Na přelomu srpna a září proběhla v pražském Karolinu výstava fotografií National Geographic, součástí které byl i tematický večer s Miroslavem Cabanem s promítáním dia z výstupu na střechu světa Mount Everest. Po zjištění, že se pan Caban zabývá vinařením a pořádá promítání ve svém sklípku v Hustopečích u Brna se zrodil nápad uspořádat podobný večer pro přátele z FotoPrůvodce a Paladixu.
Po zjištění předběžného zájmu na Open Air v Jemčině jsem hned v pondělí zavolal do sklípku zjistit volné termíny a možnosti ubytování v Hustopečích. Po diskuzi na FotoPrůvodci se jako nejvhodnější termín jevila sobota 23.11., problém ale nastal s ubytováním, podzim je čas návštěv sklípků a Hustopeče byly beznadějně obsazené. Když už jsem chtěl celou akci odvolat, poradila mi paní Cabanová, ať zkusím ještě ubytovnu v bývalém učilišti. Tady se konečně usmálo štěstí a já mohl poslat Pavlovi na Paladix oficiální pozvánku.
Konečně míjí poslední dny, na FotoPrůvodci ještě domlouváme sobotní program a místo srazu a může se vyrazit. Cestou dělám zastávku ve Velkém Meziříčí, kde prodávám Magnitaura a pak už nic nebrání v cestě do Hustopečí. Protože sraz a dopolední program už nestíhám, vyzvedávám v Hustopečích paní recepční a jedeme do nedalekých Divák zařídit ubytování. Podle mapy to vypadalo, že Diváky jsou od Hustopeč co by kamenem dohodil, ale cestou mě začíná přecházet usměv, když mi dochází, že to možná v noci půjdeme pěšky. Jedeme zpátky do Hustopeč, kde se začíná ozývat žaludek a naznačuje, že je čas oběda. Dilema, kam jít na jídlo nečekaně řeší Jakub, který nám píše, že jejich skupina ukončila dopolední program a jsou v Lednici U Zlatého páva, kam nakonec přijíždí ještě posádka Honzy Hlináka.
Je pět hodin odpoledne, venku se setmělo, cukrárna, která nám poskytla azyl, také zavřela a my máme ještě hodinu času do zahájení akce. Protože se už nikomu nechce čekat, vyrážíme pomalu do sklípku a doufáme, že nás pustí dovnitř o něco dříve. Vše dopadá dobře, sedáme si k volnému stolu, ochutnáváme nabídnuté víno a sledujeme vyprávění pana Cabana, který jiné skupině promítá video z výstupu na Matterhorn a Grossglockner. Kolem šesté hodiny doráží poslední opozdilci a z původně třiceti lidí se nás nakonec schází dvacet, podzim je dobou nejen sklípků, ale bohužel i chřipky.
Pak už nás čekají jen samé příjemné věci. Jako první jdeme do zadní části sklípku na degustaci, kde nás čeká ochutnávka pěti bílých a dvou červených odrůd a nakonec návštěva archivu. Vybrat si opravdu není lehké, u každé odrůdy se na chvíli zastavujeme a posloucháme krátkou přednášku o vlastnostech a chuti. Já se rozhoduji z bílých mezi Rýnským ryzlinkem a Sauvignonem, nakonec vítězí Sauvignon. Po degustaci, která nám přeci jenom dala trochu zabrat, naštěstí následuje večeře a pak už nic nebrání promítání.
A už to začíná, během chvíle jsme vtaženi do děje a postupně přistáváme v Kathmandu, letíme dále do Lukly, pěšky stoupáme do Namche Bazaru, zažíváme strach při cestě do Číny, aklimatizujeme se výstupem na Cho Oyu, až nakonec úspěšně zdoláváme vrchol Mount Everestu. Vše je provázeno poutavým vyprávěním, které přerušují jen naše otázky. Pro velký zájem nám pan Caban ještě nabízí promítání z předchozí expedice, to je jednohlasně přijato a za chvíli už sledujeme Pákistán a výstup na K2. Po skončení promítání ještě dlouho nenecháváme pana Cabana na pokoji a otázky nemají konce. Bohužel, nic netrvá věčně a po půlnoci se zvedáme k odchodu. Od cesty pěšky nás zachraňují Jakub, Petr a Matěj, kterým patří náš velký dík za odvoz do Divák.
Ráno jedeme posnídat do Hustopeč a plánujeme cíl výletu, kterým je Mikulov. Po procházce Mikulovem a zámeckou zahradou se většina loučí a rozjíždí domů, jen naše posádka ještě nikam nechce a jedeme do Pavlova zdolat Dívčí Hrady. Se soumrakem se nakonec i my musíme rozloučit s Hustopečemi a okolím a odjíždíme také.
A co říci na závěr? Opět jsme se sešli v hojném počtu, známé i neznámé tváře a doufám, že všichni budou souhlasit, že akce byla opravdu povedená. Poděkování za to patří především panu Cabanovi za nádherné diapozitivy, zajímavé vyprávění a dobré víno a všem účastníkům za skvělou atmosféru. Těším se na všechny známé i neznámé na příštím setkání.
