Temná komora na 1m²

Temnou komoru lze vybudovat i na miniaturní ploše v nezařízeném prostoru, ba dokonce i schovat do skříně.

Každý vyznavač chemické cesty k výsledné fotografii začne obvykle dříve či později toužit po stabilní temné komoře. Části se to splní, část stále funguje v provizoriu (nejčastěji koupelny), což obvykle znamená obtížné hledání kompromisu v rámci rodiny.

Kromě toho, že nikomu nepřekáží, přináší stabilní fotokomora ještě výhodu v úspoře času. Je možné začít pracovat už během pár minut, ne-li přímo okamžitě, a vyhrazený čas je možné využít do posledního okamžiku.

Většina lidí si jako vhodnou místnost představuje takovou, která je dostatečně velká, vytápěná, se zavedenou vodou, odpadem, elektřinou, … Opak je pravdou, nároky na vybavení jsou mnohem menší. Ba co víc, nemusí se vlastně jednat ani o místnost. Několik úsporných řešení vám ukážu na příkladu vlastní fotokomory a přidám několik tipů, jak vytvořit funkční fotokomoru téměř kdekoliv.

Prostor

Pochopitelně, nějaký prostor potřebujete, o tom není pochyb. Nicméně fotokomoru lze zařídit i na velmi malé ploše. Tu svoji jsem si zařídil ve výklenku sklepní chodby, který má rozměry 170×70 centimetrů (to je 1,2m&sup2 – tímto se omlouvám za mírně klamavý název článku). Na levé straně je suchá část, přičemž zvětšovák stojí na stolečku z odřezku kuchyňské desky široké 60cm, vpravo pak mokrá část se stolečkem z odřezku parapetu o hloubce 40cm. Mezitím je dost místa na otáčivou židli.

Viděl jsem i komoru v přepažené části pokoje, k jejímuž zařízení stačila plocha cca 2×1 metr. Pracovní deska hluboká zhruba 50cm zaplňovala celou délku, takže komora připomínala na první pohled mělký zákop, ale svůj účel splňovala dostatečně.

Dokonce i když nemůžete komoře obětovat oddělený prostor, pořád ještě můžete těžit z částečného řešení, které šetří čas. Spočívá v instalaci fotokomory do skříně, která může být umístěna v koupelně, v některém z pokojů či v chodbě. V ní může být umístěn sestavený zvětšovák, připravené misky fotopapíry i ostatní vybavení. Skříň stačí otevřít a během pár minut mít vše připraveno. Po seanci jen uklidíte chemii a skříň zase zavřete. I když je stále nutno najít v rámci rodiny čas, kdy je možno místnost zabrat, má už význam využít na zvětšování i pouhou jednu hodinu. Přitom zhruba tak dlouho trvá jen vybalení a sbalení fotokomory, pokud ji schováváte v krabicích.

Musíte pouze pamatovat na jednu věc. Chemická cesta je přeci jen chemická a i při sebevětší opatrnosti se stane, že něco ukápne, vyšplouchne a podobně. Navíc nám chemickým čvachtalům možná lázně voní, ale okolí na to může mít jednoznačný názor. Rozhodně tedy doporučuji vynechat ložnici nebo obývací pokoj s perským kobercem.

Voda, odpad, elektřina?

Možná si myslíte, že když je chemická cesta mokrá, musí být v komoře k dispozici voda. To je pravda jen zčásti, navíc potřeba vody neznamená nutně kohoutek a odpad. S výjimkou praní potřebujete vodu jen minimálně a taky jí jen minimálně potřebujete vylít – dokonce za určitých podmínek ji nepotřebujete vůbec. Troufám si říci, že s praním můžete počkat na konec seance a přenést ho do koupelny, protože tím ji z provozu nevyřadíte. A pokud zvětšujete na RC papíry, vystačíte jen s krátkým praním (to není doporučení zvětšovat na RC papíry). Na druhou stranu musí alespoň základní praní následovat ihned po vytažení z ustalovače, jinak dojde k vybělování obrazu – navíc u volně ležících papírů k nepravidelnému, které vede ke vzniku skvrn.

Já mám v komoře několik pětilitrových kanistrů (od destilované vody), ve kterých vodu skladuji. Jeden kanystr mám vyhrazen pro odpad. Obvykle mám jednu či dvě prací vody pro první oplach, případně jednu vodu pro první oplach a jednu lázeň s vypíračem thiosíranu. Fotografie peru a suším v koupelně (přes noc do rána).

