Slavné fotografie: Historie skrytá za obrazy I.

Kniha, tedy spíše knížka, menšího formátu, ovšem s mnohoslibným názvem. Co zaujme okamžitě, je malé logo edice, doplněné vkusnou a klasickou pěticípou hvězdou. Kdo by nevzpomněl časů minulých? Dlužno podotknout, že s naším velkým bývalým bratrem kniha nemá nic společného. Zato je plná fotografií přesně tak, jak slibuje titul. Stojí za to?

Obálka publikace

Při mém bohulibém snažení po zvýšení vlastního vzdělání jsem v knihkupectví Luxor narazil na fotografickou publikaci s malinko schizofrenním názvem. Slavné fotografie: Historie skrytá za obrazy I.
Půjde o historii nebo o slavné fotografie? No, podívejme se.

Kniha popisuje, tedy vlastně zobrazuje, období 1827 – 1926. Od vzniku fotografie do poloviny třicátých let devatenáctého století. Bez jednoho roku celé století. Autor Hans-Michael Koetzle se pokusil ve dvaceti fotografiích ukázat v jednotném průsečíku průřez dějinami fotografie na pozadí událostí světa. Úkol věru nesnadný. Dílem proto, že historie a umění zřídka kráčejí bok po boku a také proto, že udělat výběr dvaceti fotografií v intervalu století je úkol v pravdě heroický. Autor se tudíž nemohl nedopustit zkratek a zjednodušení a samozřejmě i zanedbání spousty fotografů, kteří se prostě do výběru nevešli.

Toulouse-Lautrec v ateliéru

Kniha nemůže nezačít tzv. povinnými fotografiemi. To jest Niépceho slavnou heliografií „Pohled z pracovny“, která určuje počátek fotografie vůbec. Pro méně znalé připomeňme, že Niépce zhotovil svůj obrázek do asfaltu deset let před Daguerrem, jehož Boulevard du Temple byl donedávna pokládán za první. Daguerre ostatně následuje hned za Niepcem, takže ani o slavný „mrtvý“ bulvár čtenář ochuzen není.

Jak již jsem řekl, vybrat na pozadí tak dlouhého intervalu 20 fotografií není věc jednoduchá a tak se autor soustřeďuje prakticky výlučně na Francii, Anglii a Německo. Ono je to logické, jinde se zas tak moc nedělo. Přesto jsem postrádal třeba Mathew Bradyho a jeho fotografie z války Sever proti jihu, či Talbota, kterého bych díky jeho vynálezu talbotypie rozhodně očekával. Také J. M. Cameron by si zasloužila kapitolku. A – mohu-li si postesknout – postrádal jsem třeba Františka Drtikola, který bez pochyby je světovou celebritou.

Sběračky klestí

Ale nevadí. V knize jsou totiž fotografie, které jsem viděl vůbec poprvé. Kupříkladu Disdériho „Mrtví komunardi“ fotografie až kriminalistického pojetí, Aubertova „Košile císaře Maxmiliána“, či „Bismarck na smrtelné posteli“ fotografů Priestera a Wilckeho, kteří svou tajně provedenou fotografii poměrně draze zaplatili. Nechybí ovšem Stieglitz (The Steerage), samozřejmě Nadar (Sarah Berndhartová; mimochodem, už kvůli ní stojí za to knihu alespoň vidět) a celou první část výběru nemůže uzavřít nikdo jiný, než Man Ray a jeho „Noire et Blanche“, dnes dílo závratné ceny.

Každá fotografie je doprovázena komentářem a zejména dalšími příbuznými fotografiemi ze sérií, existují-li. Výklad jako takový je přiměřené odborný, poutavý, nemohu se však zbavit dojmu, že jazykově těžkopádný. Zde by překladatel, resp. redaktor mohli odvést přeci jen trochu víc práce. Některé věty je třeba i přečíst vícekrát, než čtenář pochopí jejich smysl. Naopak samotné obrázky jsou velice kvalitní, reprodukce i starých tisků je zdařilá a celkový grafický dojem se ukazuje býti nadprůměrný. Škoda jen, že některé fotografie jsou dvoustránkové a tudíž přerušené vazbou. Například tvář Bismarcka na smrtelném loži si čtenář příliš neužije.

A závěr? Každému historie lačnému fotografovi knihu rozhodně doporučuji. I když výběr není „standardní“ a někdy neodpovídá klasickému výkladu dějin fotografie, čtenář tím není rozhodně ochuzen. Za cenu 199 Kč získá dílko, ke kterému se jistě bude rád vracet.

No a já se jdu podívat po druhém dílu.

Vydalo nakladatelství Slovart, s.r.o. v Praze roku 2003. Přeloženo z originálu Photo Icons I, nakladatelství TASCHEN GmbH. Cena 199 Kč