Hned v úvodu tohoto článku musím poznamenat, že tato digitální zrcadlovka získala dvě prestižní ceny. Cenu TIPA jako systémová digitální zrcadlovka pro rok 2001-2002 a rovněž cenu EISA jako profesionální digitální fotoaparát roku 2001-2002.
To samo o sobě naznačuje, že se jedná o špičkový výrobek navazující na úspěchy předchozího modelu – Nikon D1 (cena EISA-profesionální digitální kamera 2000-2001), který navíc vítězí i v profesionálních testech s daleko novějšími konkurenčními modely. Tím chci také předeslat, že kompletní popis velmi rozsáhlých funkcí a možností tohoto fotoapaprátu je velmi složitý a musel jsem hodně zvažovat, jak vlastně začít. Nakonec jsem zvolil postup, kdy po úvodních dílech představujících základní parametry a první seznámení s Nikonem D1x pokračujeme v dnešní části podrobnějším popisem prvních praktických zkušeností z fotografování s Nikonem D1x.
Jak se s přístrojem fotografuje?
 |
| Pouť fotoapaprát Nikon D1x, objektiv Nikkor AF 3,5-4,5/28-105mm (ohnisko 75mm). Citlivost 400 ISO, čas 1/320, clona 6,3, režim expozice A (automatika s předvolbou clony). Jedná se o jednu z prních fotografií, kterou jsem s D1x vůbec pořídil. |
Jednoznačně – snadno. Tedy alespoň pro toho, kdo zná kinofilmové zrcadlovky Nikon. Pokud se ihned po exponování záběru nebudeme na výsledek dívat na zadním TFT LCD monitoru, pak rozdíl mezi fotografováním např. s Nikonem F5 a D1x není snad opravdu žádný. Všechny fotografické funkce se nastavují a ovládají prakticky totožně, jako na kinofilmových Nikonech F100 a F5. Jedna z velkých nectností digitálních fotoaparátů – pomalý náběh po zapnutí se u tohoto přístroje prakticky neprojevuje a i další slabé místo většiny digitálních fotoaparátů – rychlost snímání záběrů po sobě je u D1x více než dostatečná pro většinu práce (cca 3 snímky/s až do 9 po sobě následujících snímcích) a umožňuje bez problémů “cvakat” jednu fotografii za druhou.
Jestliže se však rozhodneme pro kontrolu záběrů na zadním TFT LCD monitoru, začneme teprve využívat možností, které má právě digitální fotopřístroj. Pro snadnou detailnější kontrolu výsledných záběrů je přístroj vybaven funkcí umožňující výřez ze zobrazené fotografie a pomocí zadního ovladače lze volit část snímku, ze kterého se má tento výřez zobrazit. Velkou výhodou je hlavně rychlost zobrazení. Ta je prakticky okamžitá (ještě před uložením fotografie na kartu!). Rovněž případný výřez se zobrazuje velmi rychle.
Šikovným doplňkem dodávaným s přístrojem je plastová krytka zadního TFT LCD monitoru. Jejím úkolem je chránit TFT LCD monitor nejen před poškrábáním, ale i před znečištěním (potem, otisky prstů….), které by zhoršovalo až znemožňovalo prohlížení a kontrolu uložených fotografií. Na rozdíl od staršího typu Nikon D1, ke kterému byla dodávaná krytka zhotovena z tmavého neprůhledného plastu, je u typu D1x tato krytka z průhledného plastu, což umožňuje nastavení funkcí z menu bez nutnosti sundavat tuto krytku a v některých případech je dostačující i pohled přes krytku pro kontrolu náhledu pořízených fotografií.
Popisem zadního TFT LCD displeje jsme se už dostali k digitální části tohoto fotoaparátu. O srdci digitálního fotoaparátu CCD snímači jsem se už zmínil minule. Nyní spíše prakticky. Tento CCD snímač umožňuje fotografování ve dvou režimech fotografování. Large, kdy po přepočtení je výstupní rozlišení 3.008 x 1.960 bodů, nebo Medium s rozlišením 2.000 x 1.312 bodů. Sám dávám při fotografování přednost režimu Large. V režimu kvality jpeg Fine (1 : 4) je velikost souboru na kartě přibližně 2,8 MB, což je celkem snesitelné, protože na kartu 128MB se vejde cca. něco přes 40 záběrů. Navíc z těchto souborů je možno bez problémů získat kvalitní fotografie na klasickém fotopapíru o velikosti 20 x 30 cm (větší jsem zatím nedělal, ale rezerva v kvalitě tam určitě je).
