Fotografujete sport, zvířata ve volné přírodě, ptáky? Pak následující recenze popisuje výrobek z říše snů právě pro vás….
Objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX HSM byl představen v roce 2002. Já jsem tento objektiv měl poprvé v ruce na výstavě Photokina 2004. V květnu 2005 byla firmou Sigma provedena inovace “DG” – optimalizace pro použití s digitálními zrcadlovkami.
Parametry
Objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM doplňuje ve výrobním programu firmy Sigma velmi širokou paletu objektivů. Paletu, kterou jistě tomuto výrobci z Tokia mnozí závidí. Tento výrobek patří do prestižní řady EX objektivů. To má zaručovat vysokou kvalitu provedení.
| Technická specifikace objektivu Objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM | |
| Ohnisková vzdálenost | 300-800mm |
| Světelnost | 5,6 |
| Konstrukce objektivu | 18 prvků v 16 seskupeních |
| Úhel záběru | 8,2° – 3,1° |
| Maximální clona | 32 |
| Počet lamel | 9 |
| Nejkratší zaostřitelná vzdálenost (m) | 6 (platí pro všechny ohniskové vzdálenosti) |
| Otáčející se přední část objektivu | ne |
| Stupnice vzdáleností | ano |
| Filtrový závit (mm) | 46 (zadní) |
| Sluneční clona | součástí dodávky |
| Hmotnost (g) | 5870 |
| Délka (mm) | 541,5 |
| Průměr (mm) | 156,5 |
| Pro AF těla fotoaparátů | Canon, Nikon, Sigma |
| Současná cena v Kč s DPH (doporučená cena dovozce) | 184.990,- Kč (dodává se pouze na objednávku) |
Praxe
Objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM je dodáván včetně bajonetové sluneční clony, UV a polarizačního cirkulárního filtru 46mm a kvalitního pouzdra s popruhem přes rameno. Sluneční clona může být v transportní poloze uchycena na objektivu v obrácené poloze.
Popis začneme směrem od bajonetu k přední části objektivu. Ve výhodné poloze blízko těla fotoaparátu je přepínač, umožňující volit režim ostření AF nebo MF. Je bez problémů v dosahu levé ruky a lze tak rychle přepínat mezi oběma režimy ostření. Objektiv umožňuje ruční ostření i v poloze přepínače AF kdykoli a bez jakéhokoli poškození mechanizmu automatického zaostřování. V zadní části objektivu se nachází zásuvka pro filtry o průměru 46mm a kroužek otáčení filtru. Nastavení a změna ohniskové vzdálenosti je řešena otočným prstencem. Úhel otočení mezi oběma krajními ohnisky je cca 90°. Prstenec má rovnoměrný chod, klade optimální odpor a pochválit je možno i jeho šířku a povrchovou úpravu. Také umístění na tubusu objektivu je ergonomicky vhodné a při fotografování jde snadno používat. Další prstenec na objektivu slouží k ručnímu zaostřování. Má o něco větší průměr, než prstenec nastavení ohniskové vzdálenosti a je umístěn blíže k přední části objektivu. I jeho rozměry a povrchová úprava zaslouží pochvalu. Ostřící prstenec klade menší odpor než prstenec nastavení ohniskové vzdálenosti, což je pro přesné ostření vhodné. Při režimu AF jde kdykoli ostřící prstenec uchopit a ručně doostřit. Mezi prstencem nastavení ohniskové vzdálenosti a ostření je za krycím sklem umístěna stupnice zaostřené vzdálenosti. Pro teleobjektiv je nezbytná stativová patka. U tohoto extrémního objektivu to platí několikanásobně. Také jí výrobce věnoval patřičnou pozornost. Je řešena jako otočná s vyznačením polohy fotografování na šířku a na výšku. Není snímatelná, ale to by u tohoto objektivu stejně nemělo žádný smysl. Rozměry a provedením odpovídá váze a délce objektivu. Ve spodní části jsou celkem 4 závity pro stativové šrouby (z toho jeden má rozměr 3/8“) pro dokonalé uchycení na stativ. Rovněž lze stativovou patku využít jako úchop při transportu objektivu. Za tím účelem je z vnitřní strany tvarována pro prsty na ruce. Na stativové patce a na těle objektivu jsou ještě umístěny úchyty pro nosný řemen, který je rovněž součástí dodávky.
 |
Použití objektivu Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM je posazeno do oblastí, kde je zapotřebí objektiv s dlouhou ohniskovou vzdáleností. Nejde tedy o univerzální objektiv v pravém slova smyslu. Ovšem jistou (a nemalou) míru univerzálnosti mu dodává fakt, že právě oblast dlouhoohniskových objektivů pokrývá beze zbytku. Vlastně dokonce něco přidává. Jednak rozsah, protože většina konkurence končí na maximu 600mm a potom také plynulou změnu ohniskových vzdáleností. Tato plynulost je v oblasti dlouhých ohniskových vzdáleností důležitá, protože pokud se fotografuje teleobjektivem o pevné velké ohniskové vzdálenosti a je potřeba změnit kompozici záběru přiblížením se k objektu, nestačí udělat několik kroků (jako například se standardním objektivem), ale musí se přesun provést řádově i v desítkách metrů! Tady teprve vynikne obrovská výhoda zoom objektivu oproti objektivu s pevnou ohniskovou vzdáleností.
|
|
|
||||||
|
|
|
Tento objektiv jsem vybíral poměrně dlouho. Váhal jsem mezi pevným ohniskem 500mm, 600mm a 800mm. Uvědomoval jsem si však velkou výhodu zoom objektivu. Nejen možností zvolit optimální ohniskovou vzdálenost z hlediska kompozice fotografie, ale i z důvodů při praktickém fotografování. Představte si, že fotografujete objektivem s pevným ohniskem 800mm. Úhel záběru 3,1° je již značně extrémní a z tohoto důvodu může být problém snímaný předmět v hledáčku fotoaparátu vůbec „najít“. To platí hlavně pro fotografování pohybujících se předmětů (např. ptáků v letu). Zoom objektiv umožňuje nastavit menší ohniskovou vzdálenost, fotografovaný objekt zaměřit a následně nastavit optimální větší ohniskovou vzdálenost z hlediska velikosti zobrazení snímaného předmětu a kompozice.
|
|
Zároveň jsem potřeboval objektiv s co nejdelší ohniskovou vzdáleností. Proto jsem pořád porovnával, hodnotil, zvažoval a přemýšlel o tom který zvolit. Ať jsem k úkolu přistupoval z jakékoli strany, vždy jsem nakonec skončil u objektivu Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM. Tím bylo tedy rozhodnuto z hlediska převážně technických parametrů. Nyní se tedy pokusím popsat, jak se tato volba osvědčila ve fotografické praxi.
|
Objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM vhodně doplňuje objektiv Sigma AF 120-300mm f/2,8 APO EX IF HSM. Tím je pak pokryt rozsah teleobjektivů úplně kompletně.
