Ve spolupráci s Petrem Dzikem jsme pro vás připravili novou službu – osvit filmů z digitálních dat. Chcete se o tom dozvědět víc?
Máte pocit, že film má něco do sebe a digitál “není to pravé ořechové”? Nebo si chcete promítnout fotky z dovolené na pořádné promítačce, ale měli jste s sebou jen digitál? Nic není ztraceno, nechte si jednoduše vyrobit klasický film z Vašich digitálních dat.
Jak to funguje?
Pro osvitu filmů využíváme zařízení, jehož srdcem je černobílá CRT obrazovka s vysokým rozlišením. Jednotlivé RGB výtažky obrazu určeného k osvitu se postupně zobrazují na této obrazovce. Obraz na CRT se reprodukčním objektivem promítá na film. Postupným zobrazením všech tří RGB výtažků a jejich expozicí přes příslušné RGB filtry se obraz exponuje na film.
Rozlišení osvitu
CRT obrazovka má rozlišení 4096 x 2731 bodů., tj. asi 11,2 Mpix. Data k osvitu připravuje kvalitní RIP, proto nemá význam přepočítávat Vaše obrazová data na tuto velikost. Pokud je váš soubor menší, RIP ho inteligentně resampluje. Pokud je Váš soubor významně větší (skeny z větších filmových formátů), zmenšete jej prosím přibližně na nativní rozlišení, aby se přenos souboru a jeho RIPování zbytečně nezdržovalo.
Formát souborů
K osvitu přijímáme formáty JPG, TIFF a EPS. U vektorového formátu EPS převeďte prosím všechna písma do křivek. Bitmapové soubory převeďte do barevného prostoru sRGB.
Velikost výsledného obrazu a poměr stran
Výsledný osvícený obraz na filmu má fyzickou velikost 23 x 34,5 mm. To je o něco méně než plné políčko kinofilmu (24 x 36 mm), ale tato velikost zcela přesně odpovídá velikosti otvoru ve standardních diarámečcích. Při rámečkování je tedy třeba dbát na správné usazení filmu, nedojde však k žádnému oříznutí obrazové plochy. Pokud Váš obraz nebude mít poměr stran 2 : 3, budou na okrajích černé pruhy. Soubory orientované na výšku není třeba otáčet, RIP si je otočí automaticky.
Použitý materiál
Osvit provádíme na materiál Kodak Elitechrome 100. Barevné podání tohoto materiálu známé z normálního užití nemá vliv na výslednou barevnost osvícených snímků, protože barevnost je kompenzována vnitřní kalibrací osvitového zařízení. Filmy vyvoláváme v lázních Jobo a celý proces je pod stálou denzitometrickou a kolorimetrickou kontrolou.
Jak na to?
Poměrně jednoduše – stačí kliknout nahoře v menu na odkaz Osvit filmů a po pročtení základních informací zvolit položku On-line zadání zakázky – tam vlastně jen vložíte cestu k souboru, který obsahuje fotky (maximální velikost souboru je 100 MB, ověřte si prosím, že máte dostatečnou rychlost pro kompletní přenesení souboru v reálném čase, pokud totiž vyprší lhůta pro spojení, tak se soubor neuloží) a vyplníte základní údaje o tom, kam chcete zakázku doručit a jak se bude fakturovat.
Kdo za tím stojí a co za to?
Není nic jednoduššího: klikněte a uvidíte… 🙂
Tak to je hustý
Dneska jsem se ještě tak dobře nepobavil. Ještě doporučuji cestu film-digi + digi-film :-))
Ale chápu že se tenhle proces může někomu hodit.
tak to je hustý
A proč ne? Když tam potřebuje třeba něco poopravit, vyretušovat, doplnit? 😉
Jak to funguje?
Pominuli-li k čemu to vlastně je, připadá mi to dosti post postmoderní, tedy filosofie toho přístupu, nějak nechápu, jak to vlastně funguje. Píšete, že základem je bw CRT obrazovka a jednotlivé kanály zobrazujete před objektiv. Kdepak jsou tedy barvy?
Děkuji
jak to funguje?
