Vyhodnocení motýlího domacího úkolu

V Pražské botanické zahradě se letos pro velký úspěch opakovala společná výstava tropických rostlin s tropickými motýly. Vyzvali jsme čtenáře, aby se pokusili zachytit motýlí krásu, která by potěšila nejen oko biologa, ale i oko výtvarníka. Kdo se chtěl zúčastnit, musel reagovat pružně, protože výstava byla časově omezená. Byla to vlastně i prověrka akceschopnosti. Mimopražští si zaslouží obzvláštní pochvalu.

Vyhlášení fotoúkolu mělo větší ohlas, než jsme čekali. Zaslané fotografie měly nadprůměrnou úroveň. Jinými slovy, pokud někdo ze zúčastněných po přečtení článku sezná, že se ocitl na chvostu hodnocení, není to taková ostuda. Konkurence byla početná a silná. K použité technice jsme při hodnocení nepřihlíželi.

Při uspořádávání došlých snímků na disku jsem si nemohla nevšimnout, že většina účastníků preferovala názvy souborů typu “paladix” nebo “motýl” nebo ponechali nelidský název, který vypadl z digitálu. Takže úplně prvním krokem k úspěšnému vyhodnocení fotoúkolu bylo přejmenovávání všeho, co od vás přišlo poštou. Jinak by se v tom množství nedalo po pár dnech vyznat. Ale dost již postřehů ze zákusilí, nebudu vás déle napínat.

Proberu příspěvky postupně podle příjmení či přezdívek autorů.

Petr Bambousek

Zaslal dvě fotografie s trochu odlišnou koncepcí. První je spíše pohledem z dáli a prostorový vjem je u ní potlačen na minimum. Poněkud kontroverzní je funkce středního žebra listu, které k sobě hodně poutá pozornost. Druhá ukazuje důvěrný detail z krmení. Snímek je příjemý omezenou barevnou paletou i pěkně prokreslenými tykadly. Jednotlivé objekty obrazu nejsou hned čitelné, ale oko se má na čem zachytit.

Dundee (Pavel Kopřiva)

Tankování za letu. Jediný příspěvek, ale zdařile zachycený moment, při kterém musel autor projevit duchapřítomnost sportovního fotografa. Nezapře v názvu svůj další koníček – letectví.

Jaroslav Fikker

Poslal tři snímky s pěknými detaily v kresbě. S černým motýlem se exponometricky vypořádal dobře. Nevyrovnal se ale nejlépe s rušivými prvky v pozadí.

David Girsa

Poslal tři motýly, kteří se o poznání hůře vydělují z neklidného pozadí. Modročerný motýl má kresbu v modré, ale v černé části křídla ji postrádám. Nelehká situace, srovnatelná s focením nevěsty v bilém a ženicha v černém.

Vidu Gunaratna

Rozhodně nepodcenil grafickou stránku ani kompozici. Nebojí se netradičních rešení a dokáže náš pohled přitáhnout přesně tam, kam chtěl.

Vojta Herout

Poslal tři snímky s výtečnou technickou kvalitou i svébytným grafickým pojetím. Úlovky, za které by se asi nikdo nestyděl.

Jan Hlinák

si hrál se svými třemi motýly trochu na schovávanou. První jen jen uletět. Další dva se snaží splynout s okolím a skrýt se za bujnou vegetaci. U prvního snímku negativně vnímám, že je na něm plošně velmi málo kresby v detailech. Je to důsledek pohybové neostrosti křídel.

Michaela Jiřičková

Poslala tři motýly. Zdají se mi poněkud přesvětlení a barevně posunutí. Kompozičně se mi asi nejvíc líbí poslední snímek z trojice.

Jaroslav Kavan

Zaregoval poněkud nečekaně a zaslal motýly ze své zahrady. Snahu fotit motýly doma samozřejmě chválíme, ale nemůžeme to brát jako úkol vypracovaný podle našeho zadání.

Jiří Klán

Poslal tři příspěvky, mezi nimi obzvlášť působivý detail. Všechny snímky působí vyrovnaně a prozrazují zkušené a trénované fotografické oko.

Ivan Kolomazník

Ve všech svých příspěvcích volil statickou, téměř středovou kompozici. Neměl trochu zamlžený objektiv? Místy vidím velmi měkkou kresbu a přitom je možné sledovat rozsah hloubky ostrosti.

David Kučera

Poslal snímky technicky dobře zvládnuté, ale i jeho motýli se hůře vydělují od pozadí. Určitě není ve fotografii nováčkem, ale modročerný krasavec ho také exponometricky potrápil.

Michal Kvarda

Velmi bravurní pojetí. Navíc se evidentně zajímá i o identitu svých modelů. Kdo další pátral po latinských jménech? 2x papilio demodocus, 1x motýl neznámý.

MMMX

Tajemný autor MMMX poslal jednoho motýlího obra, který by si také zasloužil klidnější pozadí.

Robert Onisko

Poslal docela vyrovnanou sérii. Jaký je pohled motýlího oka? Není to Emanuel z večerníčku – sluší mu to? Poslední dva snímky mě překvapily svojí světlostí. Je to dílem grafického editoru?

