Praktická recenze univerzálního podvodního pouzdra do malých hloubek.
Popis
DiCAPac WP-610 (foto převzato ze stránek dovozce) |
Jedná se vlastně o plastový sáček s uzavíracím zámkem, který známe z běžných uzavíratelných igelitových sáčků. Zde je ale v podstatně robustnějším provedení a o těsnost se dále stará i trojnásobné přehnutí sáčku za zámkem. To vznikne srolováním okraje sáčku, podobně jako u lodního vaku. Srolovaný okraj je dvojnásobně aretován suchými zipy. Materiálem průhledné i barevné části pouzdra je měkčené PVC (používané např. na nafukovací hračky do vody). Jeví se mi jako dostatečně odolný a nemám obavy z možného poškození třeba při neopatrné manipulaci. Navíc by šlo poškození spolehlivě zalepit, na tento materiál mám vyzkoušenou sadu lepidla a záplat UHU. Zhruba uprostřed přední strany pouzdra je zalisován tubus z tvrdého černého plastu tvořící prostor pro objektiv. Na konci je opatřen závitem, kam se šroubuje buď válcový mezikus pro přístroje s delším objektivem nebo hned víčko ze stejného materiálu s kvalitním plastem s vrstvou proti UV záření, skrz které se fotografuje. Všechny spoje jsou opatřeny silikonovým těsněním.
Obsah balení
Pouzdro, válcové prodloužení tubusu pro přístroje s delšími objektivy, víčko, poutko, houbička z pěnové pryže, sáček silicagelu, tištěný vícejazyčný originální manuál, návod k použití v češtině.
Výrobce
Výrobcem je korejská firma a něco mi říká, že Severní Korea to nebude. Dovozcem do ČR je PENTA CZ s.r.o.
Rozměry a kompatibilita s fotoaparáty
Sáček: celkem 13,5 x 25 cm, využitelný prostor 13 x 16 cm.
Tubus na objektiv: vnitřní průměr 60 mm, vnější průměr 75 mm, délka 50 mm, s mezikusem pro delší objektivy 90 mm.
Z rozměrů sáčku by se dalo usoudit na maximální vertikální a horizontální obvod fotoaparátu, který bychom potenciálně chtěli v pouzdru použít. Ale není to tak jednoduché, protože záleží i na umístění a délce objektivu, takže vidím jako nutné pouzdro vyzkoušet, což trošičku komplikuje možnost výhodnějšího nákupu přes internet. Vyhráno můžou mít majitelé přístrojů, které uvádí výrobce jako ty, pro které je pouzdro určeno, ale i tak bych to neváhal ověřit v reálu. Je to 44 přístrojů, které je zbytečné přesně vypisovat. Ale pokud vynechám řadu Samsungů a Ricohů, kterých je vyjmenováno opravdu dost, ostatních značek se dostalo do seznamu málo. Jen namátkou Canon 5 modelů, Nikon žádný. Do pouzdra ale musí pasovat mnohem víc přístrojů, podle mě si měl výrobce dát tu práci a specifikaci rozšířit a hlavně aktualizovat o nové modely. Pomohl by zákazníkům i sobě, myslím, že by prostě prodal víc.
Zkušenosti s používáním
Pouzdro jsem si pořídil pro příležitostné focení při amatérském šnorchlování cca do 6-7 metrů. Jako první jsem si ověřil, že výrobce skutečně garantuje vodotěsnost do 10m, což vidím jako nezbytné. Doposud jsem měl zkušenost pouze s jednorázovými podvodními přístroji na film, kde jsem se setkal v lepším případě s limitem 5m, který není vůbec problém překročit, takže se musí neustále hlídat (nebo nehlídat a vědomě riskovat). Tím se dostávám k těsnosti pouzdra, se kterou nebyl problém, ačkoliv ze začátku jsem si ten systém těsnění prohlížel dost nedůvěřivě. Opravdu je jen potřeba dobře uzavřít zámek na sáčku, je dost tuhý a je potřeba neudělat chybu. Při práci s jedním aparátem není nutné manipulovat s tubusem na objektiv, takže jsem udělal jen první a poslední kontrolu dotažení a víc už jsem ty plastové závity netrápil. Před ponorem výrobce doporučuje provést kontrolu, zda při mělkém ponoření neutíkají bublinky vzduchu. Samozřejmě, že unikají, vzduch je v suchých zipech i v přehybech okraje sáčku. Takže kontrola spočívá spíš v tom, podívat se kolik a odkud těch bublinek utíká. Překonal jsem prvotní nejistotu a začal jsem s potápěním. Podmořský svět Jadranu je pro mě takové lákadlo, že jsem hned místo myšlenek na těsnost pouzdra začal hledat zajímavé záběry a naplno fotit. Asi po hodině jsem akci ukončil, pouzdro opláchl pitnou vodou, osušil do ručníku a s napětím otevřel. Uvnitř bylo sucho, hurá! Ale při detailní prohlídce jsem našel malinkou kapičku vody ulpělou na