Počítač pro digitálního fotografa

Postřehy z mé praxe týkající se výběru vhodného vybavení pro práci v digitální temné komoře.

O čem tento článek vlastně je?

Podle mého názoru nemá pro server
typu Paladixu cenu vymýšlet přesné návrhy sestav, typy CPU atd. Tyto údaje sice
leckoho zaujmou, ale do dvou měsíců (ne-li rychleji) jsou zcela zastaralé.
Snažím se spíše upozornit na některé postřehy z praxe, u kterých je jistá
naděje, že budou platit i třeba ještě za rok (o vyloženě trvalé platnosti si ale
nedělám iluze).

A velmi důležité upozornění – článek je psán čistě z mého úhlu pohledu. Je tedy cílen pro uživatele DSLR se
zaměřením na poměrně akční focení. Je naprosto jasné, že zcela jinak zaměřený
fotograf bude mít i úplně jiné nároky, občas na to upozorňuji i v textu. Další
věc – zabývám se skutečně primárně počítačem pro digitální fotografii. Situace
se ale změní i v případě, že někdo chce počítač pro více použití. Konkrétní
příklad – jeden z mých kolegů z Paladixu například vedle focení i velmi rád hraje
náročné hry. V tom případě musí přirozeně například grafickou kartu vybírat
úplně jinak, než píšu v článku…

Notebook kontra stolní PC

Oblíbeným tématem různých flames
jsou hádky Intel/AMD, Windows/Linux, ATI/Nvidia případně PC/Mac. Podle mého
názoru ale při výběru cíleném na potřeby fotografa je třeba začít trochu jinde,
a to právě od volby mezi stolním počítačem a notebookem. A zjistíte, že
odpověď na tuto otázku vůbec není snadná.
Na první pohled se zdají argumenty jednoduché – notebook můžete mít stále u
sebe, na druhé straně je ale dražší. Stolní stanice se dá vybavit výkonnějším
procesorem, dá se do ní poskládat více disků, atd. Jenže v praxi je to
podstatně zamotanější…

Jak je to vlastně s tím slabým
výkonem notebooku? Píšu teď na už skoro historickém IBM T30 – CPU 2 GHz, 1 GB
RAM, 60 GB HDD – leckdo by mluvil spíš o dost výkonné mašině. Pravda, 60 GB disk
mi na fotky nestačí, ale je to problém? Ani ne – užívám externí USB disky
200 GB, které se dají připojit stejně k notebooku jako ke stolnímu PC. Ostatně
to tak také užívám – někdy jsou ty disky připojené k notebooku, jindy k
“velkému” PC. Hm, nějak ty nevýhody notebooku nevidím. 🙂

Jenže pozor – ono to není tak
jednoduché ani s výhodami! Ano, notebook mohu tahat všude, ale je to opravdu
možné a nutné? Hmotnost sice není velká, ale taky ani malá. Navíc jde o poměrně
velký “krám”, který se do běžné fotobrašny nevejde. Sice existují
specializované modely s kapsou na notebook, ale velikost a hmotnost zůstává. Jistě je
skvělé na cestách editovat a hlavně popisovat, ale cenou za to je nutnost se o
notebook neustále starat, obávat se krádeže atd. Tohle vůbec není maličkost,
píšu z vlastní praxe! Stále častěji si říkám, že je možná lépe pracovat jen s
kartami a paměťovou bankou, na jednodenních akcích to už takto dělám prakticky
vždy.

Další problém je odolnost. Napíšu
teď tvrdou pravdu – žádný levný notebook nevydrží každodenní tahání! Věřte mi,
vidím to v práci, kde sice nejde o focení, ale skutečně jsme naprosto odbourali
pro konzultanty stolní počítače a řada lidí notebooky tahá opravdu stále s
sebou. Vydrží IBM a některé další značkové vyšší modely, levným typům se ale
začnou velmi rychle lámat plasty a leccos odcházet. Levné Acery a podobné typy
vůbec nejsou špatné, ovšem za předpokladu slušného zacházení a práce ve stylu
“převážně na jednom místě, jen občas převézt”. Pak budete spokojeni
(nemyslím sebeméně ironicky!). Jde to ale dohromady s focením na cestách?
Ano, jsou dostupné slušně odolné modely, ale cena není nejnižší. A s cenou je
problém i v souvislosti s hmotností a rozměry. Momentální situace na trhu totiž
vypadá tak, že je obrovská nabídka běžně velkých typů za slušné ceny, ale
zkuste si najít něco malého. Nebudete právě nadšeni – kategorie notebooků s
menšími displeji a hmotností pod 2 kg ustupuje do pozadí a to, co na trhu zbylo,
nebývá právě nejlevnější.

Určitým omezujícím prvkem může (ale nemusí) být i displej. Sice nesouhlasím s názory, že jsou LCD v noteboocích proti stolním ošizené, to platí možná proti profi typům, ale ve srovnání s levnými typy je to spíš opačně. Každopádně ale musíme počítat s menší velikostí, u notebooku se pohybujeme v rozměru 12-15 palců zatímco u stolního stroje se dá 17 palců brát jako minimum, 19 palců pak za ještě běžně dostupný rozměr, pokud si připlatíme, lze jít ještě mnohem dále. Existují sice i notebooky s LCD 17 palců, ale to už se dostáváme na velikost, kdy se stává velmi spornou jejich přenosnost a mobilita, takže to také není jednoznačné vítězství. Proto by si každý zájemce o notebook měl zvážit, zda mu bude stačit dislej přímo v něm i na domácí práci. Pokud ne, tak je nutno zvážit i výdaje na koupi přídavného externího monitoru, jeho připojení naštěstí nebývá problémem téměř nikdy.

Co tedy s volbou notebook kontra stolní PC? Rada je prostá –
nechte plavat marketing a snažte se v první řadě přemýšlet nad svými potřebami.
Pokud se věnujete spíše statičtějšímu focení a necítíte potřebu rychlého
zpracování na cestách, tak je lepší volbou “domácí” stolní počítač.
Pokud však práci na cestách považujete za pro vás důležitou, tak je notebook na
místě. Počítejte ale s tím, že zatímco stolní počítač může mít výborné
vlastnosti i je-li podomácku poskládán z dílů (samozřejmě pokud tomu
“stavitel” rozumí, což vůbec neplatí vždy), tak u notebooku většinou
není nízká cena zcela bez následků.

No a vůbec nejlepší, ale bohužel
také nejdražší, je kombinace – tedy mít doma klasické PC a k němu (pokud možno
co nejmenší) notebook na cesty…

Konfigurace stolní sestavy

V diskusích se řeší všechny možné
varianty nadupaných sestav s dokonalým CPU, RAM, optimalizovanými disky v
RAIDu, atd. I já se k účasti v podobných debatách přiznávám (stejně by to na
mě čtenáři www.fotopruvodce.cz určitě
vykecali :-). Musím ale přiznat, že v poslední době jsem tyto otázky do značné
míry přestal prožívat. Ne že by se rozdíl výkonu nepoznal, ale pro mou práci,
kde cca 95% snímků pochází z DSLR s rozlišením dříve 6,3 MPix, nyní 8,2 MPix a výhledově
tak maximálně 16 Mpix, to není zas tak kritické. Z hlediska CPU mi asi nejdéle
trvá jeden typ doostření, ale to “nejdéle” znamená asi 6 vteřin na
notebooku a tato úprava se nedělá zdaleka vždy. Většina ostatních úprav je v řádu
2-3 sekundy, což už mě nechává chladným. Když jsem zmíněné doostření zkusil na
běžné kancelářské stanici s 2,6 GHz Celeronem řady D (což beru v dnešní době
spíš jako lowend), tak už jeho trvání šlo někam k cca 4 sekundám, což je pro mě
snesitelné. Přirozeně má smysl místo 2,6 GHz jít na 3 GHz – cenový rozdíl je
zanedbatelný, ovšem třeba přechod někam k P4 3,6 GHz za  několikanásobnou
cenu už se pro mé potřeby zkrátka a dobře nevyplatí. U procesorů AMD tato úvaha
platí také, rozdíl ceny mezi “průměrným” CPU od AMD a “nejnadupanějším”
dvoujádrovým Opteronem je dokonce spíš ještě větší.

S disky je to podobné – přirozeně
lze všelijak čarovat, skládat více disků do stripes pro vyšší výkon atd. Jenže
realita je taková, že výkonnost současných UltraATA či SerialATA disků s 7200ot./min.
je taková, že mi úplně stačí klasický disk. Kapacita také hodně narostla a pro
účely archivace (ale i pro reálnou práci na úpravách) jsou navíc velmi vhodné
externí disky připojené přes USB 2.0 či Firewire. Je tedy velkou otázkou,
zda řešit velkou bednu s více hlučícími disky – podle mě to to aspoň pro mé
účely nemá moc význam.

Trochu sporná je grafická karta.
Přirozeně jsou pro editaci fotek nesmyslné investice do nejdražších
akcelerátorů určených pro 3D hry, často jsou pro fotky dokonce vhodné méně. Já
mám v domácím PC například starší ATI Radeon 9200, který k mému jistému
překvapení v 2D režimech ve své době výrazně překonával tehdy špičkové a mnohem
dražší Radeony 9600 a 9800. Jistě, v hrách je 9200 slabá, ale zas umí například
1600×1200 ve 120 Hz nebo 2048×1524 v 80 Hz… A tady jsme u toho, co je pro volbu
grafické karty asi rozhodující – je třeba vycházet i z toho, jaký monitor chcete
užívat. Pokud máte LCD panel s DVI konektorem, tak by přirozeně karta měla mít
DVI, pokud máte špičkové CRT, tak je zajímavá kvalita převodníků (odsud
pochází skvělá pověst Matroxu) a režimy rozlišení. Někoho může lákat i
vícemonitorový systém – pak je opět nutno volit adekvátní kartu. Naproti tomu
pokud vám vaše finanční možností nedovolí nic lepšího než levné 17ti palcové
LCD či CRT, tak vás upřímně řečeno nebude nijak omezovat ani použití
integrované grafické karty na základní desce, u moderních chipsetů je její
kvalita vesměs poměrně slušná.