Při fotografování s objektivem Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM je prakticky vždy nutno použít stativ, nebo alespoň pevný monopod. Bez opory se s tímto objektivem nedá manipulovat a komponovat záběr. V případě nouze ale jako opora stačí zíďka, popelnice nebo třeba parapet okna. Ten je použit při zhotovení fotografie obytného přívěsu a dá se tak udržet i čas 1/60s při ohnisku 800mm.
|
Pevný stativ a hlava jsou nezbytnou součástí výbavy pro fotografování s takto dlouhým a těžkým teleobjektivem. Zjistil jsem, že i když stativ a hlava „papírově“ unese váhu objektivu a těla fotoaparátu, zdaleka to ještě neznamená, že je vyhráno. Mimo vlastní váhy je totiž ještě podstatná délka objektivu. To pak způsobuje, že se objektiv i přes pevně přišroubovanou destičku stativové hlavy protáčí kolem upevňovacího šroubu. Jediná možnost je využít k tomuto účelu výrobcem připravenou stativovou patku se čtyřmi stativovými závity. To znamená použít destičku stativu, která má minimálně dva upevňovací šrouby. Nároky na stativovou hlavu asi nejlépe splňují některé kulové hlavy a vůbec nejvhodnější pro takový typ objektivů je videohlava s ovládáním pákou a fluidním tlumením. Oba typy stativových hlav se v praxi velmi osvědčily. Jediným problémem je, že cena vyhovující videohlavy je velmi vysoká.
|
I tak úctyhodný rozsah ohniskových vzdáleností je možno dále rozšířit telekonvertory (u Canonu extendery). Podrobnosti o jejich použití najdete v tomto článku. V případě použití telekonvertoru 2x je výsledná optická soustava o parametrech 600-1600mm f/11,2! Protože při nasazení telekonvertoru dojde ke zhoršení rozlišení a kontrastu oproti samostatně použitému objektivu (bez připojeného telekonvertoru), je třeba mít tuto skutečnost na paměti při úvaze o jeho použití. V praxi mám ověřeno, že optimální je použití telekonvertoru při fotografování dostatečně kontrastního motivu a za dobrých světelných podmínek. To platí při použití jak telekonvertorů 2x, tak i 1,4x. Pokud je snímaný objekt málo kontrastní, dojde zařazením telekonvertoru ke zhoršení brilance obrazu pod únosnou mez.
|
| Tabulka použitelnosti telekonvertorů s objektivem Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM |
|
| Typ telekonvertoru | Použitelný |
|---|---|
| Sigma APO 1,4x EX DG | ano |
| Sigma APO 2x EX DG | ano |
| Canon EF 1,4x II | ano |
| Canon EF 2x II | ano |
| Nikon TC-20E II | ano |
| Poznámka: jedná se o prakticky vyzkoušené kombinace. Funkce AF je závislá na těle fotoaparátu. Po mechanické úpravě šel nasadit i telekonvertor Nikon TC-14E (na verzi pro Nikon, pochopitelně). |
|
Hyper-Sonic Motor neboli HSM firmy Sigma zajišťuje tichý a rychlý pohon ostření. Prstenec ostření lze i v režimu AF uchopit a bez jakéhokoli přepínání na objektivu nebo těle fotoaparátu v případě potřeby kdykoli ručně doostřit. Motor objektivu Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM není na těle Canon EOS 1D Mark II nijak pomalejší, než motor objektivů Canon USM. Jen je třeba si uvědomit, že světelnost 5,6 přece jen může při šeru rychlost zaostření viditelně zpomalit oproti objektivům s clonou 2,8 nebo 4. To je ovšem pochopitelné. Nejkratší zaostřitelná vzdálenost 6m, která platí v celém rozsahu použitelných ohniskových vzdáleností se může jevit jako nedostatečná. Objektiv je však koncipován pro ostření na velké vzdálenosti a i ve srovnání s jinými dlouhoohniskovými teleobjektivy jde o příznivou hodnotu. Při nastavení ohniskové vzdálenosti na hodnotu 800mm a zaostření na vzdálenost 6m je dosažené měřítko zvětšení 1 : 6,9. Objektiv bohužel není vybaven přepínačem rozsahu ostření, což je škoda, protože díky vypnutí nepoužívaného rozsahu vzdáleností se obvykle ještě zrychlí a zpřesní práce autofokusu.
|
Kvalitní matně černá povrchová úprava značná výrobcem ZEN odpovídá výrobkům řady EX firmy Sigma. Již delší dobu používám jiný objektiv Sigma se stejnou povrchovou úpravou – objektiv Sigma AF 120-300mm f/2,8 APO EX IF HSM. Přesto, že je objektiv používán v poměrně tvrdých podmínkách, není na něm žádný šrám. Povrchovou úpravu objektivu Sigma jsem už nechtěně prověřil. Upadla mi sluneční clona (má stejnou povrchovou úpravu jako tělo objektivu) na ostré kameny a já se jen díval jak po nich poskakuje až na zem. Když jsem pak clonu sebral, žádný škrábanec! Je ovšem pravdou, že má matovaná mírně zdrsněná povrchová úprava ZEN jednu nevýhodu. Snadno se zašpiní. Nepamatuji se, že bych kdy obdobně čistil nějaký objektiv Canon nebo Nikkor. Ale vyčistit šlo zatím vždycky jakékoli zašpinění povrchu ZEN bez problémů a hlavně bez následků. I mechanické provedení objektivu je velmi kvalitní. Oba prstence ovládání ostření i změny ohniskové vzdálenosti nevykazují žádné viditelné vůle a problém není ani s jejich chodem a ovládáním. To samé platí i o ostatních mechanických částech objektivu. Velmi kladně lze hodnotit také důležitou část tohoto objektivu – stativovou patku.
|
Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM má optickou stavbu tvořenou 18 členy v 16 skupinách. V přední části objektivu je použito dvou členů ze skla ELD (Extraordinary Low Dispersion) s mimořádně nízkým rozptylem světla pro odstranění chromatické aberace. V květnu 2005 byl inovován objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX HSM – v označení přibylo DG (Digital Grade). Inovace DG spočívá v tom, že poslední optický člen je opatřen antireflexní vrstvou. Ta má odstranit možnou parazitní reflexi mezi poslední čočkou a povrchem elektronického snímače fotoaparátu. Paprsek světla vycházející z objektivu řady DG, by měl vystupovat pod ostřejším úhlem, aby byly řádně osvětlené, mírně utopené buňky snímače (zhoršené vyhodnocování světelných hodnot při bočním dopadu světla). Inovace má tedy význam, pokud se pro fotografování používá digitální zrcadlovka. Díky vnitřnímu ostření IF se nemění vnější rozměry objektivu a to platí i při zoomování. Tato výhoda vynikne obzvlášť u objektivu, který měří přes 54 cm a váží 5,87 kg. Představte si, že by se z něj při ostření ještě něco vysunovalo… Podobně, jako u jiných objektivů Sigma řady EX obsahuje clona 9 lamel pro optimálně působící rozostřené pozadí. Jak působí rozostřené pozadí můžete posoudit na následujícím snímku. Podle mého názoru není možno v tomto ohledu objektivu nic vytknout.
|
|
|
MTF charakteristiky – vysvětlivky: Všechny čáry platí pro maximálně odcloněný objektiv. Červené čáry (hodnota 10 čar/mm) platí pro kontrast. Zelené čáry (hodnota 30 čar/mm) platí pro ostrost. Plné čáry (S) měřeno v sagitální obrazové rovině. Čárkované (M) měřeno v meridiální obrazové rovině. Hodnoty 0, 5, 15, 20 jsou v milimetrech a udávají vzdálenost od středu obrazového pole. MTF charakteristiky 0,8 a více při 10 čarách/mm ukazují na výborný objektiv, do hodnoty 0,6 při 10 čarách/mm jde o uspokojivý obraz. Čím více jsou S a M křivky v linii, tím je neostrý obraz přirozenější. |
Odcloněný objektiv při ohniskové vzdálenosti 300mm mírně vinětuje, což je patrné v rozích pokud jsou na snímku světlé plochy. Zaclonění o jeden stupeň tuto viditelnou vinětaci snižuje. To platí při použití objektivu ve spojení s kinofilmovým tělem fotoaparátu nebo digitální zrcadlovkou se snímačem pokrývajícím plochu 24x36mm. Clona 8,0 rovněž zajišťuje lepší hodnoty ostrosti a brilance. MTF graf napovídá, že jde, co se výkonu týče, o výjimečně vyrovnaný objektiv v celém rozsahu ohniskových vzdáleností. Přesto by se ty nejlepší výsledky měly dostavit při nastavení ohniskové vzdálenosti 800mm a to plně odpovídá koncepci tohoto zoom-teleobjektivu. Totiž opravdu super dlouhý zoom určený pro použití zejména dlouhých ohniskových vzdáleností. Také musím napsat, že mě objektiv překvapil skutečně vynikající ostrostí, kterou jsem vzhledem k tomu, že jde o takto extrémní zoom ani nečekal. Podobně jako jiné teleobjektivy s dlouhou ohniskovou vzdáleností je i tento objektiv citlivý na boční světlo a z toho důvodu je dobré zásadně používat sluneční clonu. Ta slouží zároveň jako ochrana velké přední čočky. Chování objektivu v protisvětle dokládá následující fotografie, snímaná za poměrně inzenzivního jarního slunečního světla. Přes složitou vnitřní stavbu objektivu složenou z 18 členů je výsledek velmi dobrý.
