Drobná polemika k tématu digitálního převálcování analogového fotografování. Pohled z poněkud jiného úhlu.
Tomášův článek postihuje celou řadu výhod, které jsou dnes již natolik signifikantní, že donutí leckterého amatéra, aby znovu (po kolikáté již?) investoval do svého fotografického vybavení.
Já sám se na svůj první digitální fotoaparát docela těším. Nicméně stále ještě mám pocit, že doba ještě neuzrála. Proto bych tu rád polemizoval s několika Tomášovými postřehy, jež zkrátka v mém konkrétním případě až tak neplatí.
Ještě než se pustím do vlastního článku, bych rád upozornil na jeden fakt. Budu se tu snažit mluvit o srovnání mezi kinofilmem a digitální zrcadlovkou třídy EOS 10D případně Nikon D100. Problematiku středoformátu/velkoformátu či špičkových digitálních zařízení v tomto článku opominu.
Cena
Podle mého názoru jde jen velmi těžko obecně určit, od jakého objemu fotografické práce se přechod z analogové cesty na digitální finančně vyplatí a kdy ještě ne. Do hry vstupuje celá řada faktorů, z nichž podstatná část je specifická pro každého jednotlivého fotografa. Místo zobecňujících výpočtů tu spíše zkusím nastínit, jak takové výpočty finanční náročnosti focení počítám já sám pro sebe.
Mám to štěstí, že fotografováním si i přivydělávám. Kdysi dávno jsem si řekl, že fotografování si musí samo na sebe vydělat a shodou okolností se mi toto předsevzetí daří plnit. „Profesionální“ praxe mě kromě finančního zisku, který většinou celý reinvestuji do focení, však naučila i trochu jinému myšlení.
Jednou z věcí, které jsem se naučil, je odlišné počítání nákladů. Přímé náklady na focení (filmy, volání, sken) jsou většinou zanedbatelné. To, co je drahé, je čas (můj, pomocníka, modelu), práce, cestování a sekundární náklady spojené s pronájmem ateliéru či třeba zaplacením za to, aby mi bylo v nějakém interiéru povoleno pracovat. Filmy a jejich volání a skenování v tom všem hrají opravdu zanedbatelnou položku. Co je v technické rovině drahé, je hlavně finální zvětšenina a její adjustace (paspartace + vakuové zatavení do matné fólie + rám Nielsen dá u rozměru pasparty kolem 50x60cm cca 1800,- Kč).
Proto mě výpočty finanční výhodnosti digitálu založené na úsporách za film nechávají naprosto chladným. Nicméně je potřeba si uvědomit, že můj případ je poměrně atypický. Nedělám spoustu malých fotek do fotoalba. Jen vyvolám filmy a pak lupou na prosvětlovacím pultíku vyberu kandidáty na další zpracování. Při komerčních zakázkách typicky vybírám pro další zpracování deset políček z cca 5 – 7 filmů. Těchto deset poliček naskenuji a jen čtyři dále upravuji pro tisk. Opravdovou velkou zvětšeninu udělám tak z jednoho, maximálně ze dvou. Musím se taky přiznat k tomu, že mě příliš nepálí čas, který trávím skenováním. Pracuji doma a v pracovně jsem obklopen čtyřmi počítači. Jeden z nich využívám mimo jiné ke skenovaní. Takže během skenování normálně pracuji, jen jednou za dvacet a více minut (skenuji víceprůchodově) založím do skeneru nové políčko.
Celkový cenový závěr je pro mě takový, že s digitálem jistě dojde při mém provozu k finančním úsporám. Nicméně nejsou to úspory takové, aby u mě nějak zásadně ovlivnily rozhodování si digitál pořídit.
Kvalita
Alfou i omegou mého čekání na digitál je tedy kvalita. A to nejlépe stejná či vyšší než jsem schopen produkovat z kinofilmu. A to všechno za cenu, kterou jsem schopen a hlavně ochoten investovat.
Na kinofilm nefotím statická témata a de facto u něj vůbec nepoužívám dia filmy. Kinofilm používám k věcem, ke kterým se opravdu hodí – k reportážím a k focení sportu. Tj. tam, kde upřednostním jeho pohotovost a mobilitu nad kvalitou. V současné době používám v kinofilmu toliko negativní filmy citlivosti ISO 200 a 400 (Kodak T400CN, Kodak Supra 200 a 400, Kodak Portra 160 a 400). Z těchto materiálů jsem schopen vyprodukovat v rámci technické a žánrové třídy kvalitní zvětšeniny A3+ (32x48cm). Ostré, prakticky bez pozorovatelného zrna. Filmy skenuji na stolním skeneru 4000dpi (Canon FS4000US) a většinou tisknu na tiskárně Epson 2100.
Na tomto místě bych rád oponoval Tomášovu tvrzení, že sken 4000dpi se kvalitou nijak zásadně neliší od 2700 dpi skenu. Souhlasím samozřejmě s tím, že nárůst kvality skenu není přímo úměrný rozlišení, se kterým je skenován. Nicméně nárůst kvality 4000dpi skenu je na zvětšenině dobře pozorovatelný i u filmů s citlivosti ISO 400.
Nicméně kvalita souvisí nejenom s technologií (kolik to má MPix či dpi), ale i se znalostí technologie a možností jejího nasazení. U mě to souvisí kupříkladu se znalostí filmů. Když mám před sebou nějakou práci, vím hned, jaké filmy si mám vzít. Jaký si mám vybrat pro ten který záběr, jak ho mám exponovat, kolik se mi na něj vejde clon, jak se mi namapují barvičky, kontrasty.
Digitální chip je ve fotoaparátu jenom jeden a jeho expoziční rozsah není zatím nic moc (teď nemluvme o Sinarbacku). Z toho plynou pro mě dva závěry. Díky poměrně širokému spektru filmů je focení na film pro mne zatím mnohem pružnější a lépe saturuje moje potřeby. Také, až si digitál pořídím, tak mi bude nezanedbatelnou chvilku trvat, než ho dostanu do oka, jako mám v oku film. Prozatím jsem se svými výsledky, kterých dosahuji skenovaním filmů, spokojen a v rámci oboru, který fotografuji, dosahuji kvalitnějších výsledků než moji kolegové, kteří fotografují na D100ku (což samozřejmě nemusí být vina fotoaparátu).
Závěr
Na otázku, kdy přejít z kinofilmu na digitál, si musí každý odpovědět sám. Tento článek chtěl především upozornit na individualitu tohoto rozhodování a na to, že na generální soudy je možná ještě trochu brzo.
Cenově dostupné DSLR (D100, 10D) zatím nemají pro mě takové kouzlo, abych jim podlehl. Nicméně kvalita produkována dnešní špičkovou digitální technikou je velmi slibná. A já doufám, že v historicky krátké době sestoupí do přijatelných cenových hladin. A pak se mi opravdu vyplatí investovat do nové technologie jak peníze tak čas.
tak jsi prece jen neodolal 🙂
S Petrem jsme se o tomto clanku dost dlouho bavili… S jednim zaverem velice souhlasim – s kazdou technologii se je nutno naucit pracovat. Mohu za sebe rici, ze i po vic nez pul roce praxe s EOSem 10D stale jeste objevuji ruzne “drobne figle” jak dostat z fotky co nejvic, rozhodne to neni tak, ze se prejde z klasicke SLR na DSLR a foti se uplne stejne.