Nemůžu mluvit za odborníky, ale podle mě to je tím, že se to svítí jednotlivě po R-G-B složkách přes patřičné R-G-B filtry, takže ve výsledku se ta barva “jednoduše” složí. Toliko mé laické vysvětlení.
jak to funguje?
Sice vubec netusim jak to delaji, ale nize je muj odhad:
– diapozitiv (si myslim, ze) ma obraz ulozenej ve trech vrstvach doplnkovych barev (CMY)
– obrazek dostanou od zakaznika v souboru s RGB barvama a prevedou na CMY
– osvecujou kazdou “barvu” (Cyan-Magenta-Yellow) extra pres barevnej filtr (stejne barvy jako kanal kterej svitej).
Tj. svitej 3x cernobile, ale pokazdy pres jinej barevnej filtr.
jak to funguje?
a kdyz tak nad tim premejslim, tak ten prevod do CMY bude celkem zbytecnej … 🙂
jak to funguje?
Asi tak by to šlo, jen o tom v článku není ani zmínka, proto jsem se na to ptal.
jak to funguje?
Tak já nevím, že prý o tom není zmínka:
“Postupným zobrazením všech tří RGB výtažků a jejich expozicí přes příslušné RGB filtry se obraz exponuje na film.”
jak to funguje?
Ale uznávám, že to nemusí být pochopitelné na první čtení… 😉
jak to funguje?
Jj, omlouvám se, již nejsem tak bdělý 🙂
jak to funguje?
Panove,
omlouvam se za nejasne vysvetleni v doprovodnem textu a pokusim se pridat lepsi: Funguje to nasledujicim zpusobem: RGB obrazova data se pouziji primo k postupnemu zobrazeni na cernobilou CRT obrazovku. Nejdrive se zobrazi cerveny kanal jako cernobily obraz na CRT obrazovce a pres cerveny filtr se exponuje na fotomaterial. Posleze ze zobrazi zeleny kanal a exponuje se pres zeleny filtr a nakonec se zobrazi modry kanal a exponuje se pres modry filtr.
Postupne tak jsou exponovany vsechny tri vrstvy v barevnem inverznim materialu (cervenocitliva obasujici azurove barvivo, zelenocitliva obsahujici purpurove barvivo a modrocitliva obsahujici zlute barvivo). Material se potom standardnim zpusobem vyvola a vysůledkem je barevny diapozitiv.
Dovolil bych si ohradit se proti ustepacnym poznamkam v nekterych komentarich a vysvetlim, k cemu je nase sluzba urcena. Predpokladame, ze hlavnimi uzivateli budou fotografove, kteri maji digitalni zrcadlovku, ale chteji promitat barevne diapozitivy. My totiz verime, ze zazitek z promitnuteho diapozitivu je lepsi nez zazitek z projekce dataprojektorem.
Dalsi skupinou uzivatelu mohou byt fotografove, kteri primarne foti na diafilmy a promitaji originalni diapozitivy. Temto fotografum muzeme osvitit titulky, mapy a dalsi doprovodne materialy k projekci.
jak to funguje?
Díky za přiblížení. Přesto se ještě zeptám, je k dispozici nějaké srovnání? Moc by mě to zajímalo. Mohl bych eventuálně navštívit váš provoz? Zabývám se vytvářením velkých negativů pro historické techniky.
jak to funguje?
Neni mi jasne, jake srovnani mate na mysli. Co by se melo srovnavat s cim? Ale urcite bych byl schopny poslat prouzek osviceneho a vyvolaneho filmu k prozkoumani…
Znovu pripominam, ze nase zarizeni je principialne urceno k vyrobe 35 mm barevnych diapozitivu. Pro velke internegativy bude asi treba najit vhodnejsi technologii…
jak to funguje?
Aha, psal jsem to tady trochu níže. Rád bych viděl srovnání fotka z digitálního fotoaparátu zpracovaná ve fotolabu běžným způsobem a fotka vyrobená z Vámi vyrobeného diafilmu. Velmi mě zajímá převod konrastu ve srovnání. Pak mě zajímá srovnání klasický diapozitiv a diapozitiv Vaším postupem, i když je jasné, že ta srovnání nemohou být zcela objektivní. Omlouvám se jestli jsem se nedostatečně vyjádřil.
jak to funguje?