PaBa (Pavel Baudiš)

Pavel se dle mého názoru nejlépe vyrovnal s kovově lesklými křídly černomodrého démona. Svačina na pomerančích působí příjemným klidným pohodovým dojmem a je mi asi z celé série nejmilejší. Červený list na pozadí druhého snímku příliš soupeří o pozornost.

Jaroslav Páv

Má motýla ve fialové, motýla v zelené a další variantu na oblíbené téma krmení. Na prvním snímku vidím stín listu na křídle – že by od blesku? Druhý působí neklidně, detailnější pohled by se mi líbil víc. Na snímku z krmení je hlavní děj vměstnán do pravého dolního rohu, kde jsou jakoby zamlžené všechny důležité detaily.

Míša Pluskalová

Vidí nejspíš své motýly jako vězně prchající z vězení. Nebo to je nadsázka? Každopádně si člověk často necitlivě zahrává s přírodou, jíž je součástí. Technicky by se rezervy našly, ale nelze autorce upřít originalitu.

Jan Popelář

Zdá se nešetřil na saturaci. V jeho snímcích je nápadně hodně kontrastu a černé. Neodpustím si poznámku, že někdy méně bývá více. Ráda bych tyto motýly viděla před zpracováním v editoru. Určitě oceňuji omezený počet obrazových prvků – autor si umí ze scény vybrat to nejpodstatnější.

Jarmila Pretlová

Poslala dobře technicky zvádnuté snímky. Kompozičně by se určitě daly trochu víc ozvláštnit, ale vcelku je to dobře odvedená práce. Poslední motýl možná stál modelem i Ivanu Kolomazníkovi. Je-li tomu opravdu tak, je to zářný příklad pro úsloví: “Když dva dělají totéž, není to totéž”.

Ondřej Prosický

Poslal pouze dva snímky. Nebojí se hravě experimentovat s kompozicí. V tomto případě mu rostliny ve skleníku poskytly velmi roztříštěné pozadí. Vyrovnal se s tím docela obstojně. Jeho web prozradí, že focení přírody se věnuje s velkým nasazením.

T. Puschel

Zde také není téměř co vytknout. Líbí se mi motýlí interakce, ať pomyslná či skutečná a …aaaach, ty oči motýlí!

David Rožnovský

Poslední dva snímky jsou výrazně lepší než snímek první. Ale i tam by asi prospěl jiný ořez.

Kamila Světnicová

Docela povedená série. Kresba v detailech by mohla být lepší. Graficky a kompozičně je nejvýraznější motýl prostřední – jednoduché linie a pěkně rozostřené pozadí.

Karel Štrambera

Také trochu bojoval s vlivem pozadí či hloubkou ostrosti. Asi nedokážu exaktně vyjádřit proč, ale nejvíc se mi líbí motýl na prvním snímku – pokud si odmyslím světlý list nalevo od něj.

Petr Vodička

Nejvýraznějším snímkem jeho série je myslím “krmení”. Motýl s květináčem by chtěl jiné světlo. Snad se autor neurazí, ale černobílý motýl je “dost těžká kláda”. Třeba mě diskutující čtenáři přesvědčí o opaku, ale černobílého motýla par excellence jsem viděla snad jen v grafice Maxe Švabinského.

Kuba Vrtík

Jeho motýli mě poněkud zarazili. Není autor tak trochu provokatér? Takto volit hloubku ostrosti vyžaduje důmyslné vypointování celé kompozice. Holčičky s motýly jsou pěkným příkladem několikanásobné interakce. Škoda, že nám neposlal více variant na téma děti a motýli. Jednak to téma tu není jinak zastoupenon a přitom by hezky doplnilo společnou výpověď o výstavě a atmosféře mezi návštěvníky.

A závěrečné slovo…

Mými “třídními mazánky” při vypracovávání tohoto domácího úkolu jsou pánové Herout, Kvarda a Puschel (pořadí je pouze abecední).

Další, poměrně vyrovnaná skupina, jsou Bambousek, Dundee, Gunaratna, Hlinák, Klán, Kučera, Onisko, PaBa, Páv, Popelář, Pretlová, Prosický.

Na pomyslné třetí místo bych umístila žáky Fikkera, Kolomazníka, MMMX, Světnicovou, Štramberu, Vodičku a Rožnovského.

Bramborové čtvrté místo zbývá pro Girsu, Jiřičkovou, Pluskalovou a Vrtíka.

Hodnocení berte prosím orientačně. Věřte, že je to opravdu težké rozhodování, který prohřešek tolerovat víc a který méně, zda hodnotit více hlavou nebo citem. Pokud jsem dobře počítala, účastnilo se 26 autorů se 72 obrázky. To všechno je nutné při hodnocení držet najednou v paměti.

Všimněte si, že mezi mazánky není žádný ze zůčastněných redakčních kolegů. 🙂

Nezúčastnění fotografové a diváci jistě projeví svůj názor v diskusi pod článkem a budete si moci svobodně vybrat, s jakým hodnocením se nejvíce ztotožňujete. Ať si vyberete to či ono, myslím, že se nám společně podařilo poměrně zevrubně zdokumentovat zajímavou akci a především divy přírody, které nás fotografy snad nikdy nepřestanou fascinovat.

Účast ve fotoúkolu snad každému něco přinesla. Doufám, že si teď se zájmem prohlédnete práce “spolužáků” a s chutí a zarputilostí se pustíte do dalších témat, které si na vás v redakci rádi vymyslíme.