Vybíráte si pro svůj fotoaparát základní zoom s alespoň 24mm? Pak vám může pomoci následující recenze.
Úvod
Když jsem objektiv poprvé vybalil z krabice a přiloženého pouzdra, hned mi bylo jasné, že se jedná o Sklo s velkým S. Úctyhodné rozměry a hmotnost dávají tomuto objektivu punc profesionality. Ovšem je také pravdou, že existuje poměrně početná skupina fotografů, kterým velká hmotnost a velké rozměry nepřipadají atraktivní. Pojďme se na objektiv tedy podívat trochu podrobněji.
Technické údaje
 |
| Sigma AF 24-70mm f/2,8 EX DG Aspherical |
| Technická specifikace objektivu Sigma AF 24–70mm f/2,8 EX DG Aspherical DF | |
| Ohnisková vzdálenost | 24-70mm (ekvivalent 36-105mm při použití s fotoaparáty série Nikon D1 a D100) |
| Skupiny/prvky | 13/14 (3 asférické prvky, 2 SLD prvky) |
| Úhel záběru | 84,1° – 34,3° |
| Maximální clona | 32 |
| Počet prvků clony | 9 |
| Měřítko zvětšení | 1 : 3,8 |
| Nejbližší zaostřitelná vzdálenost | 0,4m |
| Otáčející se přední část objektivu | ne |
| Stupnice vzdáleností | ano |
| Filtrový závit (mm) | 82 |
| Pouzdro na objektiv | součástí balení |
| Sluneční clona | součástí balení (bajonetová, tvarovaná) |
| Hmotnost (g) | 700 |
| Průměr x délka (mm) | 88,6 x 113 |
| Současná cena v Kč s DPH (doporučená maloobchodní cena) | 18 490 |
| Dostupnost pro fotoaparáty | Canon EF, Minolta AF(D), Nikon AF(D), Pentax AF, Sigma SA |
 |
| Srovnání Sigma AF 24-70mm f/2,8 a Nikkor AF-S 24-120mm f/3,5-5,6 |
Technické informace jsou poměrně strohé, některé si rozebereme trochu podrobněji. Při porovnávání vlastností tohoto objektivu jsem používal tyto referenční objektivy:
- Nikkor AF 24mm f/2,8
- Nikkor AF 28-105mm f/3,5-4,5 D
- Nikkor AF-S VR 24–120mm f/3,5–5,6G IF-ED
Ohnisková vzdálenost
 |
| Dřevořezba, Nikon D100 + Sigma AF 24-70mm f/2,8 EX, ohnisková vzdálenost 42mm, clona f/5,6, čas 1/60s |
V technické specifikaci se píše, že začíná na 24mm. Nemám bohužel žádné exaktní prostředky, jak toto ověřit, nicméně při porovnávání stejného snímku vyfoceného výše uvedenými referenčními objektivy se ukázalo, že na snímku vyfoceném Sigmou je toho “o něco méně”, než na ostatních dvou snímcích. Jak jsem už říkal, nemám bohužel žádnou možnost, jak exaktně zjistit, jakou mají přesně ohniskovou vzdálenost uvedené objektivy, ale vzhledem k tomu, že oba Nikkory daly téměř stejné výsledky, tak bych řekl, že Sigma má o něco málo větší ohniskovou vzdálenost na kratším konci, než uvádí specifikace.
Stavba objektivu
 |
| Z obrázku je patrné, že nejhůře je na tom nejstarší z objektivů – Nikkor AF 24mm f/2,8. Naopak nejlépe co do reflexů je na tom Nikkor AF-S 24-120mm f/3,5-5,6. Sigma je z hlediska reflexů někde mezi, ale má podle mě nejlepší ~hvězdičky~ kolem slunce. Všechny snímky exponovány s clonou f/8 a časem 1/1250s. |
V objektivu jsou použity 3 asférické prvky pro korekci sférického zkreslení a 2 prvky z SLD skla (= Special Low Dispersion) pro korekci chromatické vady. Co se týče barevného podání, tak se uvedené objektivy navzájem liší. Při stejném nastavení a stejných podmínkách se objektivy jeví vůči pevnému Nikkor 24mm takto: Nikkor 24-120mm dává více studené tóny, obrázky jdou více do modra; Sigma 24-70mm dává naproti tomu více teplé tóny, ve snímky jdou více do žlutočervena. Navíc na níže uvedeném srovnávacím snímku cesty to vypadá, že je snímek se Sigmou o malinko podexponován (přitom byl expoziční čas i clona pochopitelně stále stejné a během těch pár sekund, kdy jsem objektivy měnil se nezměnily ani světelné podmínky).
Toto uskupení čoček a jejich provedení by také mělo redukovat nežádoucí reflexy v protisvětle – to je jev, kterým často trpí zejména levnější objektivy. Srovnání ukazuje, že paradoxně nejhůře je na tom Nikkor 24mm – ten měl reflexy příliš veliké, velmi výrazné a také duhově zabarvené (je to patrné hlavně na střeše domu), nejlépe je na tom Nikkor 24-120mm a Sigma je někde uprostřed. Je vidět, že nové objektivy, které jsou zevnitř důkladně opatřeny antireflexními vrstvami, v tomto směru překonávají ty “dříve narozené”. Při focení přímo se sluncem v záběru jsou u Sigmy tyto reflexy patrné, ale nejsou nijak extrémní – dokonce bych řekl, že snímek docela pěkně dokreslují. Čím vyšší clonové číslo použijeme, tím jsou tyto reflexy výraznější. Ve srovnání s oběma Nikkory má ale Sigma podle mě zdaleka nejhezší “hvězdičky” kolem slunce – snímek pak opravdu vypadá, jako snímek se sluncem v záběru.
