Blížící se konec léta přímo vybízí k návštěvě zříceniny hradu Volfštejna a nedaleké Vlčí hory. Hrad i Vlčí hora leží poblíž soutoku Kosího potoka a Mže nedaleko Stříbra.
Zřícenina hradu Volfštejn leží v Plzeňském kraji (v bývalém okrese Tachov), asi 2 km od obce Černošín (značeno žlutou turistickou značkou). Černošínem prochází silnice č. 230 vedoucí od dálnice D5 (výjezd č. 108 Stříbro), dále do Černošína (asi 20 km) přes Stříbro do Plané u Mariánských Lázní. Z Černošína vede na hrad žlutá turistická značka. Další možností, jak se na hrad a k hoře dostat, je od železniční zastávky Ošelín (hlavní trať Plzeň – Cheb), odtud je cesta po zelené a žluté značce dlouhá zhruba 5 km.
Hrad je románsko – gotický, jako jeden z mála není narušen pozdějšími přestavbami. Hrad byl postaven nad důležitou cestou z Plzně do Chebu. Ačkoli jsou první zmínky o hradu datovány až rokem 1316, patrně pochází z dřívější doby; je uváděn rok 1240. Prvními majiteli hradu byli páni z Volfštejna, potomci pánů Svojšínských a Třebelských. Tito měli v erbu vlčí hlavu, odtud zřejmě pochází i název sídla (a zřejmě i nedaleké Vlčí hory). Dle první písemné zmínky hrad založil Beneda z Volfštejna, potomci pánů z Volfštejna vlastnili hrad do roku 1460, kdy přesídlili na nedaleký hrad Třebel. Hrad zanikl za bojů zelenohorské jednoty s králem Jiřím z Poděbrad. Již jako pustý je uváděn od roku 1527.
Zřícenina je situována v hlubokém lese, nelze ji tedy spatřit jinak než z bezprostřední blízkosti. Hlavní dominantou rozvalin je 22 metrů vysoká kónická věž. Do věže se vstupovalo z patra (ve výšce 12 metrů); zde je dosud zachován obloučkový lem portálu. Dispoziční řešení hradu je dosud zachováno, neboť hrad nebyl nikterak přestavován. Byl obehnán parkánem, na jihozápadě byla situována brána s padacím mostem, dvoupatrový palác lichoběžníkového tvaru byl umístěn na jižní straně. Na nádvoří hradu stály ještě dvě menší budovy, jejich zříceniny však nejsou tak patrné. Nejzachovalejší částí hradu je již zmíněná 22 metrů vysoká věž; z paláce jsou zachovány části čtyř obvodových zdí. Celý hrad je obklopen ve skále vykopaným příkopem. Hrad je přístupný celoročně, dostupný je pouze pěšky, nebo na kole. Věž přístupná není, neboť jak jsem uvedl výše, vstupovalo se do ní ve výšce 12 metrů. Jiná omezení v přístupnosti nejsou. V současné době je hrad v péči Spolku pro záchranu hradu Volfštejna, spolek provádí spárování zdí a další rekonstrukce. Proto jsou zříceniny budov „zkrášleny“ lešením.
Mnou absolvovaná cesta k hradu od železniční zastávky Ošelín není příliš náročná, částečně však vede nízkým lesem a kopřivami. Značení bylo provedeno nedávno, dle údajů na směrovkách roku 1999. Na trase se však nachází několik „kritických“ míst, kde lze velice snadno zabloudit. Jedním z těchto míst je louka pod Vlčí horou – po příchodu na louku je nutno se dát doprava do lesa a klesat pozvolna dolů, kde cesta narazí na jakousi širokou „alej“ (zde je i rozcestník), odtud je již na hrad kousek. Od hradu lze pokračovat zpět k rozcestníku a dále vzhůru k Vlčí hoře, na rozcestníku je směrovka (uvedená vzdálenost 0,7 km), cesta však značena není. Vlčí hora je dominantou krajiny, neboť díky své nadmořské výšce (703,6 m) převyšuje celé okolí. Proto se vyplatí hrad i horu navštívit ve dni s dalekou viditelností, neboť rozhled opravdu stojí za to. Nejlepší výhled však není z vrcholu (zde je částečně omezen porostem), ale z jihozápadní louky pod vrcholem. Je možno spatřit část Šumavy, hřeben Českého lesa, Stříbro, Plzeň, údolí Kosího potoka, údolí Mže… Pokud vlastníte dalekohled, určitě se vyplatí vzít jej s sebou.
 |
 |
Od Vlčí hory je možno se vydat k rozvalinám bývalé osady Záhoří, cesta k osadě však značena není. Od rozcestí zelené a žluté turistické značky je třeba jít dolů po pastvině. Po asi 300 metrech prudkého klesání po levé straně v lesíku nelze přehlédnout kapličku, jež náležela k zaniklé osadě Záhoří. Z celé osady je zachována pouze jedna stavba, kolem ní jsou roztroušené rozvaliny ostatních staveb. Jediná zachovalá stavba je obývána, zřejmě jen sezónně. Nachází se u ní dokonce psí hřbitov… Od Záhoří žádná značená cesta nevede, pokud však půjdete dolů přes pastviny a poté přes les (cesta je poněkud náročnější, nelze však zabloudit), dojdete do údolí Kosího potoka. Zde je již nedaleko soutok Kosího potoka a Mže.
Kosí potok pramení pod vrchem Dyleň (940 m) v západní části Českého lesa. Jeho střední a dolní tok je osou přírodního parku Kosí potok. Údolím, které téměř není narušeno lidskou činností, vede 8 km dlouhá naučná stezka s 13 zastávkami. Zhruba 2,5 km od soutoku Kosího potoka a Mže leží obec Třebel a v ní stejnojmenný hrad. Tento je však již zaniklý, jeho zdivo je součástí barokní sýpky. Celý objekt je soukromý a nepřístupný.
Z fotografické výbavy lze využít téměř cokoli: vzhledem k tomu, že hrad leží v lese, je téměř nutností stativ. Jinak je doporučení „univerzální“ – barva, ČB, film, digitál… Vyplatí se širší ohnisko, na hradě jsou prostory stísněnější. Naprostou nezbytností je kvalitní turistická mapa, aspoň s měřítkem 1:50.000, například z osvědčené edice KČT je to mapa číslo 28 – Český les, sever. Je však třeba mít novější vydání (3. vydání, 2004); zde je již zaneseno turistické značení. Ve vydání starším (2. vydání, 1998) nejsou zakresleny značky, a co je poněkud kuriózní, hrad je zakreslen na vrcholku Vlčí hory… Ve vydání novějším je již správně (cca 1 km jihovýchodně od vrcholku Vlčí hory). Proto pokud vlastníte starší vydání oné mapy, jistě se vyplatí zakoupit vydání novější.
Tento článek zdaleka nepopisuje vše, co je v tomto „mikroregionu“ zajímavého; například hrad Třebel nebo údolí Kosího potoka, kde lze najít nejen mnoho chráněných rostlin, několik bývalých mlýnů, bývalou papírnu… Ale o Kosím potoku zase někdy příště.
Dobré světlo a příjemné zážitky!
Technika: Sony DSC-F717, karta SanDisk MS Pro 512 MB, lehký tripod
Mapa: Český les – sever 1:50.000 (edice KČT č.28), 3. vydání, 2004