Naproti tomu bych nedoporučoval
šetřit na paměti RAM, 512 MB chápejte jako absolutní minimum, 1 GB je pak tak
akorát. Paměť nepatří k nejdražším komponentám a šetření není na místě. Ošidit
se nedají ani porty – počítač by měl podporovat USB 2.0 (což je už dnes
samozřejmost) a je velmi žádoucí, aby USB 2.0 porty byly na dvou nezávislých
řadičích (to už až tak samozřejmé není). Praktické je mít alespoň nějaké USB
porty i z přední strany PC, ale dá se žít i bez toho. Hodit se může i Firewire
řadič (IEEE1394), ale jeho význam v poslední době trochu ustupuje. Většinou
bude žádoucí i připojení do sítě, prakticky vždy vyhoví integrovaná onboard
LAN, takže s tímto potíže nebudou, problém nečiní ani wifi, tam lze volit jak
kartu do PC, tak i adaptér na USB, ceny jsou v obou případech přijatelné.

Chápu že výše uvedené názory se
leckomu líbit nebudou, ale dospěl jsem k nim praxí, nikoli teoretizováním.
Skutečně necítím potřebu budovat pro zpracování dat z DSLR žádnou extrémní
stanici, stačí i poměrně jednoduché, nepříliš velké a (což také není od věci)
tiché PC. To však neznamená, že je užívání high-end sestav nějak mimo mísu. Například pro
nadšence středního či dokonce velkého formátu, který pracuje se skeny ve
velikosti 100 či třeba dokonce 400 MB je už jistě důkladná optimalizace disků na
místě a ani CPU se neztratí. Vhodná velikost RAM je v tomto případě od 2 GB
výše. Jde ale hlavně o to, dokázat posoudit své reálné potřeby a necpat peníze
zbytečně směrem, kde je příliš nevyužijete.

CRT či LCD?

Opět oblíbené téma… Vedou se
debaty na téma LCD kontra CRT, nutná velikost a spousta dalšího. Mohu posloužit
pouze vlastními zkušenostmi. U domácího PC mám kvalitní 19ti palcový CRT
monitor IIYAMA VisionMaster Pro 454. Jde o monitor vyšší třídy, někdy označovaný jako
levnější náhražka Eiza. Kladem tohoto monitoru jsou opravdu skvělé parametry
rozlišení – za ergonomický standard se bere 1600×1200 ve 120 Hz, monitor ale umí
i třeba 2048×1536. Toto je poměrně velká výhoda – lze prohlížet fotografie s
minimem interpolací, pixel monitoru už se začíná blížit výsledku při tisku.
Popravdě řečeno v tomto ohledu LCD panely v aspoň trochu rozumné cenové relaci
dost zaostávají, u běžně dostupných 19ti palcových LCD je většinou nativní
rozlišení jen 1280×1024, jejich cena přitom není nižší, kvalitní LCD od Eizo už
je pak cenově úplně jinde. Ovšem přirozeně má CRT monitor i své vady. Především
je to stručně řečeno “velký krám”. Takové “drobné”
stěhování při malování bytu bylo za trest, na stole taky zabírá spoustu místa.
To se mi podařilo vyřešit rohovým stolem, kde monitor zapadá do kouta, ovšem
jaksi už monitor nejde z použitého stolu bez jeho demontáže vyndat… Nezanedbatelná
je i spotřeba energie. Zátěž očí není až tak zlá, monitor je opravdu ostrý s
vysokou obnovovací frekvencí, nicméně je nutno uznat, že LCD je v tomto přeci
jen lepší.

V poslední době ale stále více
času trávím u notebooku. Tady hodně záleží na typu. Já mám to štěstí, že IBM
T30 má sice displej jen 14 palců, ale zato s nativním rozlišením 1440x1050px a
musím říci, že obraz je opravdu brilantní. Po zkalibrování barevnou sondou
celkem sedí i barvy, původně byly jako u skoro všech  notebooků ujeté do
modra, ale vygenerování profilu opravdu pomohlo. Práce na tomto systému je pro
mě naprosto bez potíží a jsem spokojen. Ale pozor – opravdu záleží na
notebooku! Kolega v práci má novější IBM stejné řady s o něco větším displejem
15 palců, jeho rozlišení je však jen 1024×768. A musím říci, že dojem z fotek
je prostě nesrovnatelný… Toto je poměrně časté, u masově prodávaných modelů
je snaha dávat displeje fyzicky co největší (což se pěkně rozmázne v letáku),
na nativním rozlišení se ale šetří. Při výběru si je na to nutno dát pozor.

Jinak přirozeně zkouším i různé
další monitory a displeje, které mi projdou rukou. Poměrně rozpačitý jsem byl z
prakticky všech levných 17ti palcových LCD (prodávaných dnes už občas i v hypermarketech).
Nativní rozlišení je vesměs 1280×1024 což by šlo, ale vesměs není zcela
dokonalá rovnoměrnost podsvícení a další věci. Po pravdě řečeno menší verze 15
palců jsou často zvládnuté lépe. Naopak jednoznačně přesvědčivý dojem na mě
zanechalo například 21ti palcové EIZO, ovšem cena je už pro mě nepřijatelná
(škoda). Do naprosté extáze mě pak dostal LCD panel Apple Cinema 30, který na uhlopříčce 30 palců umí 2560x1600px, ale o cenu se raději ani nezajímejte. 🙁
Momentálně moderní širokoúhlé (16:10) verze monitorů jsou z hlediska
fotografa spíše kladem, poměr stran kinofilmu i běžných DSLR je jim blíže než
poměru stran “klasického” monitoru. Asi už méně jsou z této novinky
nadšeni u Olympusu, jako jednu z předností svého systému 4/3 uvádějí právě to,
že jeho poměr stran odpovídá poměru stran monitorů, ale tak trochu to přestává
platit… Každopádně ale není poměr stran kritický.

Zajímavou a mimochodem vůbec ne
drahou alternativou je také použití více monitorů. Důvody jsou celkem jasné –
chci-li například vedle sebe porovnat dva snímky v rozlišení alespoň
1024x768px, tak mohu buď použít monitor s rozlišením na delší straně 2048px,
což mi u LCD splní teprve modely, jejichž cena bude prakticky jistě přes 50 tisíc
korun. Anebo prostě k PC připojím dvě LCD s rozlišením 1024x768px v ceně cca
2x pět tisíc… Toto je samozřejmě záměrně zjednodušeno, v praxi je samozřejmě
porovnání o dost složitější. Nicméně se nedá popřít, že alternativa použití
více monitorů připojených buď přes vícemonitorovou videokartu anebo s použitím
více karet v PC (běžně lze například kombinovat onboard kartu s kartou v AGP
slotu), je naprosto reálná a dá se o ní uvažovat. Zajímavá je i v souvislosti s
notebooky – velmi mnoho notebooků vícemonitorový režim umí samo od sebe –
kombinuje se displej notebooku s monitorem na externím VGA konektoru.

Operační systém a programové vybavení
vůbec

Téma
budící mnoho vášní. 🙂 Pomineme-li v dalším odstavci zmíněné počítače Apple,
tak jsou v zásadě jen dvě reálné možnosti – Windows XP nebo Linux. Skutečně
bych doporučoval zapomenout na starší verze Windows – zejména právě při práci s většími
soubory a hodně pamětí jsou Windows 98 či ME proti Windows XP propastně horší a nějak
mě nenapadá žádný argument, proč volit jiné Windows než XP. O tomto asi moc sporů nebude, vášně se točí až kolem volby Windows XP kontra Linux.

Můj
názor na toto se asi leckomu nebude líbit, ale právě pro potřeby fotografa bych
doporučoval celkem jednoznačně Windows. Hlavní výhodou je pro mě bezproblémová podpora
jakéhokoli hardware, zatímco v Linuxu je zejména okolo scannerů potíží až
dost. To přirozeně není vina Linuxu, pokud na jeho existenci třeba Canon
zvysoka kašle a ještě navíc nijak nedokumentuje své API, tak se s tím dá
těžko něco dělat. Jenže výsledek je prostě ten, že věci, které ve Windows prostě připojím
a fungují, se musí dost komplikovaně řešit. To samé se týká i některých tiskáren
a dalších věcí.
Jiná nedotažená věc je color management a citelně chybí i některé programy –
přirozeně se dá třeba Photoshop nahradit GIMPem, IrfanView třeba zaměnit za XNVIEW,
ale ne všechny tyto alternativy jsou ideální, a navíc za některé aplikace pro Windows
plnohodnotná náhrada není vůbec – třeba za Zoner Photo Studio či systémy
pro digital asset management jako Iview Media Pro či Extensis Portfolio.

Nemyslím
si, že za zmíněné výhody je cena licence Windows XP, zejména při OEM nákupu, až tak
vysoká. Ušetřit se dá spíš na aplikacích, například není žádný důvod proč nepoužít
pro běžné kancelářské operace OpenOffice, u aplikací z oblasti fotografie je
volba spíš otázkou konkrétních požadavků. GIMP na Windows funguje stejně dobře jako
na Linuxu (a v oblasti podporovaných tiskáren možná i lépe), je jen vaše
volba, zda vám stačí anebo se budete zajímat o komerční řešení, to samé v řadě
jiných oblastí. Dost paradoxně právě v tomto ohledu „uzavřené“ Windows dávají větší možnost svobodné volby než Linux, na který prostě Photoshop a vůbec většinu komerčních aplikací rozumným způsobem
nedostanete…

Co takhle Apple?

