Třeboňské rybníky

Něco málo z kraje, který mám z Čech asi vůbec nejraději…

Úvodem

Třeboňsko je krajem, ke kterému mám velmi hluboký vztah. Vychází to částečně z rodinného původu, část naší rodiny pochází právě odtamtud. Na rekreační chatě pár kilometrů od Třeboně jsem v dětství trávil hodně času. Následovala určitá volnější pauza, chata sice přešla do mého vlastnictví, ale přeci jen jsem kraj trochu opustil. Po jisté době jsem se ale začal na Třeboňsko stále častěji vracet a dnes už bych bez tohoto kraje asi vůbec nemohl být. Zajímavých věcí se zde najde mnoho, v tomto článku se chci zaměřit pouze na jednu z nich, a tou je rybniční soustava. Všechny ale varuji – článek nemusí být zcela objektivní, Třeboňsko mám zkrátka až moc rád. Snad mi to bude prominuto…

Trocha historie

Večer u Kaňova

Třeboňsko začalo být významněji osidlováno zhruba v polovině 13. století, rozvoj pak
nastal po jeho přechodu pod Rožmberky v polovině 14. století. Vzhledem k
mokřinnému charakteru se přirozeně začaly první rybníky objevovat poměrně brzy,
šlo ale spíše o izolované menší nádrže.

O vznik rybníků v podobě souvislé soustavy se postaral až Štěpánek
Netolický ve století šestnáctém. Původně to byl myslivec, ale od roku 1505 byl
převeden na rybníkářství. Jeho hlavní zásluhou je zřízení Zlaté stoky, která
napájí vodou řadu rybníků. Z významných rybníků je autorem Opatovického,
Jílovického, Domanínského, Horusického a Kaňova. Jeho nápadem je i lokalita pro
rybník Rožmberk, ale ten už nezrealizoval. Každopádně lze ale Štěpánka
Netolického zřejmě označit za nejvýznamnějšího rybníkáře v historii Třeboňska.

Jeho následníkem byl Mikuláš Ruthart z Malešova. Ten je mnohem méně známý, je
ale autorem celé soustavy rybníků u Chlumu u Třeboně, včetně dobře známého
Staňkovského, který je mimochodem na Třeboňsku vůbec nejhlubší a s největším
objemem vody. Přímo u Třeboně je pak autorem rybníků Vdovec a Hrádeček.

Nejznámější postavou je ale Jakub Krčín z Jelčan. Krčín nebyl až tak docela
typickým rybníkářem, má velký podíl i na výstavbě Třeboně, což je ale mimo námět
tohoto článku. V rybnících realizoval především dvě opravdu významná díla,
která mu plným právem zajistila nesmrtelnost. Prvním byl rybník Svět (1573)
postavený odvážně přímo nad Třeboní. Toto jeho dílo budí obdiv spíše až v
současnosti, ve své době byl dost kritizován (také mu Krčín dal původně jméno
Nevděk). Kritika ale byla z tehdejšího pohledu dost oprávněná a důvodem bylo zejména to,
že rybník značně narušil obranu města.

Nejslavnějším dílem je ale Rožmberk. Jak jsem uvedl, lokalitu vymyslel již
Štěpánek Netolický, teprve Krčín ale dal dílu definitivní podobu. Jeho genialita
se projevila především výstavbou umělého toku Nové řeky, která odvádí před
Rožmberkem část vody z Lužnice do Nežárky; nebýt jí, byla by výstavba Rožmberka
asi nemožná, neboť by v případě povodní nestačila Lužnice odvádět vodu.
Kromě toho se samozřejmě Krčín podílel na “drobnějších” úpravách jiných rybníků,
například podstatně rozšířil a zpevnil zajímavý rybník Velká Holná.

V pozdějších staletích se samozřejmě dělo mnoho
věcí, mnoho rybníků bylo například poškozeno za třicetileté války, ve dvacátém
století zase přibývalo silnic a dalších projevů civilizace, nicméně v zásadě
byly principy fungování rybničních soustav Třeboňska zachovány dodnes.

