Máte-li ve fotokomoře málo místa nebo nízkou teplotu, můžete si snadno vyrobit kompaktní zařízení pro vyvolávání fotografií, které vám vytrhne trn z paty.
Po dlouhých letech se mi splnil sen mnoha fotografů – mám vlastní fotokomoru. Je v malém výklenku na chodbě ve sklepě, takže je to spíše fotokoutek s nejzákladnějším vybavením. Není tam sice voda ani odpad, bez toho se ale dá žít. Horší je, že teplota kolísá během roku mezi 9 – 20° C. Činnost některých vyvolávacích látek se s teplotou velmi mění, navíc při nízkých teplotách nemusí vývojka pracovat vůbec.
Nebudu to hlouběji rozebírat, ale trvalé vytápění by bylo zbytečně nákladné, navíc ani není žádoucí. Vytápění jen během práce v komoře není zase dostatečně pohotové.
Řešení bylo několik:
- vložit misky s lázněmi do větších misek s ohřívanou vodou. Zachovala by se příjemnost práce s miskami, potřeboval bych ovšem tři topení a tři velemisky (sestava by byla uspořádána vertikálně)
- vyhřívat misky pomocí podložky. Opět by se zachovala příjemnost práce s miskami, komerční výrobky jsou ovšem drahé (3 x cca 3500 Kč)
- topení přímo do lázní. Na první pohled elegantní řešení, ovšem evidentně hrozí velký problém s nerovnoměrně teplou lázní – především u vývojky
- prodat všechno fotovybavení, vzít si půjčku a koupit vyvolávací strojek Durst Printo
- rotační vyvolávání v procesoru (např JOBO či mnohem levnější výrobek prodávaný v USA pod značkami DevTec či Adorama)
- vyvolávat ve svislých nádržích uložených v temperované lázni
Rozhodl jsem se pro poslední variantu, která spotřebuje nejméně místa a oproti rotačnímu procesoru zachovává mokrou část fotokomory naprosto suchou. Ne že by rotační procesor cákal na všechny strany, ale lázně se nalévají a vylévají, na víčku také ulpí nějaká ta kapka, no a to vše může tu a tam ukápnout na zem či stolek.
Vy už jste se mohli seznámit s
vyvolávacím poloautomatem
Petra Dzika, tak teď vám předvedu své zařízení já.
Procesor (jak zařízení hrdě nazývám, ačkoliv samo nehne ani prstem) jsem postavil pro pět lázní – vývojku, stoplázeň, ustalovač a dvě prací vody (nebo jednu vodu a vypírač thiosíranu). Zbývající praní už nechávám na koupelnu, v komoře nemám vodu ani odpad.
Nádrže mají vnitřní rozměr 310 x 255 x 17 mm, jsou vyrobeny ze skla tloušťky 4 mm a k naplnění každé z nich je zapotřebí 1,3 l lázně. Jsou uloženy v akváriu o rozměrech 500 x 330 x 250 mm, které je naplněno vodou. Ta je udržována na teplotě zhruba 20° C a ohřívá tak lázně. Nádrže jsem objednal u svého dvorního dodavatele akváríí, chtěl jsem mít jistotu, že kvalita lepených spojů bude dostatečná.
Držák nádrží jsem vyrobil z plastové odpadní roury o průměru 110 mm, kterou jsem našel ve stavební suti.
Původně jsem zamýšlel postavit či nechat si postavit kompaktní celolepený procesor z plexiskla se třemi nádržemi. Ovšem na objednávku by stál zhruba tři a půl tisíce korun, kdybych si jen koupil plexisklo, tak něco přes dva. Takhle jsem se v pohodě vešel do tisíce korun i s topením.
Vytápění zajišťuje 100 W akvarijní topení. Na počáteční zahřátí je to sice někdy málo (objem vody v akváriu i lázních je cca 35 litrů), protože ohřátí z deseti na dvacet stupňů trvá přes čtyři hodiny, ale na udržení teploty vody či rychlou korekci jejího poklesu je dostatečné. Pro rychlé ohřátí trochu vody odčerpám do rychlovarné konvice a naliju ji zpět teplou či přímo vařící (2 konvice = 3 litry zvednou teplotu z 10° C na 18° C). Topení je pod nádržemi, teplá voda stoupá k lázním. Nucená cirkulace není zapotřebí.
Práce s procesorem je snadná. Vodu mám v akváriu trvale (vyměním ji zhruba jednou za měsíc), stejně tak i stoplázeň a ustalovač, takže stačí nalít vývojku, prací vody a procesor rychle zahřát na provozní teplotu. Na papíry nemám žádný držák, nádrže jsou dost široké na to, aby se do nich vešla pinzeta. Papír ovšem musí být vysoký alespoň 18 cm, menší (pouze zkušební) proto nechávám v pinzetách.