Samostatnou kapitolou jsou
počítače Macintosh. Koluje o nich řada názorů, které často nelze označit jinak
než jako pověry. Podle mého názoru těmto strojům nejvíc škodí někdy až
neskutečný fanatismus jejich uživatelů, kteří ostatní spíše znechucují, ostatně
ani samotná firma Apple nemá v oblasti seriózních nezkreslených informací
rozhodně čisté svědomí. Výsledkem je poměrně šablonovitý postoj, kdy jedna
skupina tvrdí, že jde o dokonalé řešení překonávající cokoli jiného, druhá
skupina pak má představu drahých nekompatibilních strojů s těžko dostupným
softwarem, jejichž výkon není nijak extra vysoký.

Pokud se ale dokážete nad
žabomyší války povznést, tak zjistíte, že realita není ani zdaleka tak
vyhrocená. Apply žádné zázraky nejsou, na druhou stranu ale nejsou ani
zdaleka tak drahé, jak se občas šíří. Ani s nabídkou softwaru to není zas tak zlé,
jednak je většina komerčních produktů pro grafiku na Mac portována, navíc ale
současný operační systém OS X má výrazné unixové kořeny, což zjednodušilo
portaci řady GNU produktů – na Macu spustíte bez potíží jak známý GIMP, tak
třeba OpenOffice.

Stabilita systému se od Windows
XP zas tak dramaticky neliší – odpadají problémy s nekompatibilním hardwarem,
jinak je ale proti Windows XP na korektním hardwaru pověst vyšší stability MacOS podle mého
názoru spíš opravdu jen pověstí. Výkonnostně bych taky neviděl dramatický
rozdíl – levné modely Macu jsou ve srovnání s levnými PC spíš slabší, typy z
výkonné řady ale proti nadupaným PC stanicím plně obstojí.

Co se tedy při tomto
umírněném pohledu v našich končinách dá brát jako argument pro pořízení Applu? V první
řadě je nutno Applu přiznat značný náskok v řešení kompaktních pracovních
stanic. Jak maličký Mac mini, tak iMac integrovaný do LCD panelu nutně musí
zaujmout každého, kdo žije v malém bytě, nebo třeba kalkuluje se stěhováním.
Toto píšu z vlastní zkušenosti – sám žiji s manželkou a dvěma dětmi v bytě 1+1
a můžete mi věřit, že při úvahách o každé inovaci vybavení samozřejmě
prostorové hledisko velmi důkladně zvažuji. Malá “barebone” PC se
sice také rozvíjejí, ale musím uznat, že provedením a vůbec dotažením detailů
se opravdu Applům rovnat nemohou.
Už méně mě oslovily větší PowerMacy G5. V této kategorii bych řekl, že podobně
výkonnou stanici dokážu na PC platformě postavit přeci jen levněji a například
v možnosti osazení disky bude mít své výhody.

Zajímavé jsou ale notebooky
PowerBook a iBook – s ohledem na své provedení jsou zejména u malého 12ti
palcového modelu cenově proti podobně kvalitním PC notebookům často i cenově
výhodnější. Mimochodem, já jsem se k bližšímu průzkumu možností Macu dostal
právě takto a nejmenší
PowerBook 12 jsem si posléze koupil.

No a pak přirozeně zbývají důvody
ryze osobní. Jsou lidé, kteří si koupí Maca primárně kvůli designu – dokážu to
velmi dobře pochopit. Někoho láká určité vybočení z řady. A přirozeně roli
hraje i okolí – uživatelů Maca sice v ČR není až tak moc, nicméně přirozeně se
někdo může setkat se situací, kdy jeho známí či spolupracující firmy tuto
platformu mají, to je pak samozřejmě argument pro.

Jako argument proti vidím přeci
jen o něco vyšší cenu, i když jak jsem zmínil u notebooků, nemusí to platit bez
výjimky. Kladem není ani sporná rozšiřitelnost, ale v řadě případů to vůbec
nemusí vadit. Zejména u mladších věkových ročníků se někdy setkávám s
neschopností smířit se s tím, že se v počítači nemohou vrtat, ladit takt CPU a
mraky jiných věcí. Pokud je někdo zatížen tímto směrem, tak bych mu Apple
neradil. Sám ale v poslední době podobná out-of-the-box řešení spíše preferuji
a vůbec nepochybuji, že podobně kladně se k tomu bude stavět velmi mnoho lidí.

V celkovém souhrnu si nemyslím,
že by existovaly důvody, proč by fotografové měli na Mac nějak masově
přecházet, na druhé straně ale nevidím ani žádný důvod tento systém odmítat.
Pokud někoho třeba iMac G5 natolik okouzlí, že po něm neodolatelně zatouží, tak
zklamán téměř jistě nebude. Navíc se nechme překvapit, co v průběhu příštího roku přinese
postupný přechod Applu na procesory Intel, to už je ale téma mimo zaměření Paladixu.

Pokus o shrnutí

Výběr
počítače pro potřeby fotoamatéra podle mého názoru není v dnešní době až
zas tak velká věda. Z hlediska výkonu vyhoví absolutní většině uživatelů i
to defakto nejlevnější na trhu, výjimkou jsou zejména nadšenci středního
formátu, kteří chtějí zpracovávat snímky ve stylu „sken 4800dpi z 6x9cm
v 48bit barvách“. Jinak ale ani uživatelé relativně špičkových modelů DSLR
nebudou mít moc potíží, stačí ohlídat dostatek RAM, portů, složitější pak může
být volba vhodného monitoru.

Hlavní
námět k přemýšlení vidím spíš ve volbě celkové koncepce. Na otázku stolní
PC kontra notebook i na některé další věci opravdu není jednoznačná
odpověď. Pokud některé z postřehů
publikovaných v tomto článku někomu pomohou, budu jen rád…

72 komentářů u „Počítač pro digitálního fotografa“

  1. Pocitac na fotky

    Zavery clanku se do znacne miry shoduji s mou zkusenosti (neni nutna super rychla karta, ani rychlost procesoru), jen bych dal vetsi vahu rychlosti diskoveho systemu (zejmena pokud editujete TIFF soubory s 16 bitovou hloubkou). Pokud bych pracoval predevsim v JPG, asi by mi disk tolik nevadil. Jeste jsem udelal dobrou zkusenost se SATA cteckou karet. Na slusne zakladni desce dava vice nez dvounasobnou propustnost nez USB 2.0. Neni to kriticke, ale 1G CF za 3 minuty je prijemne.

    Odpovědět
  2. Kalibrace

    Dulezity faktor pro praci s grafikou je i kalibrace displeje… ta muze byt u notebooku problem (stalost).

    Odpovědět
    • kalibrace

      Když je tu zmínka o kalibraci displeje – může mi někdo poradit, kde se o tom dočtu více (jsem v této problematicezačátečník). Děkuji.

      Odpovědět
    • kalibrace

      “Dulezity faktor pro praci s grafikou je i kalibrace displeje… ta muze byt u notebooku problem (stalost).”

      Ja mam zkusenost presne opacnou. CRT monitor musim kalibrovat porad a odchylky jsou videt. U notebooku jsem kalibroval pred cca 10 mesici a porad kalibrace sedi.

      Odpovědět
  3. Windows XP a scaner na SCSI

    I přes nepopíratelné výhody WIN XP je zde velký problém s připojením starších filmových scanerů přes SCSI (konkrétně Nikon LS2000). Ta zařízení mají stále svoji užitnou hodnotu, ale nejvyšší systém, na kterém mi celá kombinace (karta, ovladače, ASPI, scanovací program Nikon) běží je WIN2000.
    Takže majitelé starších zařízení pozor ! , sledujte na stránkách podpory výrobce, do kterého systému je zařízení ještě podporováno a kde již ne.

    Odpovědět
    • windows xp a scaner na scsi

      Nikon LS-30, což je přímý současník LS2000 a driverově je prakticky shodný, funguje ve WINXP v pohodě. Karta je nějaký noname PCI SCSI (BIOS Initio), ASPI je ke stažení z webu. Adaptec je taky vesměs OK.
      Pokud s tím máte problém, tak máte buď nějakou hodně obskurní kartu anebo máte nějaký problém s nastavením WINXP. Tuším že i přímo supportu Nikonu popisují nějakou systémovou politiku existující až v XP, se kterou mají SCSI scannery problém, zkuste se po tom podívat, dá se vypnout v registrech. Jinak adresa je http://www.nikontechusa.com .
      Co v XP většinou opravdu nechodí jsou scannery na paralelní port, ale to by nemělo už většině lidí vadit, z dražších filmových scannerů se přes paralelní port připojoval snad jen jeden Olympus.

      Odpovědět
      • windows xp a scaner na scsi

        Díky, kartu mám teď originál Adaptec, Aspi layer poslední , doporučený SW Nikon Scan 3.1.2 , stáhnutý z doporučené stránky, zkontroloval jsem i postupy instalace a vče, co jsem pro LS200 na FAQ zmíněného serveru našel.
        O bezpečnostní politice jsem ta nic nenašel, je tam jen manuál na běžný postup instalace HW ve WIN XP.
        Bohužel, výsledek je stále stejný, skenovací Twain se nerozjede v NS3.1.2. , ani ve PS7. Na WIN2000 naprosto v pohodě, tech suport Nikonu mi doporučil “scaner na USB nebo jiný scan soft”. Rád bych si pomohl , ale zatím se kloním k názoru kolegyv diskusi níže, že starší HW má na novějších OS své vrtochy.
        Uvítal bych, kdyby jste mi mohl zaslat na e-mail Vaši konfiguraci – kartu, verzi ASPI, verzi Scan soft, případně zkušenosti z instalace. Předem díky.