Při porovnávání sférického zkreslení jsem došel k závěru, že při 24mm je sférické zkreslení Sigmy téměř totožné s pevným Nikkorem 24mm a není na běžných snímcích příliš patrné. Naproti tomu Nikkor 24-120mm trpí ve srovnání s těmito dvěma objektivy větším sférickým zkreslením. Se zvětšující se ohniskovou vzdáleností se sférické zkreslení ale zmenšuje a oba zoomy jej mají více méně stejné.
 |
| Srovnání barevného podání – pokud vezmeme Nikkor 24mm jako referenční objektiv, tak druhý Nikkor AF-S 24-120mm má lehce studené barevné podání, naproti tomu Sigma jde velmi do teplejších tónů. Exponováno se stejným nastavením f/5,6 1/1500s. |
Clona
Maximální clonou je f/32. Počet lamel je 9. Lamely nejsou zaoblené, takže tvoří pravidelný devítiúhelník. To je také důvodem toho, že se kolem bodových světelných zdrojů tvoří výše zmíněné hvězdičky, Nikkor 24-120mm má totiž lamely clony zaoblené. V propagačním letáku Nikonu se píše, že by to mělo způsobovat přirozeněji vypadající bokeh (oblast mimo rovinu ostrosti). Nejsem asi ta správná osoba na to, abych to nějak hodnotil, subjektivně se mi ale např. u zmíněného záběru se sluncem líbí více snímek se Sigmou. Na Sigmě také najdete klasický clonový kroužek, takže je použitelná pro všechny Nikony s bajonetem F (což se o Nikkoru 24-120 ani jiných “G” objektivech rozhodně říci nedá).
Design a ergonomie
Jak jsem psal již v úvodu, jedná se opravdu o úctyhodný objektiv. Díky jeho rozměrům se drží více než pohodlně a působí opravdu majestátně. Rozhodně k tomu přispívá i průměr filtrového závitu 82mm – to je bohužel jedna z těch méně radostných vlastností, cena takových filtrů je totiž poměrně vysoká. Povrchové provedení je matně černé, což je typické pro objektivy řady Sigma EX. Stejně typický je i zlatý proužek, který dává objektivu “luxusní” vzhled. Mechanicky je objektiv velmi dobře zpracován, nikde se nic neviklá, nikde není žádná vůle.
Ovládácí prvky jsou na objektivu tři: ostřící kroužek, zoomovací kroužek a clonový kroužek. Všechny tři kroužky mají velmi dobré vroubkování, takže se dobře drží i ovládají a rozhodně neprokluzují.
Při pohledu od bajonetu je pochopitelně jako první clonový kroužek, který je opatřen pojistkou nastavené maximální clony (jen pro bajonet Nikon – to je nutné nastavení pro novější těla, která ovládají clonu voličem na těle a ne kroužkem na objektivu).
 |
| Nešikovný zoomovací kroužek – je příliš úzký a moc blízko u těla. Zvlášť nepohodlné u zrcadlovek, kde výrazně přečnívá hranol přes rovinu bajonetu. |
Druhý v pořadí je zoomovací kroužek. Ten podle mého není proveden zrovna dokonale – je totiž poměrně úzký (cca 2 cm) a díky tomu, že je hned za clonovým kroužkem, tak je nutné při zoomování držet levou ruku upravdu těsně u těla – zejména u těl, kde hranol výrazně přesahuje rovinu bajonetu – u Nikonu je to případ F100, F80, D100 a dalších. Tady by opravdu neuškodilo, kdyby byl zoomovací kroužek širší (u Nikkoru 24-120mm nebo 28-105mm je široký cca 3cm). Chod zoomovacího kroužku je poměrně tuhý a není úplně plynulý. V základní poloze je zoom na 70mm a vysunováním se objektiv dostane až na 24mm (to je mimochodem obráceně proti Nikkoru 24-120mm, kde je objektiv v základní poloze na 24mm a vysunováním tubusu se dostane až na 120mm). Zoom od 70mm do cca 35mm jde poměrně hladce, pro zoom mezi cca 35mm až 24mm je potřeba více síly. Je to zřejmě dáno konstrukcí objektivu, protože při zoomu na 24mm (tubus je vytažen na maximum) a postavení objektivu do svislé polohy, se sám pomalinku zasouvá – to bude působit problémy těm, kteří chtějí často fotit něco ze stativu proti nebi na 24mm (objektiv sjede zhruba na 35mm). V jiné poloze se žádné jiné vysouvání nebo zasouvání neděje.
