Podle kalendáře by měla být v plném proudu již paní zima, ale venku to spíš vypadá na jaro
a z redakční schránky se na mě vysypala hromada barevného, podzimního listí. Pěkně bláznivý začátek
roku. Abych byl konkrétnější, bylo to přesně 68 podzimních fotografií od 28 autorů.
Příroda se pomalu připravuje k zimnímu spánku, stromy shazují své kabáty, zvěř si dělá zásoby a
pomalu zalézá do svých nor a doupat. Počasí je takové, že by ani psa nevyhnal. Ranní mrazíky a mlha
přecházejí plynule v mrholení až v silný déšť, vítr nabírá na síle, všude bláto. Brrr, nejen
lesní havět zalézá, ani lidem se nechce ven. Ale přece, pár jedinců, kteří mají tento nečas
v oblibě, se toulá přírodou a užívá si to. Vždyť je přece co si užívat. Jen co se alespoň
trochu roztrhají mraky a vykoukne již slábnoucí sluníčko, rozehraje se příroda fantastickou paletou
barev. A to je ta správná chvíle pro fotografa, který má ve svém fotoaparátu založen barevný
film a snaží se ulovit právě barvy podzimu. Takových fotografů je asi nejvíce. Barvy a kontrasty
jsou pěkné, nabízejí se pro zvěčnění a jsou přitažlivé i pro oko diváka. I do naší podzimní
schránky jich dorazilo nejvíce.
|
| Pavel Baudiš |
|
|
| Pavel Baudiš |
|
|
| Pavel Baudiš |
|
Barvou se nechal ovlivnit Pavel Baudiš, který nám poslal až skoro abstraktní barevné
kreace hrající zlatočervenou tóninou barev, příznačnou pro tento čas. Ale ani ostatní nezaostávali
v barevnosti. Pažout se dokonce vznesl nad naši matičku zemi a exponoval krásně čistý a barevný předěl
listnatého a jehličnatého lesa. Jen pár stromů se zatoulalo do sousedního regionu a pěkně
narušuje symetrii celého záběru. Zlatou barvou hrají i jeho dva další snímky – strom za zdí,
který je velice pěkný kompozičně a západ (východ) slunce nad zamlženou krajinou. Barevný akcent
ve snímku má i Petr Ježek, na kterém nám zaslal osamocený podzimní listnáč v nekonečném jehličnatém
lese. Velkou roli
hraje barva i u Jana Hlináka v jeho podzimních stromech u Svatého Jana či jen listech proti blankytně modré
obloze. Barevný kontrast ustupujícího svěžího léta a již nastupujícího podzimu využívá i u svého třetího snímku.
Jeho jmenovec Honza Seifert se nechal okouzlit Šumavskou paletou barev a poslal nám nádherné
břízy, které skoro nutí člověka vzít si košík a vyrazit na křemenáče. Nezaostává ani jeho
Modrava či fotografie Tříjezerní slatě, kde podzimní tóny vhodně doplňuje modř odrážející
se na hladině Šumavských vod. Vodním zrcadlem se nechal zlákat i Patrik Zdařil a Erik Ziak. Petr
Ježek má také vodu, ovšem nikoli statickou, ale rozvážně ubíhající z podzimní krajiny v pozadí.
|
| Pažout |
|
|
| Pažout |
|
|
| Pažout |
|
|
| Petr Ježek |
|
|
| Jan Hlinák |
|
|
| Jan Hlinák |
|
|
| Jan Hlinák |
|
|
| Jan Seifert |
|
|
| Jan Seifert |
|
|
|
| Jan Seifert |
|
|
| Jan Seifert |
|
|
| Patrik Zdařil |
|
|
| Erik Ziak |
|
|
|
| Petr Ježek |
|
Tyto pomyslné vodní cesty nás přivádějí pomalu na cesty pevné, vedoucí do podzimní krajiny. Těch
se nám tu sešlo taky požehnaně. Máme tady cesty lesní, smutné, barevné, kamenné či dokonce cestu
vřesovou lákající nás do přírody svou fialovou barvou. Osobně bych nejraději vykročil na podzimní
mostek od VladHosche. Všechny cesty zejí prázdnotou a vyjadřují tak ponurost podzimního okamžiku.