|
Objektiv nemá zabudován optický stabilizátor, firmou Sigma značený OS. To se může jevit ve srovnání s konkurenčními výrobky – teleobjektivy firem Canon a Nikon, jako velká nevýhoda. Je tomu ale opravdu tak? I já jsem se touhle otázkou zabýval. Dospěl jsem k názoru, že vzhledem k ohniskové vzdálenosti, rozměrům a váze objektivu, které vyžadují použití stativu není absence optického stabilizátoru tak podstatná. Jinými slovy, pokud by objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM měl optický stabilizátor zabudovaný, bylo by to jistě plus. Ale rozhodně bych, vzhledem k výše popisovaným okolnostem, nehodnotil jeho absenci jako nějaký významný nedostatek.
|
Zvláštní pozornost u tohoto výrobku právem zasluhuje i dodávané příslušenství. Začněme pouzdrem, či spíše brašnou. Rozměry a váha objektivu nedovolují transport v každé fotobrašně nebo pravděpodobněji batohu. Spíše naopak bude uživatel tohoto objektivu transportní batoh hledat s problémy a jen v oddělení XXXL. Na to myslel jistě i výrobce a tak dodává velmi kvalitní polstrovanou brašnu. V ní je díky vnitřním výztuhám objektiv bezpečně chráněn při transportu. Přední strana se dá pomocí dvou spojených zipů celá rozepnout a objektiv snadno vyjmout. Brašna má jeden popruh přes rameno a druhý do ruky pro snadné přenášení. Na přední straně je ještě kapsa na zip pro drobné příslušenství. Do brašny se dá vložit objektiv i s nasazeným tělem fotoaparátu.
Firma Sigma potěší i filtry. V dodávce spolu s objektivem jsou dva. UV filtr a polarizační cirkulární Sigma. Oba jsou opatřeny MC vrstvou a konstrukce zásuvky umožňuje otáčení filtru, takže použití polarizačního filtru je bezproblémové. Kroužek ovládající otáčení filtru je umístěn hned vedle filtrové zásuvky a je zabudován přímo v objektivu. Výhodou tohoto řešení je snadnost ovládání, neboť má kroužek stejný průměr, jako prstenec nastavení ohniskové vzdálenosti a také stačí jediná zásuvka pro jakýkoli filtr. Například jinak řešené zásuvky pro filtry teleobjektivů firem Canon a Nikon v případě použití polarizačního nebo efektového filtru vyžadujícího otáčení nutí uživatele zakoupit jinou zásuvku, která má zabudovaný otáčecí mechanizmus. Ten je navíc ovládán jen malým kolečkem. Na tomto místě musím k filtrům uvést ještě jednu důležitou věc. Na rozdíl od některých informací uvádějících dodávání želatinových filtrů jsou ve skutečnosti filtry skleněné.
 |
Zbývá nám zmínit se ještě o sluneční cloně. Díky bajonetové objímce a malému otočnému aretovacímu šroubu drží 12cm dlouhá sluneční clona dobře na objektivu. Stačí nasadit clonu, otočit v bajonetovém uchycení a zajistit aretovacím šroubem. Problémem je to, že tato délka vyhovuje nastavení na ohnisko 300mm, ale změnou ohniskové vzdálenosti směrem k delším její účinnost klesá. Optimální sluneční clona by musela měnit svoji délku zároveň se změnou ohniskové vzdálenosti. To je technický oříšek. Nezbývá tedy, než v případě fotografování s ohniskem např.: 800mm vhodně „nastavit“ svépomocí stávající sluneční clonu. To je ovšem problém zoom objektivů obecně. Projeví se však pouze při snímání s bočním sluncem a v tomto případě není tak velký, jako u dlouhorozsahových zoom objektivů, které pokrývají ohniskové vzdálenosti od širokoúhlých do teleobjektivů. U těchto výrobků musí vykrojení sluneční clony vyhovovat širokému záběru krátkého ohniska a toto vykrojení naopak nevyhovuje teleobjektivu.
Závěr
Napsat, že objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM je ve své třídě nejlepší je sice asi tvrzení správné, ale svým způsobem nepřesně formulované. Tento objektiv totiž vlastně vytvořil novou třídu “super-zoom-teleobjektivů”, které je zároveň sám dosud jediným zástupcem. Tudíž musí být logicky nejlepší a to by nic neříkalo o jeho skutečných kvalitách.
Použití tohoto zoom-teleobjektivu je víc než nasnadě. Sport, zvěř ve volné přírodě a ptáci. Objektivem by jistě nepohrdl ani paparazzi. Pokrytí ohniskových vzdáleností pro tyto oblasti fotografie je prakticky ideální a velmi příznivá je i světelnost f/5,6. Vybavení objektivu Hyper-Sonic Motorem (HSM) je nejen pověstnou „třešničkou na dortu“, ale u tohoto výrobku vlastně i nutností. K tomu připočtěme i velmi kvalitní mechanické a optické provedení objektivu. Velké plus patří firmě Sigma i za příslušenství, které je dodáváno spolu s objektivem.
Jako jistou nevýhodou lze označit absenci možnosti nastavení rozsahu ostření. Vypnutí nepoužívaného rozsahu vzdáleností ostření by mělo vést ke zrychlení a zpřesnění práce autofokusu. Dlužno podotknout, že ostření ale i tak není v žádném případě pomalé nebo dokonce nedostatečné. To se týká jak rychlosti, tak i přesnosti. Je to pochopitelně ovlivněno i systémem autofokusu těla fotoaparátu a snad není třeba ani zdůrazňovat, že ve výhodě jsou majitelé profesionálních těl fotoaparátů, které mají většinou daleko kvalitnější autofokus, než jejich levnější varianty.
Objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM je velmi unikátní výrobek. Porovnat výkon je obtížné, poněvadž neexistuje žádná přímá konkurence. Pokud tedy vezmu konkurenci ne přímou, ale pouze konkurenci řekněme v oblasti objektivů s dlouhou ohniskovou vzdáleností, lze konstatovat asi toto.
Jednu skupinu tvoří objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností od firem Canon a Nikon 300mm f/2,8; 400mm f/2,8; 500mm f/4; 600mm f/4 a od firmy Sigma 300mm f/2,8; 500mm f/4,5; 800mm f/5,6. Mimo posledně jmenovaného výrobku mají lepší světelnost, ale kratší ohniskovou vzdálenost. Jedná se vesměs o velmi kvalitní výrobky, které i při minimální cloně kreslí ostře a brilantně, ovšem jejich pořizovací cena je značná (řádově statisíce Kč). Pokud se jejich ohnisková vzdálenost má dostat (nebo alespoň přiblížit) až k hodnotě 800mm je nutno použít konvertory 1,4x nebo 2,0x. Tím se ovšem zhorší světelnost a při praktickém fotografování je lepší z důvodu mírného zhoršení optických vlastností ještě zaclonit. Navíc zoom 300-800mm nenahradí v rychlosti nastavení a rozsahu použitelných ohniskových vzdáleností ani sada konvertorů k pevnému ohnisku.