Vzhledem k tomu, že je vše ze skla, je na papír dobře vidět. Občas se mi stane, že v tom skleněném labyrintu zasouvám papír mezi nádrže, ale do akvária jsem ho pustil jednou (poprvé). Čas od času se také fotografie přilepí rubem ke sklu (to se týká pouze RC papírů) – v takovém případě je nutno nepodlehnout panice, stačí opatrně odlepit pinzetou roh papíru a fotografie se opět odloupne.
Největší obavy jsem měl původně z toho, jak dostanu bez rozlití lázně z nádržek. Ukázaly se zbytečné, protože pomocí hadičky (pro vzduchování akvárií) lze vypustit lázně do poslední kapičky. Plastová varianta mohla mít výpust s kohoutkem.
Musím s potěšením konstatovat, že se návrh procesoru zatím plně osvědčuje. V případě opakované stavby bych zřejmě jen zvětšil výšku nádržek o pět milimetrů. Možná byste nevěřili, kolik lázně vytlačí papír 24×30 a kolik si jí potom odnese s sebou. Přitom hladina lázně by měla být dostatečně nad papírem, ale ne moc blízko okraji, aby se při míchání nevylévala.
Jiná situace by nastala, kdybych se chtěl pustit do barvy. Předpokládám, že bych musel výrazně posílit topení a vzhledem k vyvolávání ve tmě uchytit papír do držáku a vršek procesoru upravit tak, abych se bez problémů trefil do nádržek.
Také musím přiznat, že jsem ještě naostro nezkoušel vyvolávání fotky 30×40. Tady, spíše než s procesorem, očekávám problémy s poličkou, která je nad ním, protože mezera nemá potřebnou velikost pro pohodlné vytažení a otočení papíru.
Pohoda stálé připravenosti komory je neocenitelná. Možná, že by toto řešení bylo vhodné i pro ty z Vás, kteří zápasíte v koupelnách s neustálým vybalováním a ukládáním misek, ale místo na trvale připravený procesor by ve skříni našli.
|
|
|
|
|
|
|
|
Rozmery
Squely clanek, snad jen… Tobiku, jsou ty jednotlive lazne opravdu 17cm (170mm) tluste, anebo jen 1,7 (17mm)?
V prvnim pripade by se ti totiz nevesly do toho aquaria ;-((0
;-)))
martin
RE: Rozmery – PS
Jeste me napadlo – jak peres, Tobiku?
Taky v procesoru?
RE: RE: Rozmery – PS
V procesoru dělám jen první oplach. Čtvrtá nádrž obsahuje vodu, pátá buď vodu, nebo vypírač thiosíranu. Ten vypírač jsem zatím nepoužil, protože poslední tři roky jsem dělal jen na RC papíry (tím se nevyjadřuji k jejich trvanlivosti, jen jsem zatím neměl potřebu dělat na papírové papíry). Třetí lázeň je v misce pod procesorem. Tam skladuji snímky a po skončení práce v komoře vodu vyliju a snímky i s miskou odnesu do koupelny, kde pokračuji s několika dalšími lázněmi stojaté vody.
Prací vodu v procesoru během seance neměním. Je pravda, že zvláště první lázeň se značně kontaminuje ustalovačem, ale já zase tolik fotek najednou nedělám. Ne že bych nechtěl, ale jde mi to prostě pomalu.
RE: Rozmery
Je to něco na způsob mimoprostorového ledovce – 1/10 čouhá v našem prostoru, 9/10 někde jinde. Je to nutné pro vyvolávání prostorových hologramů 🙂
Ale teď vážně – díky za upozornění, chybu odstraníme.
Vyrobce akvarií
Nechtel byste nam prozradit kontakt na dvorniho vyrobce akvarií ?
RE: Vyrobce akvarií
Tak to snad není žádná tajná informace. Je to prodejna chovatelských potřeb Robi maus, Masarykova 109, Rudná u Prahy, tel. 0311/670 538. Oni to pochopitelně nedělají, ale objednávají to u někoho spolehlivého. Já mám v ložnici od nich už tři roky 230-ti litrové, malá nepočítám, navíc jsem je zrušil. Chtěl jsem ještě třístovku, ale pak jsem to zrušil- zatím na to nemám potřebný čas, navíc nejsem dobrý akvarista. Ale dělali už i 700 litrové. Od důkladnosti svědčí i to, že si se mnou v průběhu výroby ujasňovali, čím to bude naplněno, a jak to mohou tmelit.