Tedy jeste k tomu srovnani: Znovu pripominam, ze tato technologie je primarne urcena k vyrobe 35 mm diapozitivu urcenych k PROJEKCI. Pokud pri teto aplikaci pouzijete alespon prumernou diapromitacku, prekonate kvalitou projekce jakykoli bezne dostupny data/video projektor. Barevnost a kontrast jasy/stiny jsou u promitnuteho diapozitivu proste lepsi.
Pokud byste chtel takto vytvaret papirove printy, neni vhodne pouzit bezny diapozitiv jako meziprodukt, protoze normalni inverzni filmy maji vyrazne esovitou charakteristickou krivku. Tento tvar je vyhodny pro projekci (zvyrazni kontrast a kompezuje tzv. “viewing flare”, cili snizeni pozorovaneho kontrastu v dusledku odrazeneho svetla v projekcni mistnosti), ale nevyhodny pro dalsi kopirovani, protoze komprimuje tonalni separaci ve svetlech a stinech. Pro vyrobu papirovych printu by tedy bylo treba pouzit budto barevny internegativ, nebo inverzni duplikacni film. Oba tyto materialy maji LINEARNI charakteritickou krivku a proto prenasi tonalni hodnoty v podstate bez deformaci.
Jsem si ale jisty, ze soucasne moderni tiskove technologie (digitalni minilaby a inkoustovy tisk) poskytnou kvalitnejsi vystup. Uz jenom proto, ze se stale bavime o 35mm internegativech a dia. Pokud bychom osvitili svitkovy film nebo planfilm, mohlo by to byt kvalitativne zajimave, ale financne zcela neschopne konkurence.
Nicmene, pokud si chcete udelat vlastni srovnani, muzu vam poslat par policek osvicenych nasi technologii a zaver si udelate sam.
Srovnání
Chtělo by to nějaké srovnání mezi fotkou z digitálu zpracovanou na danou velikost způsobem běžně užívaným a toutéž fotkou zpracovanou výše uvedeným způsobem. Jak asi dopadnou polotóny? A což teprve u černobílých fotek.
Běžně v zahraničí
Ahojky, tato služba je běžně v zahraničí, Pavlovi se povedlo zaplnit díru na českém trhu, gratuluji
FAQ :http://www.slidesfromdigital.com/faq.html
Více: http://www.google.com/search?hl=cs&lr=&client=opera&rls=en&q=how+to+make+slide+from+digital+camera+file&start=30&sa=N
Máte to Pavle na OLYMPUS vyvolávadle? Ještě před rokem stálo cca 2300 USD.
Srovnání s klasickým diapozitivem
Dobrý den,chtěl jsem se zeptat,jak vypadá srovnání s klasickým diapozitivem,je velký rozdíl v kvalitě?Stačí těch 11 Mega na dostatečné rozlišení? Děkuji,P.
srovnání s klasickým diapozitivem
11 Mpix staci naprosto bohate. Diapozitivy zhotovene z 6 Mpix zrcadlovky jsou pri primem srovnani nerozlisitelne od originalnich “analogovych” dia. I vam nabizim moznost zaslani par ukazkovych policek…
srovnání s klasickým diapozitivem
Tomu nevěřím. 6Mpix může být srovnatelné leda s mizerným analogovým diapozitivem.
Nesrovnávejte s klasickým diapozitivem!
Omlouvám se Pavlovi, že mu trošku kecám do řemesla, ale podobná zařízení od Polaroidu jsem před lety prodával / instaloval / nastavoval. A protože jsme na fotogradickém serveru, přijde mi, že řada z diskutujících moc nepochopila, k čemu dané zařízení je a zbytečně ho kritizuje.
A) tato varianta osvitu nikdy nesloužila k náhradě diapozitivu vzniklého plně analogovou cestou objektiv – film, podrobné vysvětlení snad nepotřebujete?
