San Francisco podruhé

V prvním dile jsme se věnovali místům, kvůli kterým lidé z celého světa přijíždějí navštívit toto město na březích Pacifiku, a proto bych se teď rád zaměřil na něco trochu jiného. San Francisco je město klasicky americké a zároveň velice svérázné a originální.

Kde relaxovat?

To je správná otázka. Každý zde má možnost si zařídit život podle svého stylu, což se nedá říci o každém velkoměstě v USA. Tady jsou možnosti širší než jinde. Jako příklad si vezměme prostý život průměrného Američana. Pominu-li každodenní starosti a povinnosti typu vstát, jet průměrným vozem do nějakého zaměstnání za průměrné peníze, pečovat o dva či více potomků a ženu (i když často je to obráceně a o vše se stará žena), udržovat v provozu domek střední velikosti a zachovat naživu oblíbené domácí miláčky – pets, většinou jednoho či více psů, nebo koček – tak je potřeba si také odpočinout.

Když navážu na konec prvního dílu, jedno z velmi oblíbených míst pro relaxaci začíná právě tam, kde končí poslední domky Fisherman´s Wharf. Pokud se dáte směrem ke Golden Gate bridge po pobřeží, minete nejprve Muzeum námořnictví, jehož budova je stylově postavena ve tvaru parníku a expozice by měla být k vidění zdarma. Hned za muzeem začíná krátký trail, kterým se dostanete přes Fort Mason park do malého přístavu, kde lze vidět mnoho jachet, se kterými obyčejní, ale i movitější Američané vyrážejí na oceán. A právě zde začíná rozsáhlá Golden Gate National Recreation Area. Promenáda vede po břehu až k mostu a potkáte zde obyvatele a návštěvníky snad všech věkových kategorií. Mladí se prohánějí na kolečkových bruslích nebo kolech, další jen tak běhají pro zdraví, důchodci krmí místo holubů (jak je zvykem u nás) racky, nebo nechávají volně pobíhat čtyřnohé kamarády, kteří se vzájemně ani neperou, a mezi tím vším osamocený malíř uprostřed trávníku zachycuje jakési panorama. Prostě pohoda. Na samém konci, těsně pod Golden Gate bridge, leží Fort Point, malá pevnost z dob, kdy bylo ještě třeba chránit záliv před vetřelci.

Jestliže má člověk více času a třeba půjčené kolo, je ideální takto strávit celý den. Několik půjčoven je v okolí a krom kola většinou dostanete i mapku, kam všude se dá dostat. Cyklistické stezky jsou po celém městě a blízkém okolí a tak je jen na vás, jakou trasu zvolíte. Například můžete přejet Golden Gate bridge, na druhé straně sjet do malého přístavu v Belvedere a trajektem se dopravit na Angel Island, což je asi nejoblíbenější místo na odpočinek pro mnoho domácích. Mimochodem, právě tento ostrov sloužil v minulosti ke stejnému účelu jako Ellis Island v New York City. Byla to první zastávka všech přistěhovalců ještě než vstoupili na pevninu.

Když se dáte na druhou stranu a ne do přístavu, můžete vystoupat až k již zmiňované pevnosti Fort Baker a pokračovat dále podél pobřeží až do Muir Woods National Monument. To je ovšem výlet na celý den. Stezky vedou po vysokých útesech, hluboko dole pod vámi oceán neúprosně bičuje pevninu a je to nádherná podívaná, obvzvlášť při západu slunce. Někde se dá dostat i autem, ale co by člověk neudělal pro své zdraví, že?

Dalším místem pro relaxaci může být třeba rozsáhlý Park Presidio of San Francisco na jih od Golden Gate bridge. Zde naleznete například Národní vojenský hřbitov a památník 2.sv. války, ale opět hlavně spoustu zeleně, veliké golfové hřiště a množství stezek a cest pro procházku.

Ovšem jako oáza uprostřed velkoměsta je posazený Golden Gate park, o kterém se moc v průvodcích nedočtete, ale určitě stojí za to se zastavit. Toto místo potěší hlavně milovníky rostlin a exotické vegetace.
Část parku je totiž upravena tak, že zachycuje všechnu možnou floru západní části USA. Vše je přehledně rozděleno podle států a jsou zastoupeny snad všechny rostliny, které lze na dotyčných místech vidět. Takže zájemce nemusí cestovat stovky mil a může studovat vše na jednom místě o rozloze cca dvou fotbalových stadionů a zástupy dětí školou povinných, které učitelce horlivě ukazují jak se které kvítko jmenuje, toho jsou důkazem. I zde můžete jen tak lehnout do trávy nebo pod strom a nerušeně si meditovat, nikdo vás nevyžene, že jste pošlapali trávník.

