Salon východočeské fotografie v Hradci Králové

Každé tři roky organizuje královéhradecké Středisko amatérské kultury Impuls spolu s Volným sdružením východočeských fotografů a Muzeem východních Čech regionální přehlídku Salon východočeské fotografie. Letos je zastoupeno pět fotografů zvaných (včetně jedné autorské dvojice) a osmnáct dalších autorů, vybraných komisí ve složení doc. MgA. Jaroslav Bárta, doc. MgA. Josef Ptáček a MgA. Martin Stecker.

K vidění je více než 160 fotografií. Jejich instalaci v přízemním sále, na chodbách, na schodišti a na ochozu muzea zabezpečila Jana Neugebauerová z hradeckého Impulsu. Výstavu dokumentuje precizně zpracovaný katalog formátu A4, v němž je reprodukováno po jednom snímku každého autora.

Na vernisáži, která se uskutečnila 12. května 2011, pronesl úvodní slovo Josef Ptáček. Upozornil na tematickou a myšlenkovou pestrost vystavených souborů a osobitou poetiku autorů. Nabídl klíč k vnímání inscenovaných a konceptuálních cyklů, když návštěvníkům doporučil nehledat v jednotlivých snímcích jen přímé otisky reality, ale především individuální, specificky motivované autorské výtvarné záměry. Skutečnou tvorbu označil za osobní investici, která má smysl jen tehdy, když víme, do čeho a proč investujeme.

Díky zastoupení jak ryzích amatérů a autodidaktů všech věkových skupin, tak i studentů a absolventů vysokých fotografických škol představuje výstava zajímavý průřez fotografickými náměty, technikami i trendy.

V chodbě v přízemí zaujme tvorba Barbory Pejškové, zejména snové ilustrace povídek E. A. Poea. V hlavním sále nalezneme abstraktní zátiší Luďka Vojtěchovského či realistické barevné krajiny Ctibora Košťála. Miroslav Podhrázský se představuje černobílými snímky z barokního areálu v Kuksu, přičemž experimentoval (možná až příliš) s několikanásobným použitím téhož záběru, s negativy apod. Přívětivě teplou barevností a prázdninovou atmosférou upoutá soubor Petra Nagyho.

Jan Odehnal

Schodiště muzea je využito k prezentaci krásného cyklu autoportrétů Romana Hartmana či abstraktních industriálních krajin, které Miroslav Sychra nalézá v detailech všedních věcí a barevně je posouvá.

Cyklus Tomáš Křivky, nazvaný „Spolucestující“, byl poprvé představen na soutěži Premiéra v listopadu 2010. Jedná se o promyšlenou sondou do života cestujících ve vlacích, přičemž za povšimnutí stojí práce s druhým plánem obrazu: snímek cestujících v dresech, kteří v kupé opravují bicykl, vznikl v momentě, kdy vlak přejížděl silnici, po níž se k závorám blížil cyklista. Tento „bressonovský“ rozhodující okamžik nebylo možné vystihnout lépe!

Jana Bauerová

Na ochozu pod střechou muzea upoutá návštěvníky „Velký bratr“, konceptuální cyklus Jany Bauerové. Nápad konfrontovat z internetu stažené záběry z pouličních webových kamer s vlastními portréty, pořízenými pomocí samospouště na témže místě a v témže čase, vede k zamyšlení nad všudypřítomnou sledovací technikou. Tento přístup koresponduje se současným trendem využívání a výtvarného přetváření veřejně dostupných digitálních zdrojů – vždyť snímky posbírané z Google Street View byly oceněny i na World Press Photo 2010.

Renata Štěpařová

Hůře stravitelný je pro nezasvěceného diváka soubor „Carnival Revival“ od Renaty Štěpařové, která rekonstruuje staré snímky z dětských besídek tak, že dospělé osoby obléká do co nejpodobnějších masek a staví je doprostřed čtvercového formátu. V takto vzniklé sérii portrétů nelze nevidět odkaz na současnou tvorbu mnohých pedagogů a studentů ITF v Opavě. Pro řadového diváka, který se současnou fotografií hlouběji nezabývá, budou nejméně přijatelné soubory „Pasió“ Gity Skaličkové a „Já klam přeludů snímá“ Vítězslava Krejčího, jenž své fotografie doprovodil dlouhými autorskými texty.

Výstavě jednoznačně prospívá, že fotografie jsou umístěny v různých částech muzea. Různorodé soubory jednotlivých autorů jsou tak od sebe dostatečně odděleny a než návštěvník dojde k další části expozice, má příležitost v sobě nechat doznít právě viděné.

Martin Vosáhlo

Oč pečlivěji se vystavující věnovali fotografiím, o to menší starost si někteří z nich dělali s adjustací snímků. Rozhodnutí ohledně finální velikosti, paspartování a rámování fotografií bylo ponecháno na autorech a tak se výstava mimoděk stala i přehlídkou způsobů, jak fotografie (ne)prezentovat. Mnozí digitálně tvořící autoři, zvyklí vidět své snímky na monitoru počítače, adjustaci podcenili. Zatímco u amatérů snad lze omluvit např. hnědé rámečky těsně přiléhající k okrajům černobílých panoramat (krajiny S. Odvářky), studenti FAMU (např. M. Vosáhlo – reportáž z vojenského cvičení) by měli umět zvolit adekvátní řešení, hodící se do reprezentativního muzejního interiéru, navrženého Janem Kotěrou.

Salon východočeské fotografie určitě stojí za návštěvu. Otevřeno je denně kromě pondělí, výstava končí 18. září 2011.

Vystavují: Jana Bauerová, Kateřina Držková, Roman Hartman, Martin Horký, Ctibor Košťál, Vítězslav Krejčí, Jiří Kroul, Tomáš Křivka, Daniela Matějková, Petr Nagy, Jan Odehnal, Stanislav Odvářka, Kamila Olševičová, Barbora Pejšková, Miroslav Podhrázský, Vladimír Skalický, Gita Skaličková, Eva Stanovská, Michaela Stejskalová, Miroslav Sychra, Renata Štěpařová, Luděk Vojtěchovský, Martin Vosáhlo.