APS (Advanced Photo System) je nový systém pro fotografii, který vznikl jako výsledek dohody velkých výrobců snímací i zpracovatelské fotografické techniky – cílem bylo poskytnout při menších rozměrech aparátů větší uživatelské možnosti. Celý systém se skládá z několika částí, kterými jsou: filmy, fotopřístroje a služby.
Filmy
APS filmy mají šířku 24 mm a jsou uloženy v kazetě. Na rozdíl od kinofilmu je film v kazetě uložen celý a ani kousek nevyčuhuje ven. Film zůstává v kazetě i po vyvolání a je z ní vytahován vždy jen na nezbytně nutnou dobu (vyvolávání, scanování). Počet políček na jednom filmu je 15, 25, nebo 40. APS filmy jsou dostupné v citlivostech 100, 200 a 400 ASA.
Menší formát představuje samozřejmě nevýhodu v porovnání s klasickým 35mm kinofilmem. Výrobci filmů (Kodak, Agfa, Fuji) to kompenzují speciálními emulzemi s nižším zrnem a jiným vylepšeními (které jsou pak zpětně používány i u kinofilmů těchto firem).
APS film obsahuje také magnetickou stopu, na kterou se zaznamenávají nejrůznější údaje, jejichž primárním úkolem je zkvalitnění celého procesu pořizování fotografií. Na film se tak ukládá datum a čas pořízení snímku, použitá clona, čas, ohnisková vzdálenost, světelnost objektivu a citlivost filmu. Tyto údaje jsou pak tištěny na rub snímků, což umožňuje autorovi lepší vyhodnocení. Hlavně jsou ale brány v úvahu při zpracování snímků v minilabech, takže se nestává, že ze snímku, úmyslně fotografovaného tak aby byl tmavý, by přičinlivá obsluha udělala záběr odpovídající polednímu slunci a naplno otevřené cloně.
Fotopřístroje
Fotopřístroje pro APS vyrábí řada firem, včetně “velké trojky”: Canon, Nikon a Minolta. Většinou se jedná o kompaktní přístroje. Vzhledem k velikosti kazety s APS filmem jsou některé z nich (zejména Canony) skutečně miniaturní a kinofilmový Olympus Mju vedle nich působí skoro jako Pentacon Six TL vedle Leicy M. Nikon a Canon vyrábí kromě kompaktních přístrojů i zrcadlovky pro APS.
První rozdíl při fotografování na APS je už samotné zakládání filmů. Přístroje nemají odklopnou zadní stěnu, jen malá dvířka. Ta se otevřou a kazeta se prostě vloží dovnitř jediným možným způsobem. Po zavření dvířek převine přístroj film na první volné políčko, což vzhledem k možnosti výměny částečně exponovaných filmů, nemusí být nutně první políčko na filmu. APS fotopřístroje mají běžné funkce jako přístroje na kinofilm (časová automatika, autofocus, různé programy, vestavěný blesk…) a kromě nich ještě řadu funkcí speciálních, které vlastně dělají APS tím, čím je.
Specifické funkce APS
Nejdůležitějšími funkcemi jsou bezesporu možnosti volby formátu snímku už před expozicí a výměny částečně exponovaných filmů. Těmito funkcemi disponují až na výjimky všechny APS fotopřístroje.
Před expozicí má fotograf možnost zvolit si jeden ze tří formátů snímku: Classic, Horizontal (High Vision) a Panorama. Horizontal je plná plocha jednoho políčka na APS filmu s poměrem stran 16:9 (tj. standard širokoúhlé televize HDTV) – fotografie má rozměry 10×18 cm. Classic formát vznikne odstraněním pravého a levého okraje, takže výsledkem je snímek s poměrem stran obdobným jako u kinofilmu – fotografie 10×15 cm. Panorama je naopak vodorovná “nudle” s poměrem stran 16:6, vzniklá odstraněním horního a spodního okraje – fotografie 10×25 cm. Ve všech případech dochází ovšem k expozici plné plochy políčka filmu, takže při přiobjednávání není problém požadovaný formát změnit v případě, že výsledek neodpovídá představám autora.