pouzdru uvnitř, na opačné straně než je zavírání. Před ponorem tam nebyla a nevím, jak bych ji na to místo při otevírání dostal. Pouzdro jsem rozevřel, aby doschlo před dalším použitím. Po další podvodní fotoakci tam ta kapička byla zase, vysvětlit jsem si to nedokázal. Vzhledem k tomu, že měla maximálně 1mm3, přestal jsem se tím zabývat. Další den mne napadlo, jestli tam ta voda nemohla zkondenzovat. Vzduch je vlhký a dole je chladno, takže kondenzace je doposud jediné logické zdůvodnění toho jevu, které mne napadlo. Také by šlo z nějakých tabulek zjistit, kolik vody je vlastně cca ve 150 ml vzduchu o teplotě 32°C a relativní vlhkosti 70%, také jsem mohl odebrat vzorek, jestli byla slaná nebo sladká… Nehodlám se tím dál zabývat, třeba se časem najde nějaký hloubavější fotograf a pravdu se dozvíme. Každopádně si příště do pouzdra dám sáček silicagelu, výrobce to zmiňuje a já tomu lehkovážně nevěnoval pozornost. Také jsem si uvědomil další „zásadní chybu“ – do pouzdra jsem nedával ani k němu dodanou pryžovou houbičku. Jednak výrobce v návodu neuvádí, proč se má dovnitř vkládat, a také jsem si ji zapomněl doma. Zabalil jsem totiž jen samotné pouzdro, dokonce jsem zapomněl i tu parádní šňůrku, považte! Snad by ta houbička mohla být k tomu, aby pouzdro ve vodě s přístrojem plavalo, ale ono plavalo i tak. Prostě docela slušně padalo nahoru na hladinu, kam jsem si ho občas odkládal. Nakonec jsem se na webu dočetl, že je ta houbička na vymezení polohy přístroje v pouzdru.
Pouzdro jsem používal s přístrojem Canon PowerShot SX 120 IS, který do něj pasuje hodně dobře. Dokonce mám za to, že na originálním obalu je pouzdro focené právě s modelem SX 100 IS, který je rozměrově podobný, ne-li stejný. Přesto se mi jednou podařilo špatně vycentrovat objektiv a fotky měly černý roh, to už nebyla jen vinětace. Naštěstí se to při kontrole na displayi hned pozná a dá se to napravit. Otevření namočeného pouzdra ale nepřipadá v úvahu a manipulace s aparátem v uzavřeném pouzdru je neohrabaná, nicméně možná. Pokud by ale někdo používal s tímto pouzdrem menší přístroj, měl by dozajista potíže a nezachránila by ho nejspíš ani ta houbička. Proto jsem také na začátku zdůraznil nutnost vyzkoušení.
Jako další manipulace padá v úvahu mačkání ovládacích tlačítek, což je bezproblémové. Zpravidla jsem přepínal stejně jen makro/normal a několikrát přístroj vypnul/zapnul, ale pak jsem i měnil formát snímku na 16:9, čili se hrabal v menu a šlo to zcela bez obtíží. Výrobce také upozorňuje na možnost nechtěných stisků tlačítek při ponoření do hloubky, kdy ta tlačítka může stisknout samo pouzdro pod tlakem vody okolo. Byl jsem v necelých sedmi metrech a nic takového se k mé radosti nekonalo. Ovladač zoomu jsem vyzkoušel jen jednou, pracuje se s ním nešikovně. Představa zoomování s kontrolou záběru na hledáčku je nereálná, na to pod vodou prostě nejsou podmínky ani čas. Používal jsem tedy nejširší ohnisko v kombinaci s dostatečným rozlišením, aby se dal udělat výřez s rozumnou kvalitou a samozřejmě jsem se snažil pokaždé dostat k objektu co nejblíž. Dostávám se ke spoušti, ta je zásadní. Je ji třeba mačkat pouze trochu usilovněji (zejména, pokud by měla delší krok), zásadní problém zde není, jde jen o zvyk. Zato manipulace s otočným voličem programů je vyloučená úplně. Je tedy potřeba rozmyslet si a nastavit program jednorázově před akcí, po ponoření již není šance ani při největší snaze. Zato se mi ale podařilo s trochou trápení vyklopit a zase zaklopit blesk, což mne potěšilo, ale pod vodou to převážně stejně k ničemu není. Blesk totiž přesvětlí drobné částečky rozptýlené ve vodě, které bez něj splynou s pozadím, a tak se postará o mnohem horší záběry než při přirozeném osvětlení. Pro zajímavost: V hloubce cca 5m jsem kolem jedenácté dopoledne za slunečného dne fotil 1/400s f/4 při ISO 100. Bez blesku tedy v pohodě, ale samozřejmě se nefotí jen v poledne. Ale pokud bude někdo chtít parádní noční snímky, nejspíš to bude profesionál s trošku jiným vybavením… Toto pouzdro totiž považuji za výrobek pro amatérské potápění (bez urážky) a zde své poslání splňuje na 100%.
