Nejsou jen hezké dny. Nesvítí vždycky slunce. Je ještě asi tisíc věcí, kterým říkáme „špatné počasí“. Na to všechno dohromady nadáváme a fotoaparát necháváme doma. Myslím … vím, že je to chyba.
|
| Když se cesty ztrácejí… |
Můj děda, kterému jsem věnoval jeden z předchozích dílů tohoto cyklu, byl fotograf takříkajíc ze staré školy – fotografoval, jen když bylo hezky. Pokud tedy nesvítilo sluníčko, byla zima, pršelo nebo dokonce byla mlha, nechal aparát doma. Jednak proto, že by to bylo plejtvání filmem, a jednak také proto, že by se foťáku mohlo něco stát, kdyby třeba zmoknul. Říká se, že maminka a režisér mají vždycky pravdu. Dodal bych k tomu, že dědečkové zpravidla taky, ale zrovna v této otázce děda pravdu neměl. Stejný názor o tom, že se má fotografovat, jen když je sluníčko, má dlouhý zástup lidí, kteří fotopřístroj používají při stejných příležitostech jako sluneční brýle. Samozřejmě ani já nechodím fotografovat, když je průtrž mračen, ale… Na aparát a veškeré příslušenství je sice potřeba dávat zvláštní pozor, ovšem to je předmětem mnoha jiných článků v učených knihách a neméně učených článcích. Nechme je teď stranou. Vůbec se zde vlastně nezabývejme otázkou JAK, ale podstatnější otázkou CO a PROČ…
|
| Když prší… |
Každý jistě pamatuje dovolenou, kdy celý týden – v horším případě dva – pršelo, byla mlha, zima, bylo – řečeno zkrátka jedním slovem – hnusně. K tomuto textu mě ostatně inspiroval nejen letošní podzim, kdy bylo převážně tak, jak je psáno v předchozí větě, ale také vzpomínka na jeden ne úplně dobrovolně vyslechnutý rozhovor na stanici tramvaje před výlohou minilabu: “My jsme letos ani nefotili, pořád bylo hnusně, mraky, vítr… A to Kája extra kvůli tomu móři koupil takovej ten drahej film … jo … ten kodak…” Katastrofa, že? Milá paní tedy nebude moci po zbytek roku „obšťastňovat“ své přátele snímky, z nichž mělo být patrno, že i to počasí bylo skvělé, když přece ten zájezd stál hříšný peníze… (Mimochodem, proč jsou ty peníze hříšné???) Ne, nebudeme se posmívat. Ale Kája si asi nikde nepřečetl, že lepší než modré vymetené nebe a polední slunce je podvečer nebo třeba oblaka. Dřív jsem tomu taky nevěřil. Když jsem kdysi dávno četl, že mlha je velmi fotogenické počasí, zdálo se mi, že se autor zbláznil. Pak jsem to zkusil a zpětně se mu omlouvám.
|
| Když mrzne… |
Pomyslný Rubikon – nebo lépe řečeno jeden z mnoha Rubikonů – ve fotografii najdeme v okamžiku, kdy si troufneme dát na rady zkušenějších a přestaneme fotografovat v poledne, kdy si zkusíme, že špatné počasí je pravděpodobně lepší, zaručeně však zajímavější. Když chci v cizině dokonale modré nebe, zpravidla prší. A naopak. Krásné počasí k cestování nějak podvědomě patří. Ještě že se prodávají ty pohledy…! Ale někdy ani to ne. Byl jsem před pár lety na Slovensku v Bílých Karpatech. Bylo tak ošklivo, že každá získaná fotografie byla opravdová výhra. Pohledy neměli, protože jsme byli maximálně tak v konzumu. O to víc věcí se mi vybaví při každé fotografii, která třeba není dokonalá, ale její hodnota je spíše v tom, že přivolává vzpomínky. Proto jsem rád, že jsem neposlechl dědu, a přestože bylo ošklivo, fotografoval jsem. Takových příkladů mám hodně. Když je příliš krásně, dopadne to tak, že si nad snímkem vzpomenu hlavně na to, jak bylo hezky (nebo taky na hrozné vedro). Někteří jdou ještě dál. Mám známého, který fotografuje jen když je ošklivo – čím hůř, tím líp. Je to fotograf-filosof. Když je krásně, zavře se do komory a dělá fotky, při nichž mu je příjemně chladno, a já mu pak závidím, že některé z oněch snímků nejsou moje.
