Olympus OM 101

V dnešním pokračování tohoto nekonečného seriálu opustíme zase jednou Evropu a podíváme se do Japonska. Tam totiž vznikl na svou dobu (a vlastně nejen na ni…) poněkud kuriózní přístroj, Olympus OM 101. Pojďme se s ním seznámit.

OM 101 se vyráběl v letech 1988 až 1991 a vyznačoval se něčím, co u jiných přístrojů nelze najít. Olympus totiž v 80. letech hodně experimentoval s motorovým pohonem zaostřování (tedy ne s autofokusem, ale klasickou zaostřovací objímku na objektivu se pokoušel nahradit ovládacím prvkem na těle přístroje). Tento systém byl nazván Power Focus. Olympus se totiž nijak zvlášť nehrnul do vývoje a masové produkce AF-zrcadlovek: první vlaštovkou byla modifikace OM 30 se speciálním objektivem 35-70mm s vestavěným motorem i bateriemi (což nebylo nijak zvlášť elegantní, nicméně však tento těžký objektiv funguje na jakémkoli těle řady OM) a první opravdovou AF-zrcadlovkou byl model OM 707 (o tom ale jindy…), ale tím to vlastně celé skončilo. Na poli automatických zrcadlovek Olympus žádné závratné úspěchy nezaznamenal; jiné je to v případě řady IS, ale to je opravdu zcela jiný příběh…

Je to trochu záhada, proč se vlastně Olympus nevrhnul do AF tak, jako ostatní špičkoví výrobci fotopřístrojů. Existuje sice několik prototypů Olympus s automatickým zaostřováním, ale do sériové výroby se (s výjimkou OM 707) žádný z nich nikdy nedostal. Možná proto, že zejména Nikon a Canon uvedly své AF přístroje na trh dříve a modely Olympus by se možná prodejně příliš neprosadily. Existuje však ještě jedna hypotéza, podpořená slovy jednoho z hlavních konstruktérů OM systému – že totiž AF nezapadá do filosofie této řady a že Olympus bude i nadále razit heslo “Back to basics” neboli “Zpět k základům”, jinými slovy tedy OM systém chce nabízet a podporovat hlavně manuální přístroje, stejně jako německá firma Leitz.

Popis přístroje

Olympus OM 101 je kinofilmová zrcadlovka s vnitřním měřením světla (TTL). Protože je součástí OM systému, je vybavena bajonetem OM a lze použít téměř všechny objektivy Zuiko (nebo kompatibilní). Primárně jsou pro OM 101 určeny objektivy Zuiko PF nebo Zuiko AF, tedy Power Focus nebo Auto Focus (původně vyvinuto pro OM 707). S výjimkou objektivů 500mm f/8, 600mm f/6.5, 1000mm f/11, 24mm f/3.5 Shift, 35mm f/2.8 Shift lze použít také všechny manuální objektivy Zuiko. Speciální systém zaostřování však funguje pouze s objektivy Zuiko PF / AF; ovladač zaostření je na těle vzadu vpravo. Tělo je z plastu, vyrábělo se pouze v černé barvě; bez baterií váží 590g a jeho rozměry jsou 151 x 90 x 63mm. Zadní stěna je výměnná a je vybavena okénkem pro vizuální kontrolu založeného materiálu.

V přístroji se používají 4 baterie AAA (malé tužkové), což je výhodné z hlediska jejich dostupnosti i ceny, ovšem hmotnost přístroje použitím těchto zdrojů dost trpí… Životnost baterií je – podle údajů výrobce – 25 filmů 135/24 (v normálních podmínkách; v mrazu je to podstatně méně). Stav baterií se kontroluje při zvláštní poloze hlavního přepínače; při jejich dobrém stavu zní nepřerušovaný tón a indikátor samospouště nepřerušovaně svítí, při přerušovaném tónu a blikajícím indikátoru je nutné mít s sebou baterie nové.

Závěrka je elektronická, vertikální s kovovými lamelami, rozsah časů je 2s – 1/2000s. Samospoušť je rovněž elektronická, se zpožděním cca 12 sekund. Blesk je synchronizován při čase 1/80s a delších, při použití systémového blesku Olympus F280 je možná plná synchronizace při jakémkoli expozičním čase. Blesk se nasazuje do sáněk se středovým kontaktem. Měření světla je centrální, bodové měření není možno zapnout. Přístroj nemá zámek expozice ani korekce, je vybaven pouze tlačítkem Back Light, které upraví expozici o +1,5 EV. Citlivost filmu je nastavena automaticky pomocí DX-kódu v rozsahu ISO 25-3200. Přístroj může pracovat ve 3 různých režimech: program (na voliči režimů nastaveno P), priorita clony (A) a manuální expozice (M); režimy A a M je možné použít pouze v případě, že je přístroj vybaven doplňkem Manual Adapter 2, bez něhož je OM 101 pouze automat a jeho použití v nestandardních podmínkách se tak stává dost problematickým. Posun filmu je motorový, automatický po každém exponovaném políčku filmu. Zakládání filmu je také automatické, se samočinným nastavením na první políčko. Při nesprávně založeném filmu zazní varovný zvukový signál. Zpět do kazety se film dá převinout pomocí tlačítka Rewind v kterémkoli okamžiku. Počítadlo snímků je rovněž automatické, napravo od hranolu.