Kam se podívat?

Prostým pohledem na mapu po chvíli počítání pochopíte, že tento článek nemá
nejmenší naději popsat všechno a ani se o to nebude pokoušet, rybníků jsou opravdu spousty. Jak jsem uvedl v
úvodu, cítím se v tomto kraji jako doma, ale přesto jsem letos ke svému
překvapení zjistil, že mi naprosto unikl jeden rybník jen pár kilometrů od mé
chaty. Přitom je součástí skupiny rybníků, kterou navštěvuji už léta, je ale
kousek stranou v lese a pokud o něm nevíte, zkrátka na něj nenarazíte.
Podobných příkladů je moc.

Takže nejprve obecně. Rybníky na Třeboňsku lze v zásadě rozdělit do dvou
skupin. První jsou menší rybníky, které jsou často označované jako “nebeské”. Ty
mnohdy nemají žádný větší přítok, vodou se naplní po jarním tání a dále
srážkami, jsou poměrně mělké. Druhou skupinou jsou pak soustavy na Zlaté stoce
(a obdoby jinde), které jsou obvykle větší či dokonce vyloženě velké.
Fotograficky se tyto skupiny dost liší. U velkých rybníků poutají pozornost
zejména hráze se staletými duby a velkou plochou vody. A když vyjde počasí, kdy
se ve vodě zrcadlí mraky či přímo slunce, je výsledek poměrně zaručen. Řada
těchto rybníků je zajímavá i z druhé strany, kde se vytváří mokřiny s řadou
zajímavých rostlin a hnízdišti ptactva. Rovněž se zde vyskytuje spousta hmyzu.
Tohle ale už není tak docela o krajinářské fotografii, tady si užijí spíše
zájemci o makro a ptáky.

V posledních letech ale mám raději spíše menší rybníčky. Ty jsou často ukryté
v lesích a najdeme zde řadu zajímavých pohledů. Menší rybníčky lze navíc fotit často
i jako celek, například s lesem zrcadlícím se ve vodě. Hlavní výhodu ale sám za
sebe vnímám v tom, že najdete řadu naprosto liduprázdných zákoutí, kde na nikoho
nenarazíte ani v největší turistické sezóně, kdy otevřeně řečeno třeba hráz
Rožmberka může soupeřit s Václavákem… U menších objektů máte ale klid a
pohodu.

Zajímavá je i volba ročního období. Naprostá většina fotografií z Třeboňska, na
které narazíte v internetových galeriích, vzniká v době letních dovolených.
Občas se objeví i něco podzimního, případně fotky z výlovů (což je mimochodem
hodně zajímavé téma). Zkuste ale někdy třeba Rožmberk v zimě, budete možná hodně
překvapeni…

Přece jen jsem ale vybral čtyři konkrétní příklady…

Rožmberk

Největší rybník v České republice je samozřejmě zajímavý i fotograficky.
Klasická je jeho hráz se staletými duby, ale není to jediný námět. Zajímavé jsou
například oblasti výtopy Rožmberka na jeho východním konci. Část z ní je
rezervací s omezeným vstupem, ale i mimo její plochu je k vidění leccos
zajímavého. Bohužel při opravách po záplavách 2002 byla jedna z výpustí podle mě
rekonstruována dost necitlivě, takže jeden z vůbec nejhezčích koutů tohoto
rybníka již neuvidíte. Mimochodem k záplavám 2002 – málokdo si uvědomuje, jak
obrovské množství vody v té době zadrželo Třeboňsko a zejména právě Rožmberk. V
praxi to bylo o dost více, než celá vltavská kaskáda, raději nedomýšlet, co by
se mohlo stát, kdyby byl Krčín menší machr…

Následují dva snímky letní a dva zimní…

Kaňov

Zajímavým námětem je i rybník Kaňov, nacházející se asi 3 kilometry od Třeboně.
Zajímavý je tím, že vzhledem k orientaci hráze je přímo předurčen k
fotografování západů slunce. Možná je to námět kýčovitý, ale každopádně je na
některé záběry pěkný pohled, dovolil jsem si pár “kýčovek” připojit i jako ukázky. Jinak je to klasický rybník z díla Štěpánka Netolického, který stojí za vidění. Typická je pro Jižní Čechy i socha Jana Nepomuckého na konci hráze.