Kousek odtud, hned přes silnici, se nachází Japonská čajová zahrada, což je velice kouzelné místo, s typickými jezírky, přes které se klenou ty malé můstky jak je zvykem ve všech těchto zahradách. Vše je krásně upraveno, stromky pečlivě zastřiženy, altánky na svých místech a čerstvě natřeny a najde se i nějaká ta zlatá rybka ve vodě.

Krásná podívaná za pouhé dva dolary. Kdo neviděl, ať rozhodně vyzkouší. Za zmínku stojí i Stow lake nedaleko čajové zahrady, což je uměle vybudované jezero okolo jednoho z kopců, který tak vyvolává dojem ostrova.
Dá se vystoupat až na vrcholek a rozhlédnout se po okolí. Vše je doplněno stylovým vodopádem, také uměle zbudovaným, do něhož je voda čerpána z jezera a je tak zachován určitý koloběh. Celé to působí velice vyrovnaně a příjemně a člověk by nic nepoznal, kdyby si nepřečetl informační tabuli.

A kdyby náhodou nevyšlo počasí, můžete se zastavit v Morrison Planetariu, které se dá najít podle zářivě bílé budovy s velkou rozkvetlou zahradou. Takto se dá také příjemně strávit celý den a na závěr, pokud to podmínky dovolí, je to jen pár minut autem na Ocean beach, která je nejoblíbenějším místem pro pozorování západu slunce. Stačí jen sjet po Lincoln way, nebo Fulton street na západ k pobřežní dálnici Great highway, které trochu netradičně vévodí holandský větrný mlýn s tulipánovou zahrádkou.

Gay capital

K bohatému společenskému dění v San Franciscu rozhodně patří také toto ožehavé a pro mnoho lidí stále nepřijatelné téma homosexuality. Tato komunita je pochopitelně zastoupena v každém větším městě, ale právě zde je opět trochu výjimečná situace, protože je ovlivněná také historicky. Vše začalo na Nový rok 1965 v California Hall, kde se konala akce, při níž došlo k vážnému incidentu mezi policií a místními homosexuály. Tento moment se považuje za začátek boje této menšiny za svá práva. Každoročně se pořádají tzv. Pride, které se postupně rozšířily do celého světa. Několikakilometrový barevný průvod s transparenty kráčí městem za doprovodu nejrůznějších hudebních produkcí. Všichni se usmívají a tancujou a lze vidět věci nevídané. Ostatně něco podobného se odehrává třeba v Berlíně a každý rok v televizi proběhne nějaké to zpravodajství. V San Franciscu je jedna z největších komunit homosexuálů vůbec a tak je právem také nazýváno Hlavním městem gayů a lesbiček. Sjíždějí se sem páry z celé Ameriky, aby je místní farář oddal a udělal z nich tak právoplatné manžele, dle zákona.

I když názory vlády a úředníků na tuto ožehavou otázku se velice liší, viz nedávné negativní postoje, které vzešly z kabinetu prezidenta Bushe. Homosexuály potkáte prakticky ve všech společenských vrstvách, od bezdomovců po vládní úředníky, a tak nějak už je to tu zykem a lidé se vzájemně tolerují. Nejznámější místo je horní část Market street a křižovatka s Castro street. Pokud byste našli odvahu a vydali se ze zvědavosti na průzkum, čeká vás spousta barevných obchůdků, restaurací, kaváren a barů, které po obou stranách lemují tyto dvě ulice. Koupit se zde dá od knížky přes snowboard prakticky cokoliv, včetně velice specifických produktů, které běžný člověk asi nevyužije. Jinak tu nic neobvyklého ovšem není, lidé jsou usměvaví, panuje přátelská nálada a pokud vás nijak nepobouří, že se dva muži vedou za ruce, žádná újma vám nehrozí a není se čeho obávat.

