Vyhodnocení soutěže Zlý sen – část druhá

Tom S.

Název fotografie: Zlý sen strojvůdcův

Pavel Pola: Nápad dobrý, ale zpracování není nic moc. Možná by pomohla orientace na
výšku (tohle mi evokuje, že se strojvůdce kochá okolní krajinou, místo toho, aby zaměřoval svůj zrak na to, co se děje na kolejích před ním). Asi by pomohla změna středové kompozice, která je na ten děj až moc statická.

Josef Krása: Zvláštní, ale svým způsobem to tam je. Technická nedokonalost dobře historizuje a dává pocit starého bijáku. I ta neostrost je skoro pohybová. Něco mi jakoby malinko na fotce chybí. Ale je blízko.

Pavel Kutina: Ano, dovedu si to představit. Brzdy skřípou,
od kol odletují jiskry, mašina houká vším, čím může a kdyby fíra mohl brzdit “na pekaře”, tak už to dávno dělá – protože on už udělal, co mohl, a tenhle pohled ve snu uvidí ještě mockrát a pořád dokola se bude ptát, jestli nemohl udělat víc. Docela by mne zajímalo, jak je to focené – vidím pohybovou neostrost, ostré koleje a člověka na nich, to fotoaparát stihnul uostřit, nebo je to digitální manipulace?

Zdeněk Tichý: Více mi to přijde, že to bylo focené ze zadního okénka vlaku, ten pohyb
směřuje na druhou stranu, než by měl. Postavička honí vlak. Spíše tak to na mě působí.

Jan Dvořák

K fotografii se pojí i tento kratičký příběh ..
fotografie z 20.2.2012
Není mi vubec dobře po včerejší oslavě narozenin .. tento měsíc jsem slavil už poněkolikáté své čtvrtstoletiny a ještě jednou mě to čeká .. přesně takhle jsem se ráno cítil .. začínám do svých fotek vnášet svoje pocity .. vše je dnes naruby .. jako zlý sen .. v tom děsném temnu vysvitá však střípek naděje ..

Pavel Kutina: Kde je ten zlý sen? Zlý sen je probutit se nahý po mejdanu vedle nahýho chlapa a ne koukat na větvičky z okna 🙂 Co já bych za pětadvacetiletý zlý sen dal, i za cenu té několikanásobné kocoviny… Můžu jen tiše upozornit autora, ať si raději zvyká, že lepší už to nebude.

Josef Krása: Poetická fotka, určitě ne zlý sen. Pamatuju si stejnou procházku, možná mi dokonce taky bylo pětadvacet.

Pavel Pola: Chvíli jsem na to musel koukat, a hlavně jsem musel zapomenout na ten
průvodní text, který mi k tomu vůbec nesedí. Na první pohled jsem si řekl “zlý sen sadařův”, když naběhnou pupeny a pak to zmrzne, takže je úroda v háji. Pak jsem v tom ale začal vidět pařát, který se po mě
natahuje a je čím dál tím víc neodbytnější, jde mi po krku. Celkem slušné psycho. Beru.

Alice Sabolová

Zlý sen a v něm zlý klaun se spokojeným úsměvem. To mě děsí. To mě užírá. To se mi často zdá.

Jakub Kencl: Zlý klaun, fuj, děsivá představa. Už na náhledu působí morbidně a ve
velkém je to docela mazec. Bohužel prázdný krk na sebe přitahuje příliš pozornosti a odvádí tak pohled od “zrůdného” obličeje. Nebo, že by tam byl nechán prostor pro nekompromisní zářez, který přijde
každým okamžikem a dokoná tak dílo hrůzy? Sice bych si ke zlému klaunovi představoval nějakou “hnusnější” chlapskou tvář, ale opět je tady prostor pro divákovu fantazii… co děsivého se může ukrývat za nevinou tvářičkou s maskou zlého klauna?

Josef Krása: V malém ta fotka nefunguje, ve velkém moc dobře. Nevím, zda bych jas brady a krku trochu neztlumil. Ale je svůdná a tma směrem k očím po chvíli opravdu děsí.

Pavel Kutina: Zlý klaun je něco, co by mne také asi donutilo nějakou noc neprospat. Okamžitě se mi vybavuje Batman a Joker, lehce mne mrazí. Na fotografii mi trochu vadí poměrně prázdný spodek – oko najde ústa prakticky okamžitě, ale spodní část je už navíc, část pod krkem bych oříznul a nic by se nestalo, nechyběla by mi.

Pavel Pola: Mrzí mě to, ale já tam klauna nevidím. A ten úsměv moc taky ne. Nasvětlení krku spíš táhne můj zrak do míst, kde je normálně úsměv moc nevyskytuje a toho klauna si musím hodně silou nutit. Bohužel.

Zdeněk Tichý: Zlý klaun – ano to bývá děsivá kombinace, ale tady to trošku ztrácí
děsivost tím, že modelem je taková nevinně vypadající dětská tvář. Asi bych volil i jiné nasvícení.