Dál přidám několik poznatků z podvodního focení, které již nemají přímou vazbu na recenzované pouzdro, ale myslím, že se sem hodí.
Má představa, jak si pěkně na velkém display zvolím a upravím záběr, případně zazoomuji, se rozplynula s prvním ponorem. Na display vidět je, ale není čas hlídat okraje snímku. Prostě namířit a fotit, zachraňují to výřezy. Zprvu jsem byl vždy daleko a objekt byl malý a v dálce, kde se rapidně snižuje obrazová kvalita. Postupně jsem ale získal lepší grif a záběry se lepšily. Začal jsem s makrem, fotil jsem ryby u dna a i se mi stalo, že jsem byl tak blízko, že jsem vyfotil rybu ve skalní rozsedlině, ale bez ocasu, utekl ze záběru. Ono také situaci fotografa komplikuje potápění na nádech, kdy není vyvážený s vodou a buď plave dolů nebo je vztlakem vynášen k hladině. Prostě je stále v pohybu a objekt, pokud je živý, také nepostojí, to se pak záběr upravuje vážně špatně. Sice se mi jednou povedlo přidržet se pod vodou staré kotvy, ale zase mě to obracelo hlavou dolů, tak jsem teda fotil „ve stojce“ a nebylo to nijak lepší. Je to prostě daň za šnorchlování, potápěč s přístrojem, vyvážený s vodou a se zásobou vzduchu má úplně jinou pozici, to se to pak fotí – jako na louce… Nezávidím, takové ambice nemám, ale je to prostě tak. Mě zase vydařený záběr o to víc těší a myslím, že se jich pár vydařilo, byť dobře vím, že se profesionálům nemohu rovnat. Tato aktivita je prostě sobě pro radost a vzniklé snímky jsou jako bonus, ukázka pro kamarády a známé, aby bylo nad čím vyprávět. Poměr dobrých a řekněme těch ostatních záběrů odhaduji na hůř než 1:20, ta zvířata nějak nejsou zvyklá pózovat fotografům. 🙂
Přestože má můj kompakt jasný 3“ display, není na něj v pouzdru vidět moc dobře. Je tam prostě moc optických vrstev: Vzduch, temperované sklo masky, voda, folie pouzdra, ochranná folie na display a sklo displaye. Pod vodou to ujde, ale nad hladinou, kdy jsou na masce a pouzdru kapky vody, prostě není vidět skoro nic a když navíc posvítí slunce, tak opravdu vůbec nic. Nakonec jsem dělal první prohlídku a promazání fotek také pod vodou a to jsem si myslel, že se na to vynořím, abych lépe viděl.
Výrobce varuje před necháváním pouzdra na slunci z důvodu poškození UV zářením. Nevím, nakolik je materiál pouzdra UV stabilní, ale je tu ještě další věc a to přehřívání přístroje uvnitř. Nechal jsem pouzdro s foťákem na sluníčku jen chvilku, snad něco přes minutu než jsem si zul ploutve a opláchl obličej. Překvapilo mě, jak bylo vše rozpálené jen za takovou chvilku. Takže pozor, na sluníčko neodkládat ani na moment!
Stručné hodnocení
Plus:
- garantovaná vodotěsnost do 10 m
- fotí se sice přes plast, ale kvalitní a kvalitně zpracovaný, připomínající sklo, je to nesrovnatelné s focením přes folii
- cena pod 1000 Kč
- možnost použití i pro aparáty s hodně dlouhým objektivem
- pěkná šňůrka s oboustranným zakončením (ne klasické poutko)
- spolehlivost (osobně pouzdru věřím, ale nemusí to tak vnímat každý)
Mínus:
- bídný seznam kompatibilních fotoaparátů
- nutnost vyzkoušet
- možné problémy s vycentrováním přístroje
- při fyzicky krátkém širokoúhlém objektivu může dlouhý tubus vadit v záběru, v tom případě bude nejlepší zvolit jiné pouzdro
Závěr
Nakonec přidávám pro inspiraci pár fotografií zhotovených pomocí pouzdra WP-610. Mám z nich radost a z pouzdra také, jsem s ním spokojen. Podle mě jednoznačně plusy převažují nad mínusy a do koupě bych šel znovu. Těm, kdo o něčemu podobném uvažují, doporučuji neváhat a zkusit to, stojí to za to. Všem, kdo se dají zlákat, přeji hezké zážitky, parádní fotografie a napadá mě už jen heslo parašutistů: Vzhůru dolů!