Ač by se tak mohlo na první pohled zdát, nehodlám popisovat své milostné
romance, nýbrž dobrodružství výhradně kulturní. Jitka Horázná je mladá
fotografka a Nedělení odpoledne je název její absolventské práce na
Institutu tvůrčí fotografie v Opavě a zároveň název výstavy, kterou lze
do 6.2.2011 zhlédnout v Ateliéru Josefa Sudka na Újezdě.
 |
Navzdory zažité představě, která provází nejprofláklejší absolventy ITF,
jsou fotografie Jitky Horázné čitelné i pro laiky a je velmi snadné
podlehnout jejich kouzlu a to dokonce i bez toho, abyste museli číst
dlouhý komentář. Bylo by však chybou podlehnout dojmu, že se jedná o
prvoplánové “výcvaky” s cílem prezentovat pouze zajímavé a líbivé obrázky,
jak bývá dnes často zvykem. Při podrobnějším pohledu pozorný divák
zjistí, že Jitka Horázná si je jistá v kramflecích, celý soubor je
konzistentní a podřízený pevně stanovenému konceptu v tom dobrém slova
smyslu. Autorka bravurně využívá mizerné kresby objektivu k podtrhnutí
účinku svých impresionistických fotografií, které stejnojmenný směr
připomínají také posunutou barevnou škálou cross procesu.
 |
A o čem že fotografie Jitky Horázné vlastně vypovídají? Podle samotné
autorky jsou o trávení našeho volného času, což se může zdát jako docela
banální téma. Z výstavy však odejdete s pocitem, že právě v tak zdánlivě
bezvýznamných chvílích vězí těžiště našich životů a ještě dlouho po
návratu domů budete vzpomínat na ty svoje krásná nedělní odpoledne.
Myslím, že i v konkurenci Tichého a Modiglianiho, nemluvě o dalších
výstavách, patří Nedělní odpoledne Jitky Horázné k tomu nejlepšímu, co
lze v současné době v Praze vidět. Kdo mi nevěří, ať tam běží…
Zajímavé fotky
Zajímavé je také to, že jsem si při jejich prohlížení vzpomněl na výrok “dílo je uměním, pokud ho někdo za umění prohlásí“. Nevím ale proč.
zajímavé fotky
Asi proto, že máte o tom umění nějakou pochybnost. Já ji mám také a silnou. První fotografie budiž, u mě dobrá. Než pocit impresionismu mi spíš připomíná staré časy, lidé na korzu sledující jako atrkci balon (plněný plnem, také starodávný), k tomu všemu hrubé zrno a zašlá barva. Ale ta druhá s barvou nepřirozenou, moře se vylévá, v rohu něco překáží… Za takový výcvak z dovolené bych se hluboce styděl, ale ejhle, ono je to vlastně umění. Jak jsem to ale hloupý a omezený! No, jsem rád, že umělec nejsem.
co se fotek týče
Zajímavé jen proto, že nezvyklé, ale na druhou stranu, bouchnout banalitu aby zaujala je známkou profesionality ba i umění.
Jenže to druhé mi tady moc nesedí.
No, já su synek z dědiny, já vím prd.
co se fotek týče
Díky za vaše reakce, které mě poněkud překvapily. Myslel jsem, že fotografie Jitky Horázné budou srozumitelné i široké veřejnosti včetně synků z dědin.
Pokud si však chcete ty fotografie užít, zapomeňte na zjednodušující konvence současných digigalerií na webu, které lidem sugerují nesmysly typu, že horizont s mořem musít být vždy vodorovný, barvy reálné, zrno minimální a ostrost maximální. Soustředťe se na obsah a ne formu, ta je jenom prostředek. A především, zapomeňte na slovo umění, koneckonců v mém článku o něm nepadlo ani slovo.
A nakonec, jestli víte o někom, kdo má podobně vydařené “výcvaky z dovolené”, tak ať mi pošle odkaz, moc rád se na ně podívám!
co se fotek týče
Ja proti fotkam nic nemam, na vystavu nepobezim, zatracovat je take nebudu ale dam radu. Nedelejte medvedi sluzbu, staci podekovani, tedy “Diky za reakce”.
Hm..
..nebudu komentovat fotky tady. Jen řeknu, že člověk ocení kvalitní i méně kvalitní fotku povětšinou osobně a pokud možno na větším formátu než pidiokýnko na webu.
Je jedna věc koukat na pohlednici a druhá na print velikosti A3+ .. to druhé působí obvykle lépe, i kdyby byl obsah stejný jako u té pohlednice.
hm..
Možná škola alá Uko Ješita. Možná už to je zamýšlený formát. Na mě to nepůsobí zle, spíš naopak.
*
“A nakonec, jestli víte o někom, kdo má podobně vydařené “výcvaky z dovolené”, tak ať mi pošle odkaz, moc rád se na ně podívám!”
http://www.fstop.cz
*
Teď jsem viděl, že už jsi v přijímači, tak sory:))
jsou to krásné fotografie
Já jsem na té výstavě byl dvakrát. A je opravdu velký rozdíl vidět ty fotografie na webu anebo ve skutečnosti; asi je opravdu nutné dělat si úsudek až potom, co uvidím na vlastní oči. Ale je možné, že komu se nelíbí na webu, tomu by se nelíbily ani v galerii.
Mně se líbí, protože se týkají tématu, které mě samotného velmi zajímá – myslím si, že čas nedělního odpoledne je velmi Magický čas. Ale nejenom, že toto téma mi přijde velmi zajímavé, především fotografická řeč, tedy volba formátu a materiálu, zpracování, adjustace a celkový přístup autorky mi přijdou svrchovaně fotografické; není to začátečnické nebo náhodné dílo, ale práce fotografky, která ví, co dělá, jak to dělá a proč to dělá…
Pro mě jsou ty fotografie prodchnuty tichou poezií, v které je obsaženo cosi z francouzských impresionistů a také z poetických obrazů Kamila Lhotáka.
Prostě mně se fotografie Jitky Horázné nehorázně líbí.
uff
ako som rád, že nerozumiem umeniu. Pokiaľ by sa mi mali páčiť práve takéto “fotky” celkom by som mal o seba obavu. Je mi úplne jasné, že dnes letia šikmé horizonty, neostré výcvaky a veci podobné. To ale ešte neznamená, že je to aj pekné. Tak ako nepochybujem o tom, že dejiny pochovajú veľkú väčšinu “umelcov” 20 storočia, nepochybujem ani o tomto “umení”. Ale samozrejme je to iba môj názor a nikomu ho nevnucujem. Celkom by ma zaujímalo čo by na tieto fotky povedal pán Šmok.
fotografie
Nebylo by více fotografií nebo stránky autora? Děkuji.
Tomáš Adamec