        Odpovědět
    • windows xp a scaner na scsi

      Podpora Nikonu starsich filmovych skeneru je naprosto k prdu. Kdo vsak ty skenery pouziva, jiste vi, ze uz mnoho let existuje bajecny program Vuescan primo s nativni podporou techto skeneru (tzn nepotrebuje driver), dokonce toho umi mnohem vic nez ta skenovaci aplikace od Nikonu.

      Tudiz – porid Vuescan a neres driver, v device manageru se to holt bude tvarit jako nezname zarizeni. Nicmene LS-20 chodi jako z praku pod XP SP2

      Odpovědět
  4. PC x notebook

    Ještě k porovnání PC x notebook: Kdo se rozhodne pro notebook, měl by raději výkon trochu předimenzovat, těžko potom konfiguraci měnit, snad jen přidat paměť. A to ještě pohlídat, když tam má být třeba 512 MB, aby to bylo 512 + volná pozice a ne 2x 256, což se občas děje, asi se výrobci zbavují nižších kapacit. Jinak kdybych měl notebook, viděl bych jako přínos i to, že bych se v něm nevrtal, nevymýšlel inovace a neměl ho pořád oddeklovaný 🙂 A u notebooku ještě jedna věc – drahý servis, pokud cokoliv odejde, cena opravy bude vysoká. Na výměnu základní desky snad ani nepomýšlet… Taky je dobré ověřit si dosažitelnost servisu na zamýšlenou značku, ne každá značka má servisní středisko jako třeba HP, kde jsou skladem i díly snad na všechno. HP musím pochválit nejen za toto. Nerad bych řešil objednávku náhradního dílu někde v JV Asii.

    Odpovědět
    • pc x notebook

      U notebooku se vyplatí připlatit si za kvalitní servis, který ovšem nabízejí pouze velké značy (Dell, IBM, HP…). Např u Dellu si můžete připlatit za pojištění proti krádeži či náhodnému poškození. Sice zaplatíte o pár tisíc více při koupi, ale odpadá tak spousta starostí, kolik to bude stát, když vám např. spadne na zem.

      Odpovědět
    • pc x notebook

      Nové notebooky s Centrinem se osazují 2×256 místo 1×512, aby se využila možnost pracovat s RAM dvoukanálově a tedy téměř 2x rychleji. Na výkonu se to přece jen pozná.

      Odpovědět
  5. disky, pamet, FireWire, DVD vypalovacka

    Diky za pekny clanek a namet na flamy ;-).
    Rad bych pripojil par svych zkusenosti a poznamek:
    1. Adobe doporucuje pro Photoshop dva disky – jeden maly a rychly jako swap pro Photoshop a druhy velky (a pomaly) jako swap pro Windows. Z vlastni zkusenosti muzu rict, ze to Photoshopu dost pomuze a tato investice se vyplati.
    2. vice pameti rozhodne neuskodi. Osobne bych doporucoval 1GB pameti jako minimum a 2- 4 GB jako rozumnou volbu s 2 – 3 letym vyhledem do budoucna. Mluvim o fotkach z 8 Mpix DSLR v TIFFu v 16 bitech (jedna fotka necelych 50 MB). 2 GB beru jako rezervu pro pripad prace s vice fotkama, pro praci s vrstvama ve Photoshopu pro moznost mit otevrene i dalsi programy krome Photoshopu. I kdyz mira znechuceni ze swapovani je velice individualni velicina ;-).
    3. FireWire mohu jedine doporucit kvuli FireWire cteckam a databankam pripojitelnym pres FireWire. Preci jen je FireWire rychlejsi nez USB 2.0.
    4. V clanku mi chybi zminka o DVD vypalovacce, ale archivace se resila na prednasce na OA v Jemcine a je to asi namet pro samostatny clanek.

    Odpovědět
    • disky, pamet, firewire, dvd vypalovacka

      No, on to zas tak velký flame nebude, tohle je spíš o názoru 🙂

      Ad 1 a 2 – ono jde o to, co děláš. Jak jsem psal, já fotky spíš obecně upravuji ve smyslu tonalit, ostření, ořez, atd., ale nedělám nějaké velké kombinace více vrstev atd. A v tomto režimu prostě tu optimalizaci pro PS a více než 1GB RAM nepoznáš. Je to o individuálních preferencích, jistěže se najdou lidi, kteří to ocení více, ale na to v článku upozorňuji hned na dvou místech. Jinak bych podotkl, že se dost liší verze Photoshopu a řekl bych, že CS2 paměť užívá efektivněji, to je ale na samostatnou debatu.

      Ad 3 – v tomhle bych si dovolil polemizovat, resp. to zpřesnit. Rozdíl rychlosti mezi USB2.0 a FW400 je pramalý až žádný. Pokud vezmeš nějaký levný externí box s FW i USB, tak je vesměs FW řešeno tím nejjednodušším čipem a nemůžeš nic čekat. Něco jiného jsou top zařízení s plnou podporou nového FW800, třeba LaCie Bigdisk, tam už je FW na místě a je o dost rychlejší než USB, ovšem pak je zas nutno ověřit, zda to umí řadič v PC… Takže ano, FW může být přínosem, ale nemohu souhlasit s obecným tvrzením “firewire je rychlejší”. Mimochodem rýpnutí k čtečkám – ty znáš nějakou paměťovou kartu, kterou bude USB2 brzdit?

      Ad 4 – jo, DVD beru nějak jako samozřejmost a celkem jsi uhodl i to, že se k této problematice vrátím.

      Odpovědět
      • disky, pamet, firewire, dvd vypalovacka

        Ad 1-2.
        Ty nedelas HDR fotky? Jinak co se tyce Photoshopu CS2, vetsiho zrouta pameti teda neznam. Koneckoncu Adobe rika ze 1GB je pro praci minimum. Troufam si tvrdit – po dlouholetych kusenostech, ze velikost RAM je pro praci s fotkama stezejni parametr, tesne nasledovana rychlym diskem.

        Ad 3.
        Rozdil je v pouziti radice u FW oproti USB. FW tak nezatezuje tolik procesor a muze byt rychlejsi. U fotek to je vsak v praxi vpodstate nerozeznatelne a ani prilis dulezite. Pokud ovsem delas i s videem a casto, rozdil je znat.

        Odpovědět
      • disky, pamet, firewire, dvd vypalovacka

        Ad 3 – Ale houby, papírovým 480 Mbit u USB se dá věřit asi jako komunistům. FireWire *je* rychlejší. USB je hezká věc na připojení klávesnice nebo nějaké 512MB datové klíčenky, ale to je tak vše.

        I staré FireWire je v praxi *o mnoho* rychlejší než USB 2. Odzkoušeno na několika discích (LaCie i noname) a dvou iPodech s nejrůzenějšími počítači. Macy s built-in FireWire, PC zpravidla s LaCie FW kartou. Nehledě k tomu, že stačí disk přes USB 2 blbě připojit (USB 1-only zařízení na stejném root hubu) a výkon jde dále do kytek. Je to rychlejší o tolik, že i mně, známému lenochovi, to stojí za vyndání karty z foťáku a její založení do FW čtečky. O novém FW 800 nemluvím vůbec, to je pochopitelně ještě výrazně rychlejší.

        Nedávno jsem potřeboval přetáhnout asi 20GB a měl jsem jen USB 2 disk (LaCie). Fuj. Nikdy více.

        Odpovědět
        • disky, pamet, firewire, dvd vypalovacka

          No, ja jsem tedy kopiroval 120GB pomoci nejlevnejsiho USB 2.0 3,5 HDD ramecku, na prvni desce s chpst. od VIA, ktera mela standartne USB 2.0 a tahalo to 30 MB/s, coz je zhruba limit vlozeneho (starsiho) HDD. Jako argument proti USB bych bral spis zatez systemu a jine neduhy, ale rychlost pro ctecku karet? Navic jeden z df (Casio QV-4000, mechanicky docela kvalita) zasel na unavu CF slotu, takze zbytecne vyndavani karet, pokud ma fotak USB 2.0…

          Odpovědět
        • disky, pamet, firewire, dvd vypalovacka

          USB dosahuje reálné rychlosti mnohem nižší než FW

          USB2 dosahuje rychlosti o něco málo nižší, než FW
          Přenos přes FW má velice melou režiji, (řádově do 2procent) Naproti tomu přenos přes USB2 daleko véc zatěžuje procesor.

          Hodně velký problém to může být, pokud mám nekvalitní desku s ne poc přesvědčivou chipovou sacou a ještě umím houby a ne zkonfigurovat systém. Potom zatížení při přenosu může dosahovat závratných výšin i s tím, že ze zvýšé odezva systému, který bude tuhnout.

          Naproti tomu, pokud ženu kvalitní disk (min 7200rpm 16MBc) přes USB2 na jednom přenosu a systém je v pořádku, přídu tak o 4-6procent CPU, což se vůbec nic neděje. Přenos je stabilní a srovnatelný s FW.

          Pověry o rychlostech FW a S-ATA čteček jsou HOVADINA.
          Kolik vám dá kvalitní karta dat za vteřinu? Rozhodně méně, než přenesete přes USB2. Problém bývá většinou jinde.
          Kde ? že jako PC se prodává kdejaký šunt, že kdejaký lojza si myslí, že instalace XP spočívá v založení CD do mechaniky a proklepání pár dialogových oken, nebo ještě hůř, že PC je vlastně takové lepší lego pro dospělé.
          Potíž je mezi židlí a klávesnicí.