Martin Künzel

Bohužel se nemůžu pochlubit žádným strašidelným příběhem, který by mě k jejímu pořízení inspiroval, vznikla při obyčejném domácím experimentování se zrcadlovkou a bleskem bez dalších ambicí. Myslím, že hrát si je ta nejlepší věc co člověk může udělat, aby všechny ty nepříjemnosti a zlé sny zahnal a zařídil si v dnešní době tolik potřebnou dobrou náladu

Pavel Pola: Tady je to už lepší, tady se dovedu vžít do situace. Tma, podivné až
podezřelé postavy, nejistota v očích, možná až strach? Tohle je zlý sen. Jen bych ho osobně udělal spíš černobíle, byl by tam ještě trochu větší prostor pro fantazii a možná ty “duchy” lehce rozostřit, ale jinak to u mě funguje.

Jakub Kencl: Ještě že nečtu příběhy fotografů před tím, než se podívám na fotku,
jinak bych tady ani vlastně neměl co psát, neboť podle autora je to fotka bez dalších ambicí a nezaslouží si tak ani pozornost. Naopak, mě se líbí. Možná můžeme polemizovat o technické stránce provedení, dotažení techniky do dokonalosti, zatažení některých partií snímku…. Ale nápad se mi zdá dobrý, provedení je (i přes zmiňované nedostatky) slušné a docela se i dokážu vžít do obavy před sebou samým. Ano, zaujalo a cením si nápadu a práce, kterou tomu autor věnoval.

Josef Krása: S Martinem souhlasím, ale snímek není dotažený. Postavy v pozadí jsou výborné, i aura za hlavním protagonistou. Nicméně v popředí vidím smích – nikoli děs.

Pavel Kutina: Byť je to jeden z autorů, který svou fotku ve svém vlastním textu shazuje (odnaučte se to, za vlastními fotografiemi si musíte stát – na to shazování jsou tu ostatní diváci a my), jeho fotografie mne zaujala, přestože v ní nalézám asi něco jiného, než autor (a nevidím v ní dané téma). Vidím váhání, hledání cesty (oděv mi připomíná mnišskou kutnu) a v pozadí síly a rádce, vedoucí poutníka cestou. Každý z nás má v sobě něco z anděla a něco z ďábla, svého Jekylla a Hydea a jen na nás, kterým směrem se vydáme a co si od kterého z nich necháme namluvit.

Pavel Matoušek

Jedná se o dlouhou expozici páru u ohně,který mi takto připadá jako únos nic netušící
a nevinné dívenky do pekel.

Josef Krása: Po mírném snažení postavy vidím, ale v horizontální kompozici nevnímám žádné ohrožení. Snad tanec? To jedno ďáblovo oko mě také úplně neděsí. Asi bych byl pro výrazný ořez z obou stran a kontrastnější zpracování. Pak by to tématu děsu bylo blíž.

Pavel Kutina: “nevysvětlovat, neomlouvat”, okolnosti vzniku fotky diváka nezajímají. Diváka zajímá příběh na fotografii, pokud je doplněn nějakým příběhem v komentáři tím lépe, ale “dlouhá expozice sedící dvojice” nedává příliš prostoru pro imaginaci. Ano, naznačený únos tam vidím, je to opět
divoká noční můra. Technicky bych se snažil tomu trochu pomoci lokálním zvýrazněním kontrastu, aby z těch “duchů” vystupovaly trochu konkrétnější linie. Co by mohlo zmizet úplně, je ta řada světel napravo, ty jsou tam opravdu rušivé a nutí mne přemýšlet nad prostředím a vznikem fotografie.

Pavel Pola: Tohle může fungovat jako zlý sen. Tma, světla civilizace v dáli, míhající se postavy mizící v šeru. Napadená zezadu. Zlý sen pro spoustu lidí, kteří raději v noci nevychází. Možná by pomohlo otočení o 90°, aby to získalo trochu na dramatičnosti.

Márius Sordel

Název fotografie: Strach

Josef Krása: Ještě bych asi vpravo světlo ubral, ale to je už dost subjektivní. Být v pozadi chlapce „tma“, vnímal bych opravdu zlý sen. Ale i zde je blízko.

Pavel Kutina: Nevidím strach. Vidím schoulenou pózu, která se snaží strach vyjádřit, z fotografie nevidím studený pot oběti, nevidím slzy zoufalství, prostě to na mne působí uměle. Není to noční můra, není to zoufalství, děs, beznaděj. A nebo je a já jí tam nevidím…

Pavel Pola: Pěkný záběr, který ještě umocňuje ta zneklidňující jiskra v levém oku.
Sice mohl být výraz ještě drsnější, ale i takhle to na mě celkem funguje. Trochu bych akorát zatáhl ten pravý roh.

Jakub Kencl: U Máriusova vyděšeného portrétu na první pohled zaujme výraz, který tu fotku dělá, na druhý pohled zaujme póza se skrčenými koleny. Ta to všechno podtrhne. A na třetí pohled mě
zaujala jiskra v temném oku, znervozňuje, zneklidňuje, neustále mě nutí přemýšlet proč tam je…. slza zoufalství? Jiskřička naděje? Plamínek vzdoru? Super práce.