Fotografuje mnoho lidí. Jedni jsou úplní profesionálové, jiní skoro-profesionálové, další amatéři atd. Také jsou mezi námi lidé, kteří jsou úplnými začátečníky. K tomu, aby se jim po pomyslném žebříčku stoupalo co možná nejsnáze a nejrychleji, jim má pomoci následujících deset bodů.
Ať už říká či píše kdo chce co chce, není třeba se fotografování bát – když to zvládá tolik lidí, zvládne to každý, kdo to zvládnout chce. Začít však musíme u toho úplného základu, u toho čím a na co fotografovat – tedy u přístrojů a filmů, jakéhosi fotografického hardwaru.
| 1. | Je celkem jedno, jaký máte přístroj (pokud samozřejmě funguje tak, jak fungovat má). Základům fotografování se totiž lze naučit prakticky s čímkoli. Nejdůležitější ze všeho je se naučit přístroj ovládat tak, abychom na to nemuseli vůbec myslet; jedině tak se budeme moci věnovat dalším věcem. Proto je nutné seznámit se s návodem k použití. Nejste-li si jisti vším potřebným k ovládání přístroje, noste návod klidně s sebou. |
| 2. |
Přístroj noste v brašně nebo ve speciálním fotobatohu. Chraňte jej před nárazy, otřesy a před silným magnetickým polem, které může poškodit některé závěrky. Při fotografování používejte řemínek kolem krku nebo zápěstí; můžete se leknout (čehokoli) a přístroj spadne na zem a … (Pravda, toto pravidlo mnoho lidí nedodržuje, ale je dobré alespoň vědět, že to tak MÁ být…) Brašnu s přístrojem při přepravě dávejte raději na sedačku auta, pokud možno ne na zem nebo dokonce do kufru. Stejně tak v autobusu či vlaku se snažte přístroj umístit tak, aby byl vystaven co nejmenším otřesům. Někdo tvrdí, že foťák je na focení a musí sakra něco vydržet!, ale já si myslím, že zacházení vůbec a způsob přepravy dost ovlivňují životnost přístroje. |
| 3. |
Svůj přístroj a případné příslušenství chraňte před deštěm a vlhkem, mrazem či horkem, prachem, pískem a jinými nečistotami. Je-li zima, noste baterie v kapse a dejte je do přístroje až těsně před fotografováním. Při extrémně nízké teplotě je nejlepší nosit přístroj pod bundou; u některých závěrek se totiž objevují problémy už při teplotách kolem -10° C. Při prudké změně teplot nechte přístroj v brašně, dokud se teploty nevyrovnají. Je-li horko, nenechávejte přístroj na přímém slunci nebo např. v zaparkovaném autě. Velmi škodlivá je i mořská sůl; u moře je nejlepší mít přístroj kromě brašny také v plastikovém sáčku. Kromě povětrnostních vlivů je třeba přístroj chránit také před nešiky a zloději. |
| 4. |
Přístroj zvenku nikdy nečistěte organickými rozpouštědly, byť by tělo bylo třeba pancéřové. Prach ofoukněte balónkem nebo smeťte štětečkem. Uvnitř přístroj čistěte jen v nutných případech – zásadně se ale nikdy nedotýkejte prsty ani štětcem lamel závěrky (o tom jistě pojednává i návod k přístroji) a nepoužívejte nádobky se stlačeným vzduchem (jeho tlak by mohl poškodit jemné mechanismy). Pokud aparát “stávkuje”, odneste ho do servisu; vsaďte se, že ho umějí opravit lépe než vy. Ve výsledku je to také levnější. |
| 5. | Na čištění čoček používejte buď jemný bavlněný hadřík, nebo speciální mikrovláknové utěrky, popř. i roztoky. Nejprve je však nutné ofoukat či smést prach, jinak čočku poškrábete. Čočky objektivu se např. v prodejnách či bazarech čistí etherem, ale k tomu je opravdu zapotřebí nějaká ta zkušenost (a to jak s čištěním, tak s prudce těkavým etherem). Buďte si vědomi toho, že čočka se sama neušpiní – otisky prstů či kapky se na ni při troše opatrnosti nemusejí vůbec dostat (ačkoli jeden Murphyho zákon praví, že se tam vždycky nějak dostanou…). Z toho plyne jednoduché pravidlo – kdykoli nefotografujete, nasaďte na objektiv krytku. |
| 6. | Filmy skladujte na suchém a chladném místě (ideální je uzavřená plastová krabice v ledničce). Teplo a vlhko filmovou emulzi poškozují. Film skladovaný v ledničce nebo jinde v chladu však nezakládejte do přístroje hned, ale nechte ho nejméně hodinu vytemperovat (aby se na filmu nesrazila vlhkost). |
