Praktická ukázka toho, že u levného zoomu není možné počítat s rozumnou kresbou.
Ve fórech na Internetu jsou často pokládány dotazy na kvalitu setových zoomů a zda používat zoomy nebo pevná ohniska. Všechny reakce jsou ale pouze teoretické, bez ukázek, chtěl bych tedy na příkladech předvést rozdíly mezi levnějšími zoomy a objektivy s pevným ohniskem.
Hned na začátku bych chtěl zdůraznit, že nejde o srovnávací test, to by se vedle pevných objektivů musely postavit zoomy často převyšující cenu 40 tisíc korun. Takový objektiv nevlastním a ani jsem s ním nikdy neměl možnost fotit.
Nejdříve obecně výhody a nevýhody jednotlivých objektivů
Objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností mají hlavní výhodu v možnosti plynulé změny ohniska a tím umožní udělat výřez už při snímání. Další velkou výhodou je rychlost změny ohniska, která se provádí otáčením nebo posouváním prstence na objektivu. Mezi nevýhody patří u levné třídy objektivů horší kresba, nižší světelnost, která se většinou navíc mění se změnou ohniska a horší mechanická konstrukce. Objektivy vyšší třídy mají kresbu nepatrně horší nebo srovnatelnou s objektivy s pevným ohniskem a světelnost bývá konstantní v celém rozsahu ohnisek, vše je ale vyváženo jejich cenou.
Objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností mají vynikající kresbu a malé nebo žádné zkreslením obrazu. Je to dáno tím, že vady optické soustavy jsou korigovány pouze pro jedno ohnisko. Nevýhodou je, že jsme omezeni pouze na tolik ohnisek, kolik objektivů máme a výměna objektivu trvá déle, než otočení nebo posunutí prstence u zoomu. Další nevýhodou může pro někoho být větší váha celé fotovýbavy.
Další je otázka ceny. Setové zoomy jednoznačně vítězí svojí cenou kolem 6 až 8 tisíc korun při rozsahu ohniska 28 až 80 mm, nemohou ale poskytnout kvalitu a světelnost pevných ohnisek. Jinak to může dopadnout v případě profesionálního zoomu s kvalitou srovnatelnou s pevným ohniskem. Například Nikon prodává objektiv Nikkor 28-70/2,8 AF-S D IF-ED za cenu kolem 75000,- Kč. Sada odpovídajících pevných objektivů Nikkor 28/2,8 AF D, 35/2 AF D, 50/1,4 AF D a 85/1,8 AF D vyjde na přibližně 60000,- Kč. Není pravidlem, že sada pevných objektivů je levnější než kvalitou srovnatelný zoom, chtěl jsem jen zpochybnit zažité tvrzení “Pevné objektivy jsou drahé”. Navíc zoom je investice okamžitá, pevné objektivy můžeme dokupovat postupně.
Nyní k jednotlivým ukázkám
Při hodnocení objektivu se nejčastěji mluví o ostrosti jeho kresby. Ideální by bylo, kdyby byla stejná a velká (to nemusí platit vždy, například existují portrétní objektivy s úmyslně změkčenou kresbou) v celé ploše filmového políčka, ve skutečnosti ale díky vadám optické soustavy je největší v prostředku a klesá směrem ke krajům. U zoomů se ostrost navíc mění s použitým ohniskem, vše je vidět na následujících ukázkách (objektiv Tokina 19-35/3,5-4,5 AF-D, film Fomapan 100):
|
|
||||
|
|
Na fotce při ohnisku 19mm a cloně 3,5 je dobře vidět další slabost levných zoomů – tou je vinětace (tmavnutí směrem ke krajům políčka) na jejich krátkém konci. Vady optické soustavy můžeme zmírnit nebo odstranit zacloněním, ovšem jen do chvíle, než se začne výrazněji projevovat vliv difrakce (ohyb světla na cloně). Difrakce je dána fyzikálními vlastnostmi šíření světla, týká se tedy všech objektivů a nelze ji odstranit. Pro kinofilm dosáhneme nejlepších výsledků kolem clony f=8 (tzv. zlaté oko objektivu), samozřejmě pokud potřebujeme velkou hloubku ostrosti, cloníme podle potřeby. To, že u nejlevnějších objektivů to tak být nemusí a vliv difrakce je menší, než vady optické soustavy, uvidíte dále:
|
|
|
Na první fotce je vidět ještě dostatečná kresba ve středu, ale už nepoužitelná v kraji obrazu. K viditelnému zlepšení a vyrovnání kresby došlo zacloněním na maximální možnou clonu objektivu, jak je vidět na druhém obrázku. Pro porovnání je na třetím obrázku fotka pevným objektivem, kde je vidět ostrá a vyrovnaná kresba při stejné cloně, jako na prvním obrázku.