          Neříkám, že USB je dokonalé rozhraní, ale je funkční, jednoduché a použitelné pro velkou řadu zařízení. Každopádně těch pár minut, než se mi přesype Gigová Flash… me nedonutí, abych vymýšlel jednoúčelové zvrácenosti.

          Odpovědět
    • disky, pamet, firewire, dvd vypalovacka

      Tak toto je rozumne zhodnoceni. Podobne se stavim k HW vybave i ja. Jeste k displejum na notebooku – zatim jsem nevidel jediny, ktery by co se kvality tyce byl srovnatelny se stolnimi LCD stredni tridy. Ruzne priplatkove zalezitosti jako LED podsviceni nebo predni sklo majici zvysovat kontrast, ktere spis zvysuje odlesky. Take vyrazne drahe modely s vysokym rozlisenim a nizkymi rozmery na komfortu nepridavaji. Mam kvalitni NB, ale vzdy si vyberu pro praci stolni stanici – je rychlejsi a mnohem komfortnejsi. Jinymi slovy – to co date za NB, bude stacit na kvalitni pracovni stanici bez kompromisu (disk, pamet, velke monitory). Nehlede na snadnou a levnou rozsiritelnost.

      Odpovědět
  6. Acer

    Poslednich 8 let pouzivam jen notebooky. Zacinal jsem s Toshibou za 100 000,- pak dalsi uz za 80 a ted mam druhy Acer za cca 30-35 tisic. Teda zadna super trida. Vsechny 4 notebooky jsem pouzival nadoraz, posledni Acer jede nonstop od koupe, cca 1 rok. Prvni 3 jsem tahal jako o zivot a jediny problem nastal u Toshiby kdyz odesel disk.
    Co tim chci rict – cetl jsem hodne nazoru na Acer ohledne poruchovosti, ja mam druhej a zadnej problem nikdy nenastal. A to se rozhodne ke svym vecem nechovam opatrne. A pokud porovnam drahou Toshibu (v te dobe nebyla drazsi) a stredni Acer tak nevidim rozdil.

    Mam kamarada co reklamuje uz treti Dell kvuli praskani skeletu pri otevirani displeje, dle me zkusenosti, kdy jsem pred lety delal v jedne velke pc firme, je to vec naprosto normalni…

    Odpovědět
    • acer

      Acer je levny sunt – po pomerne kratke dobe odchazi mechaniky a podsviceni displeje, taky teplota vevnitr neni optimalni. Celkove je to stavene tak, ze to ma mnohem mensi zivotnost nez drazsi konkurence. Pokud to clovek po dvou letech proda, muze mu to byt jedno. Krome HDD ale na tom muze odejit cokoliv kdykoliv.

      Odpovědět
    • acer

      Ako predajca značky HP sa dosť často stretávam tým, že nás kontaktuje zákazník, že chce niečo lepšie ako Acer, lebo ho už nebaví čakať na vybavenie tretej reklamácie. Keby som mal takúto skúsenosť len raz, nič nepoviem, ale doteraz každý zákazník okrem jedného, ktorý chcel meniť notebook mal Acer. Čierna ovca bol jeden majitel IBM-u, trocha ma aj prekvapil.

      Odpovědět
  7. dva monitory

    Kdybych měl specifikovat PC pro potřeby fotografa, tak bych jednaznačně doporučoval dva monitory. Jsou-li stejné, je to výhoda, ale připojení nejakého levného LCD docela postačí. Představte si tu parádu, když máte na jednom celou fotky a roletky a nástroje PS mají k dispozici celou druhou obrazovku. A využije se to i u jiných aplikací, programátoři vědí své. Stačí jednoduchá karta v AGP slotu, která má analog i digi výstup.

    Odpovědět
  8. Windows 2000

    V odstavci věnovaném OS píšete že není téměř použitelná alternativa k Windows XP; dovolím si nesouhlasit. Win 95/98/ME neuvažuji, neboť zde je to se stabilitou a memory managementem opravdu leckdy na pováženou. NT 4 jsou již značně zastaralé, z novějšího HW nepodporují nic, ani USB 1.1… Pozapomněl jste ale zmínit Windows 2000 (samozřejmě s SP 4), podporují téměř vše co XP, navíc ještě hromadu starších věcí co již XP nepoberou. Jako plus lze považovat (dle vlastní zkušenosti) podstatně nižší nárky na systém. Pro někoho kdo na PC především pracuje a není zvědavý na (leckdy samoúčelné) efekty jsou stále dobrou alternativou. Jako zápor se jeví skomírající podpora Microsoftu a nemožnost instalace nejnovějších programů (tuším že Photoshop 9 již vyžaduje XP…).

    Odpovědět
    • windows 2000

      Ad W2000 – souhlasím ve smyslu, že pokud už nekdo W2K Prof na PC má, tak není důvod nijak spěchat s upgradem, fungují slušně.
      Naproti tomu ta poznámka o menších nárocích na hardware je podle mě mylná – ano, možná si stojí (trochu)lépe na vyloženě poddimenzované sestavě, ale ta je pro náročnější zpracování fotek stejně celkem na nic. Na slušném hw bych naopak řekl, že jsou WXP efektivnější.
      K těm nepodporovaným věcem by to chtělo nějaký příklad. Už jsem to psal v jedné reakci, zatím vím o skutečném problému pouze u některých zařízení na paralelní port. Jinak ale ve WXP chodí skoro vše (a chodí i řada věcí, o kterých kolují fámy, že WXP nezvládnou, viz ty starší scannery Nikon). To samé u sw – mimochodem třeba MSDOS účetní softy chodí v XP obvykle stabilněji než W2000, toto je dokonce přímo stanovisko hned dvou na sobě nezávislých firem, jejichž softy jeden můj zákazník užívá.

      Odpovědět
    • windows 2000

      Také si dovolím nesouhlasit: Nastavení kompatibility pro jednotlivé aplikace mi na XP umožnilo provozovat software, který na NT nebo W2000 neměl šanci fungovat (například proto, že se pokouší sahat přímo na hw, jako třeba aplikace dodávané ke starým digitálním fotoaparátům komunikujícím po seriovém portu) a bylo kvůli němu nutné udržovat někde staré W98. Další výhoda je v přenositelnosti disku s OS na jiný hw, což se ocení třeba při poruše základní desky (W2000 změnu typu chipsetu obvykle nerozdýchaly). S tím je spojeno i vyřešení instalace driverů při rozšíření hw – není nutné hledat instalační CD, XP si drží základní drivery na disku (za cenu větší náročnosti na prostor, samozřejmě; nic není zadarmo). Nevidím jiný důvod pro setrvání u W2000 než ten, že už je máte.

      Odpovědět
  9. Celkem fajn ale…

    Dobrý článok ale chýba mi tam vo výhodách macu že 95% vírusov sa robí na PC a špecialne na Windows. U macu nepotrebujete každé 3 mesiace meniť antivírus.

    Odpovědět
    • celkem fajn ale…

      Ja bych jeste dodal, ze MacOs ma spoustu vychytavek, ktere sice primo pro fotku nevyuzijete (i kdyz Automator trba ano), ale dokazi zprijemnit zivot. O tom se uzivatelum WinXP (tedy i me donedavna 🙂 bez dalsiho doinstalovavaneho software jen zdat. 😀

      Odpovědět
      • celkem fajn ale…

        No, já jsem na MACa přešel a otevřeně řečeno se zrovna tak najde i spousta věcí na PC běžných, které se tu jaksi nekonají. Svůj půvab Apple má, to ano, ale časy, kdy byly MACy daleko před PC jsou už minulostí…

        BTW k předchozí poznámce o antiviru – slušný antivir na PC se o sebe stará sám, aktualizuje se klidně i víckrát denně a naopak základní instalace klidně vydrží přes dva roky. Názory o změně každé tři měsíce jsou opravdu mimo mísu, pokud máte takové problémy, tak se poraďte s někým, kdo antivirům rozumí.

        Odpovědět
    • celkem fajn ale…

      ked mas dobry firewall (ten potrebujes aj na mac),antivir a updatujes tak na 99perc nebudes mat na XP problem s virusmi.

      a btw je na macu schopna nahrada total commandera?

      Odpovědět
      • celkem fajn ale…

        úplný súhlas! Odkedy mám NOD32, KPF, AdwareSE a Spyboot S&D neviem čo sú to vírusy (už viac ako rok). Predtým to bola katastrofa (samozrejme antivirák som mal, ale ten lacnejší…)
        Netvrdím, že sa rovnaký výsledok nedá dosiahnuť aj s inou kombináciou SW a rôrnymi nastaveniami systému, ale pre bežného užívateľa (ako som ja), ktorí PC rozumie iba trochu, alebo vôbec je to super kombinácia.

        Odpovědět
  10. Pro omezenější rozpočet …

    Osobně sice do téhle problematiky zase tolik nevidím, ale i tak přidám pár slov do pranice 🙂

    Pokud máte omezený rozpočet, měli byste plánovat v celkovém kontextu. Přednost by měly mít ty prvky, které se přímo podílejí na kvalitě či nekvalitě obrazu. To znamená nepřesouvat fondy ve prospěch úžasného počítače, protože jeho vliv na kvalitu je prakticky nulový. Existují vlastně jen dvě
    možnosti, které mají negativní dopad – HW sestava a OS neumožňují spustit zvolený grafický editor, případně je výkon tak nízký, že uživatel zjednodušuje úpravy, protože ztrácí trpělivost. Osobně mám rozpočet značně omezen a tak dávám přednost investicím do prvků, které zásadně ovlivňují kvalitu a nelze je nijak ošidit – především do objektivů (i když – taky už jsem si jeden v prototypu vyrobil doma …).

