O záměrném a nezáměrném ve fotografii (Mukařovský a Barthes).
Jan Mukařovský v jedné své studii navrhuje členění znaků, jimiž na nás
umělecké dílo působí, na záměrné a nezáměrné. Záměrné jsou ty znaky
nebo ty postupy, které jsme nějakým způsobem schopni včlenit do svého
způsobu čtení díla, nezáměrné pak ty, jenž nějakým způsobem z tohoto
čtení vyčnívají, případně naši interpretaci zcela ruší. Jak vidno, akt
takového členění je čistě věcí diváka, resp. jeho způsobu interpretace
viděného. Nezáměrné je tedy ono dráždivé, co nás neustále nutí vracet
se znovu a znovu k oblíbeným fotografiím a vytvářet si nová vysvětlení
toho, jak to autor vlastně myslel. Mukařovský dále ukazuje na příkladu
Máchova Máje, že to, co dobová kritika považovala za nezáměrné, se
postupně transformovalo do záměrného ve veletočích estetických soudů
měnící se doby. Nezáměrnost díla umírá, aby uvolnila prostor jiné nezáměrnosti.
Roland Barthes v útlé knížce Světlá komora — vysvětlivka k fotografii
navrhuje podobné členění obrazu zprostředkovaného
fotografií. Dobrá fotografie dle Barthese obsahuje moment, z nedostatku
vhodného slova nazývaný studim, tedy jakýsi všeobecný zájem o téma,
starostlivý, nikoliv však akutní. Druhý prvek je punktum — vyostření,
zranění, ostrý hrot vražený do našeho vnímání. Tento koncept
demonstruje na fotografii Koena Wessinga zobrazující mrtvolu dítěte pod
bílým prostěradlem s plačící matkou nesoucí druhé prostěradlo. “Proč
toto prostěradlo”, ptá se Barthes. Právě ono prostěradlo tvoří
znepokojivé punktum vybízející k otázkám.
S koncem každého volebního období promění politické strany ulice v
exkluzivní laboratoře pro studium záměrného a nezáměrného. Pohledy
nesmlouvavé i dobrotivé defilují na pozadích zobrazujících dynamicky
rozostřené mládí, problémy doby, svět krutosti a selanku evropské
unie. Prostor ku zkoumání je navíc o to větší, že u uměleckého díla typu
bilboard není jasné, kudy vedou jeho hranice. Patří k bilboardu ještě
jeho rám? A konstrukce na které visí, případně parta bezdomovců, která
ji zvolila za své přechodné bydliště? Volby, jejich estetika a
rétorika jsou tou pravou pastvinou pro fotografy. Vyrazte proto do
ulic a lapejte do svých objektivů orgie záměrného a
nezáměrného. Nebudete litovat.
A s jakými záměry se setkáte v tomto týdnu na Paladixu?
Na pondělí pro vás Radka připravila pokračování seriálu Aby černá byla černá a bílá byla bílá, aneb za histogramy krásnější.
V úterý vás František Štaud seznámí s břidlicovou kulturou Walesu v
dalším pokračování své reportáže nazvaném Střechy pro celou Evropu.
Středa je státní svátek, který budeme na Paladixu již tradičně světit.
Recenzi výstavy Študáci a kantoři Ladislava Sítenského, pro vás na
čtvrtek připravil Jiří Zahradnický.
Konečně v pátek se s vámi i o své neúspěchy podělí Milan Sýkora v článku
Jak jsem fotil lodě a vlaky aneb Výlety, které (trochu) nevyšly.
Dobré světlo.