 |
| Hlavy, Nikon D100 + Sigma AF 24-70mm f/2,8 EX, ohnisková vzdálenost 46mm, clona f/2,8, čas 1/180s |
Třetím ovládacím prvkem při pohledu od bajonetu je ostřící kroužek. Ten je proti zoomovacímu kroužku dvojnásobně široký (cca 4 cm), což je podle mě skoro zbytečné, místo toho měli konstruktéři raději udělat zoomovací kroužek širší. Sigma je opatřena systémem DF (= Dual Focus), což znamená, že v základní poloze je aktivováno automatické ostření a kroužek se volně protáčí (při automatickém ostření se pohyb vůbec na kroužek nepřenáší, takže se objektiv velmi dobře drží). Přitažením ostřícího kroužku k tělu se objektiv přepne na manuální ostření. Tady je opět ne zrovna šťastné řešení v případě, kdy je zaostřovací motorek v těle fotoaparátu a do objektivu se jeho pohyb přenáší mechanickou hřídelkou (např. Nikon AF) a ne elektronicky (Canon, Nikon AF-S). V takovém případě totiž přepnutí na objektivu nemá žádný vliv na nastavení těla, takže pokud chcete opravdu ostřit manuálně, je nutné toto nastavit na těle i na objektivu zvlášť. V případě, že to nastavíte jen na objektivu, tak pořád “přetlačujete” motorek v těle, což by v krajním případě mohlo vést i k jeho poškození. Pokud to nastavíte jen na těle, tak se kroužek ostření volně protáčí a zaostřovat nejde.
 |
| Pneumatika, Nikon D100 + Sigma AF 24-70mm f/2,8 EX. Ohnisková vzdálenost 24mm, clona f/5,6, čas 1/250s |
Přední část objektivu se při ostření ani zoomování neotáčí (jen se při zoomování vysouvá), takže je použita bajonetová a vykrajovaná sluneční clona, která je součástí balení. Díky “vykrojení” by měla opravdu pokrýt maximální možný prostor, aniž by docházelo k vinětaci. Sluneční clona se nasazuje poměrně ztuha, ale drží velmi dobře. Clona je z vnitřní strany vroubkovaná a matná, takže by měla snižovat počet nežádoucích odlesků. Její použití opravdu doporučuji, např. u snímků v protisvětle je lépe prokreslena horní část snímku (v případě, že svítí slunce shora 🙂 ). Doporučuji ji mít nasazenou trvale, snížíte tím i riziko náhodného doteku přední čočky. V této souvislosti mě mrzí to, že je u tohoto objektivu použita standardní krytka, kterou je nutno sundavat stiskem pacek po jejím obvodu. To s nasazenou sluneční clonou nejde, takže je nutné před nasazením / sejmutím krytky také sundat sluneční clonu. Nikkor 24-120mm to elegantně vyřešil tím, že krytku lze uchopit i v prostředku a snadno ji tak lze nasadit i sundat i když je sluneční clona nasazená.
Praktické zkušenosti
 |
| Přehlídka veteránů, Nikon D100 + Sigma AF 24-70mm f/2,8 EX, ohnisková vzdálenost 70mm, clona f/5,6, čas 1/125s |
Některé praktické zkušenosti s použitím objektivu jsem uvedl už v přechozích odstavcích. Zde bych se zaměřil na optické kvality tohoto objektivu. Nemám bohužel možnost nějakého exaktního srovnání, takže uvedené hodnocení berte jen jako relativní srovnání uvedených objektivů, nicméně věřím tomu, že si z tohoto lze udělat obrázek o tom, jak je tento objektiv na tom z hlediska optiky.
Srovnával jsem uvedené objektivy při focení kamenné zdi – pochopitelně ze stativu, ze stejného místa a při stejném nastavení fotoaparátu. Použil jsem následující testovací prostředí:
- Fotoaparát: Nikon D100
- Stativ: Manfrotto MA455B + hlava MA222
- Drátěná spoušť, předsklopení zrcátka
- Nastavení fotoaparátu:
- citlivost: ISO 200
- expoziční režim: priorita clony
- Měření: mutlisegmentové
- Vyvážení bílé: Cloudy (zataženo)
- Kontrast: Normal
- Doostření: Normal
Při expozici jsem postupně exponoval s jedním objektivem několik snímků – s úplně otevřenou clonou, s clonou f/5,6 a f/8. Zoom jsem postupně měnil podle této řady: 24mm, 28mm, 35mm, 50mm a 70mm. Výsledkem bylo několik desítek souborů, které jsem dále vyhodnocoval.
24mm
 |
| V tomto srovnání jednoznačně propadá Nikkor AF-S 24-120mm. Oproti oběma ostatním má značné problémy s ostrostí směrem k rohům. Toto je výřez 1:1 z rohové části celého snímku při nastavení ohniskové vzdálenosti na 24mm. Exponováno se stejným nastavením f/5,6 1/1250s |
V této ohniskové vzdálenosti je jednoznačně nejostřeji kreslícím objektivem pevný Nikkor 24mm, což se dalo předpokládat. Při cloně f/2,8 je Nikkor 24mm o něco málo ostřejší, než Sigma. Ostrost obou objektivů se zhruba vyrovná při zaclonění na f/5,6 – tady už skoro není poznat rozdíl. I když to do této recenze nepatří, tak pro mě byl poměrně zklamáním objektiv Nikkor 24-120mm. Výsledky tohoto srovnání si můžete prohlédnout na uvedeném obrázku. Jedná se o výřez z rohu při cloně f/5,6, ve středové části jsou na tom všechny srovnávané objektivy zhruba na stejno. (Upozorňuji, že výřez je z rohu při použití digitální zrcadlovky D100, která má koeficient ohniskové vzdálenosti cca 1,5. To znamená, že teď, když hodnotím ostrost v rozích, tak de facto vyhodnocuji rohy “středu snímku” – tedy části, kterou “vidí” D100.)