Vyborny clanek
diky za trochu jiny pohled, plne souhlasim, ze uspora filmu neni tim rozhodujicim momentem, avsak z amaterskeho pohledu bez dovednosti na Vasi urovni je ucici krivka pri pouziti DSLR vyrazne strmejsi nez u filmove SLR… a to je myslim tim hnacim motorem u nas amateru.
Pekne
Som rad ze som si mohol precitat aj iny pohlad na vec. Osobne mam uplne iny dovod aky bol v tomto clanku, alebo aj predchodzom, preco ostat u analogu, ale ten rozoberat nebudem. Kazdopadne mi to rozsiliro obzor a obohatilo o nove veci, na ktore som nie vzdy myslel. Fotografovanie je hobby, nic z toho nemam, robim to pre radost. Ale pekny clanok!
pohoda
s myslenkovym postupem autora souhlasim, sam pouzivam obdobnou technologii (kinofilm, scan, digitalni osvit nebo tiskarna). co zvlast ocenuju, je velmi neagresivni forma, ktera v techto debatach analog/digi nebyva vzdy pravidlem
díky za pohled z druhé strany
Děkuju moc za velmi příjemný článek bez snahy rozpoutat válku mezi analogisty a digitálisty 🙂 Jsem nadšen že i sport lze fotit na film … já sám jsem přešel na digitál, protože jsem se všechno tak nějak rychleji naučil a protože fotky mám hlavně na webu , ale sám vidím co všechno ještě digitály neumí ( dynamický rozsah by ještě malinko mohl být lepší 🙂 ), ale zase si nedovedu představit že bych dokázal vyfotit slušnou fotku na ISO 3200 aby se na to ještě dalo koukat … Kdybych ale uměl co Vy, asi bych došel ke stejným závěrům… Ještě jednou díky
cena analogové cesty
Dobrý článek! Pokud bych měl hovořit o svém důvodu proč uvažovat o přechodu na digitál tak jednoznačně asi takto:-)Největší problém pro fotoamatéra představují neúnosně vysoké náklady na pořízení 1 barevné fotky. Po jednoduché kalkulaci jsem dospěl k tomu, že je potřeba 10 Kč!!(běžný negativ, slušný lab). Pokud by se jednalo o výstavní kus, tak by se to dalo akceptovat, problém je, že člověk většinou z celého paklu 36 fotek vybere 2-3 a zbylé zůstanou ležet v šupleti! Naše peníze tak spolkne kupa fotek bezdůvodně:-( Vím, že zde jsou varianty jako např. ta tvoje, ale i tak neklesne cena zmáčknutí spouště pod 4 kč (negativ a vyvolání cca 160kč/36), navíc je zde potřeba ohromné množství času na skeny!! Totéž platí i pro diapozitvní cestu. Shrnu-li to do nějakého závěru, tak musím říct, že focení digi cestou je pro průměrného amatéra (z finanční stránky) z praktického pohledu teprve to pravé ořechové i s akceptováním určitých omezení oproti klasice.
RE: cena analogové cesty
Ja ti nevim… Petr sice vlastne polemizuje s mym clankem, ale v tomto jsem spis na jeho strane. Digital se ti vyplati, pokud ses jako jako ja poblaznil do temat, kde se toho nafoti hodne a s celkem mizernou vyteznosti jako treba fotky zvirat ve volne prirode. Tam je digital super – nemusis se nicim omezovat a proste fotis. Ale u klidnejsich ci vyteznejsich temat neni navratnost digitalu zatim az tak rychla. Bude se ti zdat, ze cena 5 korun za stisk spouste je hodne, ale ono i tak je 5000 fotek (cca 140 filmu 36obr) jen nejakych 25 tisic korun, coz porad jeste neni plne zaplaceny rozdil ceny mezi cenou EOS10D a treba EOS33.
U digitalu vidim x vyhod – hlavne v pruznosti prace, uspore casu, konci nervu s minilaby, atd., ale cenove to vyjde ve srovnani s analogem tak nastejno a pokud fotis spis mene, tak dokonce draze.
RE: RE: cena analogové cesty
No když si vezmu že fotím maximálně 50filmů ročně (z toho 20filmů svatby,kde to “neplatím já”).Fotím na dia..kde profi film se dá sehnat již od 115Kč..+vyvolání stojí 69Kč.A chtěl bych (jako že nechci) přejít na digi cestu..a mít v DSLR ekvivalent toho co mám v analogu (dvě těla,ohniska 8mm Fish+17mm ultraširokáč)..Tak mne ta digi cesta nějak extra levná nepřipadá:-))).To bych musel vyloupit banku.Scan sice trvá delší dobu,ale v nejvyšším rozlišení scanuji cca 1-2 políčka z filmu..cca 1/2h práce.Něco jiného je,kdybych dnes s focením začínal…od “nuly”.Ale i tak.Pro sportovního fotografa má DSLR výhody..,ale pro krajináře bych řekl,že se ještě MOC nevyplatí..
RE: RE: RE: cena analogové cesty
NO, k te cene diapozitivu jsi dosti optimista:-) Staci kdyz budu chtit obcas sahnout po ISO vetsim jak 100, pripadne profi Provii a Velvii a dostanes se s polu s kvalitnim volanim za 100 Kc na celkovou sumu 280 – 380 Kc za 36 snimku, ze kterych pouzijes jen par. Nechci byt za kazdou cenu v oponenture, ale divam se na to realisticky:-)
A to nemluvim o zpusobu foceni! O tom se neda polemizovat uz vubec – o nejakem experimentovani ci “strileni” pri akcich jako koncerty, zavody, demonstrace apod. s diaky?!
Proste si myslim, ze DSLR da cloveku svobodu pri foceni a moznost experimentovat.
RE: cena analogové cesty
mozna bys mohl zkusit nechavat filmy pouze vyvolat a v pripade ze fotis na negativ jeste nechat na A4 udelat kontaktni kopii. To neni prilis drahe a pokud chces na konci mit pouze par dobrych zvetsenin, nemusis nechavat delat cely ten balast navic 🙂
RE: RE: cena analogové cesty
no prave od toho jsou diaky, ze rovnou vidim co jsem nafotil, ne? bohuzel zarameckovani pred scanovanim neni to prave, takze jen pultik a lupa…
Fajn článek
Dík za príma článek. Je napsanej rozumně a v dnešní době s výborným nadhledem. V diskuzích na téma anlog a digi se většinou vedou nesmyslné války.
Co se týče kompaktů, tak si myslím, že to srovnatelné již je. Kdo dělá fotky z dovolené a jen tak cvaká, tak má s digitálem lepší možnosti. Na kvalitu z dobré zrcadlovky ale zatím nestačí žádný dostupný digitál. Fotím i ČB a digi zatím nemůže dostihnout jemné polotóny tak, jako film. Mám pocit, že ani skener nedokáže vytáhnout z fotky všechno co tam je.
Nicméně digitální fotofrafii fandím.
Pohlad amatéra
Článok je písaný z pohladu (polo)profesionála, ktorý má iné problémy ako ja. Ja nemám problém s časom modelky a ani neriešim pasparty za 1800 Kč. Z môjho osobného pohladu je výhoda digitálu v tom, že si robím rôzne pokusy – desiatky fotiek vyfotím iba tak a dúfam, že sa z toho poučím. Používam ale aj kinofilm, pretože keď chcem väčšiu citlivosť (ISO 400) tak môj digi je nepoužitelný (Canon S40) – on je teda nepoužitelný už pri ISO 200.