Už se o něm tolik nemluví a neméně důležitým je přenos kontrastu objektivu. Jde o to, jak objektiv dokáže vykreslit zejména tmavé části snímané scény. Nejlépe vše uvidíte na příkladu, dobře patrný je rozdíl kresby v kůře stromu.
|
|
U této ukázky bych rád upozornil na výsledky různých testů na Internetu, například Photozone nebo Photodo. Jako pomoc při rozhodování, jaký objektiv koupit, to může pomoci, ale v žádném případě bych výsledek těchto testů nestavěl na první místo. Objektiv Nikkor 28-80/3,5-5,6 má podle Photodo výsledné hodnocení 3 (z maximálně 5 bodů) a Nikkor 28/2,8 má 3,2 bodu. Přitom rozdíl na výsledné fotce je mnohem zřetelnější.
Jak bylo zdůrazněno na začátku, nejde o srovnávací test, proto se úmyslně se vyhnu jakémukoliv rozhodnutí jaké objektivy používat, to si musí rozhodnout každý sám podle svých nároků, finančních možností a dalších hledisek. Cílem článku je ukázat rozdíly v praxi a tím toto rozhodnutí usnadnit.
O nicem
Bojim se, ze tenhle clanek je dost o nicem – proces digitalizace totiz _mohl_ fotky ovlivnit daleko vice, nez sebelepsi/sebehorsi objektiv.
W.
RE: O nicem
Digitalizace samozrejme sve udelala, ale zatim bohuzel neni (a v dohledne dobe ani nebude) technologie jak po Internetu prenaset papirove fotky. V ukazach jde o skeny z fotek formatu 20×30 cm, vse na jednom skeneru a na spolu souvisejicich fotkach byly delany vzdy stejne digitalni upravy – absolutni rozdil mezi papirovou predlohou a digitalnim obrazkem vzdy nejaky bude, ale relativni rozdil zachovan zustane.
neco za neco
Pevna skla jsou urcite opticky velice kvalitni, ale pro zoom je rozhodne jednodussi reseni. Co kdyz budu zrovna potrebovat 53 f2.8 ted hned ??? Dalsi vec je ta, ze porovnani koupe zoomu 28 – 70 a sady pevnych skel je dost nepresne i cennove, protoze kdyz si koupim zoom tak si kupuju kompletni sadu = 28 f2.8/29 f2.8/30 f2.8 atd. coz se o pevnych sklech neda rict.
Dalsi veci je srovnavani levnych zoomu s jednim pevnym sklem = dostanes takovou kvalitu za jakou zaplatis. Rozhodne asi Vivitar, sigma a ostatni shit f3.5 a vys nebudou lepsi nez Nikkor 20 f2.8, ze? Skodovka taky porad nema na BMW !! Opet plati co zaplatis to dostanes.
RE: neco za neco
Jak jsem psal, clanek vznikl jako reakce na diskuze a nekdy az hadky v internetovych forech, kde se casto pise o kresbe a ostrosti, ale bez zadnych ukazek, mnoho lidi si ale pod temito pojmy neumi moc predstavit. Vyhody a nevyhody jednotlivych objektivu byly v clanku napsany, sam v reakci uvadite podobne. Pri vyberu pristroje a objektivu je potreba si rici, co budu fotografovat, a podle toho si vybrat objektiv a telo. Zatim si lide vetsinou vybiraji telo a objektiv berou setovy za zbytek penez: “Chci si koupit nove telo, vybral jsem si F80 (EOS30, …) s objektivem …. 28-80 (28-200), chci fotit hlavne krajinu a makro, myslite, ze to bude stacit?”. Na krajinu tato sestava dobre reseni, snad krome pripadu, kdy nemuzu vzit vice nez jeden objektiv, asi nebude. Samozrejme, pokud nekdo foti krajinu a je se setovym zoomem spokojeny (na fotografiich 9×13 :-), neni potreba mu nutit pevne ohnisko.
Ja pouzivam jak zoom, tak pevna ohniska. Na reportaz si vetsinou vystacim se setovym zoomem Nikkor 28-80/3.5-5.6 D, kde potrebuju v prvni rade pohotovost a ne se zabyvat vymenou objektivu. Horsi kresba mi v techto pripadech prilis nevadi, v prvni rade potrebuju zachytit dej. Dale samozrejme uprednostnim autofokusove objektivy pred manualnimi.
Na druhou stranu na krajinu pozaduji nejlepsi opticke vlastnosti a jistou obeti je mensi pohodli a pohotovost pri vymene objektivu a nizsi pocet ohnisek, ktere mam k dispozici. tady mi ani nejdrazsi zoomy neposkytnou nektere vlastnosti pevnych onhisek. Ja osobne na krajinu mam objektivy Nikkor 20/2.8, Nikkor 28/2.8 a Nikkor 50/1.8 a krome tele oblasti si s nimi bez problemu vystacim, chybejici ohnisko nahrazuji zmenou stanoviste. Ani manualni ostreni nemusi byt velka nevyhoda.