Bez elektřiny se ovšem jen těžko obejdete. Nicméně i tu můžete dopravit na místo vhodnou prodlužovačkou. Pamatujte ovšem na to, že zásuvky by měly být dostatečně daleko od lázní a především výrazně výš. Zanícení elektrotechnici pak mohou fungovat z nějakých výkonných akumulátorů.

Teplo nebo zima?

Pochopitelně je bezva, panuje-li ve fotokomoře teplota kolem dvaceti stupňů. Byla by ale škoda, soustředit se v hledání pouze na takové místnosti. Pamatujte na jedno – lázně během seance ohřejete relativně snadno, ochladíte ale jen těžko. Takže i nevytápěný sklep nepředstavuje problém (pokud vám nepřimrzají prsty ke zvětšováku), naopak nezařízené podkroví vás v létě překvapí velmi nepříjemnými čtyřicítkami.

Lázně se na správné teplotě udržují obvykle dvěma způsoby. Tím nejobvyklejším je systém “miska v misce” – misky s lázněmi jsou umístěny ve větších miskách s vodou vhodné teploty. Variantou jsou svislé nádrže, které jsou umístěny v jedné společné (tento systém používám já). Druhým způsobem je vyhřívaná deska, na které miska stojí. Mohla by být i ochlazovaná, ale s tím jsem se osobně nesetkal.

Pár tipů k využití prostoru

70cm stačí pro rám 30×40 i hodiny

Pokud je prostor malý, musíte se snažit využít celou výšku místnosti, instalujte proto dost poliček a zásuvek. Já mám v mokré části na stolku misky, na podlaze kanystry s vodou, nahoře pak poličky s chemií a různými drobnostmi – odměrné válce, trychtýře, pinzety apod. Na stěnu jsem připevnil lišty, do nichž lze zasouvat další poličky. Tak lze uspořádání fotokomory operativně měnit dle potřeby, při vyvolávání větších formátů mohu poličky odstranit.

Asi největším problém se může stát prostor, který potřebují misky. Ano, čtyři misky pro formát 30×40 potřebují na délku skoro 140 centimetrů. Stačí se odprostit od tohoto lineárního uspořádání a vystačíme s mnohem menším prostorem.

Misky se dají umístit svisle, přičemž ta vyšší musí ponechat nad tou nižší cca 10 cm volného místa. Vznikne tak určitá kaskáda, která vyžaduje prostor (pro misky 30×40) cca 75x35x40 centimetrů. Samozřejmě kaskádu lze uspořádat různě a tím měnit i celkový potřebný prostor.

Pokud jsou ovšem v místnosti problémy s teplotou, doporučuji jiné řešení – použít svislé nádrže umístěné do vodní lázně tak, jak jsem se o tom zmínil v předchozí části věnované teplotě. Práce ve svislých nádržích je o něco méně komfortní, než vyvolávání v miskách, ale takovéto zařízení je mnohem kompaktnější, než snažit se kaskádovitě uspořádat “misky v miskách” nebo misky na vyhřívaných deskách. Příklad kaskády i svislých nádrží vidíte na následujících obrázcích. Ve své komoře používám oba způsoby, protože tam teplota kolísá mezi 10 a 20°C.

Můžete také použít některý z prodávaných procesorů. Firma Jobo jich vyrábí několik řad. Pro rotační vyvolávání jsou amatérsky dostupné CPE-2 či CPA-2, řada svislých nádrží má označení Nova, vyšší modely procesorů pak papír nejen vyvolají a ustálí, ale také rovnou usuší. Firma Durst vyrábí stavebnicový procesor Printo, u kterého si můžete moduly dle požadovaného komfortu.

Pár obrázků pro inspiraci

Moje komora je velmi kompaktní. Možná se to z obrázků nezdá, ale výklenek je skutečně velký jen na moje rozpažení. Pár nápadů, jak ušetřit místo a jak si i v takovém prostoru zařídit pracovnu, která se zevnitř zdá větší, než zvenčí, naleznete na následujících obrázcích.

Kompaktní fotokomora v detailu. Vlevo je suchá část se zvětšovákem, poličkou pro filmy a fotopapíry, místem pro letní skladování procesoru a odpadkovým košem (nejlepším přítelem fotografa). Uprostřed je otáčivá židle, nástěnka pro poznámky a bezpečně vysoko umístěné zásuvky. Vpravo se nachází mokrá část s procesorem (pochopitelně mám jen jeden, instalován i uskladněn zároveň je pro názornost), poličkami s chemií a uskladněná voda. Modrá přepravka vpravo dole slouží k temperování chemie a prací vody pro vyvolávání filmů – prostě ji jen z komory odnesu do koupelny a tam ji ponechám potřebnou dobu (filmy většinou vyvolávám v koupelně).