Čisto laicky, je mi úplne jedno či fotím na digitál alebo kinofilm. V poslednom čase fotím dokonca na kinofilm, pretože je to úspora času: Nafotím->dám vyvolať, pri digitále je to: Nafotím->stiahnem do PC->vyberiem fotky->upravím->vypálim na CD->dám vyvolať.
Prechod
Ja taky fotim na negativy, nechavam si s vyvolanim rovnou delat kontakty a z tech pak vybiram fotky. Obvykle mivam z jednoho filmu 3-6 fotek, ktere dam do alba, 1-2 fotky, ktere necham zvetsit na A4 a tak jednu fotku ze tri az peti filmu bych si dal na zed (to jsem jeste optimista). Jeden film s vyvolanim a kontakty me vyjde neco kolem tri stovek. Při padesati filmech rocne to je patnact tisic. Vzhledem k tomu, ze se mi konecne podarilo najit slusny minilab, je i ma kvalitativni motivace nizsi nez treba pred rokem, kdy jsem musel reklamovat jednu zvetseninu za druhou.
Kdybych chtel prejit na digital, musel bych zmenit znacku fotaku, nakoupit krome noveho tela taky nove objektivy a prislusenstvi, poridit si kalibrovatelny monitor, lepsi pocitac, software, pripadne i tiskarnu, a stravit bezpocet hodin studiem Photoshopu, upravou fotek apod. Casem bych se mozna naucil, jak Photoshop zvladat rychleji a efektivneji, ale to ted neni dulezite. Digital by mel vsak pochopitelne tu podstatnou vyhodu, ze bych si mohl fotky upravovat dle libosti.
Pri zachovani stejne technicke kvality, jakou jsem schopny produkovat se soucasnym vybavenim, by me ale tohle vsechno za prislo na tolik, ze bych si za stejne penize predplatil filmy i s vyvolanim a kontakty na minimalne deset, ale klidne i dvacet let dopredu. A i kdybych dal dohromady tolik penez najednou, musel bych pocitat s tim, ze to krasne nove digitalni vybaveni budu muset prubezne obmenovat.
Vzhledem k soucasnym trendum je mi jasne, ze jednou ten krok budu muset udelat. Nebude to ale ani za rok a ani za pet let.
RE: Prechod
5 rokov je dlha doba ;o)
RE: Prechod
Tak za 5 let. Škoda, že nevíte, oč přicházíte. Nemyslím tím ani přímo focení, ale třeba ten PhotoShop. Ta úžasná volnost tvořivosti, i když uděláte jen pár krůčků.
RE: RE: Prechod
“Tak za 5 let. Škoda, že nevíte, oč přicházíte. Nemyslím tím ani přímo focení, ale třeba ten PhotoShop. Ta úžasná volnost tvořivosti, i když uděláte jen pár krůčků.”
No, a pro takove z nas je tu prave ta zminovana cesta kinofilmove digitalni, ze ? :)) (pro me tedy ted spis tady 6ctvercove digitalni :))
RE: RE: Prechod
Najtazsie na DF mi pride uprava fotky vo photoshope tak, aby vysledna zvecsenina aspon vzdialene pripominala farbami a kontrastom to, co blika na monitore. :-]
Aj s kalibraciou & farebnymi priestormi, histogramami, atd..
RE: RE: Prechod
Zrovna nedavno jsem si s Photoshopem hral – ziskal jsem nejakou zkusebni verzi PS Elements. Ty moznosti jsou opravdu uzasne. A toho casu, co to zabere. 🙂
Naskenovani policka filmu v tisknutelne kvalite stoji par korun, nabizi to spousta lepsich minilabu, takze kdyz nekdo netrva na dokonale presnych barvach, je mozne tisknout si doma vlastni upravene fotky za pomerne prijatelnou cenu. V labu to ale za me udelaji profici, kterym muzu fotku vratit, kdyz se mi nelibi.
Photoshop a úžasné možnosti editace
Tak mě někdy napadá, jestli je ten fotoaparát (digi nebo analog) vůbec potřeba. S neuvěřitelnými možnostmi dnešních editorů není problém vyrobit prakticky cokoliv.
V jednom časopise jsem viděl, jak fotograf vychvaloval svoje fotografie, kde měl modelku na pláži. Obloha byla ovšem poněkud mdlá a tak ji ve Photoshopu vyměnil. A co kdyby vyměnil i tu pláž? Kdo co pozná? Modelku nafotí někde v ateliéru ( = žádné tahání odrazných desek, žádné ranní vstávání) a pláž, poušť, les, hory dodá v editoru. Věřím, že do pěti let půjde v editoru vymodelovat i tu modelku.
RE: Photoshop a úžasné možnosti editace
Upřímně řečeno, je mi úplně jedno, jestli výsledek bude bez foťáku nebo s foťákrm. Důležitá je jen krása a originalita toho výsledku. Tím nemám nic proti fotografii a dokonce proti filmové. Když produkuje nádherné a objevné výsledky, tak jsem všemi deseti pro. Mimochodem i klasická fotografie je tak trochu virtuální realita: vybírá jen ty výjimečné pohledy – tedy schovává to “škaredé”, kouzlí se světlem proto, aby zamaskovala nedokonalosti, pomoci výběru filmů a jistého světla zkresluje barevnost atd. atd….(Mimochodem i ta stará dobrá realita není nic jiného než přirozená virtuální realita vytvořena fyzikálními jevovými stroji – např. hmota je vlastně samé prázdno, v modelu atomu např. atomové jádro velikosti pomeranče a pár kilometrů nic a pak pár velmi mlhavých elektronů. Učil jsem na VŠ Filosofii virtuální reality a tak vím, o čem mluvím.) I tak si myslím, že foťák mnoho desetiletí a století nevymizí. V tom PhotoShopu udělat uměle něco, co je věrohodné a vypadá jako skutečnost je zatím prakticky nemožné. A pro většinu lidí zhola nemožné. A moc rychle se to měnit nebude, protože i jen viděná realita je až nepředstavitelně složitá.
RE: RE: Photoshop a úžasné možnosti editace
Ja si zase pamatuji nejake prednasky na tohle tema z Mensy. 🙂
RE: Photoshop a úžasné možnosti editace
Věřím, že do pěti let půjde v editoru vymodelovat i tu modelku.
Videl jsi Final Fantasy? 😉
RE: RE: Photoshop a úžasné možnosti editace
No, samozřejmě, že jsem viděl Final Fantasy, vždyť, jak jsem naznačoval, jaksi to byl i můj obor a Aki Ross jsem měl dokonce nějakou dobu jako backgroud obrázek na počítači. Dokonce jsem se svého času pokoušel zorganizovat Miss umělých žen – Miss Fantazie. Ale určitě u Aki nikdo nezaváhá, že je umělá, že. A také její vymodelování stálo dost peněz a času.
RE: RE: RE: Photoshop a úžasné možnosti editace
http://optidigit.com/stevens/
Jen mi nedalo vam sem nehodit jeden odkaz na cloveka zabyvajiciho se (a pomerene uspesne) tvorbou 3d modelovanych postav. Jmenuje se Steven Stahlberg. Kdyz se podivate do galleries, konkretne do galerie1, na obrazek “Black&white version of a book cover I did for Peter Ratner”, jiste uznate, ze doba, kdy budeme vytvaret 3d svety a lidi nerozeznatelne od reality je az nebezpecne blizko. Myslim, ze nas od ni deli jiz jen vyvoj dostatecne vykonneho hardware…
…omlouvam se, pokud se zda nekomu tento prispevek ponekud “off-topic”
cuzz davouch
RE: RE: RE: RE: Photoshop a úžasné možnosti editace
Kdepak, to neni o hardware, to dnešní je na to výkonné dost. Důvod, proč to jen tak nebudete dělat, jsou textury, povrchy. Namodelovat objekt je fuška, ale je to nesrovnatelný vopruz se snahou o dosažení věrného povrchu. Můžete mít hardware jaký chcete, ale v modelování vám to nepomůže.
