Pavel Hudec Ahasver, klasik s duší tuláka

Zatímco Jana Saudka a Tarase Kuščynského zná snad každý, kdo alespoň trochu sleduje fotografické dění, jméno Pavel Hudec Ahasver zdaleka tak známé není. Neprávem – jeho současná prodejní výstava ve Fotogalerii Pasáž ve Vodičkově ulici dokazuje, že dnešní šedesátník Pavel Hudec, jeden z prvních absolventů katedry fotografie na pražské FAMU, má za sebou skutečně pozoruhodné dílo…

Pamatuji se, že jsme na počátku normalizace jako kluci s oblibou listovali v časopisech určených do sběru. Bylo to nejen zajímavé, kápla z toho nějaká ta koruna a navíc – člověk se ve škole mohl stát “hrdinou” dobové sběračské soutěže. Ale přiznám se, že nám šlo hlavně o něco jiného: z časopisů jsme si vytrhávali nebo vystřihovali krásné, pokud možno málo oděné dívky. A brzy nám došlo, že jednoznačně nejlepší věci jsou v ročnících 1968 a 1969… Jednu z vystřižených fotografií jsem měl velmi dlouho. Byla na ní zachycena milenecká dvojice ve zvláštní pozici: krásná dívka s hlavou v mužově klíně. Zatímco ostatní fotografie jsem brzy vyhodil, tuto jsem si schoval, protože v dívčině výrazu bylo něco neobyčejného, melancholicky osudového a něžného zároveň. Dnes už vím, že se ta fotografie jmenuje Já a Lea, jejím autorem je Pavel Hudec Ahasver a je jednou ze zhruba čtyř desítek fotografií vystavených ve Fotogalerii Pasáž.

Pavel Hudec se narodil 14. listopadu 1941 v Kysaku na východním Slovensku. Brzy se začal zajímat o fotografii a z dnešního pohledu je pozoruhodné, že už jeho první výstavu v pražské Nekázance v roce 1965 zahajoval Bohumil Hrabal. V letech 1966–70 Pavel Hudec studoval fotografii na FAMU. Jeho působení na této škole charakterizoval prof. Ján Šmok slovy: “Žák-mýtus, enfant terrible, celník fotografie”. To mluví samo za sebe. Není také pochyb o tom, že druhá půle šedesátých let se stala pro Pavla Hudce šťastným obdobím: nejenže hodně cestoval (odtud přízvisko Ahasver, což znamená tulák, ale též hledač), ale jako mimořádně invenční fotograf se stal známým a žádaným u nás i v zahraničí. Proslul zejména svými dokumentárními snímky z období ruské okupace. A smutným paradoxem je, že možná právě proto, že v době normalizace nemohl své snímky publikovat, vznikla v 70. letech jeho krásná zátiší, kterými citlivě navázal na odkaz Josefa Sudka.

Pavel Hudec Ahasver nevystavuje často ani po změně poměrů – pokud se nemýlím, jeho současná výstava je první po mnoha letech. Ve Fotogalerii Pasáž je Pavel Hudec představen jako tvůrce, který v průběhu let zasáhl do nejrůznějších fotografických žánrů: značné zastoupení tu mají jeho akty (zmíněná melancholická fotografie Lea a já, dráždivý portrét “zezadu” Kouká z okna), detaily lidského těla (trochu bizarní Prso chléb) a portréty (Cikánka, stylizované Dvě dívky v krajině nebo Linda Panna), z nichž vyniká patrně nejznámější Hudcova fotografie vůbec – Babička s kopretinami, ze které na diváka dýchne jednak doba jejího vzniku (všeobecná naděje a touha po “polidštění” světa), ale i autorův cit a schopnost silně zapůsobit i minimálními prostředky. Na výstavě jsou k vidění také Hudcovy reportážní záběry (některé i ve velkých zvětšeninách bez rámu) a fotografie významných osobností (Pavel Hudec se s některými umělci přátelil – kromě zmíněného Hrabala třeba s Dominikem Tatarkou nebo výtvarníkem Vladimírem Boudníkem). Z tohoto žánru autor na výstavu zařadil fotografii zachycující Václava Havla s Pavlem Landovským. V horní části galerie jsou pak především Hudcova zátiší – buď tradiční náměty po vzoru starých mistrů (Tulipány, Sklenice), nebo stylizovanější moderní zátiší s disonantním prvkem (Zátiší s nohou, Rozbité zrcadlo). Výstavu
uzavírá kolorovaný dvojportrét, který se od ostatních vystavených fotografií liší nejen použitou technikou, ale i využitím – vznikl totiž jako svatební oznámení mima Borise Hybnera.

Fotogalerii Pasáž najdete v bludišti Lucerny. Kdyby již nebyla jiná galerie téhož jména, mohla by se jmenovat Galerie na schodech, protože zabírá jedno ze schodišť pasáže Egapu. V příjemném komorním prostředí této galerie, otevřené koncem května loňského roku, proběhlo již několik zajímavých výstav. Kromě autorských, skupinových a tematických výstav tato prodejní galerie nabízí fotografie řady českých autorů, například Františka Drtikola, Václava Chocholy, Václava Stibora, Gábiny Fárové, Romana Sejkota a mnohých dalších.