Použití blesku
 |
| Tereza fotoapaprát Nikon D1x, objektiv Nikkor AF-S 2,8/80-200mm (ohnisko 80mm). Citlivost 125 ISO, čas 1/60, clona 7,1, režim expozice A (automatika s předvolbou clony), osvětleno dvěma blesky přes deštníky. Fotografováno v režimu černo-bílá. |
Fotografování s bleskem je poměrně problematické pro většinu digitálních fotoapaprátů. Jedná se zejména o ve fotografické hantýrce nazývané “přepalování”, což je stav, kdy záblesk blesku je příliš silný a dojde k silnému přeexponování a pokud je objekt navíc lesklý, tak i k silným odleskům na něm. V takovém případě chybí na vypálených místech úplně kresba, protože CCD snímač již nebyl schopen tak velký dynamický rozsah zaznamenat.
Firma Nikon tento problém řeší zvláštní sérií blesků s označením DX speciálně určených pro práci s digitálními fotoaparáty. V současné době jsou k dispozici dva typy: jednak profesionální SB-28DX a potom jednodušší typ SB-50DX. Já sám momentálně žádný z těchto blesků nevlastním a proto používám standardní blesk Nikon SB-28. S tímto typem blesku nemohu využívat ve spojení s Nikonem D1x TTL měření světla. Mám k dispozici pouze režim A (automatický) při kterém měří světlo externí čidlo na těle blesku a režim M (manuální). Při režimu A navíc nefunguje přenos nastavené clony objektivu z těla fotoapaprátu do blesku pro informaci jeho automatiky. Použitá clona se musí na blesku nastavit ručně. Zoom a citlivost ISO se však přenáší z těla bez problémů. Fotografování i s “obyčejným” bleskem Nikon SB-28 při režimu A je po ručním nastavení použité clony v celku bez problémů a blesková automatika zvládá bez nutnosti korekcí správně nasvítit i poměrně složité scény.
Použití objektivů a příslušenství
 |
| Vosička Nikon D1x, objektiv AF Micro-Nikkor 105mm f/2,8 D + předsádka Nikon 4T (+2,9D). Citlivost 125 ISO, čas 1/250, clona 38, režim expozice M, makroblesk Nikon SB-29, režim blesku M. |
Základním objektivem pro D1x je 17-35mm objektiv. Po přepočtení koeficientem 1,5x se z něj totiž stává objektiv 25,5 – 52,5mm. Z uvedeného příkladu je vidět, že pokud se fotograf vyžívá v “širokoúhlém opojení” s D1x se bude muset hodně uskromnit. Naopak, pokud využívá teleobjektivy, bude mu jistě příjemným zjištěním prodloužení efektivní ohniskové vzdálenosti při nezměněné světelnosti. To jsou asi jediné rozdíly oproti použití stejného objektivu u klasického kinofilmového přístroje. Stejně tak i další příslušenství kinofilmových zrcadlovek Nikon je plně využitelné s tělem D1x a tak pro toho, kdo vlastní třeba dálkovou spoušť, mezikroužky nebo další příslušenství je vše k dispozici i pro toto tělo.
Závěr
Nikon D1x v každém ohledu nenechá nikoho na pochybách, že se jedná o profesionální digitální fotoaparát. Vysoká rychlost náběhu fotoaparátu po zapnutí, bezproblémové fotografování díky perfektnímu ovládání a technickému vybavení, rychlý přechod z režimu prohlížení do režimu fotografování (pouhým namáčknutím spouště), rozhraní pro připojení k PC Fire-Wire (IEEE 1394) a další a další možnosti a funkce.
Neméně důležitou vlastností je i kompatibilita kinofilmových objektivů a dalšího příslušenství. Při profesionální konstrukci této digitální zrcadlovky je zachování stávajících objektivů a dalšího příslušenství asi jediná správná cesta, která umožňuje profesionálním fotografům s velkou výbavou plynulý a bezproblémový přechod do oblasti digitální fotografie. Problémem zůstává pouze blesk. Plnohodnotná funkce blesku je zajištěna až zakoupením poměrně drahého typu DX, nejlépe SB-28 DX.
Příště se zaměříme podrobněji na některé digitální funkce a jejich využití při praktickém fotografování.
