Problémy s kresbou objektivu Nikkor AF-S 80-200mm f/2,8D IF-ED

Jak zjistit, zda jde o problém s kresbou objektivu nebo zda jde o chybu při fotografování.

Otázka

Se zájmem jsem si přečetl článek na webu Paladix týkající se výše uvedeného objektivu. Jelikož jsem si tento objektiv začátkem roku také pořídil, rád bych se zeptal na některé podrobnosti.

S novým objektivem jsem vyfotil prvních pár filmů a jsem celkem zklamán výslednými fotografiemi. Při minimální cloně objektiv kreslí velmi měkkce až neostře. Je to viditelné již na fotkách 10×15. Na větších zvětšeninách (20×30 a více) je to již velice markatní. “Měkkost” objektivu se spraví při cloně od cca 4. Takto světelný objektiv jsem si však koupil právě pro jeho světelnost a očekával jsem perfektní výsledky. Jen pro úplnost – používám F100 a F80S.

Můžete mi prosím sdělit jaké máte zkušenosti s kresbou (ostrostí) při focení se clonou 2,8? Rád bych znal zkušenost někoho jiného se stejným sklem než podstoupím reklamační martirium u Nikonu.

Odpověď

Vaše zkušenost s objektivem Nikkor AF-S mě překvapuje. Když se podívám do statistiky, tak zjistím, že jsem se všemi objektivy této kategorie fotografoval většinu záběrů právě na clonu 2,8 až maximálně 4! Jedná se cca o 85% všech záběrů vyfotografovaných těmito objektivy. Měl jsem celkem čtyři tyto objektivy (1x jednoprstencový, 2x dvouprstencový a 1x AF-S) a celkově se jedná o více než tisíc záběrů! Uvedený problém přitom nebyl ani s jedním z objektivů.

Bez možnosti posouzení konkrétních fotografií se těžko určí, jestli je to například jednou ze tří nejpravděpodobnějších možností: roztřesení (byť nepatrné) snímku, nepřesné zaostření či vada objektivu. Budu předpokládat, že varianta chybného zpracování filmů a fotografií laboratoří je předem vyloučena, stejně jako chybná expozice.

Další popis je použitelný prakticky pro jakýkoliv objektiv.

Pro přehlednost si nejprve v bodech popíšeme nejpravděpodobnější možné příčiny neostrých a měkkých fotografií. (Body jsou seřazeny v pořadí, v jakém budeme následně zjišťovat konkrétní příčinu v našem případě. Nejsou řazeny podle pravděpodobnosti příčiny problému.)

1. Závada těla fotopřístroje.
2. Použití nevhodného filtru nebo jiné pomůcky na objektivu.
3. Roztřesení snímku při expozici.
4. Chybné, nepřesné zaostření.
5. Závada objektivu.

V dalším textu si popíšeme jak postupovat při zjišťování konkrétní příčiny problému v našem případě.

V první řadě se musí zjistit, zda se nejedná o nějakou závadu na těle přístroje. Může se jednat například o závadu přítlačné destičky filmu. Toto vyloučíme (nebo potvrdíme) buď použitím jiného objektivu na stávajícím těle nebo naopak nasazením zkoumaného objektivu na jiné tělo. Pokud touto zkouškou vyloučíme chybu těla fotopřístroje, můžeme postupovat dále ve zkoušení vlastního objektivu.

Pokud na objektivu máme nasazený filtr nebo jinou pomůcku musíme ji z objektivu sundat! Nekvalitní filtr byl již nejednou příčinou špatných výsledků jinak dobrého objektivu.

Dále se již můžeme začít věnovat poměrně hodně pravděpodobným možným příčinám vzniku problému – roztřesení snímku při expozici a chybné, nepřesné zaostření. Doporučuji dát objektiv s fotoaparátem na pevný, kvalitní a hlavně bytelný stativ a provést několik záběrů s pomocí kabelové spouště (či samospouště) kontrastnějšího motivu jak s využitím autofokusu, tak i s přesným zaostřením manuálně. Snímaný motiv by měl být nepohyblivý, dostatečně kontrastní a členitý, aby vyplnil celou plochu snímku. Ideální je zachytit několik různých motivů. Je dobré měnit vzdálenost od předmětu a pokud se jedná o zoom objektiv i použité ohnisko, neboť může jít o závadu, která se projevuje pouze za určitých podmínek. Rovněž doporučuji vyzkoušet obě mezní hodnoty zaostření, tj. nejbližší možné zaostření a nekonečno. Stejně tak je dobré zkušební expozice provádět při různých clonách, pokud tedy (jako v tomto případě) nemáme již předem vypozorováno, že se problém vyskytuje pouze u odcloněného objektivu. Ve fotoaparátu přitom musí být vložen kvalitní film se solidní rozlišovací schopností. Nemusím připomínat, že jeho zpracování by mělo být svěřeno osvědčené a kvalitní fotolaboratoři.

Nyní se můžeme začít věnovat vyhodnocení výsledku naší zkoušky. Ideální je zkoumat přímo negativ, ale protože je poměrně obtížné zjistit z něj drobnou odchylku od normálu, budeme v tomto případě potřebovat fotografie. Fotografie je lepší mít alespoň formátu 15×21 či 20×30 cm. Může to být i výřez odpovídající této velikosti. Pokud v této chvíli držíme v ruce kvalitní fotografie, byla příčinou velmi pravděpodobně chyba při fotografování – roztřesení snímku při expozici, což je poměrně častým důvodem vzniku neostrých snímků. Použitím stativu jsme však vznik tohoto problému vyloučili. Pokud jsou fotografie nadále měkké a neostré, jde pravděpodobně opravdu o závadu objektivu a v tomto případě doporučuji zkušební fotografie (případně i negativ) s poznamenanými přesnými technickými podmínkami jejich vzniku vzít s sebou do servisu.

Závěrem chci ještě upozornit na to, že tento postup v žádném případě nenahrazuje ani nepředstavuje nějaký test objektivu (či něco podobného) a pokud prostě má náš objektiv nedostatečnou rozlišovací schopnost (což se nejvíce projeví při odcloněném objektivu) například z důvodu nedokonalé optické konstrukce výrobku jako takového, nebude asi možným řešením problému reklamace u výrobce, ale jen nákup kvalitnějšího výrobku.