Haight street

Toto místo je zase úplně jiné a je jakoby vytrženo z celkového rázu amerického velkoměsta. Není složité se sem dostat, stačí pouze od Market street odbočit vlevo směrem na sever a po asi deseti minutách jízdy jste tam, ovšem je prakticky nemožné zaparkovat. Několikrát jsem se o to marně pokoušel. Zřejmě je to tím, že je tu hodně málo místa a nedostatek veřejných parkovišť. Čtvrť je jak vytržená z dob květinové revoluce, malé domky a všude davy většinou mladých lidí, ale i těch, kteří vypadají, že tu už žijí řádně dlouho. Každopádně se všichni rádi baví. Taky je kde: barů a hospůdek je tu požehnaně, obchody se vším možným, ale hlavně s voňavými tyčinkami a svíčkami, exotickým ošacením a spostou dalších titěrností původem z Indie a dál na východ. Na úplném konci, poblíž křižovatky se Stanyan street, je obrovský obchod s hudebními nosiči všeho druhu, troufám si říct, jeden z největších jaký jsem kdy viděl. Seženete snad cokoliv z celého světa.
Nicméně má Haight street také svou druhou stránku, pro někoho příjemnou, pro jiné méně. Všude postávající „obchodníky“. A tak mě ani nijak nepřekvapilo při bloudění tím chaosem, když jsem byl dotázán jistým týpkem s copánky na hlavě a oblakem podivného dýmu okolo, jestli něco nechci. Sice nebylo vidět pořádně kde má obličej, ale odpověděl jsem, že ano, že hledám veřejné záchodky. Mužík jen cosi zablábolil jakýmsi již zřejmě dávno zapomenutým jazykem a šel to zkusit na jiné kolemjdoucí. To vše se odehrává za nenápadného dozoru policie, která jakoby zapomněla na jinak přísné kalifornské zákony.

Kultura

Pro milovníky nejrůznějších kulturních událostí skýtá San Francisco nepřeberné množství příležitostí. Každý si jistě najde to své, ať už jen návštěvu hudebních klubů a barů, či nějaké muzeum nebo galerii. Všeho je dostatek. Převážná většina větších koncertů se odehrává ve Warfield, což je velké divadlo v dolní části Market street v downtown, kde již vystupovala i velká jména typu Deep Purple, Eric Clapton, či Dave Gahan.
Na to, abyste navštívili všechna muzea, byste asi potřebovali týden navíc. Jen namátkou: Muzeum šperků, Muzeum ruské kutury, Mexické muzeum, Muzeum moderního umění, Židovské muzeum, anebo přímo Muzeum města San Francisca. Navíc má každá komunita zde žijící své vlastní kulturní centrum se vším potřebným.

Jak fotit?

Nepovažuji se za profesionála, který by mohl radit ostatním, přesto zkusím dát několik tipů a doporučit místa, kde se dají udělat pěkné snímky. Především je poměrně složité odhadnout počasí, protože je zde velmi nestálé, často ignoruje předpověď a když už se zdá být pěkně, máme problém s neustále přítomným oparem díky blízkosti oceánu. A tak jsou často fotky neostré a mdlé, přestože se zdají být podmínky ideální. Určitě každý zná snímky Golden Gate bridge, který se zpoloviny ztrácí v oblačnosti, jež dosahuje pouze několika metrů nad hladinu vody. Stačí se jen ve správný okamžik dostat na vrcholek kopce okolo Fort Baker, odkud máte jak na dlani celé panorama zálivu. Asi každý by chtěl takovou fotku sám pořídit, nicméně já jsem neuspěl, přestože jsem záliv navštívil opravdu mnohokrát. Je zřejmě zapotřebí opravdu pěkný kousek štěstí a správných povětrnostních podmínek. Most se dá fotografovat ze všech stran, jen to chce překonat lenost a trochu se projít, pokud nejste zastánci focení stylem Japonci.

Když odbočíte z Bay bridge na Treasure Island a sjedete až k vodě, tak poblíž brány do vojenské základny je malé odpočívadlo, odkud je krásně vidět celé downtown a na fotku se vejde i kus Bay bridge. To samé lze pořídit také z Alcatrazu, ale to už ať každý rozhodne, co je lepší. Hodně oblíbené místo je také Alamo Square, kde se nacházejí známé domky v řadě vedle sebe a každý jinak barevný. Zachytit do kopce šplhající Cable car asi taky nebude problem a určitě stojí za to si počkat na nádherný západ slunce, kterých je v Kalifornii dostatek. Hojný výskyt fotografů byl také zaznamenán na molu poblíž Muzea námořnictví. Každopádně každý fotograf, který se do San Francisca dostane, si už určitě sám poradí a najde si prostor pro svoji tvorbu.

Co na závěr?

Těžko se dá popsat všechno v několika odstavcích o tak zajímavém a populárním místě, jakým bezesporu San Francisco je. A to už to vyšlo na dva samostatné články. Ale samozřejmě existují také stovky celých knih a ani tam není vše. Je zde k vidění tolik míst, že by tu člověk mohl žít a nepracovat a určitě by se nenudil. Takže určitě nejlepší varianta je sbalit batoh a jet se přesvědčid osobně, zůstat pár dní či týdnů, poznat atmosféru a styl tohoto velkoměsta. Bohužel ne každý má tu možnost. A proto doufám, že těchto pár řádků pomohlo alespoň trochu přiblížit zase jedno další báječné místo na této planetě.