B) naopak, je vynikající tam, kde potřebujete do libovolného snímku dostat doplňující data, grafy, texty, atd., s následnou možností je promítnout, mimochodem, tyhle jednotky dávno používali doktoři, dnes je nahradily (ne ty doktory) notebooky
C) je to fantastiské řešení pro běžné promítání diapozitivů, protože zpravidla promítáme na malé plátno a lidi sedí blízko, nebo na velké a lidi sedí daleko, takže řešit rozlišení či ostrost je naprosto zbytečné. Aniž byste fotografovali na diapozitiv, můžete kvalitu diapozitivu s ohledem na kontrast a barevnost nabídnout už jen proto, že ani nejlepší projektor tenhle kontrast mít nebude a hlavně nebude mít potřebné rozlišení.
Bodově a snad pochopitelně shrnuto.
Pozdravuje Honza Hl.
nesrovnávejte s klasickým diapozitivem!
Děkuji,nechci s tím otravovat,jen srovnání s dataprojektorem-co se týče kvality obrazu při projekci?
nesrovnávejte s klasickým diapozitivem!
Uz jsem to psal vyse – promitnuty diapozitiv prekonava dataprojektor v kontrastu i barevnosti. Pri nedavne klubove projekci pomichanych originalnich “analogovych” dia a osvicenych “digitalnich” dia nebylo poucene obecenstvo tvorene skupinou amaterskych fotografu schopno jednotlive dia rozlisit. Toz tak… 😉
Mazeeec
No musim rict ze vetsi silenost jsem snad jeste neslysel 🙂 fakt mazec. Mozna vznikne nove umeni, kde se toto provede trikrat za sebou dokola a vysledky se zacnou vystavovat… a prodavat za umeni…
mazeeec
co riesis? co je na tom sialeneho? a co to tu trepes o umeni? je ozaj tak tazke pochopit k comu a pre koho je tato sluzba urcena?
archivace?
Tak me napadlo, ze by se to dalo pouzit jako dalsi zaloha na vybrane snimky, znate to, paranoia, vsechny zalozni disky selzou, DVD nepujdou precist a tak. Diak vydrzi dlouho. Necham si asi archivovat fotky potomku, aspon budou moct najit svoje fotky na diaky v schovani v krabici ve spodnim supliku jako ja. 🙂
archivace?
Ale vždyť z tohoto důvodu u Kodaku vyvinuli speciální archivační film určený pro digitální fotografii – mají totiž s životností emulze bohaté a hlavně ověřené zkušenosti ( žádná laboratoř s výsledky typu věštící koule ), o tom nemůže mít nikdo pochyby. Mně stačí podívat se na diáky na Kodakchrome 25 z padesátých let a mám jasno o archivaci.
archivace?
jako dalsi zaloha na vybrane snimky, znate to, paranoia, vsechny zalozni disky selzou, DVD nepujdou precist a tak.
V době, kdy 750GB disk stojí 1700 bez DPH? Osobně si myslím, že je to nesmysl.
archivace?
Souhlasím, že z ekonomických důvodů je archivace na HDD výhodnější než na film. Jinak bych pro archivační účely dnes pravděpodobně nevolil 750GB, tj. HDD, který má víc ploten. Bral bych disk s jednou plotnou (cca. 320GB disky) ve dvou exemplářích zapojených v RAID-1. Předpokládám, že takovou kapacitu bych nezaplnil dříve než za 4 roky (spíš později) a to by byl tak akorát čas na výměnu HDD. Navíc za 4 roky předpokládám, že jednoplotnové disky budou mít větší kapacitu než dnes takže budu mít další místo na zaplnění.
Pozn.: nafotím asi 30 filmů za rok, což není mnoho.
archivace?
jen upresneni, nejde mi o to archivovat vsechny snimky, na to pouzivam externi USB disky a DVD, to je jasne. Jde o vybrane ‘dulezite’ snimky s jistou emocialni hodnotou, pro ktere je tenhle zpusob archivace prece jen trvanlivejsi nez disk, ktery stejne za cas odejde a data je treba porad prelevat na nove disky… Digitalni data je treba kontrolovat a udryovat, jinak o ne clovek prijde, diaky staci dobre uskladnit a je vystarano….
