Úvodník 9.9.2002

Fotograf bez fotoaparátu – 1. díl

Nejčastějším dotazem na různých fotografických fórech i v naší poradně
je prosba o radu: “Chtěl bych začít fotit, který fotoaparát si mám pro
to koupit?”
Většinou je podobný dotaz začátkem války značek a nezřídka
končí srážkou nejagilnějších zastánců jednotlivých typů podporovanou
dělostřeleckou přípravou historek ze života a kulometnou palbou
odborných termínů. Výsledkem pak je, že se mladý adept fotografie
nic nedozví a někdy již na fotografická fóra ani nevstoupí. Těžko
říct, kolik nadějných mistrů fotografie ztratila onou jednou
opakovanou otázkou.

Když jsem se nad touto tristní situací zamýšlel, řekl jsem si, že je
potřeba proti tomu něco udělat. Vždyť fotografie nestojí a nepadá s
volbou vhodného přístroje. Fotografování je hlavně způsob nahlížení
světa. Fotografovat se dá přeci kdykoliv a v podstatě
čímkoliv. Možná je přístroj pro fotografa tou největší překážkou k
tvorbě – blesklo mi hlavou. Značku blesku ani parametry si bohužel
nepamatuji.

Snad jsem již dostatečně zdůvodnil, proč jsem se rozhodl koncipovat
letošní školní rok své úvodníky jako sbírku návodů jak fotografovat bez
aparátu
. Třeba budou pro někoho inspirativní, třeba zmírní onen masakr
páchaný na talentech nelítostnou hydrou palčivé otázky “Jaký
fotoaparát?”
. Tajně doufám, že budoucnost patří odpovědi: “Žádný”.

Prvními adepty našeho kurzu Fotografujeme bez fotoaparátu jsou
sourozenci Xerox a skener. Kdo z nás nezkoušel někdy přiložit alespoň
ruku na sklo kopírky a zmáčknout zelené tlačítko Start. Obojí lze
dobře použít i na zhotovení autoportrétu či k reprodukci povrchu
drobných přemětů. Ostatně pár ukázek jsem přiložil. Málokdo ovšem
tuší, že skenovat lze i domácí mazlíčky, jak dobře dokládají
tato
či tato
stránka. Ne každý pokus dopadne tak úspěšně. Kdysi dávnou jsme se pokusili s Jájou, též redaktorkou
Paladixu, skenovat intimní život pískomilů. Výsledkem byl počůraný
skener a několik nepříliš dobrých rozmazaných snímků. Ale neúspěch je
často jen maskovaná výzva. Snad se to podaří někomu z vás lépe.

A co naleznete na Paladixu v příštích dvou týdnech?

V pondělí 9.9. to bude osvětový článek od radky Perspektiva – od teorie k praxi.

Ve středu 11.9. to kupodivu nebude vzpomínka na teroristický útok proti USA, ale přinášíme recenzi Milana Sýkory Olympus OM 101.

Na pátek 13.9. si pro vás opět Milan Sýkora připravil tip na výlet. Tentokráte do Polné.

Úterý 17.9. bude tradičně patřit americké reportáži Zdenka Bakšteina: Romantické pobřeží a věkovité stromy.

Ve středu 18.9. se můžete těšit na článek Davida Boumy: Lidé se nefotí snadno, který shrnuje to nejzajímavější z besedy, kterou jsme pořádali s Pavlem Štechou.

A konečně čtvrtek 19.9. bude zasvěcen vyznání Pavla Štechy: Inventura dokumentaristických projektů – víra v pravdivost fotografie.

A nezapomeňte, nejlepé se fotí bez fotoaparátu.

Dobré světlo.

8 komentářů u „Úvodník 9.9.2002“

    • RE: Hloubka ostrosti skeneru

      To zelezi od skeneru. Ja taku hlbku ostrosti nedosiahnem (tiez som to skusal :-). Ostre to mam tak do 2 cm od povrchu. Mam iba obycajny Mustek, nic extra, ale saci mi. A nezabudnime, fotime bez fotaku :-))

      Odpovědět
  1. foceni bez fotaku

    Uplne souhlasim, ze nejlepe se foti bez fotaku! Ja kdyz si vyjdu bez fotaku, tak najdu asi 25 vynikajiich zaberu na kilometr 😉 (a to nepocitam ty, ktere po zaramovani hledackem tu poeziii a krasu straci). Tak si dycky reknu, vidis si lenivej vlacet fotak (jeste do nedavna jsem mel asi 3kiloveho zenita;) a tak nic nenafotis. Hned priste vezmu to zelezo (i kdyz nekdy me napada, jestli to nema olovene kusy) a jdu a … nic. Spatne, pocasi, spatny zaber, spatna nalada, spatne oko. A kdyz se chci presvedcit, ze to tak neni a nejake ty fotky “sakra musim” udelat, tak vetsinou skonci v me krabicce nepovedenych pokusu. A pak si zas jednou nevezmu fotak a … na svete je tolik krasnych mist a pohledu 🙂
    Nelituji to vsak, ty nesfocene zabery jsou tak krasne egoisticky jenom moje a i kdyz se nemuzu podelit s ostatnimi, aspon ja mam na srdci ci na oku prijemny pocit z hezkeho a vetsinou prkaticky uz neopakovatelneho 🙂 Jak se dari Vam bez fotaku?

    Odpovědět
    • RE: foceni bez fotaku

      to ze aparat casto prekazi pri vnimani krasy je lety provereny fakt. fotograf josef ptacek je dokonce clenem sdruzeni, ktere hlasa — netreba fotit, staci se divat.
      skoda, jen, ze se nenasel zadny odvazny kurator, ktery by usporadal vystavu z nenafocenych snimku.

      Odpovědět

Napsat komentář