I na zmíněné fotce je vidět, že je to umělina. Kůže je pořád ještě divná, ale hlavně vlasy jsou jak z pásků.
Digitální čip versus čb negativ
Vážení přátelé dobrého obrazu,
možná není od věci si připomenout zcela zásadní fakta :
Dynamický rozsah standardně zpracovaného černobílého negativu je 9 EV !, digitálního čipu pouze 5EV, takže digitální fotografie, jak já říkám “digigrafie” je pro mne absolutně nezajímavá … možná pro lidi zabývající se “turistickou fotografií” je to úžasné. Je to pouze byznys – tahat z lidí peníze, vyvíjet stále nové systémy, nejlépe tak aby nebyly kompatibilní s těmi předchozími a plaťte a plaťte kamarádi …
S pozdravem Očko
RE: Digitální čip versus čb negativ
Nebuď troškař, já mám dynamický rozsah u FP4+ 12 clon …
RE: RE: Digitální čip versus čb negativ
tak tak, ja i u jeho levnejsiho brasky, klonu, panu100 🙂
a u 400, temer totez. 🙂
RE: RE: Digitální čip versus čb negativ
Jo, to Karkula ma u 10D jen 11 stop, to asi az dalsi generace bude mit tech 12, do te doby budou muset uzivatele digitalu chodit se svesenym ocasem.
RE: Digitální čip versus čb negativ
A vy si prohlizite porad jen cernobile negativy nebo taky nekdy papirovou fotku? Papir, protoze pracuje s odrazenym svetlem, nikoliv s prochazejicim, vam da ke shlednuti o rad mensi rozsah jasu nez film. Kdo neveri at tam bezi.
RE: Digitální čip versus čb negativ
Myslím si,že digitální fotoaparáty ještě nejsou (a dlouho nebudou) na úrovni klasických zrcadlovek. Navíc v nich není to kouzlo udělat si fotografii v temné komoře.Není to paráda mít “digitál” a pro mě asi ani nikdy nebude.Pro nějaké focení opravdu jak se říká “amatérů” je “digitál” postačující.
RE: Digitální čip versus čb negativ
Zdravim.
Ono jaky mozna uz i jinak, podle clanku na http://www.paladix.cz je uvadeno ze dynamický rozsah CMOS snimace o velikosti APS u Canon EOS 10D je 9EV.
To autor clanku nezapocital moznost v RAW formatu jit o +-2EV a nasledne slozeni zpet. Diky tomu pak lze ziskat prakticky i dynamický rozsah 11EV.
Samozrejme je vsak nutne podotknout ze “digi” je stejne i potom nachylne na “prepaleni” ve svetlech ale je dnes na tom lepe nez diaky 🙂
Senzitometrická charakteristika Canon EOS 10D
Jinak je uplne jedno cim kdo foti, spise nez o kameru pak jde o dostatecne kvalitni sklo.
Dulezita je pak konecna “papirova” fotografie a ne vstup “analog/digi” 🙂
BFU
cha cha cha
No jasně že může být i 12EV, mluvil jsem o standardně zpracovaném negativu a taky jsem nechtěl digigrafiky moc děsit, k tomu ještě uvažme rozlišení klasického finofilmového pole a digigrafie – já myslím že je to jasný, budou si muset ještě pár let počkat než se vyrovnají klasice … Náklady na klasiku včetně fotokomory a na digitál, kde si musíš krom foťáku koupit ještě PC+ ten “slavnej photoshop”, dále velmi kvalitní tiskárnu, velmi kvalitní skener … atd., tak ti vyjde rozdíl v řádu statisíců Kč … závěrem, stejně to není o technice když už, buď to v tom voku máš, nebo nemáš … cha cha cha
RE: cha cha cha
A o diaku uz jsi nekdy slysel?? Mam pocit, ze o 12 EV se jim muze jen zdat, kdyz uz zabihame do dyn.rozsahu:-) P.S. A ten skener taky k digi nepotrebujes:-)
RE: cha cha cha
“digitál, kde si musíš krom foťáku koupit ještě PC+ ten “slavnej photoshop”, dále velmi kvalitní tiskárnu, velmi kvalitní skener … atd., tak ti vyjde rozdíl v řádu statisíců Kč … závěrem, stejně to není o technice když už, buď to v tom voku máš, nebo nemáš … cha cha cha”
Tak vidím, milý pane (jak my s oblibou říkáme) chemografiku, že tomu, co kritizujete, rozumíte opravdu znamenitě a CHA CHA CHA.
Takže jste vnesl mezi tápající a neinformované (jak Vy s oblibou říkáte) digigrafiky tolik potřebnou osvětu, a informoval jste je, že k digitálu je ještě potřeba koupit VELMI KVALITNÍ SKENER…
Máte samozřejmě pravdu a patří Vám velké díky !
Ještě štěstí, že tuto debatu pozorně sledujete a v pravý čas jste se do ní zapojil a připomenul to – někdo by na to třeba mohl i zapomenout a pak by si, chudák bláhový, ani nemohl ty fotky stáhnout s flešky do kompu 🙂
RE: cha cha cha
Ahoj Chemografiku (Očko)
Je mi te lito ze nevis o cem mluvis, ale scaner nepotrebujeme.
Ani tiskarny netreba, fotolab nam to zpracuje prim z karty, takze ani PC nepotrebuji a jeste mi to vypali na CD.
Jo a ten skvelej Photoshop jsem mel zdarma pribalenej k fotaku.
Pokud je ti trnem v oku PC Očko, tak ten ma doma skoro každej kdo ma dnes děti na škole a znam i profesionalni fotografy kteri kupovali PC svym drahym polovickam a na fotky jej pritom nepouzivaji 😉
Jo sam jses primej dukaz Očko ze pouzivas PC, jinak bys nam ten svuj skvelej blud zde nemohl zanechat.
BFU
RE: RE: cha cha cha
když se spoléháš jen na lab, tak pánbůh s tebou, to ty fotky musej vypadat …. cha cha
RE: RE: RE: cha cha cha
hele radši si protři očko a nebo jdi spát, akorát mateš lidi a nevíš co píšeš
BFU
JO, tak ty nepoužíváš ani skener když děláš ty slavný triky ve photoshopu … to se dost namakáš ne ? To už budeš mít slušně vypálenej zrak jak pořád koukáš do PC … A co teda vlastně s tím programem děláš, to by mě docela zajímalo … nota bene, velice pochybuju že ti ho přibali k foťáku, cha, to bych chtěl vidět ty vtipálku …
RE: BFU
já mám doma cd Adobe Photoshop Elements které bylo v krabici u foťáku, tak nedus a běž spát a až se vyspíš z opice tak si protři očko a možná se na tebe usměje sluníčko 🙂
RE: BFU
Probuh, pane Ocko, ja samozrejme uznavam, ze DNES jeste kvalita klasiky prevysuje digi, ale co to porad melete s tim scanerem? Vzdyt prave dig. fotak je ten scaner snimaneho objektu. A domaci tisk nakonec taky neni treba, ve fotolabu to zvladnou. A cena PC ve srovnani s temnou komorou – to nemyslite vazne.
digi ano či ne?