|
| Když je prostě ošklivo… |
Nechci tímto říct, že bychom měli přestat fotografovat, když je krásné počasí. Naopak. Ale měli bychom zkoušet kombinovat to s fotografiemi počasí právě opačného. Obojí – zdá se – takto lépe vynikne. Obojí je totiž krásné. Stejně jako v „Rozmarném létě“ od Vladislava Vančury – nemusíme popisovat déšť; zkusme něco, co ten déšť připomene. Tento způsob léta… A tak dále. Ostatně ta knížka je vůbec nádherná, i když se v ní píše pořád o tom, že je nehezky – děje se přece tolik jiných věcí … děje se to, že se nic neděje… Jednou (bohužel jen jednou!) jsem viděl cyklus fotografií nazvaný stejně jako Vančurova knížka. Nádhera. Autora neznám, ale to je jedno. Ta mlha mi otevřela oči, tak k čemu jméno, když už – díky onomu bezejmennému člověku, který fotografoval, když se to nemá – konečně aspoň trochu vidím…
 |
 |
| Když se ráno stmívá… | Když… |
Když je špatné počasí, jsou venku jen lidé, kteří mají nějaký cíl. Když je ošklivé počasí, zpravidla přicházejí lepší nápady. Špatné počasí, to je: list v louži, zaběhnutý pes, promoklá holka kdesi na nádraží, hudba kapek a poezie kanálů, zvuk přicházející z mlhy a zase v ní mizející, mlha, která nekončí a nezačíná, nálada jako z knížky, lesklá dlažba a zpožděný vlak, teplo domova a odpolední lenost, rozečtená knížka a kočka na parapetu, čaj s rumem a nebo i bez něj, čas, kdy se i ráno stmívá a ještě mnoho dalšího. Špatné počasí jsou také: lepší, umyté barvy (někdy také žádné barvy…), promáčené boty, hospody, kde se ještě pořád topí v kamnech a kde nemají juke-box ani hrací automaty, vzpomínky na to, jak bylo onehdy hezky, kapky na okně ve věčném závodu shora dolů, návštěvy přátel, příchody a odchody někam či odněkud, přízraky a semafory utopené v kouřové mlze a fotky, které – když se nebojíme – budeme ukazovat známým a říkat jim, jak jsme při tom málem zmrzli… Špatné počasí je vlastně docela prima, i když na druhou stranu nutno říci, že všeho moc škodí.
|
| Když je mlha… |
Zkuste si to. Vezměte s sebou deštník a někoho, kdo ho nad vámi bude při fotografování držet, vezměte své nápady a hlavně fotoaparát a jděte. Fotografujme špatné počasí! Třeba jen proto, že se nám dokonalé letní snímky budou zdát ještě hezčí. Nebo proto, že hezky má jen jeden význam (prostě svítí slunce a fotografují všichni), kdežto ošklivo může být nejmíň na sto způsobů (a fotografovat budete možná jen vy). Kdybych psal tento článek do společenského časopisu pro muže, mohl bych ještě dodat, že vaše fotografie budou zajímavé, čímž budete nepochybně zajímavý i Vy sám. Redaktoři časopisů pro muže se bohužel domnívají, že ženy nemají žádné koníčky, což je politováníhodný omyl. Fotografujte špatné počasí, ať jste žena či muž – zajímavé je to vždycky… Fotografujte špatné počasí, protože i přes tu mlhu, sníh či déšt je někdy paradoxně vidět dál a víc, jako je někdy více vidět se zavřenýma očima. Fotografujte špatné počasí. Fotografujme špatné počasí.
Použitá technika: Minolta Dimage 2300, Olympus OM 10 & OM 2000 (obj. Zuiko 50 mm f/1.8, 35-70 mm f/3.5-4.8), Praktica MTL 5 (Pentacon auto 50 mm f/1.8) a Nikon F65 (Voigtländer Ultragon AF 19-35 mm f/3.5-4.5 a Sigma AF 70-210 mm f/4.5-5.6).
Hluboce souhlasim
Jojo, ctu a vyznamne kyvam na souhlas. Miluju mlhu. Navic je docela zajimave sledovat zmatene pohledy spoluobcanu, kdyz v mlze beham po meste s fotakem a fotim. Nechapou. A o hodne prichazeji…. Ale nechme kompaktovym cvakalum jejich modrou oblohu a horizont uprostred…..