Stereografie
Zkoušeli jste, promítat anaglyf (RC)? Mohlo by to mít zajímavé výsledky. Mohl bych zaslat stereografickou dvojici k vyzkoušení?
s pozdravem
L. Kozák
stereografie
Anaglyfy by mely jit promitat bez problemu, nevidim zadny duvod proc ne. Ale prave v souvislosti s osvitem digi dat na film se nabizi otazka proc vubec anaglyf, problematicke prohlizeni je jeden z duvodu proc jsem doted moc nechtel fotit stereofotky na digital, zatimco na diaky staci i prachsprosta stereoprohlizecka nebo dve levne diapromitacky a polarizacni filtry. Mj. prave kvuli stereofotkam se tuhle sluzbu casem chystam vyzkouset.
Re: Osvit filmů
Podle mě to dává dost velký smysl. Analogový způsob zálohy má spousta výhod:
-životnost – uvádí se kolem 100 let
-snadnost – není třeba ultraspeciální zařízení pro prohlížení
-nízké náklady na zálohování. Prostě zaznamenáte na film a víc vás moc nezajímá
Záznam na současných médiích začíná řešit zásadní problémy.
– kompatabilita formátů. Před 15 lety to byla disketa. Potom CD. Za ním DVD, nyní nastupuje BD. Na všechno potřebujete speciální mechaniku a to se promítá i do ceny zálohování. Bude možné tyto média přehrát za 20 let? Bude na čem? Řešíme přehrávání. Co životnost média? 5let? 10let? Je jedno jestli CD, DVD, BD, Flash, HD. Vše je velmi choulostivé. Stačí drobné mechanické poškození hlavního sektoru a pffff. Vše je pryč. Já vím, jednou za 5 let všechno hodím na nový formát a mám klid. Ale bumerang se znovu vrací. Cena, nutnost stále přezálohovávat, nutnost nových čtecích zařízení, náchylnost k poškození…
Takže pro opravdové zálohování důležitého obrazového materiálu je to vinikající věc…
re: osvit filmů
Kdo fotografuje na film, ten “archivaci neresi” ponevadz tam nic moc k reseni neni. Vetsinou podle natury a penezenky voli nejaky archivacni system typu acetat / pergamen / PE folie, vse ma ulozeno v suchu a chladu a doufa, ze se s tim nic nestane. Duplikaty filmovych zaberu nedela nikdo z mne znamych fotografu. Film ma vyhodu v tom, ze pokud pri jeho vyvolani bylo vse jak byt melo, a pokud pri jeho skladovani nedojde k nepredvidanym udalostem, vydrzi opravdu dlouho. Staci ale aby se stala chyba v procesu – napriklad spatne ustaleni nebo vyprani, nedostatecne regenerovane lazne v minilabu – a vse muze dopadnout uplne jinak. To vedi vsichni kdo na film fotografuji, a my vsichni doufame, ze takovy GAU u nasich filmu nikdy nenastane.
S daty je to v mnoha aspektech jednodussi – je snadne je duplikovat a zvysit tak sanci na jejich preziti – ale zaroven je i snadnejsi je neuvazenou manipulaci treba omylem smazat nebo prepsat nejakou degradovanou verzi.
Taky archivovana data vyzaduji ve srovnani s filmem vetsi peci – kdo neco nekam vypali a jde se po deseti letech podivat, jestli to jde precist, zije riskantne.
Na druhou stranu, prave moznost snadne redundance je urcitou sanci. Diky tomu, ze se mnozstvi uchovavanych dat neustale zvetsuje, a to neustale stoupajici rychlosti, je kazdy okolnostmi donucen zvysovat uloznou kapacitu. CD a DVD jsou – alespon v mych podminkach – uz davno z tohohle procesu venku. To mnozstvi je proste takove, ze neni v mych silach ta data ani kontrolovat, ani prepisovat. Krome toho je to medium kteremu verim ze vsech nejmene.