K dynamickém rozsahu taky něco přidám. Pentax *istD 6,5Ev. EOS 300D 6,7EV. U ostatních modelů rozsah neznám, ale předpokládám, že 10D na tom bude stejně jako 300D a je to skoro 7EV a o tom si může DIA nechat zdát a možnost použití bracketingu zde již byla zmíněna, takže potom to je skoro 11EV. O digikompaktech nemluvím, ty mají něco mezi 4,5 až 5 EV.
Já jsem nedávno s focením teprve začal a má pro mě daleko větší výhody digitál(každému vyhovuje něco jiného), zatím se učím a tisknout jsem nechal jen pár fotek, takže moje náklady na fotku jsou mizivé a jak zde bylo zmíněno můžu plácat materiálem (místem na kartě) a nafotit stovky snímků a pak se poučit co je špatně, kde vylepšit to a ono. Já třeba chodím hlavně fotit zvěř a donést 200 snímků za dopoledne není problém, projdou selekcí a pak třeba zbydou 2 nebo 20, to záleží i na štěstí a pohotovosti a hlavně jsem začátečník. Autor zmíněného článku fotí něco jiného a vyčetl důvody a mě nezbývá než souhlasit, ale zároveň souhlasím i s autorem toho staršího článku. Protože proč dneska, když nemám žádný foťák a počítač mám už nějakej pátek nekoupit digitál, sice sou velké počáteční náklady, ale pak těch možností….. A člověk pak třeba najde správný směr tvorby a podle toho třeba za čas pořídí výbavu dělanou na míru jeho nárokům a je jedno jestli digi nebo analog, on potřebuje hlavně VÝSLEDEK.
Zdar a dobré světlo
RE: digi ano či ne?
Profesionalne zrkadlovky maju rozsah vacsi, ako 10 EV. A strukturou obrazu su na tom velmi podobne, ako kinofilm. Tak neviem, Vasa argumentacia nie je uplne koser. A okrma toho toto nebola debata o Canonoch S50 alebo inych kompaktoch… (som ale zaryty kinofilmista).
odpověď všem hloubavým amatérům
TAK MÁTE TO V TOM VOKU NEBO NE … ANEBO JENOM V DIGITÁLU BEZ PŘÍSLUŠENSTVÍ ( VŠEMOHOUCÍ LAB TO PŘECE VŠECHNO UDĚLÁ ZA VÁS VY MÁTOHY ) JSTE FOTOGRAFOVÉ NEBO OBYČEJNÍ MAČKÁLKOVÉ SPOUŠTĚ …
CD versus Vinyl
Cela debata o vyhodach digitalu a filmu mi silne pripomina obdobie ked sa objavili prve CD. Bolo to drahe a “nehralo to”. Kto “to pocuje” ten si dodnes kupuje klasicke LP lebo su oblasti kde ten kto ma ten dar od boha “to pocuje” ze je to lepsie. Takze s digitalom/filmom to skonci rovnako. Ale pri “slepom teste” je tazke urcit ci hra kvalitne CD alebo vinyl. Takze ak je fotka “dobra” je to jedno. Ale aj tak nas digital prevalcuje rychlejsie ako si myslime…
Fotokomora
Já vám teda něco řeknu, fotím už nějakých deset let a práce ve fotokomoře mě pořád neomrzela. Prostě ji mám rád skoro jako samotné fotografování.
nejlepsi důkaz je
World Press Foto:-) Pres 80 procent vsech fotografii prihlasenych do souteze (cca 63.000 ks) bylo foceno digitalni cestou.
Predpokladam, ze to neni nahoda. Zkratka evoluce, jejiz 1. faze zda se byti za nami (kino format).
RE: nejlepsi důkaz je
Ty máš pocit, že novinářská fotografie je jediná podstatná disciplína? Já osobně jěště dlouho zůstanu u klasiky, ale je mi jasné, že pro novinářskou práci výhody digitálu už převažují nad nevýhodami, ale nedá se to generalizovat a WPP je novinářská soutěž.
RE: RE: nejlepsi důkaz je
Ještě bych k novinářské fotografii přidal focení zvěře, tam je taky digitál daleko daleko lepší. (zaujal mě úryvek z knihy Lovčem živé krásy – Sláva Štochl: normálně mám na měsíc 50roliček filmu, ale nyní při focení ryb byly za dva dny pryč a z toho jsem použil 4nebo8(teď nevím) na krajinu a zbytek padl u vody. A nakonec byla jen JEDNA fotka dobrá a použitelná.)
RE: RE: RE: nejlepsi důkaz je
Ono je to vsechno hrozne relativni. Jsou lide, kteri foti sport linhofkou (ja se o to taky snazim :-), jsou lide, pro ktere 50 rolicek filmu neni zadna mira 🙂
Dulezite je aby proces tvorby byl pro fotografa, a amatera obzvlaste, maximalne prijemny a aby na konci byly vysledky, kterymi je fotograf v rozumne mire uspokojen (totalne spokojeny fotograf nemuze byt nikdy 🙂
Tu svoji cestu si kazdy musi najit sam. A cas k prehozeni vyhybky si taky kazdy musi urcit sam. Ja si v soucasne dobe myslim, ze ten, koho fotografovani na film (a nasledny processing – scan/tisk/komora) neprudi, tak nema smysl se dneska vrhat do cenove pristupnych digitalnich technologiich, nebot krome financniho vykrvaceni mu to zadny zlepseni neprinese.
Neco jineho je, kdyz filmovy proces nekomu stezuje vlastni tvorbu (masivni workflow, potreba okamzite kontroly snimku apod.) – ten se uz dnes muze digitalni cestou vydat. Za cenu IMO dnes jiz mozna nepodstatneho snizeni obrazove kvality je mozne s dostupnymi DSLR vazne pracovat a produkovat v ramci zanru (kinofilmova apod.) kvalitni vystavni zvetseniny.
Je to stejne, jako kdyz ja se pred praci rozhoduji, jestli pouziju na praci kinofilm, Linhofku nebo si pujcim stredoformatovou zrcadlovku. Kazde ma svoje. A kdyz si vyberu kinofilm, tak vim, ze jdu zamerne s kvalitou dolu. Ale jdu s kvalitou dolu, protoze linhofkou to proste nenafotim tak jak chci, kdezto s kinofilmem ano (predevsim z duvodu odlisneho pristupu k foceni s temito technologiemi). Foceni s kinofilmem/DSLR je proste jine nez s linhofkou.
Proto kdyz delam neci portret, tak se rozhoduji jestli to sjedu linhofkou nebo kinofilmem ne podle toho ze ze svitku je fotka kvalitnejsi, ale predevsim podle toho, kterou z techto technologii udelam lepsi snimek (obsahove). A tak na nekoho vezmu linhofkou a udelam peknou fotografii a u nekoho udelam peknou fotografii na kinofilm. A pokud jsem odvedl svou praci dobre, tak obe tyto fotografie muzou vedle sebe viset na vystave.
RE: RE: RE: RE: nejlepsi důkaz je
Presne o tohle jde! A nakonec je to na kazdem z nas, jakou cestou pujde, nikdo nikomu nic nenuti a ani by se o to nemel pokouset…
RE: RE: RE: RE: nejlepsi důkaz je
Vylozene amatersky se zabyvam focenim hradu, tvrzi, zricenin. Spise, nez o aspiraci na nejake “umelecke” dilka ma ta moje cinnost prozaicky duvod. Lidi i cas jsou ke spouste mist nemilosrdni a pamatky tise mizi.