Jen jedna jediná má svého tuláka. Malý osamocený človíček se brodí listím do barevného lesa.
Toho se podařilo zachytit Anně Sedunkové a ještě více tím zdůraznila momentální osamělost návštěvníka
přírody v tento čas.
|
| Erik Ziak |
|
|
| Martin Holický |
|
|
| Miroslav Šmejkal |
|
|
| VladHosch |
|
|
| Anna Sedunková |
|
|
| Petr Ježek |
|
Po barevných cestách do barevné přírody nás vedou barevné turistické značky. To nám chtěl
naznačit i Petr Ježek a dal nám na výběr hned ze tří možností. Zvolme třeba onu značenou naučnou stezku,
na které budou určitě k mání zajímavé záběry, třeba jako na snímcích Pavlíny Staňkové, která
si našla pár pěkných detailů v podobě zlátnoucích kapradin a orosených pavučin. Detailu se
v jedné své fotografii věnuje i David Kučera a jeho šípek mi připomíná vynikající čaj od babičky.
Servírovaný s medem dokázal pokaždé zahřát po nějaké té procházce sychravým lesem. Ale zpátky
ven. Pokračujeme dále krásně barevným a prosluněným lesem od Miroslava Šmejkala, míjíme obří
vyvrácené pařezy, které zachytil Ivan Kolomazník a míříme stále výše a výše. Okolo nás se
objevují staré, mechem a choroši porostlé pahýly již zemřelých stromů od Jiřího Kojse a dostáváme
se až do krajin vyloženě horských. Sem nás pozval David Kučera. Že vás z toho stoupání bolí
nohy? Mě taky. Nevadí, laviček v krásném prostředí tady máme dostatek, takže si můžeme vybrat,
jestli se posadíme pod mohutné staré stromy Petra Kristiána nebo zvolíme podstatně mladší
les s lavičkou od Jiřího Kojse. Odpočatí se opět můžeme rozeběhnout lesem a padající listí
se nám bude zachytávat do vlasů stejně jako na fotografii Anny Sedunkové. Proběhneme přes mýtiny
Miroslava Šmejkala až k rybníku Od Petra Kristiána. Opatrně přejdeme lávku od Anny Sedunkové
a už jsme mezi zahradami, kde ještě stihneme udělat fotografie kaštanu, stejně jako Ivan Kolomajzník,
popřípadě si můžeme naaranžovat vlastní zátiší s ořešákem, ořechy, košem a pumpou, jako se
to povedlo Martinu Holickému. Ale to už jsme u auta. Jestli to dopadne jako na snímku Zdenka
Bakšteina, budeme asi potřebovat smetáček. Domů pojedeme pěkně pomalu a budeme se ještě kochat,
jelikož určitě budeme projíždět stejně krásnou alejí a v pozadí budeme mít dramatickou oblohu,
jako měl na svých cestách Vítek Zaoral, ještě cvaknout strom hned vedle silnice. Jo, přesně
ten u ohrady, vždyť má parádní oblohu, to za snímeček stojí. Stop! Copak nevidíte ten barevný
list na černém asfaltu? Cože??? Že se to nevyplatí fotit? Tak si lehněte na břicho a uvidíte,
jak to bude parádní fotka. Ani Vítek neváhal, zalehnul, nakomponoval, exponoval a poslal opravdu povedenou fotku.
Ve foťáku nám zbyly dva snímky. Jééé to to tam zase bude až do Vánoc. Ale ne, při příjezdu
do civilizace můžete ještě najít pěkný záběr podzimu s městskou architekturou, jako ji našel
Pavel Kopřiva. No a poslední snímek uděláme doma na schodech. Teda uděláme ho pouze v případě,
že máme stejně obrostlé schodiště jako Zdenek Bakštein.