Jinak v clanku zminena ostrost a prenos kontrastu nejsou uplny vycet vlastnosti objektivu, dale tam spada treba bokeh, vlastnosti v protisvetle, mechanicka konstrukce, cena, …
P.S. Na krajinu uz prechazim na format 9×12… 🙂
RE: RE: neco za neco
No vida. Tomu říkám vhodné dopnění článku 🙂 Jako věčný začátečník ocením právě tyto zkušenosti. Už rok váhám s koupí nového skla na přírodu, poněvadž mě právě setový Nikkor 28-80mm zcela neuspokojuje. Pro každého normálního amatéra je samozřejmě prioritní cena. A tak váhám nad Sigmou 20mm/f1,8 za cca 20000,- a Sigmou 17-35mm za 25000,- a díky takovému článku si prostě čím dál víc uvědomuji, že má-li být fotografie z přírody pěkná (prokreslená), poněvadž třeba na takové kůře stromu, trávě, skalce je to vidět, tak musím oželet pohodlí zoomu a radši udělat dvacet kroků vpřed ale setkám se s nesrovnatelným výsledkem.
pevne sklo
Pokud bych kupoval pevne sklo na krajinu (a jako ze ho kupovat budu velmi brzy), vzal bych Flektogon 20/2.8. Pokud ho koupim “velmi draho”, zaplatim za nej nejakych 6000 Kc a to je mene nez tretina Sigmy 20/1.8. Vyhoda svetelnosti Sigmy 1.8 je ve srovnani s 2.8 flektogonu zanedbatelna, stejne se krajina na plnou diru temer nefoti. Chybejici autofokus take neni naprosta nezbytnost.
RE: pevne sklo
No, ja bych ten Flektogon taky bral, na autofokus v krajine mam podobny nazor a na kvalitu a cenu Flektogonu taky. Bohuzel moje F80 mi s manualnim objektivem odmitne zmerit expozici… :-(((
RE: RE: pevne sklo
Vim že to sem asi nepatří, ale ta F80 neměří expozici s žádným manualním objektivem nebo je to problém jen určitých typů ??? Děkuji TOM
RE: RE: RE: pevne sklo
Je to problém všech objektivů bez CPU (objektivů bez elektrických kontaktů), tedy drtivá většina manuálních nebo objektivy přes redukci M42/Nikon F. Exponovat jde, ale pouze v režimu M bez možnosti změřit expozici. Stejný problém je i u F50, F60, F65, a F55.
difrakce
Jelikož jsem začátečník a všechny tyhle “sprostý slova” nevim co v realu znamenají a v článku jsem ukázku difrakce neviděl, tak bych chtěl požádat o trošku osvětlení tohoto slova v praxi.
Jakým způsobem se v praxi projevuje ?
Děkuji TOM
RE: difrakce
Jednoduše řečeno, difrakce je ohyb světla na cloně (obecně ohyb vlnění na hraně překážky) v objektivu, čím více je zacloněno (menší díra), tím je její vliv větší. V praxi to znamená, že bod není na filmu zobrazen jako bod, ale jako ploška. Pro kinofilm se bere optimální clona okolo 5.6 až 8, větším zacloněním již ostrost objektivu klesá.
Prokresleni?
Pravdy trochu na kazdem sprochu. A tak nejak to bude i zde. Ale trosku me zarazi ukazka lepsiho prokresleni zastinenych oblasti na dvou fotografiich, ktere jsou viditelne ruzne exponovany. Na fotografii (udajne lepe prokreslene) jsou i nazastinene plochy (listy) mnohem svetlejsi, az bych se nestydel rici preexponovane. Zatimco na te “zoomove” fotce je expozice podrizena prave svetlejsim oblastem. Tak vam nevim, pane Seifrte, jestli me clanek az zas tak presvedcil.
RE: Prokresleni?
A o tom to právě je, to je přenos kontrastu. Obě fotky byly focené ze stativu v M režimu stejnou expozicí, pod zvětšovákem jsem se snažil udělat obě fotky co nejvíce podobné a “zoomovoá” je naopak ještě trochu zesvětlená (světla jsou skoro na hranici vypálení), přesto to nestačilo na dohnání kresby v kůře stromu. Jde o to, že zoom použitý v příkladu nemá příliš dobrý přenos kontrastu a nevykreslí tmavé části tak jako pevné ohnisko, proto je “zoomová” fotka zašedlá a zdá se tmavší. Tento rozdíl je dobře vidět i při pohledu na film.
Nikon F80 – mereni se starymi objektivy
Take jsem koukal po F80. Ale tahle protivna akce me privedla na myslenku, ze by to melo jit nejak osidit. Urcite nejakou zmenou firmware, nebo montazi cehosi na redukci, co by tu F80 nakrmilo a uspokojilo…
RE: Nikon F80 – mereni se starymi objektivy
Jestli jste na nějaký způsob oblafnutí F80 přišel, tak sem s ním. Podle mě je to sprosťárna, když F100 i F5 to problém nedělá.