28mm – 35mm
V uvedených ohniskových vzdálenostech jsou Sigma a Nikkor 28-105mm zruba srovnatelné. Nikkor 24-120mm je opět nejhorším z uvedené trojice. Jak Sigma, tak i Nikkor 24-120mm mají proti Nikkoru 28-105mm drobné sférické zkreslení, oba téměř totožné.
50mm – 70mm
V těchto ohniskových vzdálenostech jsou uvedené objektivy téměř rovnocenné co se týče ostrosti. Oproti Nikkoru 28-105mm mají jak Sigma, tak i Nikkor 24-120mm i v těchto ohniskových vzdálenostech drobné sférické zkreslení.
Shrnutí
 |
| Pomník, Nikon D100 + Sigma AF 24-70mm f/2,8 EX, ohnisková vzdálenost 24mm, clona f/16, čas 1/13s |
Řekl bych, že optická kvalita je u uvedeného objektivu velmi dobrá až výborná pro běžné amatérské nebo poloprofesionální použití. Objektiv je velmi dobře použitelný i při cloně f/2,8, i když je při této cloně obraz trochu měkčí. Jakmile ale trochu zacloníte (stačí i na f/4), tak je kresba vynikající. Sférické zkreslení je nepatrné, projevilo se prakticky jen tehdy, když jsem pečlivě srovnával nafocené snímky, na běžných fotografiích jsem ho nepozoroval. Profesionální fotografové budou jistě při rozhodování, který objektiv koupit, vyvažovat vlastnosti tohoto objektivu také jeho cenou (např. cena Canon EF 24-70/2,8 L USM je vůči této Sigmě cca 3,5x vyšší).
Sigma je rozhodně opticky lepší, než srovnávaný konkurenční Nikkor 24-120mm a je srovnatelná s Nikkorem 28-105mm, oproti kterému má navíc výhodu ve velké světelnosti a kratším konci. S objektivem s pevným ohniskem (Nikkor 24mm) se ale srovnávat nemůže – berte to prosím s rezervou, porovnával jsem jej jen s jedním pevným objektivem, takže z toho nelze vyvozovat žádné globální závěry – ovšem znovu se potvrdilo, že pevné ohnisko je lepší, co do optické kvality, než zoom :-). Zároveň se Sigma chová velmi dobře v protisvětle (dokonce lépe, než uvedený Nikkor 24mm).
Rozhodně se dá říci, že Sigma AF 24-70mm f/2,8 EX je výborným základním zoomem – a zvlášť pro digitální zrcadlovky s přepočtem ohniskové vzdálenosti.
Klady
- výborná optická kvalita
- velmi dobré chování v protisvětle
- vysoká světelnost v celém rozsahu ohniskových vzdáleností
- kvalitní mechanické zpracování
- brašna a sluneční clona součástí balení
- nízká cena
Zápory
- delší ohnisková vzdálenost na kratším konci, než je deklarováno
- nepříliš dobře řešený zoomovací kroužek (malý, moc blízko u těla, nerovnoměrný chod, samovolné zajížení)
- nepříliš šťastné řešení přepínání AF/MF pro těla, která pohání objektivy mechanicky motorem z těla (např. Nikon)
- průměr filtru 82mm a krytka, která nejde nasadit ani sundat při nasazené sluneční cloně
- hmotnost objektivu
ostrost v rozích u kinofilmu
Škoda že autor neuvedl ukázku ostrosti v rozích při použití kinofilmového těla, tj. bez “ořezu” způsobeného použitím digitální zrcadlovky s přepočítacím koeficientem, zajímalo by mě jak to s ní vypadá.
RE: ostrost v rozích u kinofilmu
Kdyz by vas zajimal muj starsi amatersky test tohoto objektivu na tele canonu 30 ve srovnani s pentaxovymi objektivy, par obrazku s carovym testem, kouknete zde…
http://mafi.ucw.cz/jine/sigma24_70/test.html
zde
RE: RE: ostrost v rozích u kinofilmu
komplet test s obrazky se da stahnout zde pro offline prohlizeni, pokud to nekoho zajima.
Přepínání manual/autofocus
Bohužel stejně to funguje i na Canonu, jen místo na těle se musí přepnout čudlík na objektivu – takže taky na dvakrát. Jinak potvrzuji vše napsané včetně ostrosti, jen mi vadí u tohoto objektivu poměrně silný závoj při focení v protisvětle – nemusí být ostrý zdroj světla v záběru, stačí fotit proti oknu.
RE: Přepínání manual/autofocus
Bohužel, s Canonem zkušenosti nemám. Můžete prosím blíže popsat ten způsob přepínání AF/MF? To je na objektivu ještě další přepínač (kromě toho ostřícího kroužku)?
RE: RE: Přepínání manual/autofocus
ano
RE: RE: RE: Přepínání manual/autofocus
Pak tedy ten systém DualFocus moc nechápu. Pro koho je tedy určen, když jak Canon tak Nikon musí ještě přepnout druhý přepínač? Nebo to “Dual” znamená, že se musí opravdu něco přepnout dvakrát? :-)) Původně jsem si právě myslel, že na Canonu to bude fungovat tak, že jen potáhnu k sobě a už ostřím manuálně. Tam se přeci z těla nic mechanicky nepřenáší, takže ten druhý přepínač pro mně jaksi postrádá smysl.
