Praktické výpočty a příklady použití různých předsádkových čoček.
Otázka
Řeším problém s předsádkovou čočkou. Mám objektiv Sigma 70-300mm DL Macro,
f/4-5,6. Ten umožňuje zvětšení až do měřítka 1:2 při ohniskové vzdálenosti 300mm. Já
bych chtěl s tímto objektivem dosáhnout zvětšení 1:1. V minulosti vyráběla Sigma
předsádku, která toto zvětšení přesně umožňovala. V současnosti ji ale přestala
vyrábět. Nevím tedy jakou předsádku zvolit (značku, mohutnost a jak je to s optickými
vadami), abych toto zvětšení dosáhl.
S pozdravem
Odpověď
Podobných dotazů přišla do naší redakce celá řada a většinou měly společný základ. Tazatel potřeboval ke svému konkrétnímu objektivu zvolit předsádkovou čočku tak, aby dosáhl potřebného měřítka zvětšení. Přestože vzorečky pro výpočet různých vztahů a hodnot v souvislosti s použitím předsádkových čoček obsahoval i článek ze seriálu makofotografie Předsádkové čočky, rozhodl jsem se na základě četných dotazů k těmto výpočtům uvedenou problematiku ještě dále zpracovat a upravit ji pro čtenáře do co nejpraktičtější podoby pro další užití. To jest tak, aby stačilo zadat pouze potřebné vstupní údaje a rovnou číst výsledné hodnoty.
Praktické výpočty
Nejprve tedy k výpočtům. Pro správné pochopení souvislostí a některých pojmů doporučuji přečíst ještě článek Předsádkové čočky, na který tímto volně navazuji.
Při vyplňování údajů věnujte pozornost jednotkám, ve kterých se údaje zadávají! Tmavě označené buňky jsou určeny pro zapsání vstupních údajů, světle označené pak pro zobrazení výsledných hodnot. Pokud vkládáte údaj s desetinným místem, musíte použít na klávesnici desetinnou tečku (nikoliv čárku).
Hodnota a (zaostření objektivu v metrech) se vkládá odečtena ze stupnice použitého objektivu. Použitelný rozsah vzdáleností tedy omezuje nejbližší možné zaostření objektivu až nekonečno, neboli rozsah stupnice objektivu. Protože se nejdelší možná zaostřitelná vzdálenost rovná zhruba ohniskové vzdálenosti použité předsádkové čočky (platí při zaostření jakéhokoli použitého objektivu na nekonečno), vyjde nám v takovém případě hodnota ak přibližně rovna ohniskové vzdálenosti použité předsádkové čočky. Toto lehce ověříme, pokud při zadání vstupního údaje a (dle stupnice objektivu) zadáme například 99999m.
Důležitá poznámka k praktickému využití vzorců:
Údaje čerpané z firemních materiálů jednotlivých výrobců a dosazované do uvedených vzorců nemusí být vždy přesné a tudíž ani výsledky výpočtů. Je to způsobeno mimo jiné i tím, že výrobci některé údaje neuvádí, nebo uvádí zaokrouhlené na obvyklou řadu. Jde třeba o předmětovou vzdálenost (a). Ta by se správně měla brát pro tyto výpočty jako vzdálenost fotografovaného předmětu od hlavního bodu objektivu. Tenhle údaj však výrobci neuvádějí (je závislý mimo jiné na konstrukci objektivu). Proto je už samotný vzoreček pro praktické výpočty upraven a používá pro přibližný výpočet výrobci uváděnou vzdálenost zaostření na stupnici objektivu. Další obvykle zaokrouhlený údaj je ohnisková vzdálenost. Tady se údaj výrobce může dost lišit od skutečnosti (např. pokud je skutečná ohnisková vzdálenost 190mm, výrobce ji zaokrouhlí na obvykle užívaný údaj 200mm).
Největší nepřesnost výpočtů je u makroobjektivů a u širokoúhlých objektivů (malé předmětové vzdálenosti, zvláštní konstrukce – plovoucí členy, apod.). Větší přesnost výpočtů je obvykle u teleobjektivů a vcelku ještě vyhovující je u objektivů základních ohniskových vzdáleností. Uvedené nepřesnosti se asi nejvíce projeví při výpočtu měřítka zobrazení.