Drive jsem fotil na kinofilm, ted fotim digitalne.
Duvodem je cena.
Nemuzu si vybirat kde fotim a co fotim, ne,ohu si najitpeknou krajinku a pockat na nadychane oblacky, proste musim fotit vsechno. V lese, v protisvetle, proste v dost nepriznivych podminkach.
Kdyz se dnes kdokoliv v archivu podiva na jakkoliv kvalitni fotografie z drivejska, je z nich schopen poznat, jak to tam pres x lety vypadalo a je rad, ze neco je.
Hlavni smysl toho je udelat co nejlepsi fotku za danych podminek..
Digital mi umozni udelat mnohonasobne vetsi mnozstvi fotografii. Fotim i to, co bych na kinofilm nikdy nefotil. Copak vim, zda nejaka terenni vlna nekde v lese za vsi Horni Dolni nemuze byt jediny pozustatek po dulezitem prehistorickem hradisti, o kterem se jen pise, ze tam nekde bylo, ale nikdy jej nikdo nevidel?
V tomhle smeru je digi technika pro mne neprekonatelna.
Je to trochu neco jineho, nez zda cervena je cervena, nebo ma lehky nadech do fialova, ci zda sken pri 10000dpi je lepsi nez pri 4000dpi, ale je to take fotografie a i kdyz neni dokonala, nebo spise je nedokonala, je to zobrazeni skutecnosti, otisk doby a o to myslim ve fotografovani take jde.
RE: RE: RE: RE: RE: nejlepsi důkaz je
To je naprosto regulérní dokumentace, tomu není co vytknout. I na film by se to dělalo dost podobně, pokud by člověk nebyl rentiér, který tomu může věnovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, …
Až k tomu budeš potřebovat něco s obláčky ve formátu 13×18, tak napiš 🙂
RE: RE: RE: RE: RE: RE: nejlepsi důkaz je
Ja radeji makra :o) ale stejne si porad tak trochu myslim, ze fotografie je predevsim o videni sveta.
Sebedokonalejsi pohled bez duse je jen technicky dokonale dilo, ktere ale neoslovi.
Tim nechci rici, ze se staci spokojit s cimkoliv, ale od urcite hranice hledani dokonalosti to prestava byt radost.
RE: nejlepsi důkaz je
A vam se letosni vitezne snimky WPF libi?…
Kodak Supra × Portra
Autor uvádí, že barevně fotografuje výhradně na Kodak Supra a Portra. Podle čeho rozlišit, kdy použít ten a ten materiál?
RE: Kodak Supra × Portra
No přece podle toho co fotografuje:-) a podle účelu pro které je ten který film vhodný..
Já mám dvě těla a v každém jiný film,podle toho co fotím..
RE: Kodak Supra × Portra
Portra ma vetsi zrno, jine barvicky a lip se mi na ni vejdou svetla a je drazsi nez supra 🙂
Predevsim si film vybiram podle toho jak chci aby se popasoval s kontrastem a s barvamam. To je zaklad.
Závidím ženám fotografkám
Víte já závidím ženám fotografkám ,protože ty donekonečna neřeší jen neustálé technické klábosení jako co je lepší kolik to má Mpix a jaký rozsah a jestli tedy klasiku nebo digi. Jím hlavně záleží na fotografii jako takové a je úplně jedno jak došly k výsledku. Já se teda nedomnívám že kdybych čirou náhodou dělal někde výstavu , že tam bude někdo lupou studovat A3 a nimrat „No jo to je digi podívejte tady na ten polotón je více šedý“ .Budu rád když bude diváka zajímat fotografie jako taková. Prosím Vás nechme už těch věčnejch cintů o tom co je a není lepší .Důležitá je fotografie jako výsledek a né pořád špekulovat. Když se podívám do historie fotografie kdy se používaly jodové páry, bílek, asfalt a levandulový olej tak to by dnes asi lidí řvalo a pane jaké vznikaly nádherné fotky. A jedna z nejslavnějších fotografií kterou zhotovil francouzký důstojník,velký průkopník fotografie (teď mu nemohu přijít na jméno) Pohled oknem do zahrady – tak ta vznikla na olověné destičce polité asfaltem. A panečku jak je slavná a pochybuju že jí někdo nimrá pod lupou nebo na ní hledá šup či zrno. Ono už samotné označení „didigrafie“ je pěknej blud ,protože foto-grafie je „Světlo-malba“ a to je potřeba jak u digi tak u klasiky. A pak digi fotoaparát vlastně neexistuje protože i světlo citlivý čip zpracovává analogové hodnoty a teprve druhým článkem je anolog/digi převodník ,ale to je taková nepodstatná hnida.
Já sám sem 10let měl černou komoru a dělal si fotografie sám sice jen černobílé ale za to od filmu až po fotku. Míchal sem si chemikálie vyráběl bělidla a tonovače, potom sem přešel na skenování filmového inverzního materiálu a dnes přecházím kompletně na digi. Tak do půl roku pořídím *istD a pojedu už v digi. Za prvé mě baví počítačová úprava a za druhé úspora času a možnosti kontroly nad digi procesem jsou bezkonkurenční. Vždy mě štvalo když sem šel do lesa založil film ,za 3 hodiny udělal 4 fotky a říkal si co budu dělat s tím zbytkem kde to dofotím abych mohl udělat fotky a viděl co jsem vlastně spáchal. Potom výhodnost nad každým záběrem měnit ISO je také mnohdy k nezaplacení. Největší důraz ale kladu na úsporu času a neuvěřitelnou možností svobody.Konečně budu mít čas jen na focení a pokusy a ne sedět 3 hodiny u skeneru nebo hledat dobrou fotolaboratoř kde mi nepoškrábou Dia. Nemám za zlé klasikům , že digi nechtějí když je stále oslovuje kouzlo černé komory vůně vývojky i štiplavost ustalovače ,já moc dobře vím o čem mluví a mají pravdu, že na černobílou fotku digi nemá a mít nebude .Ale nemám rád různé spíš závistivce co se nedokážou vyrovnat s tím ,že když na to ještě nemají tak budou hledat jen hnidy a do nekonečna se babrat v technických háčkách. Digi fotografie prostě tady je roste a bude růst. Klasika zůstane a stoprocentně přežije ale hybridní proces film-sken postupně uhyne aspoň v domácích stolních podmínkách . Za jak dlouho ,to ukáže čas.Je to jen slepá větev takové ani ryba ani rak.Takových větví už bylo v historii fotografie hodně. Vyberme si každý co chceme ale hlavně dělejme krásné fotky.
