Jak mnozí z vás vědí, před nedávnem proběhl workshop na téma “Fotografování zvířat”. V jeho průběhu byly vyhlášeny i tři fotoúkoly, aby se dalo jednoznačně posoudit, do jaké míry účastníci pochopili “vo co v tom vajldlajfu teda gou”. Pojďme se teď společně na zaslané fotografie podívat.
Nevím, jestli jsem tou pravou osobou pro hodnocení akce, kterou jsem tak trochu pořádal, ale slíbil jsem to, tedy mi nic jiného nezbývá.
Takže: Za pořadatele bych tuto akci hodnotil asi celkem kladně – nepršelo, nesněžilo a navzdory poměrně hojné účasti jsme nikomu nemuseli vracet vstupné 🙂
To by jako hodnocení asi mohlo stačit… A teď už k těm fotografiím, ano?
Pavel Baudyš
Zvíře v pohybu:
Z této série kladně hodnotím především první fotografii, už jen proto, že z volně poletujících zvířat je jich zde zachyceno najednou nejvíc, navíc fotografie nepůsobí nijak staticky.
V přirozeném prostředí:
Z druhé série mne nejvíc oslovuje první fotografie, evokující romantický výlet zamilované dvojice s následným turistickým fotografováním před známou dominantou. A protože jsem romantik (a ještě ke všemu je ta žirafa moje), volba je jasná.
Mezi námi zvířaty:
Ze třetí série bych zvolil druhou fotografii, je opravdu živá a divoká, navíc výraz všech aktérů plně ospravedlňuje zařazení do této kategorie.
Závěrečný verdikt: PROSPĚL
Tomáš Hamouz
Zvíře v pohybu:
Zde vybírám druhou fotografii, protože na té první, jakkoli je rozhýbanější, moji pozornost přitahuje ta ruka. Druhá fotografie v sérii je o něco decentnější, ale pohyb je tam zřejmý i z nakročení toho tažného zvířete (a zde opět musím pochválit, protože to “tažné” je taky moje 🙂
V přirozeném prostředí:
Z druhé série bych vypíchnul první fotografii, protože pro krysu není větev asi tím nejpřirozenějším místem, a sova v rozsoše stromu je téma možná až příliš banální. Na té první fotografii hodnotím vtip a neokouanost (a kromě toho – ten pes je … 🙂
Mezi námi zvířaty:
Třetí série je ještě lepší, i když tedy opravdu nechci domýšlet, co ta krysa s tou nohou stativu dělá. Druhá fotografie je ještě konkrétnější a alegorií napadá nešvary moderního velkoměsta – zde se autor zřejmě nechal až příliš unést duchem místa a přitom pozapomněl, že “pastevec” je dnes častěji pleti světlejší než “ovečky”, o které se stará… Třetí fotografie s “dělením kořisti” u mne zcela jednoznačně vede nápadem a myslím, že by potěšila nejednu služebnu strážců pořádku.
Závěrečný verdikt: PROSPĚL
Jakub Kencl
Zvíře v pohybu:
Zde jsou vidět autorovy zkušenosti, nabyté při fotografování motoristických sportů. Jasně ukazuje, jak lze s pomocí blesku a zoomu navodit atmosféru rychlého pohybu, a to i v případě, že se objekt jen zuby nehty drží kmene stromu – v pozorovateli pak vzniká dojem, že se drží stromu opravdu velmi rychle.
V přirozeném prostředí:
Zde oceňuji první fotografii, která demonstruje autorovu pohotovost. Srovnáním dalších fotografií ostatních autorů totiž lze totiž snadno dojít k ohromujícímu zjištění, a totiž, že ten kocour tu bílou sovu právě sežral (což ostatně dokazuje i jeho blažený úsměv).
Mezi námi zvířaty:
Z první fotografie jasně čiší tvrdá autorova sebekritika – vždyť jen málokomu nedojde pointa, tvrdící, že “mezi námi zvířaty… je beruška” 🙂
Závěrečný verdikt: PROSPĚL
Ivan Mikšík
Zvíře v pohybu:
Ivan ukázal, že i na takovéto akci kromě vedení workshopu, přednášení, odpovídání, hledání rozpůjčované techniky a stavění stanů ještě stihne i fotografovat. Z první série bych vypíchnul druhou fotografii (ta první je přece jen na takového ostříleného borce trochu statická), dokumentující, jak to na podobných akcích chodí – když se zvěři nechce pohybovat, tak jí v tom někdo holt musí pomoci… Třetí fotografie pro mne trochu ztrácí své kouzlo právě proto, že ta bota (a vše, co k ní patří) je moje 🙂
V přirozeném prostředí:
Z této vybírám fotografii poslední, která jasně ukazuje, že i na takto hektické akci může být i klidná, pohodová (až lyrická) atmosféra, a to i mezi modely a modelkami.
Mezi námi zvířaty:
Ze poslední série volím první fotografii, ač na ní mám trochu problém odlišit modelky – obě mají šedý kožíšek a z fotografie je tedy problematičtější vyčíst dějovou linku.
Závěrečný verdikt: PROSPĚL BY, kdyby ten workshop sám nevedl.