    V případě počítače skutečně potvrdím jako nejdůležitější paměť, především v případě Woken. Výkon mnohem pravděpodobněji totiž dusí operační systém, nikoliv grafický editor. Jednou jsem z neznalosti vymezil editoru příliš mnoho místa a práce s 2Mpx fotografií se stala nekonečnou, disk se ani na chvíli nezastavil. O čtvrt místa za pamětí je pak monitor, případně tiskárna. Ty by měly umožnit kalibraci celého procesu, protože co na tom, že to krásně šlape, když na monitoru svěže zelená tráva je na výsledné fotografii tmavě šedozelená.

    Dále si dovolím upozornit, že s výjimkou dávkových automatizovaných operací se strojový čas podílí na celkovém výrazně meší částí. Trvá-li editoru oříznutí fotografie deset vteřin, tak je to možná nepříjemné čekání, ale většinou je to poté, co jsem několikrát déle přemýšlel nad tím, jaký výřez bude nejlepší. A tak je tomu u většiny úprav, osobně odhaduji, že přinejlepším jde 80% času na můj účet a jen 20% má na svědomí počítač. To znamená, že celkovým zdvojnásobením výkonu stroje bych ušetřil jen 10% celkového času. Tím nechci označit výkonný počítač za zbytečný, ale nesmíme zapomenout na to, že zdržení má původ většinou mezi opěradlem židle a klávesnicí.

    I když nebylo Tomášovým záměrem probírat sestavy, přeci jen zmíním tu svoji – Duron 1,2 + 128MB + 40GB disk 7200 ot., jediná rychlejší věc ve škatuli + 32MB VGA + Win 98) – což byl nejlevnější low-end až přímo obskurní krám už v dobách, kdy jsem ho kupoval (cca před třemi lety?). Časem jsem pouze povýšil paměť na 256 MB a přidal USB 2.0. S touto sestavou mohu upravovat 30MB fotografie a čas necítím jako zásadní omezení – nejsem ovšem akční fotograf a snímků zpracovávám málo. Dokonce jsem se pustil i do středoformátového scanu, který měl téměř 230MB – nicméně uznávám, že to byla záležitost spíše pro masochistu. Pokud je to ale výjimečná záležitost, lze odladit úpravy na menším souboru a pak je na velkém provést na čisto. Slabinou je monitor, starý patnáctipalcový MicroScan ADI za pár stovek z výprodeje nějaké firmy. Lepší výprodej jsem zatím nepotkal …

    Tímto příspěvkem nechci označit výkonný počítač za zbytečný, jen chci uklidnit ty, kteří stojí na začčátku a vaří si mozky nad konečně ztěžklým prasátkem či ročními prémiemi, přičemž ze všech stran natahují ruce výrobci fotoaparátů, objektivů, výpočetní techniky a tak, že výkon počítače není to, co by je mělo primárně trápit, a že se mohou k tomuto článku vrátit později.

    Jinak mohu u notebooku potvrdit, že jeho nošení skutečně časem omrzí, a že odrovnat ho není zas tak těžké, zvlášť když s ním cestujete všemi možnými dopravními prostředky – jednou harddisk a dvakrát obvody napájení. Mám fotografii notebooku, který viditelně není napájen ze sítě a jen tak mimochodem hlásí, že v něm není žádná baterie. Bohužel, při dalším startech pak i přes přítomnost síťového napájení a baterie po deseti vteřinách kolaboval, jako by jel jen z nějakého velkého kondenzátoru.

    Odpovědět
    • pro omezenější rozpočet …

      Tak to bych řekl, že je zajímavej a i soudnej příspěvek.

      Taky si chci právě koupit další objektiv za 10 000 (i když to bude pro mnohé z vás lacinej krám), ale doma mám Duron 900 256 MB RAM.

      Odpovědět
      • pro omezenější rozpočet …

        No bodejť, objektiv dělá kvalitu/nekvalitu fotky, ne stanice s 2xIntel XEON 2,67GHz, 2 GB RAM, 2x HDD (samozřejmě 15k rpm, SCSI 320) a podobně. Počítač fotku nezachrání… Nanejvýš strávíš úpravami více času, ale tak fatální to asi nebude.

        Odpovědět
        • pro omezenější rozpočet …

          No, že nepotřebuješ poslední výstřelek od Intelu či AMD je pravda, ale pokud trvá převod tisícovky RAWů do TIFu po dovolené 5 hodin (AMD A64 3000+), pak má opravdu slabá konfigurace příliš mnoho omezení. Nehledě na 128 MB paměti, to je opravdu málo. Stačí dávkové zpracování v Zoneru pro zdrojové TIFy 30 MB a budete čekat půl dne.

          Aniž bych se chtěl Tobíka dotknout, kdybych se na této konfiguraci snažil o běžné zpracování snímků z EOSu 350D (RAW – TIF, doladění, dávkové zpracování několikrát za sebou – doostření, rámečky, texty, finální převod na jpg), tak se zblázním. Alespoň bych tomu rozšířil RAMku …

          Prosím nebrat osobně 🙂

          Jinak řečeno, chce to soudnost na obě strany, ani stoletý počítač, ani moderní high-end.

          Pozdravuje Honza

          PS: mám za sebou na nástěnce plně funkční Duron 750 MHz, nabízím za odvoz, není to vtip, prostě tady ve firmě zbyl a mainboard s tímto soklem už stejně nemáme

          Odpovědět
  11. Apple vs. Mac

    Nechci nijak vířit debatu – ale zkuste si porovnat grafický výkon nadupaného PC s nešizeným procesorem třeba s macem G5 – zkuste si třeba stopnout, jak dlouho trvá otevřít třeba 100 megový tif ve photoshopu … Zjistíte, že Jabko je prostě počítač na Grafiku – není náhodou, že většina firem grafikou se zabívající používá výhradně Mac. Sám jsem sice štastným majitelem PC, maximálně edituju svoje z kinofilmu nascanované fotky a to jen proto, abych je umístil na web (jsem spíš analogový temnokomorník :), hraju hry, brouzdám netem a vůbec využívám PC hodně univerzálně (pořád se v tom hrabu) – To je to, co Vám Mac neumožní. Ale vzhledem ke svým profesním zkušenostem z Macem, co se týče rychlosti editace fotek a grafiky vůbec, tak tam je to někde jinde (hlavně samozřejmě silnější a dražší modely)

    Odpovědět
    • apple vs. mac

      No když už tahle off topic debata… 🙂 Domnívám se že Mac má stále náskok ve zpracování digi videa….. ale troufam si tvrdit, že za tu samou cenu co stojí G5, seženu minimálně stejně rychlé PC” … stačí tomu jen trochu rozumět a sestavit PC komponentama které si vzájemně sedí/rozumějí… ” Dřív byl Mac pro Grafiku opravdu velice dobrá volba, ale ty časy podle mne již minuly….

      Odpovědět
      • apple vs. mac

        Smím se zeptatv čem ??? MYslíte ty parodie na střihové programy co má v základu? nebo co přesně mysláte tím náskok ve zpracování videa. Zajímá mě to protože dělám od 93 střižny na PC a byla doba, kdy se dalo o MAC i diskutovat jako o tom, co by bylo, kdyby bylo. Jenže už hodně dlouho je tak maximálně chudý příbuzný.

        Odpovědět
  12. Kvality DVI výstupu u různých VGA

    Má smysl řešit otázku jak kvalitní VGA pokud se použije DVI výstup? Stojí za to investovat do Matroxe?

    Odpovědět
  13. musim se smat

    Autor zjevne poradne nevi, o cem mluvi, pri uprave fotek je jendou z nejdulezitejsich parametru monitoru vernost zobrazeni barev a prechodu, v cemz levna LCD oproti CRT ztraci na cele care. Vyjimku tvori drahe LCD v cele s firmou EIZO, pricemz nejlevnejsi devatenactipalcove monitory od teto firmy stoji radove 19 tisic a vyse. Proto zatim zustavam u sveho Viewsonicu G90f+ a cekam, az se vyrobci pokori s cenou.

    Odpovědět
    • musim se smat

      No, to je takový příspěvek o ničem a trochu mám pocit, jako redaktor Paladixu, že bych se měl autora zastat. To že ho neznáte nebo jste neprošel jiné jeho články je ukázkou vaší neochoty udělat něco víc než přidat hloupý komentář. Shodit lze tímto způsobem naprosto každý článek tady na Paladixu a tedy také naši snahu čtenářům nějaké články přinášet.

      Přesto, že sám mám doma LCD EIZO akceptuji tu mnohem větší spoustu uživatelů, kteří už CRT nechtějí a tak se snaží najít nejen z finančních důvodů rozumný kompromis. Tenhle článek je o hledání takového kompromisu, nakonec, takových se tady na různá témata nalezne spousta. V práci mám obyčejné LCD Samsung, přesto, že má výrazně horší podání barev, na běžné amatérské úpravy fotografií stačí, přitom to byla nejlevnější šunka. Nic víc řada fotografů nepožaduje.

      Navíc, o suprové věrnosti barev a přechodů na CRT monitoru se lze bavit pouze v okamžiku, kdy před sebou máte:
      – nakalibrovaný monitor + jasně definované a stálé okolní osvětlení
      – v šuplíku kalibrační sondu a software pro ni, tj. jste si schopen čas od času kalibraci opravit o odchylky

      Pokud výše uvedené nemáte, je diskuze o barevné věrnosti zbytečná, CRT má vyšší kontrast, ale věrnost nejste schopen reálně zjistit. Mimochodem, obecný problém LCD poslední doby není ani tak barevná věrnost, ta už je docela slušná, jako spíše podání černé, prostě nízký kontrast. A poslední modely již nejen od EIZA mají kontrast 1000:1 a výsledek si s normálním CRT zas tak moc nezadá.