Druhou skupinu přestavují zoom-objektivy, které zasahují do oblasti teleobjektivů. Jsou to Canon EF 100-400mm f/3,5-5,6L IS USM, AF VR Zoom-Nikkor 80-400mm f/4,5-5,6D ED a Sigma AF 80-400mm f/4,5-5,6 APO EX OS. Opět nedosahují zdaleka ohniskové vzdálenosti 800mm. Konvertory je sice možno použít, ale tím se světelnost stává již neúnosnou a jsou problémy i se zachováním AF (při použití telekonvertoru 1,4x). Při nasazení konvertoru 2x se musí ostřit ručně. Vzhledem k optické kvalitě takového objektivu s nasazeným konvertorem se jedná o variantu spíše nouzovou. Takže nejbližším „konkurenčním“ objektivem je asi AF-S VR Zoom-Nikkor 200-400mm f/4D IF-ED a Sigma AF 120-300mm f/2,8 APO EX IF HSM, oba tedy opět ve spojení s konvertory. Ovšem nezapomínejme, že i na objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM je možno připojit konvertory a tím se nám použitelný rozsah ohniskových vzdáleností zase značně posouvá a rozšiřuje.
Z uvedeného je jasné, že objektiv Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM představuje skutečně mimořádný výrobek. Je to zoom-teleobjektiv s nejdelší ohniskovou vzdáleností na trhu a po té, co firma Canon v roce 2005 ukončila výrobu objektivu EF 1200mm f/5,6L USM se stal i nejdelším teleobjektivem s AF vůbec.
Fotografie v plném rozlišení
V následující tabulce jsou ukázky fotografií v plném rozlišení. Výřezy je nutno posuzovat tak, že odpovídají fotografii o velikosti 82x123cm! Pokud kliknete na odkaz pod fotografií, můžete si stáhnout celý snímek.
 |
 |
 |
| Canon EOS 1D Mark II, Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM. Čas 1/2500s, clona 8,0; použité ohnisko 800mm. U této fotografie je minimální hloubka ostrosti dána tím, že je zaostřeno na nejbližší zaostřitelnou vzdálenost (cca 6m). Stáhněte si obrázek v plném rozlišení (3,17 MB) nebo výřez (340 kB) |
Canon EOS 1D Mark II, Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM. Čas 1/1250s, clona 8,0; použité ohnisko 800mm Stáhněte si obrázek v plném rozlišení (2,57 MB) nebo výřez (240 kB) |
Canon EOS 1D Mark II, Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM. Čas 1/500s, clona 13,0; použité ohnisko 800mm Stáhněte si obrázek v plném rozlišení (2,57 MB) nebo výřez (300 kB) |
 |
||
| Canon EOS 1D Mark II, Sigma AF 300-800mm f/5,6 APO EX DG HSM. Čas 1/4000s, clona 8,0; použité ohnisko 610mm Stáhněte si obrázek v plném rozlišení (2,57 MB) nebo výřez (70 kB) |
||
Ještě jedna poznámka. Fotografie ani výřezy nejsou vůbec nijak doostřovány a navíc mám fotoaparát nastaven na nejmenší možnou ostrost. Canon uvádí, že toto je optimální a doostření se má provádět v grafickém programu. Oproti Nikonu je optimální doostření (např. pomocí Photoshopu) na zhruba dvojnásobné hodnotě! Takže po zmenšení na web by se mělo doostření provést, jinak ukázka fotografií a výřezů z nich nebude adekvátní tomu, co se jinak na webu vystavuje!
MTF charakteristiky – firma Sigma
Fotografie – Josef Hrubý
recenze
díky za zajímavé počtení, ale řekl bych, že při recenzi takového hodně specializovaného skvostu za pomalu 200 kilo penízků se bude potentiální zájemce rozhodovat především na základě OPTICKÉ kvality objektivu. Škoda, že recenze neobsahuje ŽÁDNÉ relevantní obrázky ani odkazy, které by ukázaly optickou kvalitu tohohle objektivu při alespoň trochu extrémní situaci – vrabčáka BEZ ODKAZU NA ORIGINÁL soubor beru spíše jako vtip než jako seriózní ukázku kvality (takový snímek udělám kterékoli odpoledne s jakýmkoli seťákem). Kdo fotí zvířátka, tomu tahle recenze nepomůže vůbec (z MTF nikdo nepozná reálné chování), pro ostatní je to zajímavé počtení technických vychytávek, ze kterých osobně považuju za jediné podstatné, že obj.nemá omezovač rozsahu ostření.
Stručně – po přečtení recenze jsem nenašel jediný důvod proč bych si měl tenhle kanón pořídit místo osvědčeného skvělého, užasného, ověřeného, …. C 500/4L IS za stejné $$$. Proč nebyl kladen důraz při recenzi na předvedení kvality optiky, případně 121 porovnání s čímkoli podobným? Je to děsná škoda, snad příště… PS: nešlo by aspoň doplnit odkaz na originál soubory?
recenze
Konečně zajímavý příspěvek do diskuse a hned první. V redakci řešíme jak vlastně optimálně objektivy testovat. Párkrát se o tom již i psalo. Naše názory se někdy dost různí.
Můj názor je ten, že bez řádně vyfotografovaného čárového testu na optické lavici je veškeré snažení marné a spíš zavádějící. Z toho důvodu považuji MTF grafy za víc než optimální z hlediska porovnatelnosti, vypovídací schopnosti a hlavně objektivitě.
Druhou cestou je porovnat kvalitní papírové zvětšeniny minimálně ve formátu A3, ale to je mimo možnost internetu.
recenze
děkuju za reakci, bál jsem se, že budu odpálkován bez rozumné diskuze – skoro jsem si o to říkal:-)
Ohledně metodologie optického porovnání – v téhle SUPERKATEGORII by podle mě měl být rozdělen test na 2 části – a) technické provedení – J-Hrubý:-) b)optika, praktický test – testovat člověk, pro kterého je primárně určen a který by si ho eventelně koupil – ať už paparaci nebo člověk zabývající se foto přirody s PRAKTICKÝMI zkušenostmi se superteleobjektivy. Dovedu si představit situace, že bude redakcí/prodejcem/výrobcem osloven, aby během týdenní zápůjčky napsal přiměřeně pozitivní praktický test (heh, no bez toho pozitivního přístupu k výrobci se dneska nic nedá pořádně testovat:-) ) Uznávám, že sehnat takového člověka pro potřeby recenze je trochu problém, ale na druhou stranu si dovedu představit, jak moc ochotně bude týden zdarma testovat v reálu takové dělíčko:-) (sám bych do toho šel na 100%:-) a vím minimálně o dalších 5ti lidech se zkušenostma, co rovněž, rádi a bez nároku na honorář).
V první fázi by určitě stačil odkaz na originál testovací soubory – dejme tomu jeden testovací obrazec při plné díře a zbytek reálné fotky za různých podmínek – třebas na http://www.dpreview.com mají metodologii testování foťáků vcelku dobře zmáknutou. Trochu to upravit, dát tam i testík na aberaci, protisvětlo,… MTF mi o vadách neřekne bohužel vůbec nic (a nakonec ani o rozlišení – raději prokoumám fotku než graf).
Papírové porovnání je podle mě nereálné a neobjektivní – vstupuje do toho kvalita labu, obsluhy…
díky, P.:-)
recenze
Myslím si, že recenze je napsaná přesně tak, jak bych očakával v případě člověka, který objektiv skutečně používá.
Bohužel to nejdůležitější se případný zájemce nedoví, jáká je optická kvalita. Osobně bych se také přikláněl nezmenšeným fotografiím nebo k výřezům ze 100% zobrazení.
MTF je prima věc pro bezprostřední srovnání několika objektivů a jeho o skutečné ostrosti moc nenapoví.
Ondřej P. – http://www.naturephoto.cz
recenze
Tady jsme zase u dalšího problému. Co vlastně porovnávat a hodnotit. Monitor má rozlišení někde mezi 72 a 100DPI, takže pro posuzování je to poměrně handicap…..