|
| Pavlína Staňková |
|
|
| Pavlína Staňková |
|
|
| David Kučera |
|
|
| Miroslav Šmejkal |
|
|
| Ivan Kolomazník |
|
|
| Jiří Kojs |
|
|
| David Kučera |
|
|
| David Kučera |
|
|
| Petr Kristan |
|
|
| Jiří Kojs |
|
|
| Anna Sedunková |
|
|
| Miroslav Šmejkal |
|
|
| Petr Kristan |
|
|
| Anna Sedunková |
|
|
| Ivan Kolomazník |
|
|
| Martin Holický |
|
|
| Zdenek Bakštein |
|
|
| Vít Zaoral |
|
|
| Vít Zaoral |
|
|
| Vít Zaoral |
|
|
| Pavel Kopřiva |
|
|
|
| Zdenek Bakštein |
|
|
Tak a jsme v klidu doma. Uděláme si čaj či kafe, možná i trochu rumu do horkého nápoje neuškodí po té podzimní
štrapáci a můžeme se rozvalit pěkně na gauči a … A vrhnout se na prohlížení černobílých
fotografií od dalších autorů, které došly do podzimní schránky Paladixu. Fotografové, kteří
používají černobílý materiál to mají o něco těžší, než jejich barevní kolegové. O to více
mě ovšem tito soutěžící potěšili svoji účastí a i tak trochu vyslyšením mých apelů o tom, že
podzim nejsou jen barvy. David Girsa zvolil pěkný námět ruky sochy zachytávající javorová semínka.
Vše podporuje dobře zvolená hloubka ostrosti zvýrazňující celý děj. Procházku městem zvolil
Stachinos a na své cestě objevil lampu na sklonku své funkčnosti, osamělé lavičky v podzimním
parku a i pro mě smutný pohled do již zavřené zahradní restaurace, kam v létě určitě každý
rád zavítá. V patách mu byl určitě O. Hejmala. Ten šel ještě blíže ke stolu a minimalizoval
podzim nejen na šedou škálu, ale také jen na pár lístků spadlých na desku stolu. Na podobnou
minimalizaci, leč ve větším krajinném celku vsadili také Petr Ježek a Honza Pěkný. Petr využil
opadané mladé buky nad Berounem a vykouzlil tak rytmické pozadí pro jejich staršího kolegu. Honza vzal
jako základ skálu a jak by řekla paní Magdaléna Dobromila, vrazil na ně přiměřeně hlavního motivu
a celé to završil jemnou, na jazyku se rozplývající mlhou. Mlha, no jo, vždyť tady nemáme skoro
žádnou pořádnou mlhu. Nevadí, zítra to napravíme. Tak rychle na kutě, ráno brzy vstáváme a vyrážíme.
|
| David Girsa |
|
|
| Stachinos |
|
|
| Stachinos |
|
|
| Stachinos |
|
|
| O. Hejmala |
|
|
| Petr Ježek |
|
|
| Honza Pěkný |
|
|
|
| Honza Pěkný |
|
Prvním naším průvodcem mlhou bude Tomáš Grufík, který nás zavede k rozlehlým rybníkům. Je ráno, Slunce je ještě pod
horizontem a ranní ticho přeruší jen občasný ptačí skřek či plácnutí křídel. Tichou přírodou
stoupáme lesem nad údolí, Slunce pomalu proráží ranní opar, jako na snímku Patrika Zdařila
a my si můžeme vychutnat inverzní počasí “dnešního” rána, stejně jako si je vychutnal i Radim
Urban. To Ondra Klecán měl naopak kliku na pěknou vysokou oblačnost a nezaváhal. Odměnou je
mu pěkná fotografie. S Radimem ještě seběhneme
kolem torza stromu a setkáme se s VladHoschem v údolí u potoka.
Vlad nás také zavede do parku s obrovským množstvím hub. Nechme ho sbírat a tichým krokem
projděme s Ondrou kolem rybářů, kteří tady byli o mnoho dříve než my a snaží se přelstít pár vodních obyvatel. Ti tři pánové v mlze
jsou ryze sportovní rybáři, ale po několika krocích se ocitáme ve společnosti profíků. Celá
parta rybářů po kolena v bahně táhne za jeden provaz. Ranní mlhu prořezává chlapské, rytmické
hejhou, hejhou a síť plná šupináčů se pomalu ale jistě sune ke břehu. Na břehu stojí předák
a za jeho zády nenápadně všechno sleduje a exponuje svým fotoaparátem O. Hejmala. Ani se vám
nedivím, že z toho našeho ranního putování máte rýmu, stejně jako chlapík na fotce Jirky Kojsa.