Výbornou funkcí je i možnost výměny částečně exponovaného filmu. Využijí ji zejména ti, kteří nefotografují velmi často a kterým se stává, že jeden film je v přístroji založen často i několik týdnů. Typická situace – na dovolené u moře založím do přístroje film s citlivostí 100 ASA, ale po návratu domů, kdy na filmu zůstává ještě deset neexponovaných snímků, potřebuji fotografovat s teleobjektivem za horších světelných podmínek a tedy i citlivější film. U APS je řešení jednoduché – prostě vyjmu částečně exponovaný film 100 ASA a založím citlivější – třeba 400 ASA. Vyjmutý film pak můžu dofotit někdy jindy, kdy budou světelné podmínky vyhovující pro použití méně citlivého filmu.
Pro profesionála, který si může v případě potřeby dovolit vyjmout film, i když ještě není doexponován, ani pro většinu lidí cvakajících svými kompakty stále na stejný film (většinou nevalné kvality a nízké ceny), to není nic nepostradatelného. Pro mnoho lidí, kteří si nemohou dovolit odepsat půl filmu a přitom jim na výsledku záleží a dávají si práci s výběrem vhodného filmu, je však tato funkce jednou z hlavních výhod APS.
Dalšími funkcemi je možnost volby počtu kopií během fotografování a různé titulkovací funkce. Titulky by byly poměrně užitečná funkce, kdyby je bylo možno volně definovat, například pomocí propojení fotopřístroje a PDA či počítače. Takto je k dispozici pevně přednastavená sada asi 50 textů v několika jazycích, mezi nimiž pochopitelně chybí čeština.
Služby
Vyvolání filmů a zhotovení fotografií nabízí dnes většina minilabů. Standardní součástí zakázky je zhotovení indexprintu, tady jakéhosi přehledu všech snímků na filmu. Na indexprintu je uvedeno i jednoznačné identifikační číslo filmu, uvedené zároveň i na kazetě, což je výborné zejména pro archivaci. Každý snímek je označen pořadovým číslem, takže při objednávkách odpadají občasné problémy s tím, které číslo na okraji negativu vlastně označuje pořadí snímku. Kvalita indexprintu se značně liší, většina dobrých minilabů zhotovuje indexprinty s proměnnou velikostí náhledů – tj. pro patnáctisnímkový film budou náhledy větší, pro čtyřicetisnímkový menší.
Vlastní fotografie mají stejnou šířku (10 cm) a podle zvoleného formátu snímku se liší jen jejich délka. U panoramatických snímků tedy dochází k relativně většímu zvětšování z negativu.
Kvalita snímků je srovnatelná s běžným kinofilmem, v případě nestandardních světelných podmínek při expozici bývá většinou lepší, protože z údajů uložených na magnetické stopě filmu je možné dostatečně posoudit úmysl autora a vzít ho v potaz při zhotovování fotografie.
Cena
Ceny čtyřicetisnímkových filmů Fuji a Kodak jsou mírně vyšší, než ceny stejných nebo srovnatelných kinofilmů se 36 snímky. Cena za vyvolání filmu a zhotovení indexprintu se pohybuje okolo sta korun, takže opět žádný propastný rozdíl. Problém je v cenách samotných fotografií, které jsou v ČR až dvojnásobné oproti klasickému kinofilmu. Rozdíl mezi cenou fotografií formátu H nebo P je přitom ještě větší. S expresním zhotovením fotografií není téměř možno počítat, týdenní čekání je vcelku běžnou záležitostí.
Pro ilustraci: V Holandsku, kde žiji, jsou ceny negativů plně srovnatelné, pokud vezmeme do úvahy počet snímků. Navíc je zde možno velmi často zakoupit různá speciální balení, nejčastěji dle hesla 40 snímkový film za cenu 25 snímkového, nebo přímo tři filmy za cenu dvou. Zhotovení fotografií je standardně do tří dnů, za příplatek přibližně 20% je možno žádat o zhotovení do příštího dne, s příplatkem okolo 40% oproti základnímu tarifu je nutno počítat v případě, že chcete mít fotografie z APS hotové do jedné hodiny. Vyvolání do jedné hodiny je schopna nabídnout snad každá sběrna či každý minilab. Ceny fotografií jsou asi o 5% vyšší, než ceny srovnatelných fotografií z kinofilmu.
