Koncem roku 2000 se objevila na FotoPrůvodci nová bláznivá soutěž Grand Prix tety Kateřiny, do které účastníci posílají každý měsíc fotografie na téma známých přísloví. Propozice soutěže dovolují digitální úpravy, což umožňuje lépe vyjádřit dané téma.
Pak zbývá už jen mít nápad a pokusit se jej realizovat. Práce amatéra se samozřejmě nikdy nemůže vyrovnat práci profesionálního reklamního studia s nákladným vybavením, nicméně dostupné počítačové programy mají značné možnosti. Na následujících řádcích se pokusím podrobně popsat postup od nápadu ke konečnému výsledku.
Tématem měsíce května bylo přísloví: “Dvakrát měř a jednou řež”. Protože nemám velkou představivost, snažil jsem se vyjádřit přísloví doslova, tedy použitím tří postav, z nichž by dvě měřily předmět, který bude třetí postava řezat. Vtip měl být v tom, že oproti smyslu přísloví budou obě postavy měřit jinak a třetí řezat opět jinde a zároveň bude všechny postavy prezentovat jeden člověk, což mělo naopak smysl přísloví podpořit a dát ději určitou časovou posloupnost.
Bylo tedy jasné, že konečná fotografie se bude skládat ze tří digitálně spojených snímků. Osou fotografie měla být šikmo položená kláda, která snadno oddělí dvě postavy stojící proti sobě a bude vodítkem digitálního slepování. Problémem bylo umístění třetí, řezající postavy tak, aby nestínila druhou, měřící postavu. K tomu jsem si udělal několik náčrtků různých umístění postav a formátů konečné fotografie.
Vlastní fotografie byly realizovány na zastíněné verandě s využitím měkkého rozptýleného světla. Všechny fotografie byly snímány z jednoho místa ze stativu Manfrotto 190, pomocí fotoaparátu Pentax MZ-5N a objektivu Sigma 17-35/2,8-4 při ohnisku asi 20mm. Krátké ohnisko mělo rozšířit prostor pro realizaci záměru. Automatika mi nabídla clonu 11 a čas 1/90s pro film Kodak Supra 400 a autofokus zaostřil asi na 1m. Po kontrole hloubky ostrosti podle klády jsem parametry akceptoval. Na samospoušť jsem vyfotografoval postavu celkem asi 9x (3x na každé straně).
 |
 |
 |
Negativy jsem naskenoval pomocí filmového scanneru Nikon LS-2000 s nastavením 4x skenování, 100%, v režimu 8 bitů/kanál + čištění prachu. Tím jsem dostal soubory asi 2000×1300 bodů o velikosti 7,4 MB ve formátu TIFF. Určitě by byly použitelné i naskenované papírové fotografie plochým scannerem.
Vybral jsem 3 nejvhodnější záběry. Použil jsem program Adobe Photoshop 4.0. První fotografii jsem použil jako základní vrstvu, na kterou se lepily další. Druhou vrstvu jsem pomocí nástroje “laso” vyřízl z druhé fotografie a překopíroval na první.
 |
 |
Při zvětšení 200% jsem pomocí nástroje “prst” začistil hrany po celém obvodě vyříznuté části, tak aby nebyly přechody viditelné. Začišťování je vhodné provádět před sloučením vrstev do jedné, protože “prst” rozmazává jen aktuální vrstvu.
 |
 |
Podobným způsobem jsem z třetí fotografie vyřízl třetí postavu a překopíroval do obrázku. Zde bylo zapotřebí posunout postavu poněkud dopředu podél klády tak, aby pilka nezakrývala ruce předchozích postav. Po začištění a opětném sloučení vrstev do jedné jsem prováděl poslední úpravy – zmenšení obrázku, srovnání horizontu podle svislé linie rohu verandy, oříznutí, zaostření a orámování tak, aby vznikl konečný výsledek. Teprve ten jsem uložil do formátu JPG s kompresí takovou, abych dostal soubor menší než požadovaných 200 kB.
 |