RE: RE: RE: RE: Přepínání manual/autofocus
Také to moc nechápu. Proč prostě nedali pod ten ostřící kroužek nějaký kontakt, který by to při zasunutí přepnul i elektricky. (nepíšu o tomto objektivu ale o makro 105 ve spojení s Canonem. Zřejmě to tak dělají u všech objektivů.)
Ještě mi to nedá abych se vyjádřil k mechanické spolehlivosti. Na první pohled vypadají Sigmy EX velice solidně. Bohužel poruchovost je docela značná. Ačkoli ji nosím ve stejné tašce s jinými objektivy, zacházím s ní naprosto stejně jako s plasťáky od Canonu, Sigma jako jediná již potřebovala několik oprav (2x výměna převodovky ostření, 1x uvolněná čočka).
RE: RE: RE: RE: Přepínání manual/autofocus
Přesně tak. Taky jsem si původně myslel, že přepínání bude spřažené. Ten tzv. Dual focus je ve skutečnosti jen vypínání převodu na zaostřovací kroužek, aby nerotoval při automatickém ostření. Přepínač manual/autofocus na objektivu je standardní jako u jiných objektivů.
Já mám tento objektiv něco přes rok, používám ho dost intenzivně (cca 80% celkového času) a zatím bez problémů. Srovnával jsem ho s relativně velmi dobrou (na svůj rozsah) Tokinou 24-200 a i při 2.8 je o dost ostřejší než Tokina při maximálně otevřené cloně (3.5 – 5.6 dle ohniska).
RE: RE: RE: RE: Přepínání manual/autofocus
Skutecne uzitecny dual focus ma jen Minolta (vyjma full time manual focus na USM ap.) Tam se ostrici krouzek automaticky vypne v AF a zapne v MF. TAkze v AF se netoci a v MF s nim tocim ja. Je to jen u novych objektivu. Prvni byl Macro 200/4 asi tak 4-5 let zpet.
RE: RE: RE: RE: RE: Přepínání manual/autofocus
V provedení Sigma SA ho asi nikdo nema, že. Mě by docela zajímalo jak se to chová na sigmáckém těle.
P.S. proč přepínat na manuál fokus, já se zásadně přetahuju s motorem a zatím si nestěžuje ani já ani on.
RE: Přepínání manual/autofocus
Nejde při tom dual fokusu nahodou o to, že i po přepnutí na manuál klade ostřící kroužek odpor. Tak to totiž chápu já z toho, co jsem si přečetl na sigmackem webu. Třeba na té “červené” verzi 24-70 (což byl můj první objektiv) mě šíleně vadí to, že v manuál fokusu se kroužek uvolní a otáčí se takřka sám a navíc stačí asi 10 stupňů k přeostření přes celý rozsah. Stačí rychlejší pohyb a je rozhostřeno. Tak to jde lehce. Takže možná proto se na tomto objektivu s oblibou peru s motorem. Skoda, že fotaku nevysvetlim aby s tim v poloze AF nesachoval. Mozna to rozeberu a z přepínače AF-M udělám jen přepínač, který nebude uvolňovat motor. To me napadlo teď a hned se jdu podívat jak se ten objektiv rozebírá…
… a možná proti tomuto udělali dualfokus?
Jeden postřeh navíc
Objektiv mám a používám. Souhlasím s hloupým přepínáním na manuální ostření. (V reklamních prospektech zdůrazňovali snadné přepnutí mezi oběma módy hlavně u těl Canon, se kterým ho také používám, ale praxe opravdu trochu jiná). Nesouhlasím s “dobrými vlastnostmi” v protisvětle, mám zkušenosti spíše opačné: mléčný závoj i když není zdroj světla přímo v záběru. Hvězdičky kolem světelného zroje dělá ale opravdu hezké.
Objektiv mě v žádné ze svých vlastností přímo neuchvátil, ale pro mě důležitá vlastnost je jeho univerzálnost, protože: Ostří (alespoň ten můj) už od vzdálenosti přibližně 21 cm (při ohnisku 70 mm) od přední čočky (opravdu jsem si vzal pravítko a měřil), takže do jisté míry supluje roli makroobjektivu (berte prosím s rezervou), nehledě na to, že se tato vlastnost hodí i při focení krajinky s objektem v popředí při širokém konci skla.
Tato vlastnost,podle mého názoru, posouvá možnosti použití objektivu o hodně dál.
Těch zmíněných 21cm je skutečně asi 38 -40 cm (uváděných v testu) od roviny filmu, nebo čipu. Tak vlastně teď trochu nevím, kdo kde pochybil. Pokud já, hluboce se omlouvám.
RE: Jeden postřeh navíc
Mám v brašně levnějšího bratříčka 24-70 a musím potvrdit s tím sluncem. Pokud je slunce v záběru, je to OK i když těch odlesků je tam určitě víc než na zde uvedených obrázkách, ale jakmile je slunce kousek mimo záběr a nebo jen svítí na přední čočku a máte dosti odcloněno, je to hrůza. Závoj a někdy dokonce duhové fleky. Samozřejmě je to o třídu nebo o dvě horší sklo, ale v principu se chová shodně jen s větším efektem. Rozumě se chová v potislunci až tak od clony 11, ale foťte si něco ve stínu s takovou clonou.
A taky mě vadí, že sigma nedělá speciálně větší sluneční clonu pro majitele digitálů s menším zorným úhlem. Musím si často pomáhat rukama nohama.