| 7. | Nebudete-li přístroj dlouho potřebovat, vyjměte z něj baterie. Kdyby vytekl elekrolyt do těla přístroje, mohl by ho nenávratně poškodit. Není dobré nechávat v přístroji film třeba půl roku – lépe je koupit film kratší. Doba mezi pořízením a vyvoláním snímku má být z technických důvodů co nekratší a dlouhou dobou mezi pořízením a vyvoláním připravujete fotografii o její důležitou vlastnost – o aktuálnost. |
| 8. | Filmy kupujte pouze v odborných prodejnách, protože filmy z trafiky, samoobsluhy na náměstí nebo drogerie toho mohou mít za sebou opravdu mnoho, včetně několikatýdenního opékaní ve výloze. Pravidla pro skladování filmů je totiž třeba dodržovat nejen po prodeji, ale stejně tak i před ním. Samozřejmě že nikde nemáme stoprocentní záruku, ale dejme tomu, že v prodejnách fototechniky máme alespoň velkou naději, že film byl skladován správně. |
| 9. |
Jaký koupit film? Nejjednodušší je asi koupit film pro barevné fotografie, tedy barevný negativní materiál. Pokud možno nekupujte neznačkové filmy, protože malá ušetřená částka se vám “vrátí” pouze v podobě horších fotografií, ačkoli ani zde to neplatí stoprocentně (jenže u těch neznačkových filmů nikdy nelze odhadnout předem, jak to vlastně dopadne). Nejlepší je se zpočátku držet “zlatého stadardu” a koupit si film citlivosti 200 resp. 400 ASA (Čím vyšší citlivost, tím horší světelné podmínky film “zvládne”, ale zase roste zrnitost; to nás nicméně zatím nemusí moc zajímat. Jak jsem říkal – zlatý standard.) |
| 10. | Kam si dát film vyvolat? Opět neexistuje žádné závazné pravidlo, protože vše závisí hlavně na lidech. Není pravda, že nejdražší laboratoř musí být nejlepší. Ony fotky za korunu, nad kterými mnozí “ohrnují nos”, nemusejí být pro úplné začátečníky vůbec špatné. Dovolují vám totiž hodně fotografovat a tím se hodně naučit. Pokud ale budete mít dojem, že vaše fotografie nevypadají tak, jak by měly, zkuste změnit laboratoř. Ošklivé fotky berou chuť do práce. Obecně je proto nejlepší vyzkoušet laboratoří dle svých finančních možností několik (cenová hladina není rozhodující, jak už bylo řečeno). |
Není nutné, abyste toto desatero dodržovali jako neměnný kodex, bez něhož nemůžete fotografovat. Jestli si v průběhu své další praxe vytvoříte pravidla jiná, to je na vás. Není nic, co byste nemohli změnit (ale – stejně jako jinde – byste měli vědět, proč to či ono měníte). Toto není desatero závazných pravidel, ale desatero návrhů, jak zacházet s přístrojem a filmem; takový “Svět podle Garpa”, kde oním Garpem, který se vám odvažuje něco radit, jsem já.
V příštím desateru půjdeme fotografovat.
rada 2.
mám jen jednu drobnou poznámku: ve druhé radě je doporučeno mít popruh od přístroje obtočený kolem krku, nebo zápěstí kvůli případnému upuštění přístroje. Tady k tomu chci připojit ještě jeden důvod. Řemen od přístroje se takřka jistě bude houpat a svůj pohyb bude přenášet i na fotoaparát.
Rady začínajícím fotografům.
V tomto článku radíte fotoggrafům: Rada 3 – ” Při extrémně nízké teplotě je nejlepší nosit přístroj pod bundou; “, ale v sekci “Z praxe” v článku “Fotografování a mráz” toto zase nedoporučujete. Tak nevím co si mám z toho vybrat. Prosím poraďte!
Rady začínajícím fotografům.
Ano, máte pravdu, je to z tohoto pohledu protimluv…
Ovšem články dělí 5 let – a troufám si tvrdit, že v roce 2006 jsem toho už věděl o dost víc než v roce 2001, kdy jsem psal toto Desatero. Dříve jsem totiž přístroj (podle rady jiných) pod bundou nosil, ale pak mi časem došlo, že to vlastně není nejlepší nápad… a na tuto radu jsem si již nevzpomněl.
Takže se omlouvám – novější informace jsou zpravidla správnější, nebo alespoň blíže k pravdě.
MS#
rady začínajícím fotografům.
Není třeba se omlouvat,jelikož jsem si nevšiml, kdy která zpráva byla napsána. I já jsem nosil fotoaparát pod bundou, ale to moc nemrzlo.Děkuji za vysvětlení.