Hledáček je vybaven rastrovanou a velmi světlou matnicí, která – zvláště při použití originálních objektivů – nabízí velmi ostrý a jasný obraz. Hledáček zobrazuje 93% filmového pole a míra jeho zvětšení je při použití základního objektivu 50mm cca 0,8. V hledáčku se pomocí LED zobrazují informace o expozici: indikace správné expozice, připravenost blesku (při použití TTL-blesku Olympus), expoziční režimy P nebo A, varování před roztřesením kamery (při čase 1/30s a delších) a konečně šipky usnadňující nastavení hodnot při manuální expozici.

Zaostřování se u objektivů Zuiko PF / AF děje pomocí otočného kolečka na zadní straně přístroje. Ergonomicky je vyřešeno dobře a také citlivost, resp. vzájemný poměr otáček kolečka a posunu objektivu je optimální. U objektivů Zuiko MF (tedy manuálních) se zaostřuje klasicky, tedy objímkou na objektivu. Jde sice o stejný bajonet, ale na manuální aparát Olympus nelze nasadit objektiv Zuiko PF / AF; kromě toho, že by to byl nesmysl (objektiv na sobě nemá žádné ovládací prvky a na manuálním OM je tedy zbytečný, je to hlavně z bezpečnostních důvodů: PF / AF nemá na těle objektivu tlačítko pro uvolnění bajonetové západky – je umístěno na těle OM 101 resp. 707).

Manual Adapter 2 je více než potřebný doplněk. Těžko říct, proč není rovnou součástí přístroje, ale možná, že takto vypadá OM 101 více systémově a také ne každý fotograf adaptér nutně potřebuje. Kdo chce však s OM 101 fotografovat vážněji, měl by ho mít. Je to elektronický prvek, který se jednoduše (za pomoci mince) namontuje na bok kamery a poté umožňuje plně manuální provoz přístroje. Má 2 ovladače – clony (f/2 – f/22) a časů (2s – 1/2000s + B + synchronizační poloha pro blesk X). Clony se nastavují k rysce podle toho, jaký máme nasazen objektiv (je nutno na toto nezapomínat!) – originální PF / AF objektivy se vyskytují pouze ve světelnostech f/2, f/2.8 a f/4. Pouze jediný objektiv má světelnost f/1.8, ale k nastavení clony se používá ryska světelnosti 2.

Příslušenství je poměrně široké, ovšem poměrně drahé a – protože se přístroj už léta nevyrábí – také poněkud hůře dostupné. Dnes zbývají vlastně pouze bazary. Aby však byl popis přístroje kompletní, připojím na závěr ještě přehled originálního příslušenství k OM 101.

OBJEKTIVY	OSTATNÍ
AF 24mm f/2.8	Manual Adapter 2
AF 28mm f/2.8	Elektronický blesk T 18
AF 50mm f/1.8	Blesk pro plnou synchronizaci F 280
PF 50mm f/2	Datová zadní stěna
AF Macro 50mm f/2.8	TTL kabel 0.6 m (na blesk)
AF Zoom 35-70mm f/3.5 – 4.5	Očnice
AF Zoom 28-80mm f/3.5 – 4.5	Dioptrické korekce (do očnice) -5D až +2D
AF Zoom 35-105mm f/3.5 – 4.5	Brašna
AF Zoom 70-210mm f/3.5 – 4.5

Závěr

Olympus OM 101 nebyl žádným prodejním hitem a ani nebylo vyrobeno žádné oslnivé množství kusů. Z vlastní zkušenosti si však dovolím tvrdit, že je to přístroj kvalitní, spolehlivý a také dosti odolný. Fotografuje se s ním dobře, na Power Focus si člověk zvykne rychle a i když je to jakási slepá vývojová ulička, je to ulička docela hezká.

Technické informace podle údajů výrobce.
Snímky byly pořízeny přístrojem Praktica B 100 electronic. ©2002 Milan & Radovan Sýkorovi