Data mam na momentalne asi deseti HDD od LaCie. Vsechno je nekolikrat ulozene, na ruznych mistech. Vsechny kopie delam pouze rucne – systemy typu Raid s automatickym zrcadlenim jsou vyhodne pri vypadku disku, ale pri chybach v manipulaci resenim nejsou. Diky explozivnimu narustu dat je zaroven vyresen i problem s nahrazovanim starsich zarizeni: s rustem dat neustale zlevnuje kapacita disku, a tak pri nedostatku mista neni problem kapacitu proste zdvojnasobit a casem starsi disky vyhodit (nebo venovat manzelce). Momentalne mam v nasazeni pouze 500GB a 1TB disky, casem nahradim ty 500GB nejakymi 2TB disky atd. Je to pomerne bezpecne reseni, snadno dislokovatelne, na kazdem pocitaci kdykoli citelne, a svoji rychlosti dovoluje i tak velke objemy dat snadno a rychle kdykoli duplikovat.
re: osvit filmů
K tomuto systému využívající TB nezbývá než obdivně zvolat – chtěl bych mít tolik kvalitních fotek, které by za to stály! Kolik desítek tisíc snímků to je? Možná pro samé kopírování (ručně!) bych neměl ani čas fotit :-))
Mě zatím bohatě stačí DVD a CD. Po 8 letech bez problému čitelné (teď jsem zrovna v nich hledal fota k publikaci). Pro jistotu mám v současnosti kopie nových dat. Ale je pravda, že tímto způsobem nedávám moc vydělat výrobcům hardwaru. Notabene, pár zničených HDD jsme už taky viděl 😉
Ale k věci – jako možnost výroby dia velmi zajímavá služba. Ale používat na archivaci fotek? Stabilita barev je silně imaginární. Za přesně definovaných (a drahých) podmínek snad chvíli vydrží. Ale v amatérských podmínkách? Pánové, kdo máte 30 let staré diáky? Či negativy? Ten barevný posun (jemně řečeno) je děsivý. Pokud si vzpomínám, tak jako nejstabilnější se uváděla varianta fotky z dia na Cibachrom. Stabilita snad 100 let. Ovšem dle testů na stárnutí, které mají také jenom svojí definici.
re: osvit filmů
Ja jsem snad nikde nepsal, ze archivuju pouze “kvalitni fotky”.
Jednak nemam naladu neustale resit, co jeste je a co neni hodno archivace, jednak se pohled na kvalitu muze casem menit, a v neposledni rade nekdy nejaka fotografie muze casem ziskat na vyznamu i z jinych duvodu.
U filmu taky nevystrihavam a nevyhazuju policka u kterych mi prijde ze to jako neni uplne ono..
Ohledne dat: prave treba hybridni prace na stredni format se skeny o vysokem rozliseni vede k objemnym datum. Jeden obrazek v PS s nekolika korekcnimi layery v plne barevne hloubce je mezi 200 a 500 MB.
Od te doby co fotim i digitalne jsem rust dat spis zpomalil 😉
re: osvit filmů
Zjevne nevite kdo je Tomas Houda 🙂 Mimochodem obecne … vy archivujete jenom dobre fotky? To snad ani neni mozne, jednou bych vam chtel stat za zady kdyz to delate. Radeji pujdu v noci vylozit vlak, abych si mohl koupit dalsi HDD abych nemusel premyslet jestli mam fotku smazat nebo ne. To je silene utrpeni neco selektovat, uz jenom vyber jedne pekne z 300 fotek, ne tak vybrat 280 z 300 ktere smazete…. Klicove je to mit poradne popsane. Mimochodem vsechny filmy z osmedesatych let mam znicene… filmy z devadesatych let asi neco vydrzi ale uz jsem nasel dva pasky plesnive…
re: osvit filmů
Tak já mám spoustu fimů (čb) ze sedmdesátých let – byly uložené v normálních trezorcích z pergamenu ve skříni a jsou ve stejné kvalitě, jako bych je vyvolal včera. Ono totiž hodně záleží na pečlivosti procesu, dodržování teplot a časů a hodně důležité je závěrečné praní, což byla věc, která se nejvíce šidila.