RE: Hluboce souhlasim
Ach jo, kvuli tomu, ze nefotim na zrcadlovku jsem kompaktovy cvakal. Co na ten kompakt kdo foti te ale nezajima vid, nejvetsi borci maji proste kinofilmovou zrcadlovku, nebo fotis na stredni format? To je zase nazor :o(
mhm…
“… Mám známého, který fotografuje jen když je ošklivo – čím hůř, tím líp. Je to fotograf-filosof. Když je krásně, zavře se do komory a dělá fotky, při nichž mu je příjemně chladno …”
:-))) bezva…
souhlas
Taky jsem uz parkrat fotil za spatneho pocasi a vylezly z toho paradni fotky, chce to jen predstavivost. Perfektni je i toto pocasi, kdy dochazi k obleve – zvlaste na makrofotografii.
tak tak…
To ze ludia tvrdia ze “fotit sa ma iba pri peknom pocasi” je zrejme sposobene aj zaplavou kompaktnych fotoaparatov, ktore proste POTREBUJU dobre svetlo. Ta pani, co sa stazovala na zastavke tramvaje asi nefotila zrkadlovkou. Ked som mal prve fotky zo Zenitu tak som iba zasol ake skvele snimky sa daju spravit za “hnusneho” pocasia. Ale ked je uz dlhsie hnusne (napr. ako teraz – iba vcera chvilu svietilo slnko, inac stale nic…) tak mi to lezie nervy. 🙂 Ale fotky v zlom pocasi maju proste svoju naladu. Napr. COLOROVA fotka tramvaje na racianskej ulici je taka. Posobi chladne, tajuplno. Kolajnice sa stracaju uz po par metroch. V pozadi je vidno iba par svetel a vlavo je cudesna postava… Bez hmly bo to bola fotka sluziaca iba dokumentacnym ucelom, takto sa da z nej citit viac. Sorry, nechcem tu floodovat diskusiu krepostami, ale ked je taka tema… 🙂
dodatok
Kamarat ma dom fotku noveho mostu za dazda. Je CB a je moc pekna! Skoda ze nie je na nete, urcite stoji za to! Na vysku je tam odfotene “ufo” ako ho nazyvame aj s piliermi a most ustupuje z lava niekam do stredu az sa straca… Na chodniku vpravu stoji postava s dazdnikom v ruke, je cela tmava… Tazko popisat, treba vidiet. Fakt uzasna fotka. Ked niekedy pojde na web tak pridam link. 🙂
Klanim se…
mam spatne pocasi rad, jsem od prirody zadumcivy typ a tohle pocasi k tomu primo vybizi…
o foceni ve spatnem pocasi jsem cetl hodnekrat, taktez mnohokrat jsem to zkousel, ale ani jednou se mi nezadarilo, nevim, proc mi to nejde, ale budu to zkouset znova a znova…
vyborny clanek, vyborny fotografie…
ako na to?
ja vzdy ked skusim fotit ked je zamracene pripadne pada jemny sneh, vylezu mi sedive nezaujimave fotografie… takze ako na to? citlivejsi film? farebny filter? mensia clona? vdaka
RE: ako na to?
Ono to není tak náročné… Spíš jde o tom, jak kvalitní a přesné je měření aparátu nebo použitého expozimetru. Např. v mlze neopužívám žádné korekce a nikdy jsem s tím neměl problém. Na sněhu je lépe trochu “přitopit” (cca +1EV), je-li bílé plochy hodně. V dešti také žádné korekce nepoužívám a filtry zpravidla také ne.
Spíš bych se být vámi zamyslel nad tím, kam dáváte dělat fotky (nebo jak je děláte sám…) a nakolik jsou kvalitní, když jsou fotografovány za dobrého počasí.
RE: RE: ako na to?
Přitopit? A nebude sníh pak jednolitá přepálená plocha?
volnost + par motivacnich snimku
NEchci tady delat reklamu ani antireklamu na foto-casopisy, ale mel bych tady jeden postreh. Zatim co formatove maly casopis (ktery se ovsem snazi tvarit, jako fotonorma prinejmensim pro CR) pise cituji: “v krajinarske fotografii jsou snehove vlocky v obraze jen opravdu vyjimecne vhodne”. NO yo, kdyz oni vlastne v kazdem cisle jasne predepisi, co mate fotit a jak a co nemate a hlavne, co je tak tezke, ze je to vhodne jen pro ne, bozi profesionaly. Sami pak popiraji svoje tvrzeni, kdyz v cisle prosinec2002/lened2003 na strane 48 najdete snimku “destive rumunsko”, ktera suverenne patri mezi nejlepsi v cisle, i kdyz, je pravdou, ze nejak zvlast ohodnocena neni. Schvalne… oplati se videt. Naproti tomu PALADIX i napriklad FOTO VIDEO jsou “magaziny” nazorove otevrene, kde pisi lide s laskou k fotografii, toleranci k jinym nazorum a s akceptaci tech “mene oficialne uznanych za dobre” fotografu. Cimz dekuji za jeji praci, ktera je profesionalni nejen pro svoji otevrenost ale i kvuli ni. A PHOTLAJFU vzkazuji k chumelenici jen tolik: FOTO VIDEO, leden – unor 2003, str. 32, Jiri Jiru – Pankrac 1962. Tahle fotka je motivaci jit s fotakem umrit do nejakeho poradneho “pod psa” pocasi ;)) fk
🙂
Diky moc za clanek, a k tomu PL, ono je vsechno tak i tak, proc se porad perem, a stejneto zase ctem, a rikate pisou netolerantne a cekate na dalsi.