P.S. přestože jsem to v ruce neměl, zdá se mi, že s tou velikostí ostřícího kroužku to fakt přehnali
Slohový styl článku…
Na článku, který po obsahové stránce bezpochyby patří k těm zdařilejším, mi vadí až extrémně časté používání slovesa “být”. Autor jej používá skoro v každé větě.
RE: Slohový styl článku…
Nejsem sice žádný spisovatel, ale co přesně Vám vadí? Nějaký konkrétní příklad?
RE: RE: Slohový styl článku…
Druhý v pořadí je zoomovací kroužek. Ten podle mého není proveden zrovna dokonale – je totiž poměrně úzký (cca 2 cm) a díky tomu, že je hned za clonovým kroužkem, tak je nutné při zoomování držet levou ruku upravdu těsně u těla – zejména u těl, kde hranol výrazně přesahuje rovinu bajonetu – u Nikonu je to případ F100, F80, D100 a dalších. Tady by opravdu neuškodilo, kdyby byl zoomovací kroužek širší (u Nikkoru 24-120mm nebo 28-105mm je široký cca 3cm). Chod zoomovacího kroužku je poměrně tuhý a není úplně plynulý. V základní poloze je zoom na 70mm a vysunováním se objektiv dostane až na 24mm (to je mimochodem obráceně proti Nikkoru 24-120mm, kde je objektiv v základní poloze na 24mm a vysunováním tubusu se dostane až na 120mm). Zoom od 70mm do cca 35mm jde poměrně hladce, pro zoom mezi cca 35mm až 24mm je potřeba více síly. Je to zřejmě dáno konstrukcí objektivu, protože při zoomu na 24mm (tubus je vytažen na maximum) a postavení objektivu do svislé polohy, se sám pomalinku zasouvá…
RE: RE: RE: Slohový styl článku…
Rád se nechám poučit, jak by to tedy mělo být správně?
RE: RE: RE: RE: Slohový styl článku…
Pokud namáte netušení, tak si nechte poradit od svých kolegů. Třeba budou mít na Vás více času než já 🙂
RE: RE: RE: RE: RE: Slohový styl článku…
Vážený pane Hanusku,
nemohu jinak než reagovat na Vaši výtku k slohovému stylu zmiňovaného článku. Je jistě dobré upozornit autora na případné jazykové chyby, pokud byste nadále hodlal vyslyšet přání autora o radu, aby nakonec styl vyhovoval oběma stranám. Vaše kritika však nebyla konstruktivní, a proto ji považuji za pouhý “výkřik do tmy”. Je totiž velice jednoduché kritizovat článek, který – jak sám uznáváte, je obsahově v pořádku. Dle mého názoru je ovšem daleko větší zásluhou, pokud autor jako pan Pola napíše obsahově hodnotný příspěvek (byť s chybami), nežli příspěvky jazykově vzorné, avšak v reálné praxi nepoužitelné. Sám si pana Poly velice vážím – možná také proto, že vím jak je časově zaneprázdněn, a přesto se pečlivě stará o Paladix, který pod jeho vedením jen vzkvétá. Je mi potom líto podobných kritik, které nepřinesou žádnou hodnotu ale naopak mohou odradit nejen pana Polu, ale i další amatérské dopisovatele, od záměru vyjádřit se a přinést něco poučného mezi milovníky fotografie. A pokud se nemýlím, o fotografii zde především jde.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Slohový styl článku…
Vážený pane Beránku,
oceňuji, že jste si všiml mého kladného hodnocení obsahové části článku pana Poly, jehož server čtu s velkou oblibou. Proto také navrhuji, co by se ještě dalo zlepšit, aby byly články pana Poly “výborné”. Teď už záleží pouze na panu Polovi, zda to přijme jako přátelskou radu a námět ke zlepšení úrovně Paladixu či nikoli. A co se týče Vaší “konstruktivní kritiky”, máte sice pravdu, ale přece nechcete, abych celý článek přepisoval 🙂 Z vašeho příspěvku jsem nabyl dojmu, že se mnou v podstatě souhlasíte, považujete to však za maličkost, jež není hodna naší pozornosti. Anebo jste radikálně proti jakémukoli zlepšení?
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Slohový styl článku…
Na tomto webu to považuji za bezvýznamnou věc – vzhledem k jeho zaměření a s přihlédnutím k tomu, kdo a v jakých časových či jiných podmínkách jej tvoří. Howgh – domluvil jsem.
RE: RE: RE: RE: RE: Slohový styl článku…
“Pokud namáte netušení, tak si nechte poradit od svých kolegů. Třeba budou mít na Vás více času než já :-)”
No, toto bych nepovažoval za “přátelskou radu”, za kterou jste své komentáře vydával (viz L.H. 8.9.2003 16:08).
Toto je spíše arogantní výrok, na který je normální lidskou reakcí učinit pravý opak, v lepším případě ignorování autora výroku.
P.S.
A máte tam kromě překlepu hlavně logicky nesprávný zápor – myslím tím to “netušení”.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Slohový styl článku…
Vážený pane XXX,
co se týče
…a máte tam kromě překlepu hlavně logicky nesprávný zápor – myslím tím to “netušení”…,
jednalo se překlep. Ani nevíte, jak bych jej toužil opravit, bohužel to již není možné.