Tady bychom se však měli bavit o archivaci na špičkový materiál – a ten máme k dispozici. Mám doma také špičkový diamateriál z let šedesátých – Kodakchrome 25, obrázky z Ghany,které fotil můj otec – dokonce se jednalo údajně o prošlé filmy. Mohu vás všechny ujistit, že barvy jsou zcela zachovalé, bez jakýchkoli posunů. Samozřejmě. že u takových materiálů , jako Fomachrome a Orwochrome (který byl i po vyvolání známý svým barevným posunem do fialova)
takovou barevnou stálost nenajdeme.
Pro mě je archivace na film pro vybrané snímky betonovou jistotou zachovalé kvality na desítky let ( pokud přijde požár, erupce sopky, tsunami ap. – přijdeme ovšem o všechny druhy archivovaných záznamů), hodnou založení do trezoru.
Záznamy na digi nosiče byly zatím testovány pouze v laboratorních podmínkách – víte určitě, co se s nimi stane za dvacet, třicet let? Bramac na střechu také dává dlouhou záruku … ale má skutečně pravdu ? … to si poví naši potomci za padesát let.
re: osvit filmů
Presne tak. On asi nikdo nezpochybnuje ze na zalohu vetsiho mnozstvi digitalnich dat to neni, a tam je treba ten HDD na miste, ale pro takovych tech par snimku ktere by fakt clovek chtel uchovat v hmatatelne podobe. Aneb az nasi vnuci najdou na pude nejake CD/DVD nebo harddisk, tak i kdyby byly teoreticky citelne tak asi vubec nebudou tusit k cemu to slouzilo… 🙂
re: osvit filmů
Po pravde receno nevim, kdo je Tomas Houda. Vadi? 🙂 Kdo jste Vy take ne, a to take nevadi, ne? 😉
Kazdy si asi pod pojmem selektovat dobre fotky predstavi neco jineho. Nekdo selektuje pri foceni, nekdo si da volnost na to, aby cvakal a cvakal, a pak to nejhorsi vyhazi. Jo, kdybych skutecne selektoval a uchovaval jenom uzasne fotky, tak neresim problem archivace :-))
Ale je pravda, ze nechodim v noci vykladat vlak. A jak vlastne bude HDD citelny po 50 letech? (a na cem?) :-)))
Ne, nechme toho, kazdy to resi jinak, ma jiny pristup k fotografovani a mnozstvi fotek/dat. A jejich pouzitelnosti. Proste kazdy vycvak nearchivuji a nejsme tak dobry, abych je nemel. Vsak ony to nase deti stejne hodi do popelnice. Doufejme, ze ekologicky :-)))
re: osvit filmů
Chlapi, co je mi platny ze mate pekne diaky z sedesatych let. Ja nerikam ze nelze uchovat diak mnoho desitek let. Tim mym prilkladem jsem chtel rici, ze filmy a DIA nejsou samospasitelne a rozhodne nejsou vyhodou pro archivaci protoze maji omezenou zivotnost, klidne 150 let jim priznam (narozdil od digitalnich dat, kde je zivotnost lezata osmicka). Ja potrebu mit svoje fotky v publikovatelne podobe a filmy mam proste znicene a to je moje zkusenost.
A citelnost DVD nebo HDD nema s zivnostnosti nic spolecneho. U digitalnich dat prece neexistuje nejaky master original, kde by se dala pocitat nejaka zivotnost. Vzdyt muzete mit dnes 100% informace co bylo v roce 1975 na dernem stitku, proto ta lezata osmicka). To jsou strasne blaboly s tou zivotnosti CD/DVD. Ja mam nyni data (soubory z textoveho editoru MAT 😉 z co jsem mel na 5a1/4 disketach, to bylo reci ze tuto disketu za 10 let nikdo neprecte. Ja ji ale vubec nepotrebuji cist prece, ja uz jsem ji dokonce asi i vyhodil.
