… V budoucnu by se mohly objevit různé výprodejové akce, zlevnění nebo akce typu „cash-back“, což může být výhodné i po finanční stránce.

Nikon D3 – první digitální zrcadlovka s čipem velikosti kinofilmového políčka!

Nikon D3 – pohled na přední stěnu

Tahle novinka je opravdu výrazná!!! Většina lidí (včetně mně) přestala doufat, že by Nikon ještě někdy přišel s digitální zrcadlovkou, která by měla čip formátu kinofilmu. Dokonce ještě na tiskové konferenci k uvedení Nikonu D200 v listopadu 2005 zástupci českého Nikonu svorně tvrdili, že Nikon ani na vývoji takového čipu nepracuje a že na takovou zrcadlovku nemáme ani čekat. Podporovali to dalšími oznámeními o nových DX objektivech, což pochopitelně vedlo k tomu, že po uvedení Canon EOS 5D spousta Nikonistů rozprodala svoje vybavení a přešla ke konkurenci (dokonce i já jsem nad tím jednu dobu uvažoval, ale pak přišla D200 a já se rozhodl zůstat). Je nad slunce jasné, že má v tomhle směru Nikon proti Canonu velké zpoždění a že o spoustu svých věrných díky tomu přišel, nicméně teď už se situace obrátila a snad se blýská na lepší časy… 

Formát FX

Nikon D3 – pohled na zadní stěnu

Uvedením D3 zavádí Nikon novou zkratku „FX“ pro označení formátu čipu digitálních zrcadlovek, které velikostí odpovídají kinofilmovému políčku. První představitel se „honosí“ těmito technickými parametry:

Nový snímací čip D3

Fyzická velikost: 36 x 23.9 mm
Typ snímače: CMOS
Celkový počet obrazových bodů: 12,9 MPix
Efektivní počet obrazových bodů: 12,1 MPix
Rozteč obrazových bodů: 8.45µm

Jedná se o čip, který vyvinul přímo Nikon (ale je otázkou, kdo ho skutečně vyrábí – možná ho fyzicky vyrábí Sony podle návrhu Nikonu). Nikon už vlastní čip vyzkoušel v modelu D2H). Bez povšimnutí by určitě neměl zůstat patent, který Nikon podal – jestli to ale bude mít nějaký praktický dopad je samozřejmě otázkou budoucnosti.

Rozlišení čipu není nijak zázračné, odpovídá to Canonu EOS 5D (např. nedávno oznámená novinka Canon EOS 1Ds Mark III má rozlišení 21,1 MPix). Nicméně 12 MPix by mně osobně bohatě stačilo, vyšší rozlišení pak produkuje jen zbytečně velké soubory. Navíc díky velké vzdálenosti jednotlivých pixelů je opravdu velmi příznivá úroveň šumu, která dovoluje jít až na ISO 25600! Nicméně ve srovnání s právě zmíněným EOSem 1Ds Mark III je jasné, že pokud nebude Nikon chtít hrát pouze druhé housle, bude muset časem nabídnout i čipy s vyšším rozlišením.

Ať je to tak nebo onak, čip je tady a kolem něj je postavená nová zrcadlovka Nikon D3.

Většina parametrů je společná

Pokud porovnáme parametry Nikonu D3 a D300 zjistíme, že většina z nich se nápadně podobá. D300 je prostě „menší brácha“ a podle toho to tak vypadá. Těch zásadních rozdílů moc není:

• Nikon D3 je profesionální tělo s integrovanou vertikální spouští a battery-gripem (k D300 lze dokoupit).
• Nikon D3 obsahuje kevlarovou závěrku s garancí na 300 tis. cyklů (proti 150 tis. cykly u D300).
• Nikon D3 má dva sloty pro CF karty pro paralelní nebo sériový zápis – v případě sériového se použije první karta do zaplnění a pak teprve druhá, v případě paralelního lze zvolit, jestli se mají snímky zapisovat na obě karty (backup) nebo se na jednu zapisují RAW data a na druhou JPEG náhledy.
• Nikon D3 nabízí různé režimy snímání:
  • Plný FX formát (s rychlostí až 9 snímků za sekundu)
  • DX formát s automatickým ztmavením okrajových částí hledáčku (s rychlostí až 11 snímků za sekundu a rozlišením cca 5,1 MPix, kdy využívá jen středovou část čipu, kterou dokážou vykreslit stávající DX objektivy)
  • Formát 5:4 s rozlišením (s rychlostí až 9 snímků za sekundu a rozlišením až 10 MPix)
• Základní citlivost je obou stejná, ale u D3 je „boost“ možný v rozsahu ISO 100 – 25600(!).
• U Nikonu D3 je možné využít kontrolu vodorovnosti – zcela jistě nahradí klasickou bublinkovou vodováhu v sáňkách blesku – teď se to už nastavuje podle displeje a hledáčku… Ovšem funguje to jen v jedné ose (levá – pravá).
• Bohužel v Nikonu D3 nehledejte systém pro čištění filtru před čipem – z mně neznámého důvodu tam není… ;-(

Jinými slovy, D3 je nabitá novými funkcemi, které stojí za povšimnutí, ale hlavní je ten formát čipu, díky kterému se např. můj nejoblíbenější objektiv Nikkor 17-35mm f/2,8 AF-S dostane zase naplno do akce! Na druhou stranu jsem trochu zklamaný, že po nasazení dalšího oblíbence, Nikkoru 18-200mm VR, budou výstupem jen fotky s cca 5,1 MPix rozlišením, což je na dnešní dobu i pro moje potřeby docela málo… Ale co se dá dělat, podobný objektiv pro kinofilm zatím neexistuje, takže se s tím budu muset buď smířit nebo počkat, až někdo něco podobného vyrobí.

Koupit nebo počkat?

Když se sám sebe zeptám, jestli do Nikonu D3 jít hned nebo ještě počkat, tak odpověď zatím úplně neznám. Sice mě plný formát láká, to nepopírám, na druhou stranu se mi ale moc nelíbí gigantické rozměry těla a raději bych byl, kdyby Nikon vyrobil něco podobného Canonu EOS 5D, který je (podobně jako Nikon D200) poměrně kompaktní a přitom dostatečně výkonný. Asi si teda ještě nějakou chvilku počkám na levnější a kompaktnější verzi.

Jak Nikon D3, tak i D300 by měly přijít na trh koncem letošního roku. Jaká bude ale skutečnost s dodávkami je otázkou, po zkušenostech s předchozími modely si troufám předpovídat, že čekací lhůty budou cca půl roku…