      Takže co bylo před rokem není dnes, …

      Neberte to osobně, ale prostě někdy stojí za to se zamyslet nad tím, že kolem nás jsou lidé, kteří do práce dojedou Favoritem, stačí jim to a nemají s tím naprosto žádný problém.

      Tož tak, přeji hezký večer,

      Jan Hlinák

      Odpovědět
  14. Fotograf a zároveň “linuxák”

    V jednom bodě s autorem tak docela nesouhlasím. Je to jednoznačné upřednostnění Windows oproti Linuxu. Zkusil bych to formulovat takto: Je-li fotograf zároveň zkušeným “linuxákem” a je-li ochoten si vybrat optimální konfiguraci počítače, scaneru, tiskárny apod. tak aby i pod Linuxem všechna tato zařízení fungovala plnohodnotně, pak je použití Linuxu minimálně stejně dobré jako použití Windows. Pokud výrobce zařízení ignoruje Linux, pak je je možné ignorovat zmíněného výrobce. O monopolu na scanery a tiskárny nevím.

    A co se týče CMS i ten je pod Linuxem řešitelný. Pro zájemce přidávám link http://www.argyllcms.com/index.html. Zmíněná aplikace existuje pouze díky expiraci jednoho z patentů na technologii ICC. Kromě Gimpu, který považuji pro “amatérského” fotografa za dostatečný nástroj (začněte s kritikou až ho zvládnete) je zde Corel Photo Paint 9, což také není žádné “ořezávátko”. Ty Zonery apod. nedokážu hodnotit. Nikdy jsem je totiž nepoužíval. Vystačil jsem si s kombinací XnView, GQView, Gimp + základní systémové nástroje. Víte, že např. “průzkumník” z KDE umí EXIF vč. editace komentářů?

    K tomu předpokládejme, že nikdo z nás nechce “krást” software. Pak začněte počítat nejen cenu Windows a základních aplikací typu Office, Photoshop apod., ale též cenu za zabezpečení, tedy např. antivir, firewall apod. Pak už použití Linuxu vyjde jako mírně pracnější (předpokládám znalosti), ale jistě logické.

    Odpovědět
    • fotograf a zároveň “linuxák”

      Já sice Linuxu fandím (a mám jej i doma), ale jinak souhlasím s autorem článku. Jistě, v Linuxu lze “vyšší pracností” a různým laborováním leccos dohnat, ale pokud se někdo chce věnovat hlavně fotkám (a to, IMHO, spotřebuje hodně času), tak prostě na shánění informací jak v Linuxu na CMS nebo 16bitové barvy na Internetu a laborování se systémem, hardware a s různými softwary (a jejich balíčky) prostě nemá čas.

      Odpovědět
    • fotograf a zároveň “linuxák”

      Co se tyce colour managementu plne souhlasim s autorem clanku, ze Linux je pro colour management nevhodny 🙁 (rad bych vetsi konkurenci, ne jen Windows a Max OS X, ale proste neni). Colour management pocina tim, ze se zmeri profil monitoru sondou. K sonde je nutny SW, ktery ICC profil monitoru spocita. Neznam zadnou sondu a zadny k ni prislusejici SW, ktery by podporoval Linux :-(.

      Linux bohuzel vsichni (?) vyrobci DSLR ignoruji a svuj SW delaji pro Windows nebo Mac OS. Vetsina RAW konvertoru Linux taky ignoruje :-(.

      Zabezpeceni Windows se da resit tak, ze jsou odpojene od Internetu :-). Je to velice spolehliva ochrana :-). Na Internet se da pristupovat z Linuxu. Na jednom pocitaci muzu mit klidne Windows i Linux. Ve Windows muzu mit digitalni fotokomoru a pouze v ni zpracovavat fotky (stejne pri zpracovavani fotek nestiham delat nic jineho) a v Linuxu muzu mit ten zbytek.

      Odpovědět
      • fotograf a zároveň “linuxák”

        Mít 2 OS mi připadá zbytečné. Chci skenovat fotky, jdu do Windows. Chci cokoliv jiného, jdu do linuxu? Trochu masochismus… i když samozřejmě je to možné.

        Odpovědět
        • fotograf a zároveň “linuxák”

          Ja uz to tak delam deset let, a za masochismus to nepokladam. Windows maji na muj vkus prilis tezkopadny a pomaly interface, ale kdyz neni zbyti, prebootuji.

          Odpovědět
    • fotograf a zároveň “linuxák”

      Zase linuxova demagogie ?

      Vyrobci zarizeni ignoruji linux, protoze by pak na nej museli poskytovat podporu. A kdo ruci/zodpovida/stara se o chod neceho na linuxu ? Vsichni a nikdo. Dobry partner k jednani, ze. Nehlede na patentovou ochranu.

      Ano, na linux existuji aplikace, ktere nenarocnemu uzivateli (na doma) postacuji ke zpracovani fotek. Ovsem tvrdit ze Gimp je plnohodnotna nahrada Photoshopu – no to snad ne. Nehlede na to, ze vetsina komercnich zakazek (DTP a pod.) je na linuxovych aplikacich proste nerealizovatelna.

      Obrovska vyhoda Windows aplikaci (firewall, antivit, office a spol.) je ta, ze se velice snadno instaluji a udrzuji. A dokud bude “navod” na instalaci strihoveho programu na linuxu obsahovat 4 stranky A4 se screenshotama z kompilace programu, dohravani knihoven, rucni editace souboru – tak to neni pouzitelne

      Odpovědět
      • fotograf a zároveň “linuxák”

        Trosku bych se mirnil byt vami. Demagogie to neni ani nahodou.

        Po vyrobci nikdo nechce software, po cem komunita nejvice vola je jen a pouze volne pristupna specifikace API.
        Co se tyce zodpovednosti za beh a spravu Windows, asi jste nikdy nezkousel volat na Microsofti technickou podporu (ono staci kdyz si precetete EULA). To uz takovy Novell (jeden z distributoru linuxu) je na tom o dost lepe.
        Softwarove patenty jsou spatne (a patent na datovy format uz tuplem), ale to by bylo na jinou a mnohem delsi diskusi.

        Gimp mozna neumi vse co Photoshop, ale plati to i naopak. Oba programy jsou velmi dobre rozsiritelne formou pluginu.

        DTP oblast komentovat nemuzu, znam akorat Scribus, ale jenom z hodne rychle projizdejiciho rychliku.

        Co se tyce vyhody jednoduchosti instalace:
        Co se vam nezda na apt-get install program (+ ekvivalenty), popripade nejake graficke nadstavbe?
        Co se tyce jednoduchosti udrzby:
        Zive si pamatuju problemy s verzemi OLE dll knihoven.

        Kazdopadne pokud vim tak momentalne neni problem prenest fotky z zadneho bezne pouzivaneho fotoaparatu do linuxu.
        Scannery az na vyjimky funguji, CMS existuje, tiskarny taky funguji (ale tady uz je, uznavam, potreba si dat trosku pozor), cely system je velmi uzitecny na provadeni davkovych uloh (nic ve win se nevyrovna sile shellu v tomto pripade).

        Tudiz pokud ma nekdo naladu ucit se malinko jiny pristup, nebo uz v linuxu umi, neni nijak zasadne omezen co se prace tyce (kdyz na to prijde prinejhorsim mame Wine)

        Odpovědět
    • fotograf a zároveň “linuxák”

      AD sw pre WIN
      antivirus
      firewall
      win XP
      a ak treba tak aj photoshop,to je vsetko co treba narocnemu uzivatelovi nakupit.
      vsetko ostatne sa da zohnat ako freeware.
      ja som tak skladal pocitac do firmy.napalovanie,administraciu,internet atd vsetko sme riesili freewarom.

      a photoshop je photoshop,ten sa neda plnohodnotne nahradit gimpom.
      ak staci gimp tak sa da usetrit,ak treba photoshop tak ho treba zaplatit (aspon do firmy )

      Odpovědět
    • fotograf a zároveň “linuxák”

      No s tim RAW formatem bych to tak strasne nevidel. ja sem zatim zkonvertoval vse co sem potreboval pomoci dcraw, k dnesnimu dnu ma kolem 100 podporovanych fotaku.
      Kdyz tady skoro vsichni tak preferujou win a photoshop tak by me zajimalo kolik lidi je ma opravdu koupenych. Jeden ze zavaznych problemu ktere vidim u gimpu je pouze 16bit barvy photoshop ma 24bit doufam ze problem nebude travat dlouho.
      Co se tyce programu takovy photoshop neni zas az takovy problem zpustit na linuxu a o dalsim sw nemluve. Napr programy ktere pouzivam na panoramata jsou free a jsou i pod win i pod linux.
      Vyrobci na linux kaslou ale nastesti existuji nadsenci takze stahovani fotek taky neni problem.

      Odpovědět
    • fotograf a zároveň “linuxák”

      Osobně jsem velmi konzervativní a před nedávnem jsem přešel do firmy, kde se používal Corel na který jsem si rychle zvykl (byl pro mě nový), ale absolutně mi nesedl Corel Paint. Znám Photoshop a přechod na Corel Paint jsem nezvládl a ukradl jsem si do firmy Photoshop (i když použití Corel Draw a Corel Paint má výhodu propojenosti).

