V zimě bývají nejčastějším cílem výletníků hory, ovšem i v nížinách je možné objevit zajímavé cíle. Od října do dubna bývají památky uzavřené, ale také existují ty, kam se může pořád, bez ohledu na roční či denní dobu. Jedním z takových míst je i Tetín, což zdaleka není jen hrad…
Do Tetína se dostaneme poměrně jednoduše. Autem dojedeme po D5 do Berouna, na exitu číslo 18 odbočíme na Koněpruské jeskyně a na další malé křižovatce už je značená odbočka doleva na Tetín. Parkovat lze v obci prakticky kdekoli. Je možné také přijet do Berouna vlakem (je to hlavní trať Praha – Plzeň a vlaky jezdí docela často) a přímo od nádraží vede na Tetín turistická značka, po níž lze pak pokračovat až do Srbska nebo na Karlštejn. Alternativou je samozřejmě i cyklistický výlet, ale připravte se na poměrně prudká stoupání a klesání. Cesta k torzu hradu je dobře značena místním značením a veškeré památky (zejména kostely) jsou opatřeny informačními tabulkami.
Tetín je obec rozkládající se na vysokém ostrohu nad řekou Berounkou. V místech dnešní obce bylo jedno z nejstarších slovanských hradišť v Čechách – vzniklo již v 9. století nad brodem přes řeku. Zbytky jeho valů jsou dodnes patrné na západním okraji obce. Podle pověsti zde bylo o něco málo později vybudováno sídlo jedné ze tří dcer knížete Kroka, Tety (dvě další dcery se jmenovaly Kazi a Libuše). Stavba byla dřevěná a pochopitelně se z ní nedochovalo nic. V roce 921 zde byla zavražděna kněžna Ludmila, babička svatého Václava. Vraždu si objednala její snacha Drahomíra, protože se chtěla této své konkurentky zbavit a získat tak opět rozhodující vliv na výchovu svých synů Václava a Boleslava. Vraždu pravděpodobně provedli dva Vikingové, kteří působili v Drahomířiných službách. Jmenovali se údajně Kvaň a Tmaň a za uškrcení Ludmily dostali každý svou vesnici a pole. Něco na tom asi bude, neboť nedaleko Berouna opravdu ves jménem Tmaň je a nikdo přesně neví, kde se takové zvláštní jméno vzalo… Ludmila, jež byla uškrcena modlitebním šálem, byla nedlouho poté prohlášena za svatou.
Drahomíra, aby odčinila tuto úkladnou vraždu, dala na Tetíně vybudovat kostel svatého Michala. V roce 1288, za vlády krále Václava II., byl původní dřevěný hrad nahrazen novým, kamenným. Hrad sloužil až do 14. století jako sídlo královského lovčího, za husitských válek byl vypleněn a zle poničen, poté opuštěn. Největší škody však napáchala těžba kamene v Tetínské rokli pod hradem v 19. století – z rozsáhlého (i když pravda opuštěného a poškozeného) komplexu tak zůstala v podstatě dnešní podoba. Na Tetíně nyní najdeme zbytky věžovitého paláce na ostrohu nad řekou a také příkop a hradební zdi. Je odsud nádherný pohled na Berounku.
V obci jsou nyní tři kostely, které prakticky vymezují plochu někdejšího slovanského hradiště. Nejstarší z nich je románská kaple svaté Kateřiny z 10. století, goticky přestavěná ve století čtrnáctém. Při vstupu do kaple se prochází zvonicí (přistavěna roku 1858) a malým hřbitovem; ten je pravděpodobně na místě kostela, jehož existence se předpokládá již za života svaté Ludmily. Sousední kostel svaté Ludmily je raně barokní (1685) a stojí na místě gotického kostela. Tato zajímavá stavba byla několikrát obnovována, naposledy v letech 1991 – 1992 z prostředků celostátní sbírky. Poslední je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, který se tyčí na ostrohu přímo nad řekou. Stavba je ze 13. století a později barokně upravená. Jde o přejmenovaný kostel svatého Michala stojící na místě stavby vybudované Drahomírou v rámci jejího pokryteckého pokání; tento původní (pravděpodobně dřevěný) kostel byl jedním z prvních v Čechách. Pravděpodobně v těchto místech byla Ludmila roku 921 pohřbena, ovšem její ostatky se od roku 925 nacházejí na Pražském hradě, kam je dal přemístit kníže Václav.
V Tetíně také bydlel kronikář Václav Hájek z Libočan, což připomíná deska na domě na návsi. Naproti je barokní zámeček, který se využívá jako sídlo několika firem, tudíž je nepřístupný. A pokud vás zastihne déšť, zima, nebo jiný rozmar počasí, nahlédněte do výčepu U Hasiče (naproti kostelu sv. Jana Nepomuckého) a vrátíte se o několik desítek let zpět (v tom dobrém slova smyslu). Kde už mají v hospodě klasická kamna…?
Návštěva Tetína má smysl v jakékoli roční době. V zimě je možná vhodnější černobílý materiál (pokud fotografujete digitálně, alespoň vyzkoušejte převod do ČB). Barevný materiál pochopitelně také není k zahození, obzvláště od jara do začátku podzimu. Nepochybně užijete širokoúhlé objektivy, protože panorama Berounky je opravdu jedinečné. Na detaily architektury je dobré mít nějaké delší sklo, takže vlastně můžeme výbavu pro fotografování na Tetíně nazvat klasickou. Materiály volte dle počasí, jako kdekoli jinde.
Zkuste také návštěvu Tetína brzo ráno (zažil jsem to jen jednou a bohužel bez fotoaparátu) – možná budete mít štěstí a nad řekou bude mlha. Ostatně některé kýče jsou docela ke koukání.. Dobré světlo!
Snímky byly pořízeny v únoru 2004 digitální zrcadlovkou Canon EOS 300D s objektivy Canon EF-S 18 – 55 mm f/3.5 – 5.6 a Canon EF 100 mm f/2.8 Macro, citlivost 200 a 400 ASA. Barevný snímek údolí Berounky byl pořízen v květnu 1999 zrcadlovkou Praktica MTL 5 s objektivem Raynox 35 mm f/2.8 na materiál Konica VX 200 ASA.
Kvaň
http://www.mapy.cz/handler.py?action=detail&mapwidth=552&mapheight=420&tablename=cobce_web&objecttype=0&key=78085
Dotaz
Vážený pane Sýkoro,
dobrý den.
Měl bych dotaz. Patnáct let vydáváme s přáteli v dolním Poberouní a zčásti na Podbrdsku (od Černošic po Karlštejn, Liteň, Svinaře atd.) nezávislý poberounský občasník NAŠE NOVINY (nasenoviny.zadnitreban.,cz). Děláme to po práci a nezištně, bez nároku na jakoukoliv odměnu. Do čísla, které vyjde 2.11. chystáme článek o Tetínu. Myslíte si, že bychom mohli jako ilustraci použít jednu z Vašich fotografií Tetína, které máte na webu, nebo je to vyloučeno? A pokud by to bylo možné, za jakých podmínek?
Díky za odpověď
Miloslav Frýdl, Zadní Třebaň