Určitě vás už někdy napadlo, proč se objektivy vyrábějí z několika čoček, když stejně musejí fungovat jako jediná spojná čočka. Ideální zobrazení bodu v bod, přímky v přímku a roviny v rovinu nelze pomocí jediné čočky dosáhnout. Odchylky od tohoto ideálního zobrazení jsou vady zobrazení, které se mají použitím většího počtu čoček korigovat nebo zcela vyloučit.
Vady dělíme na dvě základní skupiny:
vady monochromatické
vady chromatické (barevné)
Do první skupiny patří vady, které nemají vliv na barvu, ale spíše na ostrost obrazu.
| I. Vady monochromatické | |
| 1. Otvorová vada | způsobena tím, že svazek paprsků vycházejících z jednoho bodu na optické ose se nespojuje na filmu v bod, ale v jejich skupinu. Obraz nelze přesně zaostři |
| 2. Asymetrická vada | způsobuje, že svítící body ležící mimo optickou osu se nezobrazují na filmu jako body, ale jako skvrny připomínající komety. |
| 3. Astigmatismus | čočka se chová tak, jako by měla v různých místech různé ohniskové vzdálenosti; paprsky se spojují buď před, nebo za ohniskem. Nelze zaostřit. |
| 4. Zklenutí obrazového pole | obraz roviny se nevytvoří v rovině, ale na zakřivené ploše, což má za následek deformaci reality. |
| 5. Zkreslení | přímky neprotínající optickou osu čočky se zobrazují jako prohnuté čáry, což má opět za následek deformaci reality. |
Druhá skupina zahrnuje vady, které deformují barevné podání obrazu; tyto vady se projevují i při černobílé fotografii, není tedy pravda, že na černobílých snímcích nejsou vidět.
| II. Vady chromatické | |
| 1. Barevná vada polohy | paprsky vycházející z jednoho bodu na ose se (při odstraněné otvorové vadě) spojují v různé vzdálenosti od ohniska v závislosti na vlnové délce světla. Obraz zaostřený v jedné barvě nebude současně ostrý i pro jiné barvy. |
| 2. Barevná vada velikosti | obrazy vytvořené paprsky různé vlnové délky (= barvy) mají nestejnou velikost. |
| 3. Barevné variace monochromatických vad | při odstranění některé vady pro světlo určité barvy není tatáž vada odstraněna pro světlo jiné barvy. |
Vady zobrazení nelze odstranit, protože jsou způsobeny výrobou čoček; pokud nějaký objektiv má vadu zobrazení, nepomůže mu sebekvalitnější oprava, pouze výměna vadné čočky. Naprostá většina objektivů má všechny vady odstraněny nebo alespoň výrazně korigovány; výjimku tvoří “objektivy” levných, zpravidla neznačkových kompaktů, které mají čočky dokonce z plastu, což pochopitelně má vliv na kvalitu obrazu.
Za vadu zobrazení v pravém slova smyslu nelze v plném rozsahu považovat tzv. vinětaci. Je to vada, která se projevuje dvěma způsoby: buď rozostřením obrazu v rozích snímku, nebo tím, že je snímek v rozích tmavý či úplně černý. První varianta je způsobena nízkou kvalitou čočky, která není schopna vykreslit ostrý obraz až do rohů obrazu. Vadu nelze odstranit a trpí jí hlavně levné kompakty.
Druhá varianta vinětace je způsobena buď podobně jako varianta první (nekvalitní čočky), nebo použitím sluneční clony, která má menší zorný úhel než snímací objektiv; použijeme-li clonu pro objektiv 50 mm na objektiv 35 mm, budou rohy obrazu černé, protože clona je v objektivu vidět. Jediným předpokladem pro úspěšné použití sluneční clony tedy není jen velikost závitu, ale také zorný úhel, který – pokud nejde o clonu pro základní objektiv – by měl být vyznačen na objímce clony, popřípadě na jejím obalu.
