Pozvánka na výlet po Jizerských horách v okolí města Smržovka.
|
| Smržovka z Vyhlídky |
Dnešní výlet začneme v jizerskohorském městě Smržovka. Do tohoto průmyslového městečka s 3500 obyvateli se dostaneme snadno, neboť leží na známé železniční trati Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Harrachov. Pochází odsud známý sportovec a pivní humorista Petr Urban. Ale už dost hospodského posedávání a vzhůru do přírody, ať uděláme něco pro své zdraví.
|
| Vyhlídka |
Na nádraží se svěříme do péče zelené turistické značky a ta nás po 15 minutách chůze dovede na Vyhlídku. Tak se totiž jmenuje skála, která se vypíná do nadmořské výšky necelých 700 metrů. Necelých proto, že podle různých zdrojů se mění v rozmezí 675 – 693 m.n.m.
 |
| Čertova studánka |
Nová turistická mapa uvádí 678,3 m.n.m. Samotná skála na vrcholu měří 30 metrů. Na vrchol vedou vysekané stupy jištěné zábradlím. Na skále se vyskytuje několik skalních mís. Mezi nimi vyniká Čertova studánka o průměru 1,3 m a hloubce 0,5 m; je stále naplněna vodou. Kromě tohoto nejznámějšího geomorfologického úkazu se na skále nacházejí další menší skalní prohlubně, což přispělo ke vzniku několika místních pověstí o nadpřirozených silách. Hlavní postavičkou je místní skřítek Sklenařík, který žije na prostřední skále. Podobných skalních hrnců je v Jizerských horách mnoho. Vznikly pozvolna v průběhu let přirozeným působením vody, mrazu a větru. Původně se skalní útvar jmenoval Finkstein po místním německém průmyslníkovi Finkovi. Chybným pochopením tohoto názvu došlo později k přejmenování na Pěnkavčí skálu. Po roce 1945 se začal používat název Vyhlídka generálmajora Samochvalova, který se však nevžil. Tak se skála tyčící nad městem dnes jmenuje Vyhlídka.
|
| Pramen Nisy |
 |
| Prameniště Nisy |
Když se dostatečně seznámíme s výhledem i zdejšími skřítky, můžeme pokračovat dále. Sklesáme lesem do údolí Smržovského potoka. Zde projdeme chalupářskou oblastí a opět stoupáme lesem do kopce. Přehoupneme se přes vrcholek a po chvíli se před námi objeví fotbalové hřiště. Pokud si chceme ušetřit nějaké metry klesání a pak stoupání, jdeme podél hřiště, dokud nenarazíme na cestu. Po ní se mírně z kopce dostaneme k hlavní silnici.
|
| Lesní zátiší |
Jsme na hřebínku mezi Smržovkou a Lučany nad Nisou. Silnici přejdeme a pokračujeme po asfaltové silnici směrem na Novou Ves nad Nisou. Asi po kilometru se silnice noří do lesa, tak pokud máme chuť, můžeme jít souběžně lesem a nacházet různá fotogenická zákoutí. Po dalším kilometru docházíme na křižovatku se zelenou značkou a restaurací U tří lip. Ceny zde sice nejsou nejnižší, ale čeká nás útulné prostředí a velké porce dobrých jídel, takže mohu doporučit zastávku pro doplnění potřebných kalorií a uhašení žízně. Řádně posilněni se potom nenecháme zmást křižující zelenou značkou a pokračujeme po silničce k pramenům Nisy. Zde se vlevo od silnice nachází vyhlídkový okruh K prameni Nisy, který byl otevřený 17.10.2002. Byl vybudován za finanční podpory Evropské Unie a města Smržovka. Jedná se o přírodní útvar klasifikovaný jako významný krajinný prvek.
|
| Černá Studnice |
 |
| Rozhledna Černá Studnice |
Po prohlídce pramene Nisy nás čeká stoupání na nejvyšší dnešní kótu. V Nové Vsi nad Nisou se napojujeme na červenou turistickou značku a po ní stoupáme asi 2 kilometry do výšky 869,1 m.n.m. Zde se od roku 1905 tyčí krásná, 26 metrů vysoká kamenná rozhledna Černá Studnice. Tu postavil jablonecký architekt Robert Hemmrich. Pár metrů od ní najdeme kamennou vyhlídku opatřenou schodištěm, ze které se návštěvníci vrcholu rozhlíželi před stavbou rozhledny. Malebné prostředí zde hyzdí dvě telekomunikační věže.
Těch si nevšímáme a vyrážíme na 6 kilometrů dlouhou cestu po Černostudničním hřbetu. Od rozhledny pohodlně klesáme lesní cestou do sedla Berany. Z něj odbočuje modrá značka zpět do Smržovky, kdyby nám nezbývaly síly nebo čas. Na druhou stranu odbočuje zelená značka. Po červené značce potkáváme hezká lesní zákoutí s charakteristickými kameny a skalami z dvojslídné žuly, která je označována jako “tanvaldská”.
|
| Ne vše je po cestě malebné |
|
| Vrchol Muchov |
Skály mají názvy podle svých tvarů, a tak zde najdeme Čertovy kameny, Kladívko, Čertovu hlavičku nebo Buchtu. Po dvou kilometrech přicházíme do dalšího sedla – Vrchůra. Odtud opět můžeme sklesat po žluté značce do Smržovky. Pokračujeme však po hřebeni a po průchodu mezi skalními útvary se ocitneme na dalším turistickém rozcestí. Můžeme volit mezi žlutou dolů do Dolní Smržovky, žlutou dolů do Velkých Hamrů nebo pokračovat vzhůru po červené na vrchol Muchov. Jedná se o kamenný žulový vrchol v nadmořské výšce 786,7 m. Je odlesněný, a tak poskytuje pěkný výhled. Podle pověstí tu sídlí dobrý duch Muhu. Snad ho příliš nerozčiluje nedávno vybudovaná telekomunikační věž, která vrcholu na kráse nepřidává.
|
| Skalní brána |
 |
| Terezínka a Tanvald |
Při klesání z vrcholu projdeme útvarem Skalní brána a před námi se ocitne další zajímavost Černostudničního hřbetu – vyhlídka Terezínka. Tvoří ji vyhlídková plošina s mohutnou podezdívkou. Stával zde dřevěný loupežnický hrádek, ve kterém sídlil podle pověsti obávaný rytíř Šouf, vyděděný syn slezského hraběte Schlafgotsche. Přepadával kupecké vozy na obchodní stezce v údolí Kamenice. Tanvaldský továrník Johann Mayer zde nechal vystavět v roce 1853 vyhlídku se schodištěm a zábradlím. Její jméno vychází ze jména jeho manželky Terezie. Nachází se v nadmořské výšce 623 m.n.m. Na nás už čeká pouze sestup 180 výškových metrů do města Tanvald, které jsme si mohli z vyhlídky dobře prohlédnout. Zde naše putování zakončíme a možná nám přijde vhod dobré autobusové i vlakové spojení do dalších koutů naší republiky.