Dobré světlo a tvůrčí elán přeju všem klasikům i digitálistům Galad
RE: Závidím ženám fotografkám
Móóóc krásně řečeno! (napsáno:-)
Asi něco na tom, co jste hned v úvodu napsal, bude…
RE: Závidím ženám fotografkám
ten dustojnik, co exponoval pohled z okna do zahrady na asfalt, se jmenuje Niepce. Na jeho fotografii nikdo hnidy nehleda, protoze je to cirou nahodou vubec prvni fotografie ktera kdy vznikla 🙂 Videt toho ale na ni moc neni… pouze v chytrych publikacich se to nalezite poupravi… Vnimavemu publiku se timto snazim rici, ze fotit na asfalt bych asi uz moc nedoporucoval… to uz snad radsi opravdu tu digi :-)))
d/a
No vidim, ze debaty okolo digi/analog neutichaju a to je vlastne len dobre, kazdy ma sancu si vypocut nazor druheho. Lebo keby sa jeden mal orientovat len podla reklamy, asi by to bolo jednoznacne v prospech digitalu. Treba si ale uvedomit niekolko faktov:
1. Cenou sa digitalisti ohanat nemozu. Ak si kupite digitalnu SLR, da sa ocakavat, ze jeho cena klesne behom roka na polovicu, co casto cini i 50000 Sk. Ruku na srdce: dali ste behom doterajsieho zivota do Vasho konicka taketo prachy? Dobre, mozno si poviete, ze klesajuca cena Vas nezaujima, fotite dalej, aj tak usetrite. Za rok predsa digitalom nacvakate aj 10000 Sk, potom 50000/10000 rovna sa 5 korun za policko. Aj take, ktore nafotim len tak, co keby z toho nieco bolo. Ha, Canon 10D vsak umozni cvaknut asi 30000 krat, potom sup s nim dokosa. Tu sa ten pomer trosku zlepsuje, avsak co s tou spustou snimkov, ktore su cvaknute len tak? Teda podla doteraz napisanych prispevkov je ich absolutne vasina? Len tak fotografovanie teda nie je lacne.
2. Kvalita digitalneho snimku je pofiderna z tohto dovodu. Snimac je zlozeny sice zo 6 000 000 bodov ale kazdy bod nesie len 1/3 farebnych informacii. Ci chceme, alebo nie, na rad pride vypocet kazdeho jedneho bodu, ktory si potom mozem zvacsit a Windows ho na monitore zobrazi ako stvorcek. A kazdy jeden pixel sa vypocita z matice aspon 5×5 bodov snimaca a ten vedlajsi sa vypocita z matice ktora ma s tou predoslou spolocnych prave 16 bodov atd, atd. Je jasne, ze tymto sposobom unikaju drobne nuansy, ktore su na filme zachytene sice len ako naznak, ale predsa len tam su. Akste videli z Nikonu D100 modelku spletou pripominajucu voskovu figurinu, tak to je vlastne dosledok takto matematicky vzniknuteho snimku.
Dalsou okolnostou nie prilis lichotiveho dojmu z digitalneho vystupu je fakt, ze rozlisenie este ani zdaleka nedosahujerozlisenia slusneho objektivu. Objektiv ako analgovy prvok sice nezobrazuje ostre hrany ako pravouhly signal (skor ich zagulacuje do sinusoidy), ale ak chceme onu sinusoidu zdigitalizovat, musi byt rozlisenie digitalu (a tym aj akejsi vzorkovacej frekvencie) niekolkonasobne vyssie, ake je v sucasnosti. Tento efekt mozno pozorovat ako aliasing.
Amaterske digitaly maju tzv video CCD. Pocas celej doby je CCD vystaveny svetlu a k expozicii dochadza povelom z riadiacej jednotky. DSLR maju CCD taky, ktory sa ukryva za zavierkou. To nie je samoucelne. Taketo riesenie vedie napr k podstatne lepsiemu dynamickemu rozsahu. Na rozdiel od filmu ale od urciteej intenzity svetla CCD nie je schopne rozlisit dve rozne hladiny, objavi sa tzv white cliping. Film vsak nema (nastastie) linearny priebeh pracovnej charakteristiky, ta akoby sa blizila k limite, teda i na jej okrajoch este mozno dve rozne intenzity rozlisit.
3. Diak by bol fajn, keby jeho spracovanie bolo korektne a kvalita nekolisala. Ale tak to nie je. A uz ani nikdy nebude. Ak ste spoliehali na to, ze to co vidite, dostanete na diak, to co vidite na diaku dostanete na papier, tak sa zobudte. Diak je sam o sebe i svojim spracovani tak komplikovany film, ze nie je jediny dovod si mysliet, ze Vam prinesie lepsie vysledky, ako negativ. Preto – negativ. A mimochodom len znacky FUJI a KODAK. Negativ sa skenuje velmi jednoducho, treba mat vsak vhodny skener. Tie spravne pracuju podla Status M (teda difuzne svetlo atd). Taky skener nieco stoji, preto je snad vhodne nechat si film naskenovat ako sluzbu. Ziskate tak sken, ktoreho kazdy jeden pixel obsahuje farebnu informaciu, ktora nie je produktom matematickeho prepoctu. Kazdy pixel skenu vznikne trojitym skenovanim jedneho bodu na filme. To je uz sken, ktory nevykazuje voskovu plet, farebne spravne korigovat, a temer donekonecna zvacsovat.
4. Myslim, ze vacsina digitalistov nema ani tusenie, co je to farebny priestor, nevie ho pouzit, a preto je so sluzbou digitalneho minilabu absolutne nespokojna.
Doba vsak postupuje a uplne pomaly da zapravdu digitalnej fotografii. Ale to este pretecie vela vody v nasich riekach, kym ma profesional, alebo fotohobbysta presvedci o absolutnej prevahe vyhod digitalnej fotografie. Myslim, ze najdolezitejsi je predsa vysledok. A vysledkom je hardcopy – fotografia.
A tam este stale vitazi film.
RE: d/a
Nechápu jak jste přišel u 10D na číslo 30.000 závěrek a šup s ním do koše. Máte pro tohle tvrzení nějaké rozumné vysvětlení.
RE: RE: d/a
No nevim to presne, ale odhadem to cislo sedi. Spis bych cekal, ze bude zivotst zaverky jeste mensi. Pro predstavu F4ka 200k, F5ka 150k a F90ka 50k cyklu zaverky. A to jsou to profesionalni pristroje.
RE: RE: RE: d/a
o 10d se také říká, že je to profi ale to je jen takové škatulkování o ničem. Já myslel, že máte na mysli životnost čipu. Jinak záruka na EOS 10D je 2 roky – to potom chudák firma Canon po 1,5 roce musí prodělat kalhoty.
Zaplatpambu
Zdravim autora i ostatni … Chtel bych podekovat za nazor, ktery ponekud koriguje glorifikaci digitalniho foceni v dnesni dobe. Je to asi tak, ze kazda technologie ma sve. Sestkrat bych podtrhl slova Petra Chlumskeho o siroke variete filmu k ruznemu pouziti a moznosti jejich specialniho zpracovani. Fotim S F5 a D100 a skenuji na Coolscanu 4000 a tak, myslim si, mohu porovnavat. Opravdu zatim neni digital vselekem. Film je pruzne “mekke” medium a latentni obraz na nem je zachovan k pouziti kdykoli jej potrebuji a mohu zdigitalizovat v ruznych kvalitach s akcentem na druh dalsiho pouziti. Digitalni fotku udelam, byt na maximalni rozliseni a je to. Samozrejme, Photoshop dovede zazraky, ale neni lepsi se u pocitace s “opravami fotek” prilis nezdrzovat!? Myslim, ze se jeste musi hodne zmenit, nez bude digi foto tak vyladene jako je dneska kinofilm.
RE: Zaplatpambu
Naprostý souhlas!
A jaký bude výsledek?