Problém s kvalitou předsádkových čoček
Nyní se ještě podívejme na druhou část dotazu, která se týká tolik diskutované kvality předsádkových čoček. Protože jsem k této problematice některé informace uváděl již v článku
Předsádkové čočky, uvedu nyní pouze několik konkrétních příkladů a ukázek.
|
|
V našem prvním příkladě jsem pro zhotovení fotografie použil základní objektiv Nikkor AF 50mm f/1,8 s nasazenou předsádkovou čočkou značky IZUMA o optické mohutnosti +4D. Jedná se o „obyčejnou“ předsádkovou čočku s průměrem závitu 67mm. Vzhledem k tomu, že objektiv Nikkor 50mm má filtrový závit 52mm, použil jsem pro nasazení předsádkové čočky filtrovou redukci. Dosazením údajů do vzorečku jsem zjistil, že dosažitelné měřítko zvětšení je cca 1:3. Na fotografii čmeláka na květu je v pravém horním rohu snímku (na okraji listu) celkem patrná chromatická (barevná) vada. Ostrost a přenos kontrastu jsou však dobré.
 |
| Květ Nikon D1X, objektiv Nikkor AF 50mm f/1,8D s předsádkou o optické mohutnosti +2D Hoya. Čas 1/125s, clona 11. |
Pro druhý příklad byla použita předsádková čočka o optické mohutnosti +2D firmy Hoya. Tak jako v prvním případě jde opět o „obyčejnou“ předsádkovou čočku s průměrem závitu 67mm, nasazenou na objektiv pomocí redukce. V tomto případě není problém s kvalitou žádný a ani chromatická vada se na snímku nikde neobjevuje. Dosažitelné měřítko zvětšení je však pouze přibližně 1:4.
 |
| Vosička Nikon D1X, objektiv AF Micro-Nikkor 105mm f/2,8D + mezikroužek 36mm + předsádková čočka Nikon 4T o optické mohutnosti +2,9D. Čas 1/250s, clona 38. |
Třetím příkladem je fotografie zhotovená za pomoci kvalitní achromatické předsádkové čočky Nikon No.4T o optické mohutnosti +2,9D. V tomto případě byla předsádková čočka o průměru 52mm nasazena na makroobjektiv AF Micro-Nikkor 105mm f/2,8D. Vzhledem k tomu, že byl ještě použit mezi objektivem a tělem fotoaparátu mezikroužek tloušťky 36mm, dosahovalo měřítko zvětšení hodnoty téměř 2:1. Přes toto již téměř extrémní použití nevykazuje fotografie žádnou chromatickou vadu a výsledkem je velmi kvalitní fotografie.
|
|
| Měřítko přibližně 1:4 | Měřítko přibližně 1:3 |
A závěrem ještě dvě fotografie, které poslouží jako porovnání dvou různých měřítek zobrazení.
Minimální zaostřitelná vzdálenost objektivu
Už jsem pokládal stejný dotaz na více místech, ale ještě jsem se nedobral přímé odpovědi.
Můj případ, mám objektiv Minolta AF 75-300(D) v označení je i ono pověstné flůvko “macro”. V uvozovkách je právem, neboť maximální zvětšení je pouze 0,25x, tj. 1:4. Proto jsem začal uvažovat o předsádkové čočce. Tady jsem ale narazil na věc, o které jsem zatím nikce nečetl. Všude se píše, že předsádková čočka posune maximální zaostřitelnout vzdálenost objektivu (tj. nekonečno) někam do oblasti ohniskové vzdálenosti předsádkové čočky (tj. 1/D v metrech, kde D je mohutnost čočky v dioptriích). Ale co se stane s minimální zaostřitelnou vzdáleností objetivu (v mém případě 1,5m), posune se taky směrem k nižším hodnotám?