      Proto přechod na Gimp mě neláká.

      Odpovědět
      • fotograf a zároveň “linuxák”

        “ukradl jsem si do firmy Photoshop” – tím bych se tedy nijak nechlubil. I když všichni víme jak to je s legálními programy a operačním systémem. Třeba takové Windows zrovna freeware nejsou. A hoď cédéčkem ty kdož jsi bez viny :-)))

        Odpovědět
    • fotograf a zároveň “linuxák”

      Lubomire, pragmaticky vzato, pokud se bavime o tom, co je nejlepsi na zpracovani fotek, tak bychom asi meli zacit u vyberu veci, ktere jsou pro solidni zpracovani digitalni fotografie s profesionalnimi vysledky nezbytne, tj. nejvhodnejsiho editoru, softwarovych a hardwarovych prostredku na kalibraci a tiskarny. Pak bychom se meli podivat, na kterych operacnich systemech tyto esencialni veci jedou a nakonec na jakym hrardware jede tento operacni system. Zacit tim, ze nejlepsi je Linux a ostatni se na to snazit namontovat skonci tim, ze nikdy nebudes mit Photoshop, mozna nebudes mit color management, velice pravdepodobne nebudes mit hardwarovou kalibraci a vyber tiskaren se kvuli ovladacum taky smrskne na mensi ne zrovna optimalni skupinu.

      Odpovědět
  15. linux a foto

    používám Linux již 3 roky a digitálně fotím 6 let. (před tím 20 let černobíle). Žádný problém nemám. Fotil jsem s Fuji602Z, Minolta Dimage A1, Canon EOS300D a všechny fotky jsem do počítače bez problému dostal a bez problému zpracoval. Linux používám Mandrake 10.1 a SUSE 9.3. Mám kamaráda, který se grafikou živí a má Maca. Nestěžuje si. Problém není ve Windows anebo Linuxu. Je prostě nutné umět fotit.
    Ahoj Vladimír

    Odpovědět
  16. Windows

    Windows i Linux mají své problémy. Na server bych nic než Linux asi nedal, ale na Desktopu je ona HW nenáročnost a 100% stabilita Linuxu už polemická. Tedy spíše KDE než Linuxu, ale na desktopu běžného uživatele si jen konzoli ani nedokážu představit. 🙂
    Navíc, když nevíte něco ve Windows, zeptáte se kamaráda od vedle. Když vám něco nejde v Linuxu (což se podle mě začínajícímu uživateli stane v Linuxu nepoměrně častěji než ve Windows) kamarád s XPSP2 vám moc neporadí. A hledat odpovědi na netu bez dobré znalosti AJ je obvykle dost nadlouho…
    Linux jsem jistý čas sám používal a chtěl na něm dělat vše od vypalování DVD po programovaní web stránek. Jde to, má to své kouzlo, ale dá to mnohem mnohem víc práce.

    Odpovědět
    • windows

      Chce to trochu cviku, ale třeba pálení v Linuxu mi příjde mnoohem spolehlivější než ve Win (dle několika nezdarů v Neru, kdy nedopálil CD, špatně vypálil…). V linuxu mám připojenou tiskárnu (Canon iP2000), můžu připojit MP3 přehrávač nebo flash kartu bez sebemenších problémů. A to nemluvím ani o správě souborů. uživatel si vystačí s pár triviálními příkazy (cd, cd.., ls, mkdir, lp nebo můj oblíbený rm 8-)); v důsledku je to rychlejší než klikání na ikony ve Win. Nechci tvrdit, že Gimp je všemocný, a Adobe Photoshop JE?? Tyhle řádky píšu jako řadový uživatel, ne správce OS. Chvilku mi to trvalo, ale posléze jsem se naučil psát v LaTeXu, VIMu a zpátky k M. Office bych se nerad vracel (i když něco občas i v Open Office naťukám). Už i v češtině se dají najít podrobné informace nebo stránky uživatelů, kteří rádi pomohou. Linuxářů je mnohem víc, než uvádějí statistiky!!! Ty totiž většinou vycházejí z počtu prodaných CD/DVD; linux se hojně přepaluje (Wokna ale taky 😎

      Odpovědět
      • windows

        Celý vtip je v tom, že Linux není desktopový OS a teď ho tak spoustu lidí začalo používat. Nic na něm není dotažené.. všechna řešení jsou těžce za poklusu a provizorní. Některé neexistují a existovat nebudou, protože o to není zájem.
        Jsou veci, v kterých se mu Win nevyrovnají. Ale pochopte už jednou, že na běžném desktopu na práci s grafikou, videem etc… nemá Linux šanci a těch pár zoufalců, co si po nocích ladí tu svou milovanou distribuci tak, že stačí už jen připojit jejich zařízení a už ho to fakt nečte a podobně…
        Jistě, taky mám svou milovanou LiveDistribuci… taky jsou věc, na které ho používám, ale tady jsou karty rozdané a NIKDO neudělal na desktop nic lepšího, než jsou XP .. už kolik let.

        Jediné co borci na výstavě dovedou , je pouštět Win pod Linuxem, ale to není výhra… zrovna tak jde pustit Linux, pod windows… Na pitomosti se nehraje a na můj návrh, zkuste mi udělat stejně funkční Linux na mém počítači už přistoupilo dost lidí. Ale jo.. sranda musí bejt.

        Odpovědět
        • windows

          No to bych netvrdil. Zkusil jste nejaky linux, treba ubuntu? Ono to s tim ladenim neni zas tak zhave. Jsem naprosty amater a ted jsem presel z win (legalni 98) na linux a maximalni spokojenost. Kolem sebe mam spoustu kamaradu s winXP, jak pisete, ale s win mi neporadi z nich nikdo.Moc toho o tom toiz nevi. Uznavam, ze bez pristupu k netu bych byl s linuxem nahrany a musel bych pouzivat programy, co jsou v distribuci a ne ty, co si vyberu. Ale PC bykl pripraven na praci (maily, www, text, tabulky, ICQ apod.) za 45 min.
          Mam legalni ZPS8 a kvuli nemu necham asi win98. Ale nepouzivam v nem albumy,tak zkusim jak chodi pod wine.

          Odpovědět
          • windows

            Win 9x jsou slepá větev parodující kancelářský OS a osobně sem je nikdy opravdu neoužíval, ani to nikomu neradím.

            Distribucí linuxu sem si vyzkoušel opravdu hodně. Hlavní dokonce všechny. Zkoušel sem i FreeBSD i komerční distribuce.
            PC v podobném stavu na XP je připraven za podobnou dobu, ale naprosto nic to neříká ani nedokazuje.

            Že ti nikdo neporadí také neřeší kvalitu a možnosti použití OS, jen to vypovídá o tom , že XP používají především jidé co o nich NIC nevědí.
            Zrovna jako auta řídí lidé co o nich vědí prd a stěží zvládnou vyměnit kolo.

            Uživateli, který má počítač jen na kancl. práce je prakticky jedno co používá, zvlášť v dnešní době, kdy jde vzhled téměř všech programů přizpůsobit.
            Největší tragedie je v tomto směru s kompatibilitou a rozšíření MSOffice.
            My ale chceme po počítači víc. Předpokládám, že každý, kdo si kupuje počítač chce, aby byl za ty peníze co nejrychlejsí a nejspolehlivějsí.

            ZPS8 je pro XP, to jen aby bylo jasno.
            Zrovna tak, aby bylo jasno dokážu udělat Linux jako terminál na WinServer, nebo jako pracovní kancl stroj třeba na Open Office a MozillaSuit.
            Stejně tak čas od času vyzkouším novou verzi nakousnutých jablek. jeden čas sem měl dokonce doma PBG4. Proto tvrdím, že bych to nechtěl, ne proto, že bych si něco přečetl, nebo poskládal jedno pecko a byl z toho hotový.

            Svá tvrzení jsem ochoten téměř kdykoli dokázat. Nebráním se ani pomoci začátečníkům, pokud mi čas dovolí.

    • byt

      Pri cteni clanku jsem me napadlo to same:)
      Jinak linux existuje i v drahe standardizovane krabicove verzi, napr. RHEL, SLES. Nektere notebooky a pocitace jsou pro nej certifikovany. Nevidim problem, proc by to nemelo fungovat i u kalibracnich sond… Snad casem.

      Odpovědět
  17. rozlišení

    jedinou připomínku, je fajn když má LCD velké rozlišení na prohlížení fotek, ale už je to horší když takový 17″ displej má rozlišení 1280×720 nebo větší, protože vše ostatní je na něm prostě malé, halvně ikony a popisky (jistě dají se i zvětšit v nastavení ale vypadají hrozně). a je nutné pamatovat že pracovat na lcdčku na jiném než nativním rozlišením je kvůli interpolaci přinejmenším nekonfortní … takže to jsem pro u LCD vybírat rozlišení adekvátní velikosti displeje.

    Odpovědět
  18. MAGAPC

    http://www.msi.com.tw/program/products/slim_pc/slm/pro_slm_detail.php?UID=602

    Třeba tohle je velice cobrá malá věcička
    Doporučuju 2x512Mega RAM 🙂
    PodXP udělá spoustu práce i radosti.

    Co vám může chybět je DVi výstup to je pravda, ale dá se doplnit karta
    Dlouho sem používal i
    http://www.msi.com.tw/program/products/slim_pc/slm/pro_slm_detail.php?UID=546
    NA dvou monitorech se celkem pracovat dalo, ale
    kvalita obrazu snesla zlepšení.

    Odpovědět
    • operační systémy

      Protože lepší je pokecat o výhodách a nevýhodách Linuxu. Popřípadě komu na tom co je, víš?

      Odpovědět

Napsat komentář