Sigma AF 300-800mm
Pane jmenovče, ten objektiv Vám zavidím a současně přeju. Podle ukázek nemá chybu, podání neostrých oblastí zcela dokonalé. Co ještě vyzkoušet (dia)film ?
mha prede mnou…
Ja jsem ten clanek precetl uz v noci, a se zajmem jsem si prohledl ty priklady, ale neodvazil jsem se jako prvni prispevek napsat to, co bude nasledovat….
Chapu, ze pro fotografovani nejake zvireny to je jiste prima hracka, nekdy asi jinak nez takhle dlouhym sklem fotit moc nejde, ale… nechci opravdu prudit, zvlaste kdyz teleobjektivy jsou asi tim poslednim k cemu bych mohl neco fundovaneho vypravet, ale s prominutim, mne ty fotky prijdou priserne neostre, jaksi bez jakekoli jiskry, ta kvalita mi pripomina takove ty rozpatlane vysledky z nejakeho turistickeho “superzoomu” 28-300mm… chybi jim detail i obrysova ostrost, jsou proste takove nijake. Mozna takhle vypadaji vsechny obrazky z dlouheho ohniska, i kdyz o tom mam svoje pochybnosti, preci jenom uz jsem obcas nejake opravdu brilantni a ostre fotografie zvirat delane dlouhymi skly videl (a nebylo to jenom z Telytu 🙂
Muj pocit z toho je ten, ze nez takovehle nepouzitelne vysledky, tak to snad radeji opravdu koupit abonentku do ZOO a fotit necim kratsim 🙂
Sorry, ale tak nejak to vidim.
mha prede mnou…
Me taky ty fotky pripadaji dost slaby. Nemaji skoro zadny kontrast ani detail. Snad horsi nez z Rubinaru 5.6/500 (zrcadlo), teda krome bokehu.
Uz zacinam nabyvat stejneho dojmu jako TH, ze dlouhy skla za nic nestoji.
Jestli to neni treba tim, ze se proste foti na opravdu dlouhou vzdalenost a tam uz hraje podstatny vliv rozptyl svetla na necistotach ve vzduchu.
mha prede mnou…
No ja myslim, ze pevna ci jina skla nemuzou ze uzivatele a tohle je krasna ukazka cloveka, ktery muze mit sebelepsi sklo, ale vysledek bude vzdy stat za prd. Hodnotim to podle doprovodnych fotek, ktere snad nemohl autor myslet ani vazne.
Nepřesvědčivá až odrazující recenze
Nezlobte se, já být od Sigmy, tak se ohradím proti tomu jakou “reklamu” jste udělal jejich výrobku.
I když je každému jasné, že ze zmenšenin se kvalita posoudit nedá, přesto – špatný dojem z nich nabýt může každý, kdo někdy nějakým skutečným teleobjektivem fotil. Když se podíváte do libovolné i-netové galerie a vyhledáte si snímky zvířat dobře vybavených a zkušenějších amatérů a porovnáte t s vašimi ukázkami – co byste si dal ? Já bych vám dal za všechny v 10-ti bodové stupnici fotoaparátu.cz max. průměrnou 4.
PS : já používám EF 400/ 5.6 L a do tohohle špatně kreslícího nekontrastního monstra bych po vaší recenzi nešel – díky, že jste mi ušetřil peníze.
nepřesvědčivá až odrazující recenze
… taky jsem šťastným majitelem 400/5.6L a koukám po něčem delším:-) 500/4L IS zatím vítězí….
nepřesvědčivá až odrazující recenze
To je taky můj sen. A rozhodně NEsouhlasím s autorovým náhledem na pevná skla – po té, co jsem pevné zkusil, a zvykl si žít bez optických vad, bych do zoomu (aspoň na zvířata) nikdy nešel.
nepřesvědčivá až odrazující recenze
Každý máme priority trochu jiné, ale také patřím k zastáncům pevného skla. Jsou věci, na které jsem si už zvykl a nerad bych o ně přišel. Nekompromisní optická kvalita a nedostižná rychlost ostření. Jak jsem kdesi psal, “Proč trápit volavky bílé chromatickou aberací”.
Asi jako moji kolegové o pár řádků výše jsem se pevného skla bál, ale po třech měsících obtížného hledání ptáčků v hledáčků, jsem si zvykl. V soušasnosti používám C 400/5,6 a jediná cesta dál vede pouze ke C 500/4 nebo C 600/4. Jistou alternativou, která mě při zkoušení překvapila (a to i rychlostí) je i Sigma 500/4,5. Momenálně si však zatím ani jeden s těchto objektivů nezasloužím.
Ondřej P. – http://www.naturephoto.cz
nepřesvědčivá až odrazující recenze
Ale zasloužíš, Ondro :-)) – už na jen na ty volavky !
nepřesvědčivá až odrazující recenze
Ale zasloužíš! 🙂
Teleobjektivy Pentax
Doplnil bych výčet konkurečních výrobků o Pentax SMC FA 600mm f4.0 ED IF (190 000 Kč) a Pentax SMC FA 250-600mm F4.5 ED IF (240 000 Kč).
teleobjektivy pentax
V.Paluzga: Taky jsem měl nutkání napsat podobnou poznámku, ale pak jsem si i jakožto zarytý Pentaxista 😉 uvědomil, že se tyto objektivy již nevyrábí. A byly uvedeny jen objektivy které jsou na trhu k dostání. Takže je to korektní.
teleobjektivy pentax
Ve výrobě už oficiálně nejsou, ale nové se koupit dají (minimálně v USA; jestli v ČR nevím, i když třeba lmfoto.cz má oba objektivy na webu v nabídce).
teleobjektivy pentax
LMfoto má na svých stránkách opravdu kdeco (jsem také příznivcem značky Pentax), ale máloco je mání. Když jsem chtěl koupit 24/2, sdělili mi, že se již dlouho nevyrábí, nemají ho, nejsou schopni ho sehnat, ale že děkují za upozornění – nabídku stáhnou. Do dneška tam je!
teleobjektivy pentax
Hlavní důvod, proč se nezmiňuji o objektivech Pentax a třeba Minolta atd. je ten, že Sigma 300-800mm se vyrábí pouze s bajonetem Sigma, Canon a Nikon.
teleobjektivy pentax
To je dobrý důvod. Nicméně při ceně objektivu kolem 200 000 Kč je výměna těla zanedbatelnou položkou 🙂
teleobjektivy pentax
Nerozumím jak to souvisí s tím, že se Sigma nedělá pro Pentax?
teleobjektivy pentax
Myslel jsem to tak, že pokud budu porovnávat tuhle sigmu s objektivy jiných značek, tak aktuální používané tělo/značka/bajonet nemusí hrát při rozhodování žádnou roli, protože kinofilmové (i digitální) tělo je ve srovnání s objektivem velmi levnou až nepodstatnou položkou. Jinak řečeno, objektivy pentaxu můžou být konkurencí této sigmy (i pro majitele nikonu/canonu), přestože se s tímto bajonetem nedělá.
Dobrá recenze a doporučení.
Díky. Informací o objektivech této kategorie je stále poskrovnu a prakticky není možnost se osobně s takovým objektivem setkat. Vím o čem píši. Sám jsem pouze podle teoretických úvah rozhodoval o investici do objektivu stejné kategorie (C 600L). Souhlasím s předchozímy příspěvky, že komprimované fotografie nic moc nepoví.
Dovoluji si navrhnout postup pro praktické srovnání, kdy si téměř každý může udělat přibližnou představu o skutečných optických kvalitách následující:
1) Ze snímku s kostelem umístit na stránkách schodný výřez v plném rozlišení (1000x1000bodů) stejného místa pro porovnání v obou krajních polohách ohniska a s ohniskem 400mm. To vše při plné světelnosti a se zacloněním o jeden stupeň.