Starý Vdovec a rybníky u Vitmanova

Skupina rybníků mezi Starou Hlínou a Stříbřecem. Jde o poměrně známou
skupinu, neboť mezi nimi vedou hned dvě turistické stezky. Mezi rybníky Starý a
Nový Vdovec se najdou možná vůbec největší duby na Třeboňsku. Rybník Vyšehrad je
zase zajímavý tím, že v jeho cípu najdete velké plochy žlutě kvetoucího stulíku,
jehož listy plavou po hladině podobně jako lekníny. V této skupině rybníků se
vyskytuje i hodně vodního ptactva, například jsou zde běžně k vidění husy velké.

Trávničný rybník	Rybník Vyšehrad

Nadějská rybniční soustava

Velmi působivá skupina poblíž obcí Klec a Frahelž. Na rybnících se zajímavými
názvy jako Víra, Láska, Naděje či Blaník je nejpůsobivější fakt, že mezi nimi v
podstatě nejsou žádné velké mezery, jde o souvislou skupinu oddělenou vlastně
jen úzkými hrázemi. Je na nich velký výskyt vodního ptactva, rezervace na
rybníku Rod je dokonce jedním z míst, kde se vyskytuje orel mořský. Najde se
však i mnoho působivých krajinářských námětů.

Výlovy

Asi není nutno nic vysvětlovat – snímky práce rybářů a množství ryb při
výlovu rybníků je dalším z velmi působivých námětů. Termíny jsou většinou
k nalezení na internetu na stránkách rybářství Třeboň, pak už stačí jen
ve správný čas vyrazit. Přiložené snímky jsou z výlovu Kaňova v roce 2004.

Doporučená fototechnika

Vlastně není nutné žádné doporučení, využije se cokoli. Náměty najdou jak
nadšenci pro velký formát, tak i wildlife fotografové s nejdelšími
teleobjektivy. To samé s filmy: hodí se barevné, černobílé i digitály. Zrovna
tak není až tak důležité, máte-li nejnovější EOS 1DS anebo jste staromilec s 40
let starou Yashicou 124.

Nicméně mám-li dát přece jen nějakou radu, pak bych mírně preferoval spíše kinofilm či DSLR,
nanejvýše pak střední formát v nějaké lehčí podobě. Problém je totiž v tom, že ani zdaleka ne všechna
místa jsou dostupná autem, ideální je asi horské nebo trekingové kolo a je nutno
brát ohled na váhu a “přenosnost”.
V mnoha případech se samozřejmě hodí stativ, to je ale také celkem jasné.

Něco závěrem?

Podle mého názoru není co dodávat, o tom, že Třeboňsko stojí za návštěvu asi
žádné spory nebudou. Dodám snad pouze to, že článek je o rybnících, ale k vidění
je i mnoho jiného počínaje architekturou a konče třeba blaty. Další snímky z
této oblasti najdete v některých galeriích na
www.fotozona.cz.

Jako zdroj informací pro konkrétní cesty bych doporučil podrobnou mapu
Třeboňska – buď od Klubu českých turistů nebo od firmy Shocart (tu doporučuji
zejména majitelům GPS přístrojů, neboť k ní lze stáhnou bezplatně i body zájmu
pro upload přímo do GPS). Kvalitou a podrobností jsou si tyto mapy zhruba
rovnocenné, obě navíc obsahují i zajímavou textovou část s informacemi o řadě
objektů.