No a workflow ma kazdy jiny a kazdy jeste je dulezite co zrovna foti. Nekdy se vratim z tridenniho “vyletu” s 25 fotkami (ktere si vyselektuji jeste v hospode nez dojedu domu), z svadby se vratim klidne s 1500 fotek v RAW. Z foceni firemni akce v lanovem centru, kde 300 lidi ruzne leze a kazdeho vyfotite 10x protoze proto tam jste, aby si kazdy mohl vybrat fotky na kterych je, dovezete 3000 fotografii. Cokoli mazat je obrovska hloupost, respektive nejsem ochoten s tim delat cokoli destruktivniho, treba nejaky export do JPG a smazani RAW. Udelam co musim – predam zakazku a archivuji, nechci tomu venovat ani sekundu navic. Neni nic lepsiho nez kdyz me nekdo zavola po 4 letech ze 15.9.xxxx jsem mu fotil svadbu a on by neco potreboval protoze fotky v digitalni podobe uz nema. “Stokrat” jsem neco po dukladnem rozmysleni smazal a “10x” jsem zaplakal. Kdyz mesic me nekdo vola ze si smazal fotky, nebo si je resizoval do 640*480 apod a jestli je nahodou jeste nemam. Navic je to dalsi zdroj prijmu, chce to jenom zakaznika pri predavani upozornit ze to archivuji a ze jaka bude +- cena kdyz bude nekdo neco v budoucnu chtit. Kdybych to neudelal tak by lidi spatne chapali ze mu chci prodat znovu neco, co uz jednou koupil.
Toliko proc ma nekdo 5TB dat na trech mistech. Houda je jina liga, ten ma velky objem dat z jinych duvodu.
Pevný disk za 10 let? To je špatnáotázka
V diskusi se tu objevují názory na to, že bude problém přečíst disky za 10-15 let. Osobně si to nemyslím. Za 10-15 let totiž disky budou mít kapacitu 100 TB (nechytejte mě za slovo prosím) a navíc při migraci na větší kapacitu (z PATA na SATA a pak kdoví co) vždy nahrazuji staré disky novými, takže mi problém “Přečtu ten disk za 10 let?” nepřijde relevantní.
PS: Pavle, proč mi nejde do titulku napsat delší věta?
Vynikající
vynikající!. Přesně tuhle službu téď hledám. Vyrážím do Londýna a nechci tahat dvě zdrcadlovky. Takže hned po návratu to určitě vyzkouším.
jednoduse skvely !
Vazeni, musim tedy rict, ze jsem touto technikou nadsen!
Fotim vyhradne na diaky a promitani z cest po svete je pro me vrcholny zpusob prezentace fotografii a v teto technice osvitu filmu z digi predlohy jsem nasel reseni meho problemu, jestli prejit na digital a nebo zustat u filmu. Ani jsem nedoufal, ze neco takoveho je vubec mozne a kdyz, tak jsem ocekaval pochybnou kvalitu vysledku, takze jsem si nechal vyrobit par zkusebnich fotek a vysledek mne naprosto uspokojil a cena je pro mne prijatelna, kdyz vezmu navic jeste v uvahu fakt, ze uz konecne nemusim kolem svych diaku z cest chodit po spickach v obave, ze kdyz se mi poskodi jediny original, je vse nenavratne ztraceno.
Chtel bych tedy timto panu Dzikovi podekovat a pevne doufam, ze tuto sluzbu bude provadet minimalne do doby, nez nekdo vyrobi cenove dostupny dataprojektor se ctvercovym rozlisenim minimalne 4000×4000 bodu, coz predpokladam ze se za meho zivota nepodari 🙂
Tak a jdu hned objednat canon D5mII a stary dobry eos 50e chudak asi shnije ve skrini, juchuuuu 🙂
Osvit zhasnul?
Služba zrušena? Ach ouvej
Služba ukončena?
Z úvodní stránky zmizel odkaz “Osvit filmů” a stejně tak není funkční v tomto článku.
Znamená to, že byla tato služba ukončena?
služba ukončena?
Omlouvám se, nevšiml jsem si, že zde stejný dotaz už je.
osvit ako na to
Pana Dzika som kontaktoval, zatial bez odozvy. Skuste si zohnat filmovy rekorder Polaroid HR6000 rozlisenie az 4K alebo snimat UHD obrazovku s použitím filtra na studene svetlo via tu: http://starmatt.com/articles/slides.html
Photographic
Tuto sluzbu provozuje firma Photographic z VB https://www.johnsalimphotographic.co.uk/filmrecording.html