2) Vyfotografovat schodné záběry dostupným objektivem, který je relativně rozšířený a který si případně může každý sám vyzkoušet. V konkrétním případě s objektivem Canon 100-400L na 300mm a 400mm a s objektivem Canon 70-300 USM.
Jako poslední bod, který hodně poví o kvalitě trasfokátoru v rozsahu jeho ohnisek doporučuji vyfotografovat stejný (blízký) motiv tak, aby na 300mm a 800mm vyšel schodný snímek, to je při fotografii s ohniskem 800mm odstoupit od objektu proti snímku na 300mm v poměru ohnisek. A opět umístit na stránky výřez v plném rozlišení.
Závěrem nenechte si zkazit náladu od Miry. Rád bych viděl génia, který při testování s takto velkým a těžkým objektivem mimo snah o dodržení mnoha technických detailů vytvoří výstavní fotogragie. Mimochodem kompozice Ptáka je zajímavá a nemé chybu
dobrá recenze a doporučení.
:-)) přemýšlím, jak mě může dobrá kompozice pomoci v posouzení technické kvality hardwaru a stále na nic nepřicházím.
Jasně, že v omezeném čase se těžko loví v divoké přírodě perfektní snímky – vím o čem mluvím. V časové tísni by samozřejmě bylo informačně přínosnější pomoci si se zvířaty v zajetí (obora, zoo, dokonce i domácí zvířata bych bral) – jde přece o názor na technický nástroj – nikoliv na umění fotografa. Očekával bych perfektně v postprocessoru technicky zpracované snímky – perfektně ostré, … atd. Jasně, že se z toho nepozná, jaký podíl má na tom dobrá práce v sw a jaký sklo, ale aspoň by bylo vidět, že to jde a neodrazovalo by to na 1. pohled. Ty návrhy s výřezy a srovnáním jsou samozřejmě také dobré.
tele
Mě by stačil Nikkor 300/2,8:)
byl jsem naivní
na volnou zvěř koupil jsem Sigmu tele rozumného rozsahu, vcelku dobrého hodnocení. V praxi nepoužitelná, pravděpodobně špatný kus tolerančního rozsahu. Po té jsem za zlomek ceny zoomu koupil 1. verzi Sonnaru 300/4 s redukcí.
Po prvních fotkách jsem měl chuť vzít velmi opatrně tuto Sigmu a ještě opatrněji s ní praštit do odpadkového koše – tak zabytečně jsem snad ještě peníze nevyhodil . Druhá věc je, že jsem z 99 % využíval pouze to nejdelší ohnisko, takže to v mém případě byla naprosto nevhodná volba skla. Bohužel tato zkušenost mne docela odradila od chuti na podobné telezoomy jako je tento v článku popsaný – samozřejmě, kdybych na něj měl …
byl jsem naivní
Co to bylo presne za Sigmu?
byl jsem naivní
To by mě taky zajímalo…
btw má někdo zkušenosti se sigmou 300/2,8?
byl jsem naivní
Ano mám zkušenost se Sigmou 300mm f2,8. Konkrétně jsem měl možnost nasadit na svůj fotoaparát 1 zcela nový kus určený k prodeji a potom zapůjčený kus asi 3 měsíce starý a opečovávaný. Z obou jsem mírně řečeno na rozpacích. Vždy jsem pro porovnání fotografoval stejné záběry se svým Canonem 100-400L na 300mm. Pokaždé a při jakémkoli zaclonění Sigmy vyšel Canon ostřejší a to s plně otevřenou clonou a zároveň i nepatrně rychleji ostřil. Možná se jednalo o nepovedené kusy od Sigmy. Vezmu-li v úvahu cenový rozdíl Canon 100-400L a Sigma 300 f2,8, výhodu zomu a stabilizace domnívám se, že není co řešit.
Ještě si dovolím malou připomínku k zacházení s objektivy takto velkého nebo dokonce většího ohniska zvláště ve spojení s velkou světelností. Objektiv 300mm při cloně f2,8 má nekonečno teprve od 860m (pro zajímavost již nevyráběný Canon 1200mm při f5,6 od 6,6 km) a s tím související nezvykle malou hloubku ostrosti u blízkých objektů. Je potřeba “naučit” se s takovým objektivem ostřit. Situaci jde zhruba přirovnat k ostření a hloubce ostrosti při makrofotografii.
byl jsem naivní
Václav:
Díky za info! Poohlížím se po světelné třístovce, už jsem měl na dosah Nikkora 300/4 za 14500 Kč,-!!! Ale poté, co jsem si ho po řádně potvrzené rezervaci u FotoŠkoda šel vyzvednou ho právě u pokladny platila nějaká mladá slečna…
nový Nikkor 300/2,8 je na mě drahý, a použitý se snad ani nedá sehnat, napadá mě ještě Tokina 300/2,8 ale ta se už nevyrábí:(
byl jsem naivní
… rád bych vám to řekl, ale když já bych se jí rád zbavil – prodávám jí. Ano je to nečestné a nesportovní, zjevně nesoutěžím o plaketu Mirka Dušína …
Sigma 50-500
Zkusim se zeptat konkretneji … neslo o Sigmu EX APO DG 50-500 F4-6.3? Jednu tuhle potvurku vlastnim k Pentaxu. Mel jsem zprvu neduveru k tam brutalnimu rozsahu, ale velmi mile me opticky prekvapila. Kolem 50tky ji vyuzivam poskrovnu, ale mezi 100-500 ok. Co vic, s TC 2x vyslednych 1000mm dava velmi pekne ostre a kontrastni snimky (samozrejme s k tomu odpovidajici scenou:-) Jedine dve veci, co mi na tomhle objektivu “vadi”, je ne zcela rovnomerne hladky chod zoomovaciho prstence, je tuzsi, je nutne s tim pocitat a zvyknout si na to, a potom diky realne nutnosti mit stale nasazeny stativovy drzak neni prilis pohodlny do ruky na akcnejsi foceni (napr. airshow, kvuli kterym a zviratkum jsem si jej porizoval). Bez prehmatu otocit zoomem mezi obema krajnima polohama je trochu telocvicny orisek, ale necha se to pri spravnem uchopu. 🙂
Uz se tesim na zari do Turan na CIAF, objektiv jsem ziskal tesne po minulem rocniku, takze se tesim na prvni letecky krest ohnem. :o)
sigma 50-500
Pochopitelne si nedelam iluze, ze by kvalita snimku z tehle Sigmy byla na urovni pevnych 300mm skel. Pokrok sice zastavit nelze, ale fyzikalni zakony jsou nekompromisni a nadcasove. 🙂
Pred tim jsem pouzival trochu slusnejsi amaterskou pentaxi 80-320 4.5-5.6. Nema spatny pomer cena/vykon pro zacinajici fotografy, ale v obou koncich je viditelne mekka, stejne jako na plnou diru. Na druhou stranu je fajn s 58mm zavitem na filtry a je to kompaktni kousek, ktery se dobre vejde i do mensi tasky a netizi.
Kdyz jsem premyslel, cim ji vymenim za neco pouzitelnejsiho a delsiho, tak mi nakonec vysla tahle Sigma. Kvalitativni posun v ostrosti fotek je tam dost znatelny. Jedine, co me prekvapilo, ale jak jsem se docetl, neni to nic neznameho, ze maji dlouha skla tendenci “barvit” do chladnych modrych tonu. Snazim se to celkem uspesne kompenzovat nasazenym Skylightem. A asi neni moc stastna volba to podtrhnout kodakackymi filmy, ktere samy o sobe vypadaji chladnejsi s modro-zelenym nadechem.