Ja ctu casopisy sem tam jak mi to plyne, ale kolem vanoc sem je posbiral vsechny, a mam pocit ze ta zimni priloha nebyla zas tak mizerna, a posilane fotky taky nejsou zle. I kdyz slecna z obalky je mnohem prepalenejsi nez jako soutezni snimek ve zminenem F-V 🙂
Diky Paladixu, ale i ostatnim periodikum, vzdyt je dobre ze se neco deje, a clovek nemusi jen nostalgicky koukat kolem republiky nebo do starych casopisu z klasickych let.
RE: 🙂
Myslím, že Photo Life je manipulativní časopis, uvádí tzv. “jediné správné” cesty k výsledkům, ale někdy zase otiskne fotografii, která je v rozporu s tím, co tvrdili jinde…
Čtu ho, ovšem právě ta manipulativnost mi vadí asi nejvíc. Kromě toho mi taky vadí to, že pokud máte třeba Zenita nebo jiný starý aparát, máte mnohem menší šanci na uveřejnění fotogrfie, jako by třeba právě tím Zenitem nešla udělat dobrá fotografie. To je samozřejmě nesmysl, technika je jen pomocníkem – nemáte-li náad, je i sebedražší a sebelepší přístroj k ničemu… To třeba Foto Video je v tomhle o poznání tolerantnější.
Domnívám se, že Paldix je spíše médium diskusního typu a to mi vyhovuje více. I jako autorovi, takové ty jednoznačné recepty typu PL bych psát nechtěl a asi ani neuměl.
RE: RE: 🙂
Ano, definoval jste PL presne. POkud chcete vyhrat v krajine, staci nafotit koleje v trave(poli, oranici) ve zlatem rezu s polarizacnim filtrem. Rozhodne podle viteznych snimku je jasne videt, ze vyhra vede jedinou cestou, Naproti tomu vitezne snimky ve FV jsou rozmanite, kazdy zajimavy jinak a vyjimecny i stylove jiny. Taky obcas neco dobreho prectu i ve PL, ale pokazde se mi snazi namluvit, ze pokud nezapadnu do sediveho prumeru, ktery urcili oni jako dobry, a od ktereho se muzou odklonit zase jenom oni fotim BLBE! Treba jejich nekompromisni postoj ohledne zlateho rezu je prece ptakovina. Na zahranicnim webu jsem ve skratce precetl: zlaty rez – dynamika, stredova kompozice – statika, zvyrazneni motivu. Netvrdim, ze je to poucka, ale je to jakesi zduvodneni, ne jenom tvrzeni. A opravdu spici miminko ve zlatem rezu, pricemz je urezana pulkruhova perinka, ktera by mohla tvorit prirozene zaramovani dokazuje kontraproduktivnost “zlateho rezu za kazdou cenu”. NAco tolik pokrcene perinky v dvou tretinach zbytecne strany fotografie? (rovnez posledni PL – vyherce temy rodinna fotografie). Ale opravdu nema cenu tu svadet bitvy o nejpepsi a nejhorsi casak, jen jsem rad, ze si tady se mnou par lidi ulevilo, citim se vic obejktivne ;)) fk
Bude kniha???
Vaše články na Paladixu jsou vždy totální výhybkou v mém plynutí času. Ať chci, nebo ne, vtáhnou mě do vašeho světa bez možnosti uniku. Mám tedy dotaz. Neplánujete napsat knihu, která by se zhruba nesla v duchu vašich článků zde na Paladixu???
PS Vzhledem k čtivosti byste neměl jít tak pod 999 stránek. 🙂
RE: Bude kniha???
Tedy… Především moc děkuji za takovou velkou pochvalu. Už jsem myslel na to, že by z toho mohla být kniha, ale kdo by ji vydal? A kdo by ji koupil, kdyby neměla nějakou masívní reklamu? Ovšem – musím prozradit – něco zkouším.
RE: RE: Bude kniha???
Pokud něco bude, tak se rozhodně nezapomeňte zmínit. Myslím, že tady i na FP budete mít spoustu potenciálních zájemců. Přeju hodně štěstí.
… špatné počasí
Krásne fotografie, krásny text – naozaj “Pro chvíle oddechu” ako hovorí názov tejto sekcie
GB ma pravdu
je to neuveritelne, ako krasne dokazete opisovat. Tiez fotim, tiez pisem, ale pred Vami sa klaniam. Robte s tym nieco, treba sa ukazat svetu.