RE: RE: RE: RE: RE: Slohový styl článku…
Vážení, díky za náměty na zlepšení, rozhodně o tom budu při psaní případného dalšího článku alespoň přemýšlet. Osobně se snažím, aby články, které tady vychází byly prosté gramatických chyb a faktických nedostatků – a to nemluvím jen o svých, čtu velmi pečlivě všechny články, které zde vychází. Nicméně jsme jenom lidé, děláme chyby. Navíc máme každý už nějaký styl psaní a není v našich silách, abychom přeformulovávali všechny slohové či stylistické nedostatky (tím samozřejmě nechci říct, že bychom to nedělali vůbec, divili byste se, kolik změn formulací a textů se v rámci schvalování v článcích provádí).
Najdou se samozřejmě lidé, kteří nám vždycky budou něco vytýkat. Za věcné i gramatické chyby jsem rád a obratem je opravuji. Co se týče slohu nebo stylu, tak je asi na každém z nás, jak se se situací vyrovná. Rozhodně jsem rád za podnětné připomínky, ale buďte tak hodní a uvědomte si, že nikdo ze zdejších autorů není spisovatelem, všichni dělají tuto práci ve svém volném čase a věnují se jí opravdu hodně. Pokud se kdokoliv z místních jazykozpytců uvolí, velmi rád mu všechny články budu před zveřejněním postupovat, aby je zkontroloval a schválil po jazykové stránce. Schválně, jak se poté bude na tuto problematiku dívat.
Tímto prosím tuto diskusi ukončete a nadále diskutujte jen o obsahu článku, nikoliv o formě. Další případnou diskusi na toto téma s kýmkoliv povedu e-mailem.
RE: RE: RE: Slohový styl článku…
Pane L.H., dovoluji si Vás upozornit, že jste byl málo pozorný ve svém úsilí zvýraznit používání slovesa “být”.
Např. slovo “není” je záporem od slova “je”, podobně jako třeba “nejsou X jsou”, “nebyl X byl” apod.
A je velká škoda, že jste nebyl “na příjmu”, když se na Paladixu dne 16.7.2003 vysílal pořad Jaroslava Foršta “Žádný účený z nebe přeci nespadl”. Tam se několikrát ozval posluchač TyFo, který svým projevem některé diskutující doslova šokoval.
Tam byste si možná přišel na své, a tehdy by byla Vaše reakce zcela nna místě!
K Vašim výhradám k projevu pana Poly:
I když i já jsem dosti citlivý na různé prznění mateřského jazyka (viz např. moje výhrady k projevu pana TyFa), musím se autora tohoto článku jednoznačně zastat.
Toto není slohové cvičení nebo báseň, aby se autor musel zaobírat zvukomalebností svého sdělení. Toto je technický článek, u kterého je důležité, aby byl obsahově hodnotný, zajímavý a prospěšný lidem, kterým je určen, a aby v něm nebyly věcné chyby. Samozřejmým požadavkem pak je, aby pokud možno neobsahoval hrubky a množství překlepů.
Toto vše, myslím, článek pana Poly splňuje 🙂
RE: RE: RE: RE: Slohový styl článku…
Vážený pane XXX,
>Např. slovo “není” je záporem od slova “je”, podobně jako třeba “nejsou X jsou”, “nebyl X byl” apod.
máte pravdu. Tyto tvary se ovšem tak často neopakují, proto jsem je nezahrnul do výběru. 🙂
>I když i já jsem dosti citlivý na různé prznění mateřského jazyka (viz např. moje výhrady k projevu pana TyFa), musím se autora tohoto článku jednoznačně zastat.
Nesmysl. Nelze házet do jednoho pytle mluvený projev bez přípravy nějakého pobudy, jehož jméno jste však na rozdíl od toho svého uvedl, a odborný text “prestižního” fotografického serveru psaný jistě delší dobu s maximální pečlivostí:-)
Pokud si ale, pane XXX, myslíte, že v obdborném textu je sloh nedůležitý, bojujte za to, držím Vám palce.
S pozdravem
YYY
RE: RE: RE: RE: RE: Slohový styl článku…
Nejsem XXX, pouze xxx 🙂
A nejednalo se o mluvený projev (asi jsem Vás zmátl tím “vysíláním” a “posluchačem”…)
Ale to je jedno.
Nepopírám, že je vždy co zlepšovat, ale vadí mi, že vytýkáte panu Polovi prkotiny. A to, zda jsem xxx nebo Anastázie Nováková, na podstatě věci a Vašich komentářích nic nezmění 🙂
S pozdravem Howgh
xxx
RE: Slohový styl článku…
Vážený pane Hanuseku,
po přečtení Vaší reakce na článek smutním (původně jsem chtěl napsat, že mi je smutno, ale to se dnes již nesmí). Sám nepodporuji prznění našeho jazyka, ale také nezastávám Váš názor a občasné porušení pravidel v rozumných mezích mi nevadí. Nikdo z redakce nezastával funkci profesionálního redaktora a všichni děláme tuto práci ve svém volném čase a dobrovolně. Mohu Vám říci, že články prochází po napsání kontrolou a sám ze své zkušenosti vím, že důkladnou, až někdy pro autora nepříjemnou. I tak ovšem může dojít k takovému jevu, který popisujete. Každý autor má svůj styl, za kterým si stojí a nerad ho mění. Někomu tento styl vyhovuje, někomu méně, někomu vůbec. To už bohužel k této práci patří a nikdy se redakce nemůže zavděčit každému. Osobně budu mít nyní strach něco napsat aby to náhodou nevypadalo špatně. Co na tom, že dle článku udělalo pár lidí své první zvětšeniny, vyvolali své první filmy, dokopali se k IR fotografii, či si udělali pěkný nedělní výlet. Všechno JE špatně protože se v článku opakovalo vícekrát nějaké slovo, všechna naše práce JE zbytečná,protože se to vlastně ani nedá číst. Sám se necítím silný v kramflecích ve slohových cvičeních a nyní budu mít ten strach ze slohu ještě větší a nevím jestli vůbec ještě něco psát.