Tak už vás nebudu obtěžovat a propustím vás domů do tepla. Nezapomeňte si po cestě domů všimnout
ještě těch uklízejících dětí. V té záplavě listí je nepřehlédl ani Vítězslav Platoš.
|
| Tomáš Grufík |
|
|
| Tomáš Grufík |
|
|
| Tomáš Grufík |
|
|
| Patrik Zdařil |
|
|
| Radim Urban |
|
|
| Ondra Klecán |
|
|
| Radim Urban |
|
|
| VladHosch |
|
|
| VladHosch |
|
|
| Ondra Klecán |
|
|
| Ondra Klecán |
|
|
| O. Hejmala |
|
|
| Honza Pěkný |
|
|
|
| Vítězslav Platoš |
|
Cože? Vy jste si na tu naší procházku nevzali s sebou foťák? Vy jste neudělali venku ani jednu
fotku? Co teď? Budiž vám inspirací Honza Tomeš se svým ateliérovým snímkem podzimu.
|
|
| Honza Tomeš |
|
|
Doufám, že jsem vás moc neutahal tou podzimní procházkou a hlavně doufám, že vy co jste teď
nic neposlali, se necháte inspirovat svými pilnějšími kolegy a do dalšího úkolu se zapojíte
také.
Na úplný závěr mi už jen zbývá vyzdvihnout ty, dle mého názoru, nejlepší.
1. místo: VladHosch
Na nejvyšší stupínek bych zařadil tři snímky
od VladHosche, které nás provázejí vlastně celým podzimním dnem. Nepříjemně lezavé ráno u
vody, zpestřené barevným listem, volně přechází přes snovou dopolední atmosféru v pohádkovém
zámeckém parku a končící v již prosluněném příjemném odpoledni u romantické lávky do podzimní
přírody
2. místo: Stachinos
Romanticky smutné černobílé fotografie dobře vystihují ponurou
atmosféru podzimu ve městě. Liduprázdné ulice, osamělé lavičky v parku, zahrádka v oblíbené
restauraci bez štamgastů, tak tomu říkám správná podzimní depka.
3. místo: Vít Zaoral
Na třech fotografiích se autorovi podařilo zachytit ty nejtypičtější
rysy podzimu. Slunečný den se šmolkovou oblohou pokrytou lehkým závojem – klasické babí léto
s dobře umístěným stromem a ohradou v obraze. Sluncem ozářené podzimní stromořadí s kontrastní těžkou
olověnou oblohou v pozadí. A nakonec třešinka na dortu v podobě listu na silnici. Celá scéna
je lemovaná nádherně sychravým počasím.
4. místo: Martin Holický
Skoro ukázkové “nalezené” zátiší na zahradě za domem,
příjemné pastelové barvy, pěkná kompozice. Co více dodávat, gratuluji ke zdařilé fotografii.
5. místo: O. Hejmala
Výlov rybníka je symbolem podzimu a příprav na Vánoce. Sychravá
atmosféra brzkého rána, mlha, všudepřítomné bahno a jen pár nadšenců táhnoucí sítě. Tuhle
atmosféru mám rád a autorovi se ji podařilo dobře zachytit.
Na další místa by se zařadily další pěkné fotografie. Bez povšimnutí nezůstali rybáři od Ondry
Klecána, “dlouhá” voda Petra Ježka či strom za zdí od Pažouta.
Nemohu opomenout ani Pavla Kopřivu s jeho městským podzimním zátiším nebo Pavla Baudiše s jeho barevnou
sérií. Ale takhle bych mohl nakonec jmenovat všechny autory, kteří své fotografie zaslali.
Doufám, že snímky zaujmou i vás, alespoň tak, jako zaujaly mě při jejich hodnocení.
Bylo to opravdu několik příjemných večerů při prohlížení došlých snímků. Díky za
ně.