To je vlastně věc, kterou jsem zapomněl. Pokud jsem pochopil správně, tak se akvárium pro jistotu ještě vymázne silikonovým tmelem zevnitř. U takhle úzké a hluboké nádrže je problém, dostat se dovnitř. Jenže zase tu na nějakém kosmetickém vzhledu nezáleží, takže je možné spoje přemáznout zvenčí.
Pozor na elektriku!
Při prohlížení obrázků pod textem se mi jako mimo jiné taky elektrikáři udělalo skoro zle při pohledu na akvarijní ohřívač, zřejmě celý pod vodou včetně přívodní šňůry. Pozor na to, je sice možné že je na to stavěný, ale spíš bych se vsadil, že ne. A v tom případě hrozí úraz el. proudem. Akvaristická topidla se většinou umís´tují do akvárií na boční stěnu do držáku tak, aby přívod byl nad hladinou.
Jinak něco podobného si plánuju vyrobit už hezkých pár let, asi spíš s ohřevem přes tyristorový regulátor a ponorný vařič 500W, se zmíněnými držáky na papíry aby se s tím dala dělat barva. Ale třeba než se do toho dám, tak zbohatnu natolik aby mi netrhalo žíly pořídit si slušný skener diáků nebo digitální foťák…
RE: Pozor na elektriku!
Přiznám se, že mě nenapadlo, že by akvarijní topení nemělo být úplně ponořené. Na žádné ze škatulek jsem na takový nápis nenarazil (nicméně když strkám ruce do akvária, tak všechno vypínam ze sítě). Některé akvarijní filtry jsou také ponořeny pod vodu úplně.
Dokonce když jsem tohle konkrétní topení zkoušel a nechal vršek trošku nad vodou, tak se začala roztékat samolepka, která tam je. To ve mně vzbudilo podezření, že by topení mohlo vlivem rozdílu teplot v ponořené a neponořené části prasknout.
Je ovšem pravda, že bezpečnosti elektrické části se článek nevěnuje. Děkuji tedy za upozornění. Každopádně zásuvka pro topení musí být výrazně výš, než je procesor, aby po šňůře nemohla stékat voda. Topení je také samozřejmě možné vypínat. Já ho zapínám na krátkou dobu jen když teplota poklesne pod určitou mez (19,5°C), protože kdyby běželo pořád, tak už za dvě hodiny bude teplota lázně nekde přes 24°C (jednou jsem to zkoušel). Možná by bylo dobré lázeň uzemnit, ale natolik kovaný ve slaboproudu zase nejsem.
Moje řešení
Také jsem si vyrobil procesor podle pana Dzika. Koupil jsem v Řempu novodurovou desku ( 2 mm ) a slepil si sloty. V Makru jsem koupil termobox na 50 l a do neho jsem vestavěl držák slotů. Na ohřev používám akvaristické topidlo s termostatem, zcela ponořené na boku podle návodu. Na míchání vody mám z Hornbachu míchací akvarijní motorek ( asi 320,- Kč ). Papíry vkládám na držáku, zhruba podle p. Dzika, já jsem koupil psací podložky a přilepil vteřinovým lepidlem zalomené okraje aby se každý papír dal založit ( spodní držák slouží pro všechny velikosti, podle šířky papíru mám nalepeno více horních držáků ). Vše funguje na barvu perfektně, termobox izoluje proti výkyvům teploty vody a chemikálie temperuji před nalitím do slotů v plastových lahvích také v termoboxu.
Zajímavě se mi podařilo vyřešit provizorní osvětlení pro práci s barevnými materiály. Neměl jsem na to tvořit s diod ( 590 nm ) lampu a proto jsem koupil diodovou kontrolku pro stroje ( žluté barvy ), která má 3 diody a je napájena ze střídavých 220 V. Odhodlal jsem se k tomu proto, že všechny diody deklarované v katalozích jako žluté, měly uváděnu vlnovou délku 590 nm. Jako orientační světlo to funguje bezvadně, nemá vliv na změnu barvy fotografií. Vliv na změnu barvy měla červená dioda akvarijního topítka ( pokud právě topítko topilo ) a tak jsem musel v místě diody topítko zalepit tmavou izolepou.
Vlastní proces RA4 je takto docela hračkou, nyní se trápím s filtrací a vlastní tvorbou.
Zdravím všechny, Rohr
Dík za skvělý nápad
Už ho mám taky ve sklepě, při problémech s nízkou teplotou a nedostatku místa je to jedinečné řešení.
Topení jsem posílil na 200W akvarijní těleso s termostatem (z 8 na 20 stupňů za 4-5 hodin), jinak jsem se věrně držel předlohy….