RE: Minimální zaostřitelná vzdálenost objektivu
Vámi požadovanou informaci lehce zjistíte dosazením hodnot do tabulky výpočtů. Ta totiž tento údaj přímo zobrazuje. Pokud tedy dosadíme Váš případ (zaostření objektivu o ohniskové vzdálenosti 300mm na 1,5m), tak při použití předsádkové čočky o optické mohutnosti +2D bude nová předmětová vzdálenost ak 0,375m.
Tuto informaci obsahoval i článek ze seriálu makofotografie Předsádkové čočky.
Omluva
Omlouvám se, vzorečku jsem si všiml, ale nenapadlo mě dosadit tuto vzdálenost 🙂
Jaký vliv má vzdálenost předsádky od objektivu?
Domnívám se, že vliv jistě má.
RE: Jaký vliv má vzdálenost předsádky od objektivu?
Vzdálenost předsádkové čočky od přední čočky objektivu je daná konstrukcí objektivu. Tudíž je to stav, který nelze ovlivnit. Z tohoto důvodu jsem o vlivu vzdálenosti předsádka-přední čočka objektivu nikdy nepřemýšlel. Používám zejména objektiv AF Micro-Nikkor 105mm f/2,8D a nyní i objektiv AF Nikkor 50mm f/1,8D. Oba tyto objektivy mají přední čočku umístěnou dále od přední příruby s filtrovým závitem a tato vzdálenost nečiní žádné problémy co se kvality výsledné fotografie týká. Možná je předsádková čočka při použití na objektivu s více zapuštěnou přední čočkou více náchylnější na dodržení čistoty jejího povrchu.
RE: RE: Jaký vliv má vzdálenost předsádky od objektivu?
Mohl byste popsat svou osobní zkušenost s použitím nového objektivu AF Nikkor 1,8/50 D pro makrofotografii? Je rozdíl v kvalitě zobrazení oproti Micro Nikkoru 2,8/105 (ostrost, kontrast) výrazný? Jedná se mi o fotografování rostlin max do zvětšení 1:1.
Objektivy Nikkor: 50mm a Micro 105mm (bylo – RE: RE: RE: Jaký vliv má vzdálenost předsádky od objekt
Bližší zkušenosti s oběma objektivy můžete najít v těchto článcích:Objektiv Nikkor AF 50mm f/1,8D a Objektiv AF Micro-Nikkor 105mm f/2,8D. Zde najdete také odkazy na další články, kde jsou informace o použití těchto objektivů v praxi a ukázky fotografií. Obecně lze říci, že objektiv AF Micro-Nikkor 105mm f/2,8D je makroobjektiv, který umožňuje dosáhnout měřítka zvětšení 1:1 bez dalších pomůcek a jde o objektiv přímo určený pro tuto oblast fotografie, navíc velmi kvalitní. Další výhodou při jeho použití je dobrá předmětová vzdálenost (0,314 m při M 1:1) a vhodná ohnisková vzdálenost. Pro fofotgrafování v měřítku 1:1 s objektivem Nikkor AF 50mm f/1,8D budete muset tento objektiv doplnit ještě nějakou pomůckou (nebo kombinací několika pomůcek) pro makrofotografii. Například mezikroužky, reverzním kroužkem, předsádkami… Výhody i nevýhody použití té které pomůcky najdete v seriálu o makrofotografii, jehož jeden z dílů je :zde.
označení objektivů
Nemám zkušenosti s focením drobností,ale občas bych rád něco chtěl vyzkoušet. Na trhu je řada objektivů se slůvkem makro v názvu čím se liší od ostatních?.Zatím si objektiv kupovat nechci, tak bych rád konzultoval možnost použít např. předsádku nebo mezikroužky(ale ty spíše ne) k normálnímu zoomovému obkjektivu a jestli se dá i takto.
Průměr filtru
Chtěla bych se zeptat, jaký má případný vliv použití předsádkové čočky, která má větší průměr než “průměr filtru” objektivu (tj. s použitím redukce). Jestli je nějak ovlivněn poměr zvětšení, případně kvalita snímku. Podle snímku kaktusu to vypadá, že s tím problém není (s výjimkou možnosti použití sluneční clony)?