Btw. jeste jedna vynucena nevyhoda tohohle objektivu .. filtr se zavitem 86mm je rana. :-/ Jednak drahe a jednak je problem je shanet, ikdyz na tomhle objektivu si s C-Polem a Sky vystacim.
dlouhá skla
Prima článek, nenadchne a neurazí, ale především nesrovnává. Chápu že tahle Sigma je jediná ve své třídě, ale to přeci není důvod k tomu nesrovnat jednotlivá ohniska s pevnými skly. Přeci účelem je udělat snímek, tak proč je neporovnat??? Každému je přeci jasné jak funguje zoom a potažno zoom u supertele, takže o výhodách zoomu se bavit nemusíme. Každému je snad jasná i výhoda pevného skla, ale co všechny z nás zajímalo je to o kolik tahle sigma kreslí hůře než pevná skla, jak rozostřuje pozadí proti pevným sklům, a tohle jsem se z článku nedozvěděl. Chápu že porovnat dva objektivy různé kategorie není lehké, zvlášť když se nesejdou oba v jeden den na tomže místě, ale i přesto by bych uvítal několik snímků bez komprese a zmenšení, nebo třeba jen výřez, ale alespoň něco rozumě většího než nevýrazný snímek vrabčáka.
K tématu pevná skla vs zoom bych chtěl říct asi toliko, že jsem vlastnil jen EF300/4LIS, který jsem bohužel prodal. Pak jsem vyzkoušel několik zoomů ,vždy jen zapůjčené, a to včetně EF100-400LIS a musím říct že pro mě je rozhodující to jak fotka vypadá a vždy bych dal přednost pevnému sklu a né za každou cenu vyfotit vše zoomem – život je prostě takový, že čas od času je skvělé světlo a motiv, ale člověk nemá tu správnou délku skla. Občas stačí jen se dívat, ale jsem fotograf amatér a neživým se tím.
Pro autora článku a tým paladixu:
Vím, že testování takovýchto skel je obtížná záležitost a nenaskytne se každý den, nestálo by tedy za úvahu, udělat několik zkomponovaných snímků, na jednom místě třeba s hračkou s peřím nebo umělou srstí. Pěkně ze stativu, nebo a z dohodnutých značek. Prostě udělat nějaký kodex jak co testovat. Je trošku škoda, že jsme se objektivně nedozvěděli jak hračka za téměř 200t opravdu fotí. Více méně článek rozpoutal debatu na téma superzoom vs pevná skla, ale diskutujem nad něčím, co se vzhledem k tomu jak je článek napsán, nedá objektivně posoudit.
dlouhá skla
Máte pravdu.
Nemám nic proti sigmě
Vážení vlastním 70-210 2.8apo vůle v bajonetu po utažení šroubku a natvrdo a ne jenom u tydle měl jsem možnost 170–500mm totéž. čili připadá mě to že Pán je dobře zaplacenej. Bajonet drží jenom 3 šroubky. Pokud se nehlýdaly tak se zlomyila hlavní hřídel. Doufám že už to je lepší.
nemám nic proti sigmě
prosím přeložit do češtiny!! :-))
nemám nic proti sigmě
“Doufám že už to je lepší.”
Bohužel, nelepší se to. A to už ten Váš příspěvek luštím asi pošesté, ale hlava mi to nebere. Prosím, zkuste to napsat znovu a lépe.
P.S.
Chápu, že žijeme v uspěchané době, a proto se prokoušu překlepy a jistě i všemi těmi y/i, ale vězte, že interpunkce (to jsou čárky, které oddělují věty v souvětích) je stále velmi dobrý nástroj, jak umožnit čtenáři, aby alespoň přibližně pochopil, co chtěl básník říci 🙂
dlouhá skla
Článek je napsaný moc pěkně, takovéhle sklo se jen tak nevidí. Za cestou k dokonalosti by určitě prospěly ty „vychytávky“, o kterých ostatní už psali. Ocenil bych hlavně to porovnání s nějakým obvyklým kvalitnějším sklem, skla typu 80-400 by byla určitě ideální a navíc ty výřezy, popřípadě alespoň jedno foto v plném rozlišení. Pro větší přehlednost by možná pomohly nadpisy jednotlivých kapitol.
Jinak volbu pevný či zoom brzo vyřeším koupí 300/4 AF-S + telekonvertor 1,4x od Nkonu a 2,0x asi od Kenka kvůli AF. Máte někdo tohle sklo, popřípadě zkušenosti s telekonvertory 2,0? Zatím pořád váhám jestli ten 2,0 koupit od Kenka nebo jestli se vyplatí jít do Nikonu. Je to k D70, kupovat budu za oceánem. Jak jsem hledal po netu, tak v našich končinách tohle sklo moc časté není :-(.
dlouhá skla
K telekonvertorům najdete něco zde. Třeba tam najdete něco zajímavého.
dlouhá skla
Díky, tenhle článek mám už pročtený – několikrát – a “pošmáknul” jsem si.
Nikkor 300/4 + TC 2x
Ondrej Tlach ( http://www.myanimalsworld.com ) foti touto kombinaciou a na D100 mu vraj funguje AF. Mal by fungovat aj na D70 a podobnych modeloch. Tiez som premyslal nad touto kombinaciou, ale financne tlaky ma prinutili z nej zlavit. Byt tak za oceanom …
Příklady
Jako obvykle je pravda někde uprostřed. Pevná skla i zoomy mají každý své klady a zápory a výběr je otázka volby a kompromisů. Je pravdou, že přiložené fotografie mohly být vybrány lépe a dostupnost nekomprimovaných souborů by jistě potěšila. Používám tento zoom také, ale na rozdíl od autora článku mám i pár fotek pořízených v akci na fotoaparat.cz. Nebudu proto objektiv chválit ani hanět, nebylo by to nezaujaté, nicméně musím říci, že bez něj by řada fotek vůbec nevznikla. Jsem s ním ale spokojený. Pro ilustraci alespoň odkaz na sice také komprimované fotky, ale pořízené za jiných podmínek. http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=174667&gal=photo, http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=144222&gal=photo, http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=228783&gal=photo.
Fotografie v plném rozlišení a komentáře
Úvodem se musím omluvit, že jsem nereagoval dříve, ale byl jsem mimo internet.
Začnu rozvláčněji. Osobně se moc neúčastním diskuzí, protože se obvykle zvrhnou v osobní napadání a různá demagogická tvrzení. Pochopitelně u vlastního článku se diskuzi vyhnout nemohu a jen doufám, že to co jsem napsal v předchozí větě pokud možno nenastane.
Překvapilo mě, že se hodně čtenářů negativně vyjádřilo k fotografiím a téměř nikdo si nevšímal textu. Proto se tedy i já budu vyjadřovat zejména k fotografiím. Začnu tím podstatným a to je systém jejich výběru. Rozhodně se nesnažím při testech objektivů (platí to i o ostatních testech, které jsem psal) dělat nějakou galerii nebo něco podobného. Chovám se vlastně spíš naopak a vybírám zejména fotografie, které jsem obvykle pořídil jako jedny z prvních s daným objektivem a při kterých jsem zkoušel jeho vlastnosti. Nebo vybírám fotografie, které jsou mezní pro nějakou ukázku vlastností zkoušeného objektivu. Pokud se podíváte na starší recenze, určitě i tam najdete takové fotografie. Abych se ale vrátit zpátky k Sigmě 300-800mm f/5,6. I tady byl výběr fotografií podřízen stejným kritériím. Poněkud mě proto překvapují reakce, které hodnotí fotografie jako neostré na základě zmenšených náhledů. Ano, je pravdou, že jsem asi měl do recenze přidat i nějaký výřez pro možnost prozkoumání. To jsem neudělal. Rozhodně ale všechny fotografie v recenzi nejsou stejné (stejně špatné). Pokud se podívám na jiné recenze, nemyslím si, že se fotografie v této nějak výrazně vymykají (ve špatném slova smyslu). Znovu ale opakuji, fotografie jsem vybíral jako doprovod k textu a ne jako ukázkovou galerii.