PS. Tuhle mi někdo říkal, že to buď na té fotce JE nebo NENÍ. A já myslel, že má pravdu a on jen neovládal sloh, trubka jedna.
Proč mě drtí hnidopišství…?!
Nejsem Robin Hood, nebiju se za utlačované, nejsem kamarád pana Poly, nejsem spisovatel ni filolog… Pane Hanusku! Myslel jsem si, že hektická doba zcela vyhubila ochránce mateřštiny… Jsem rád, že tomu tak není! Velmi oceňuji, že se konečně našel někdo, kdo panu P.P. – tomu przniteli mého rodného jazyka -kvalifikovaně vytknul diletantské používání “být”. Nebýt Vás, vůbec bych tomu technickému sdělení nerozuměl! Pokud dokážete ve svém programu najít skulinku, pomozte!!! Ještě by bylo třeba uvést na pravou míru používání slov “obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka, Bydžov a Přibyslav, dvojtečky a houslového klíče…”
Děkuji Vám za všechny, kterým není lhostejný náš jazyk!
Vladimír Bichler
clona 32
Skusim sa vratit spat k teme – skusal som fotit s tymto objektivom (s telom Nikon D100) pri vsetkych clonach vyvazovanych casom tak aby expozicia bola rovnaka (fotak na stative, konstantne osvetlenie) – bola skutocne rovnaka v rozsahu clon 2.8 az 22, no pri 32 uz bol snimok viditelne viac exponovany – mi to pripada, ze clona 32 nie je v skutocnosti 32.
RE: clona 32
Bohužel, clonu 32 jsem použít nezkoušel…
Članok je super
Zdravim vas pavel
ten clanok ma velice nachol, podla mna je uplne dobry
vobec by som si nerobil stres s nejakych ….
Nahodou sa mi podarilo ten objektiv zohnat z usa za pomerne dobru cenu, len ma naozaj zdesili tie ceny filtrov
Patrim do kategorie zaciatocnikov co sa snazia neskusenost a neschopnost dohanat technikou :-), mozem poprosit radu ktore filtre by som si mal na to sklo kupit?
Rozhodne chcel polarizacny – Circular a jedno UV, len neviem posudit pomer cena/kvalita (HOYA, B+W, … ?)
dakujem
RE: Članok je super
Hoya i B+W dělají filtry průměrné i výborné kvality, ve většině případů samozřejmě rozhoduje cena. Rozhodně doporučuji vybírat filtry s antireflexními vrstvami, tj. např. Hoya HMC Super nebo B+W MRC. Jsou sice dražší, ale jejich použití se podle mě vyplatí.
Dual Focus u sigma objektivů
Rád bych se vyjádřil k diskusi kolem ostření SIGMA objektivů. Dual Focus funguje tak, že i když je objektiv přepnutý do AF, lze bez nebezpečí destrukce vnitřních pževodů manuálně ostřit. Malý přepínač u bajonetu je tedy irelevantní. Při přepnutí do MF vám elektronika nemluví do ostření, to je jediná funkce přepínače AF/MF.
Všem přeji krásný den.
Ing. Jan Šafář, za firmu HAMA – výhradního dovozce objektivů SIGMA.
RE: Dual Focus u sigma objektivů
Mohu tedy Vase slova chapat tak, ze je mozne po pouhem posunu ostriciho krouzku ostrit i pres prevody motorku? To by bylo velmi, velmi sympatické.
RE: RE: Dual Focus u sigma objektivů
Ano, při přetažení kroužku ostření jsou ozubená kola ostřícího mechanizmu v záběru. Filozofie tohoto řešení je v tom, že se vám při autofokusu kroužek neprotáčí pod prsty (při přepnutí – přetažení kroužku – do polohy AF). Postup s “přetahováním se” s motorkem nedoporučuji ze dvou důvodů: 1. točíte s ostřícím motorkem zpřevodovaným do pomala, hrozí destrukce ozubených kol, která nejsou na takové zatížení konstruována, 2. motorek může komutovat napětí, které může elektricky poškodit obvody objektivu, či dokonce i fotoaparátu.
RE: RE: RE: Dual Focus u sigma objektivů
No trochu to vyzera, ze si protirecite – v prvom prispevku uvadzate, ze poskodenie nehrozi, v druhom naopak ze hrozi.
Neviem ako tento objektiv funguje s Canonom, ja ho mam pre Nikon, tam uz ziadny maly prepinac nie je, prepinac MF/AF ma ale nikon na tele – ked je telo prepnute na AF tak s tymto objektivom sa NEDA rucne ostrit (aspon nie bez pretlacania prevodov) – na rozdiel od toho s objektivom Sigma AF 70-200/f2.8 HSM sa pri AF(S) ostrit rucne da, staci po automatickom zaostreni otocit ostriacim kruzkom (bez ponunu). Cize to bude asi pravy dialfocus a tento na 24-70 len daky “falosny”… 😉
dual focus u sigma objektivů
u normálního motoru poškození hrozí, u HSM nehrozí