Dnešní tip na výlet vás zavede do oblasti Jizerských hor, konkrétně do okolí Josefova Dolu. Zde najdete malebné údolí Jedlový Důl s vodopády Jedlová a o kousek dále je jedno z nejznámějších rašelinišť – Na Čihadle.
Jizerské hory
Chráněná krajinná oblast Jizerské hory patří k našim nejstarším velkoplošným chráněným územím. Byla vyhlášena v roce 1967 a rozprostírá se na ploše 350 km2. Jde o nejsevernější horskou oblast České republiky, při státní hranici s Polskem. Na území Polska se nachází menší severovýchodní část pohoří Vysoký Jizerský hřeben.
|
| Odlesněné Jizerské pláně |
Oblast se vyznačuje typickou geomorfologií, vegetací a faunou ovlivněnou v minulosti blízkostí pevninského ledovce, vysokým podílem lesa (72 %), zachovalými bukovými porosty, loukami a pastvinami s bohatě uchovanou mimolesní zelení, horskými potoky s četnými peřejemi a vodopády, rašeliništi, bohatým výskytem jelení zvěře a s rozptýlenou typickou zástavbou.
|
| Vodní zákoutí |
Řada dochovaných jizerskohorských chalup má charakter objektů lidové architektury a vhodně tak doplňuje i spoluvytváří zdejší typický krajinný ráz. Jizerské hory jsou bohaté na floru a faunu, žije zde množství vzácných a ohrožených druhů. Oblast je také prohlášena za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Doby hlubokých Jizerských lesů jsou již bohužel minulostí.
|
| Bystřina |
Vlivem rozsáhlých těžeb v 18. a 19. století (vytěžené dřevo se používalo jako palivo do sklářských pecí) došlo téměř k úplné likvidaci původních smíšených a listnatých lesních porostů. Ty byly nahrazeny postupně uměle vysazenými smrkovými monokulturami. Ty sice dodaly horám skandinávský ráz, ale nebyly dostatečně odolné vůči emisím z blízkých polských a německých elektráren. V návaznosti na imisní škody došlo v oblasti již k několika opakovaným kalamitám hmyzích škůdců. Jsou zde velké plochy odumřelých a vykácených lesních porostů nebo realizovaných mladých výsadeb. Díky odsíření a odstavení části elektráren a poklesu průmyslové výroby mají hory to nejhorší snad za sebou a na náhorní plošině se opět objevují mladé zelené stromky.
|
| Kaskáda Pekelná tůň |
|
| Kaskáda v Jedlovém dole |
Výchozím místem dnešního výletu je obec Josefův Důl. Do ní se můžeme dostat autem, autobusem nebo vlakem. Vlak jezdí do Smržovky, která je na trati Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald. U vlakového nádraží je parkoviště, kde lze zanechat auto. Pár metrů od parkoviště a vlakového nádraží začíná turistické značení (modrá a žlutá značka). Souběžně s modře značenou cestou z Josefova Dolu jde naučná stezka. Modrá značka a naučná stezka se nad osadou Antonínov oddělují od žluté a noří se do temné rokle, zaříznuté v žulách krkonošsko-jizerského masivu. Žulové prahy zasahují až do říčního koryta a jsou příčinou vzniku četných kaskád a peřejí. Romantické zákoutí vzniklo v partii Pekelná tůň. V horní, již širší části údolí, se nachází tři na sebe navazující vodopádové stupně. Tyto malebné vodopády Jedlové dosahují výšky 15 metrů.
|
| Kaskáda Pekelná tůň |
|
|
| Vodopád Jedlová |
|
|
| Vodopád Jedlová v zimě |
|
|
| Zamrzlý vodopád Jedlová |
|
Po chvilce přicházíme na silničku nazvanou Mořská cesta. Máme za sebou zhruba tři kilometry cesty malebným údolím Jedlového dolu. Po zhruba 4 kilometrech, kdy stále jdeme souběžně s říčkou Jedlová, přicházíme na rozcestí se Štolpišskou silnicí. Dáváme se doleva a pokračujeme po modré. Po 300 metrech přicházíme k dřevěnému turistickému přístřeší a rozcestí modré a žluté značky. Pokračujeme po silnici rovně, tentokrát sledujeme žlutou značku a po 150 metrech přicházíme k rašeliništi.
|
| Rašeliniště Na Čihadle |
|
| Rašeliniště Na Čihadle |
Máme ho po levé ruce. U informační tabule začíná dřevěná povalová cestička na nedávno zřízenou vyhlídkovou věž. Z výšky několika metrů máme krásný rozhled po rašeliništi, jezírkách i okolních horských svazích. Pokud slezeme z vyhlídky na dřevěný chodníček, při pozornějším sledování si můžeme si všimnout mnoha vzácných druhů flory, která zde roste: rosnatky okrouhlolisté, kyhanky sivolisté, blatnice bahenní, klikvy žoraviny, vlochyně a mnoha dalších druhů. Nacházíme se v přírodní rezervaci, a tak respektujeme zákaz opouštění chodníčku, abychom těžce zkoušené přírodě nedali další ránu. Po prohlídce zdejšího rašeliniště se vracíme zpět na turistické rozcestí.
Odtud se můžeme vrátit zpět stejnou cestou, jakou jsme přišli. Nebo zvolíme jinou cestu, která je asi o 1 km delší. Zahneme doprava po modré značce a jdeme po Kristiánovské cestě. Asi po kilometru přijdeme na rozcestí s červenou značkou. Je odsud hezký pohled na horu Jizera (1122 m). Dáváme se po červené značce a po louce s mladými stromky klesáme opět k říčce Jedlová. Začátek cesty není příliš přehledně značený. Po dalším cca kilometru vcházíme do vzrostlého lesa a tím pokračujeme další 3 kilometry. Přicházíme do osady Peklo, kde odbočíme na zelenou značku. Ta nás vzrostlým lesem dovede po 3 km na výchozí místo dnešního putování, do Josefova Dolu. Z lesa vylézáme u turistického rozcestníku. Ještě pár desítek metrů na parkoviště a vlak a můžeme zakončit dnešní výlet.
| Délka: |
cca 15 km |
| Trvání: |
6 hodin (s focením) |
| Náročnost: |
střední, převýšení 450 m nahoru a zase dolů |
| Mapa: |
Edice klubu českých turistů 20-21: Jizerské hory a Frýdlantsko
|
Jedlový důl
Přírodní rezervace o rozloze 12 ha vyhlášená roku 1992. Ochranné pásmo má 78 ha. Nachází se zde ojedinělá mozaika původních lesních porostů smrku, buku a jedle. Údolím protéká potok s mnoha překrásnými peřejemi a vodopády. Vede zde také naučná stezka.
Na Čihadle
Přírodní rezervace vyhlášena r. 1987. Velikost 4 ha, ochranné pásmo 11 ha. Jedno ze známých vrcholových rašelinišť v sedle mezi Smědavskou horou a Černou horou. Toto sedlové vrchoviště s rašelinnými smrčinami a jezírky se nachází v nadmořské výšce 980 m. Pramení zde Černý potok a říčka Jedlová. Samotné rašeliniště není porostlé klečí a na jeho okraji byla zbudována vyhlídková věž s informačními tabulemi. Jméno dostalo podle čihařů, kteří zde lovili ptáky na tahu. Rašeliniště je snadno přístupné z Hejnic po Štolpišské silnici.