Pokud se tedy začnu věnovat jednotlivým fotografiím, vybíral jsem takto:
a) Jeřábi ohnisko 610mm. Každý, kdo fotografuje s teleobjektivem o delší ohniskové vzdálenosti asi ví, že obvykle není tak velký problém s ostrostí snímku jako takovou (správné zaostření), ale že velkou roli (negativní) hraje poměrně velká ztráta kontrastu, kterou trpí právě zejména teleobjektivy. Neboli při trochu špatném počasí obvykle brilance značně klesá a snímek pak působí jako šedý, nevýrazný až neostrý. Mimo jiné to způsobuje fakt, že s teleobjektivem se fotografuje obvykle na větší vzdálenost a tudíž se o to více projevuje vliv kvality vzduchu (mlžný opar apod.). Pochopitelně čím delší ohnisková vzdálenost teleobjektivu, tím je problém větší. Proto jsem jako ukázku zvolil tento snímek, kde šedý jeřáb na obdobně šedém pozadí za poměrně pošmourného podzimního dne demonstruje, že Sigma 300-800mm si s tímto problémem rozhodně poradila se ctí.
b) O snímku labutí platí něco podobného, jako u jeřábů.
c) Přívěs je asi vůbec jedna z prvních fotografií, kterou jsem tímto objektivem pořídil. Chtěl jsem vyzkoušet jak dlouhý čas udržím bez stativu, pouze s opřeným objektivem. Takže jsem pouze otevřel okno v kuchyni….
d) Snímek vrabce je taktéž asi vůbec první fotografií s telekonvertorem. Mimochodem vrabec seděl na cca 6m vysoko umístěném telefonním kabelu, takže asi žádným setovým objektivem bych tuhle fotku neudělal. Ohnisko 1600mm udělá své….
e) Racek je ukázka snímku s ohniskem 300mm. Pochopitelně pokud někdo fotografuje tímto objektivem, asi se spíš pohybuje na opačném konci rozsahu ohniskových vzdáleností. Navíc je racek dobrou ukázkou, že objektiv skutečně ostří rychle.
Ještě několik poznámek k MTF grafům. Na rozdíl od některých příspěvků si nemyslím, že jsou k ničemu nebo že z nich nejde vyčíst nic, co ukáže na vlastnosti předmětného objektivu. Například německý Fotomagazin, který patří celosvětově mezi uznávané fotočasopisy se zabývá podobnými testy již mnoho desítek let. V každém čísle je test několika objektivů. Opravdu si myslíte, že dělají takhle dlouho něco úplně zbytečného? Věci, které MTF graf neukáže jsem se pokusil buď popsat v textu (vinětace), nebo přidat ukázkové fotografie (rozostřené pozadí a protisvětlo). Naopak si myslím že křivky MTF grafů umožňují optimálně porovnat daný výrobek s jiným. A to daleko lépe než nějaké amatérské zkoušky bez optické lavice, zaručující rovnoběžnost snímané předlohy a čipu nebo filmu ve fotoaparátu. Zejména v rozích při odcloněném objektivu a obzvláště teleobjektivu jsou podobné pokusy spíš k smíchu. Například hloubka ostrosti objektivu 180mm při cloně 2,8 a zaostření na 3m je pouhých 6cm. Tak si spočtěte, když se v rovnoběžnosti odchýlíte o pár mm, co to udělá na 3m v rohu!!! Jediné, co je reálné a vypovídající je udělat výřez místa snímku, na které je zaostřeno.
Asi poslední poznámka je ke srovnání objektivů. Srovnávat objektiv 400mm s objektivem 800mm opravdu nejde. Je to asi jako srovnávat fotografii v měřítku 1:2 s fotografií 2:1. Například zmiňované hledání letících ptáků v hledáčku. Objektiv 400mm zobrazuje v hledáčku 2x větší plochu než objektiv 800mm. To je propastný rozdíl a stejně propastný rozdíl je i v hloubce ostrosti, váze a rozměrech. V praxi to znamená úplně jiné chování a zacházení s těmito objektivy. Také to znamená, že objektiv 400mm není konkurentem tohoto zoomu, protože pokud si vystačím s takovou, řekněme ještě běžnou ohniskovou vzdáleností, budu vybírat úplně jinde. Tedy např.: objektiv 400mm pevný, nebo třeba zoom 80 (100)-400mm.
Tedy beru jako závěr to, že v článku chybí nějaká ukázka fotografie, ze které si čtenář sám udělá vlastní dojem o optické kvalitě objektivu. Pro doplnění článku přidáme tedy nějaké další ukázky fotografií včetně možnosti prohlédnout tyto fotografie v plném rozlišení (viz závěr článku).
Jinak námět na porovnání s jinými objektivy je jistě zajímavý. Pokusím se tedy v samostatném článku o sestavení nějakých ukázek fotografií pro porovnání kvality. Mohu připravit pro porovnání ještě Sigmu 120-300mm f/2,8, Canon 70-200mm f/2,8 a Canon 100-400mm f/4,5-5,6. Eventuelně některý s objektivů ve spojení s telekonvertory. Ale podle mého názoru uvedené objektivy určitě nejsou přímou konkurencí zoomu 300-800mm. Znovu se opakuji, ale uvědomte si, že srovnáváte nesrovnatelné. Pokud objektiv 300mm f/2,8 kreslí perfektně, je rychlý v ostření a váží 3kg je to sice fajn, ale to je asi tak všechno. Je to stejné, jako bych měl objektiv 50mm a liboval si jakou má hloubku ostrosti, jak je malý a jak se mi s ním snadno pracuje při srovnání s objektivem 200mm.
fotografie v plném rozlišení a komentáře
Ještě jednou poděkování za článek o vyjímečném objektivu Sigma.
Dovolím si však polemizovat s touto Vaší reakcí.
Píšete že problémem velkých ohnisek není ani tak ostření jako kontrast. Toto tvrzení považuji za nesprávné a matoucí pro ty, kteří s takovým objektivem ještě osobně nefotografovali. Z vlastní praxe vím, že při fotografování objektů vzdálených v řádu desítek a stovek metrů je správné zaostření velkým problémem zvláště při využití vysoké světelnosti objektivů.
Vaše zmínka o ztátě kontrastu platí podle mých zkušeností pouze pro kategorii méně kvalitních a laciných objektivů velkých ohnisek (např. Sigma 50-500mm, Exakta 600-1300mm). Zde si dovolím ještě praktickou připomínku, že o ztrátě kontrastu při tak extrémních záběrech jako jsou Labutě rozhoduje i případná nepatrná odchylka od ideální expozice.
Pokud se týče srovnání s jiným objektivem považuji srovnání s objektivem Canon 100-400mm na 300mm a 400mm jako nejpříhodnější.
Váš popis o srovnání nesrovnatelného je perfektní. Domnívám se však, že kdo nevyzkoušel prakticky extrémní teleobjektiv nepochopí. Těm, kdo o fotografování s takovým objektivem uvažují bych doporčil následjící. Vezměte nejdelší ohnisko co máte a doplňte telekonvertory na 500mm. Poté tuto sestavu vložte do např. papírové trbky průměru 15 cm a obalte nějakou zátěží na 5,5 kg. Nasaďte fotoaparát a zkuste zbylým výřezem fotografovat.
fotografie v plném rozlišení a komentáře
Víceméně jsem tím chtěl říci, že mimo ostrosti jde při horším počasí i o to, že vliv velké vzdálenosti snímaného objektu oproti jiným “běžným” objektivům hraje svoji podstatnou roli. Pochopitelně správné zaostření není jednoduché, spíš naopak.
fotografie v plném rozlišení a komentáře
Ještě malá poznámka. Naprosto s Vámi souhlasím, že se to těžko vysvětluje někomu, kdo si to nevyzkoušel “na vlastní kůži”. Ty rozdíly jsou opravdu zásadní.