Diskuse moc pěkná, fotím na analog i digitál (typu D100 apod.). Můžeme si myslet co chceme, nechci být špatným prorokem, ale dle mého názoru bude výsledek následující (do cca 5 – 10 let):
a) většina populace bude mít přístup k počítačům
b) převaha prodeje digitálních aparátů nad klasikou bude v prodeji drtivá, “solidní” digi bude cenově přístupný, klasika skonči v několika málo specializovaných obchodech
c) mládež bude fotit z 99% na digitál (i telefonem (fuj)) a ženský taky
d) v řadě minilabů nebudou přijímat klasické filmy, protože investice do volačky se nevyplatí
e) stává se z nás typická konzumní společnost, které nejde ani tak o kvalitu, jako spíše o kvantitu a rychlost
Nechť se nikdo neurazí, mluvím tady o většině pořizovaných fotografií. Ostrůvek těch, co ví, že existuje čas, clona, citlivost, vyvážení bílé barvy, expoziční pružnost a podobné “nesmysly” se bude tenčit. Ale snad nevymřeme!
RE: A jaký bude výsledek?
je to smutne asi mas pravdu. a je mi z toho smutno. nejde urcite o to, ze by ma zlakal digital,ale obavam sa xvile, ked uz nebudem moct zohnat do mojho nikona filmy ani miesto, kde by mi ich vyvolali.
RE: A jaký bude výsledek?
Naprosto s Vámi souhlasím, ale nás, kterým zůstane ten “kůň” focení klasikou si stejně ten svůj lab najdou a nezahynou. Klasikou fotil u praděda na skleněné desky a tak nemohu porušit tradici (stejně jsem si digitál zkusil, ale neoslovil mne – je opravdu spíše na konzumní fotografii).
Dobré světlo!
RE: RE: A jaký bude výsledek?
Zdravím všechny. Dva roky fotím s Dynax 5 a řešil jsem i nákup digi. Myslím, že je pro mne dosti důležité udělat kvalitní snímek a nemyslet na nějaké jeho úpravy v počítači. Je krásné vidět dobrý snímek a vědět, že je bez retuší a třeba dosvětlování, prostě takový jaký je. Prohlížení fotek v počítači mne nijak nepřitahuje a obrázek na monitoru a papíře může být zcela jiný. Vše je ale otázkou času a myslím, že digi technika nikoho nemine. Keždému však doporučuji udělat pár snímků na negativ nebo diák.
RE: A jaký bude výsledek?
Uzavřel bych to trochu optimističtěji – focení je a bude stále jednodušší a levnější, proto bude fotit pořád víc lidí a ti budou pořizovat pořád víc snímků. A mezi nimi se najde víc lidí, které bude zajímat i něco navíc a budou z nich machři a odborníci – a určitě se najde i víc lidí s citem pro světlo a okamžik a kompozici…
Spíš bych soudil, že dobrá emotivní fotografie pomalu přijde o svou výjimečnost a bude stále těžší vyniknout v té záplavě. O vymření bych zatím neuvažoval (dokud nás nenahradí stroje).
a jaký bude výsledek?
Vývoj ukázal, že JK byl opravdu schopný vizionář. Splněno do puntíku…
Lab pro klasiku
Tu Paja1:
Kam si chodi Vas deda vyvolavat \”skleneny desky\” ted? :o)
RE: Lab pro klasiku
deda je tak sikovny, ze si je vyvola sam – nikoho na to nepotrebuje, dokonce sam dela fotky a tvrdosijne cernobile
Klasika vs. digi
Já myslím, že se u toho věčného porovnávání klasika vs. digi stále zapomíná na jednu věc. Technika se stále vyvíjí. Fotografie jako taková existuje více než 100 let. Od té doby se zkoušely různé postupy, materiály, techniky, chemie atd. až se dospělo k barevnému kinofilmu (neuvažujme teď ostatní formáty). Určitě během té doby mnoho lidí říkalo: “fuj, ten kinofilm przní fotografické umění”. Pak se zas tvrdilo: “fuj, ty barvy jsou nereálný, zlatá čb fotka”. Dnes se zase objevují tvrzení: “ty digitály, fuj, jsou drahý, mají menší dynamický rozsah, nemají věrné barvy…” Přesnější by bylo říci: “ZATÍM jsou drahý, ZATÍM mají menší dynamický rozsah, ZATÍM nemají věrné barvy”. Každý další opovrhovaný amatér, který si koupí ten strašně nedokonalý digitál však přispívá k tomu, že tato technologie se stále mílovými kroky zlepšuje a zlevňuje. Např. zlepšování rozlišení je dobrým příkladem. A z toho nakonec budou profitovat nejen další amatéři, ale i profíci, kteří si zatím s filmy vystačí.
Závěrem bych chtěl dodat, že obyčjný konzument-amatér k focení a prohlížení fotek z digitálu nepotřebuje počítač, nepotřebuje vypalovačku, nepotřebuje monitor, nepotřebuje photoshop, ba ani scanner 🙂 V zásadě mu stačí pouze foťák, paměťová karta a digilab.
klasika vs. digi
Něco z pohledu konzumenta- amatéra:až do letošního roku jsem fotil na klasiku. Bohužel, poté, co jsem už před lety opustil VŠ kolej, kde byla k dispozici fotokomora, už se mi nenaskytla možnost dělat ČB fotky.(Do koupelny se mi zvětšovák nevejde ani omylem a zatemnění prádelny v našem domšě je heroický výkon cca na 2 hodiny s nutností vše po skončení práce zase uvést do původního stavu).Dál jsem fotil na klasiku- většinou diáky z cest. Letos mi Ježíšek neočekávaně nadělil 6ti megapixelový kompakt a já se těšil, že si budu moci s fotkami zase pohrát. Je to ale dost tristní zkušenost.Narozdíl od klasiky, kde jsem sice musel vyhodit menšinu nepovedených fotek, teď (pokud nejsou světelné podmínky úplně ideální), musím většinu fotek upravovat v editoru, aby se na ně vůbec dalo koukat. I potom mají do kvality diáků ze stařičkého analogu daleko.Investici do počítače (a jak mám vyzkoušeno alespoň při práci s GIMPem to musí být už trochu výkonnější mašina, jinak to při práci s 6ti mexapixely v TIFFu pořád padá) už nikdo k ceně DF nepřipočítává- zřejmě se jeho vlastnictví považuje za samozřejmé. Pro mne, kdybych neměl shodou okolností dostatečně výkonný počítač v práci, by jeho pořízení znamenalo nemožnou investici.Díky zaměstnavatelem zajištěnému připojení k netu si můžu stáhnout freevareové editační programy.Pokud bych programy kupoval nebo si domů pořídil ještě připojení na net, náklady dále vzrostou.Navíc při delším cestování je nezbytné koupit další paměťové karty ev.databanku a (podle toho, kam se člověk chystá) i náhradní zdroje. Cena fotovybavení se pak vyšplhá tak vysoko, že v případě okradení můžu počítat s poměrně citelnou ztrátou. Svůj 20 let starý analog jsem bez problémů protáhl cestou napříč přes Borneo a navzdory setrvalému dešti a opakovanému brodění řek se nevyskytl jediný problém (až na vybalování foťáku ze série igelitových pytlíků).S digitálem (pokud bych si nekoupil za dalších 10 000 vodotěsný obal) bych tam fotil tak půl hodiny, než by došlo ke zkratu. Tak si zoomuju, měním ISO a EV, edituju a dokumentuju rodinu a mejdany.Je to celkem zábava, ale až děti povyrostou a já zase někam vyrazím, opráším znovu analog. Snad do něj ještě půjdou sehnat filmy.