Pavel Pola
Zvíře v pohybu:
Toto téma zcela jasně zachraňuje ono Supermanovské S. Krteček je sice černý, ale ani tak by zřejmě nebylo jednoduché odvrátit obvinění z demonstrace pronacistiských gest (tzv. hajlování), a tedy bylo jen dobře, že tohoto potenciálního obviněného na místě nezpozorovali bdělí příslušníci pořádkových sil.
V přirozeném prostředí:
Z této minisérie mám problém si vybrat – druhá fotografie zachycuje přirozenější (a častěji viditelné) chování zvířete, ta první je ale graficky čistší a naplno ukazuje Pavlovu pohotovost, protože krysa tráví při výlezu z díry jen minimum času obhlížením terénu.
Mezi námi zvířaty:
Ve třetím tématu na mne působí krteček dojmem V.I.P. se svými bodyguardy (ovšem mírně nelogicky otočenými na stejnou stranu, pravou stranu mají zřejmě zajištěnou jinak).
Závěrečný verdikt: PROSPĚL (ještě aby ne, když je to šéfredaktor 🙂
Ruda Stolař
Zvíře v pohybu:
Brutalita, zachycená na prostřední fotografii, je do nebe volající. V této souvislosti upozorňuji, že i neoznámení trestného činu je samo o sobě trestné. Tuto fotografi bych osobně zařadil do užšího výběru pro Czech Press Photo.
V přirozeném prostředí:
Ze druhé série považuji za zajímavějšího onoho medvídka, který nevydržel muka modelingu a sám si musel aranžovanou scénu zvěčnit. Že k tomu navíc použil klasický fotopřístroj ukazuje na jeho vytříbený vkus.
Mezi námi zvířaty:
 |
| A jeden bonus… |
|
Zde autor trochu zakolísal ve výběru, přece jen duplicita fotografií by se u účastníka takto prestižní akce objevovat nemusela, naštěstí ale sám situaci zachránil a vykompenzoval zasláním bonusové fotografie, která je sama o sobě tak nosná, že nepotřebuje jakéhokoli dalšího komentáře.
Závěrečný verdikt: PROSPĚL.
Zdeněk Tichý
Zvíře v pohybu:
Fotografie na mne působí jako portrét medvídka, vykloněného z okna výletní lodi těsně poté, co se jí pustil. Jaký byl průběh oživovacích pokusů?
V přirozeném prostředí:
Fotografie technicky výborně zvládnutá, ale povšimněte si, prosím, zvednutého ocásku krysy. Koho z nás by potěšilo, kdyby byl fotografován při tak intimní činnosti? To je ta dnešní investigativní novinařina, tedy pane Tichý, to jsem si o Vás opravdu nemyslel!
Mezi námi zvířaty:
“Mamííí, a co tam ta zvířátka dělají?” “Cvičí, Karlíku. Nekoukej tam a pojď už!” Příště bych prosil zasílat takovéto fotografie až po dvaadvacáté hodině, jsme slušný web.
Závěrečný verdikt: PROSPĚL, současně gratuluji k překonání prvních nesmělých krůčků ve světě modelingu, rádi jsme byli u toho.
A na závěr něco švestiček z mé zahrádky…
Zvíře v pohybu:
V přirozeném prostředí:
Mezi námi zvířaty:
No přece nebudu hodnotit svoje fotky…
Závěrečný verdikt: NEPROSPĚL, jelikož byl jakožto pořadatel vyloučen ze soutěže (a diplom si může vytisknout sám), ale určitě BY PROSPĚL, kdyby to jen trochu šlo 🙂
Tímto ještě jednou děkuji všem účastníkům i výbornému lektorovi a těším se na setkání při dalších společných akcích.
Ještě připomínám, že slavnostní certifikace účastníků proběhne na dubnovém FOTOpivu, tedy ve středu 22. dubna 2009 v restauraci Na kovárně.
To jsou věci po dvou deci.
Bravo! A co zkusit příště na podobném workshopu fotografovat zvířata. 😉 No přijde mi to jako kdyby jste si dělali řidičák na auto za pomocí řizení RC modelů. Mohli jste jít alespoň do zoo, tohle mi přijde jinak ztráta času. Ale tak zábava očividně byla. 🙂
to jsou věci po dvou deci.
Ale no tak, je snad dost jasné, že šlo čistě o zábavný happening a účel byl jistě splněn, tak o co jde 🙂 Rozhodně menší ztráta času, než čumět na televizi…
Sice se k aktivitám skupiny xpozice stavím krajně skepticky až odmítavě (to by bylo na delší diskusi), ale zrovna tohle mi přišlo jako geniální nápad, kdybych neležel doma s chřipkou, tak jsem na plyšáky šel taky – člověk nemůže brát focení tak vážně. Tak jsem si pak neúčast vynahradil aspoň tím, když jsem na zcela vážně míněném workshopu focení dravců a sov fotil Holgou a Dianou – http://blog.fotozona.cz/2009/04/workshop-dravci-trochu-jinak.html :-))
to jsou věci po dvou deci.
😀 dobře no. Ondřej je rozhodně kapacita a jeho skill zvláště u fotografování ptáků je opravdu vysoký. Vřele doporučuju komukoliv kdo má šanci aby se nějakého jeho workshopu zůčastnil, rozhodně nebude litovat.
Jinak abych nezaváněl až tak vážností. Osobně se při fotografování zvířat snažím o trochu umělečnosti. Seriózní fotografii zvířat uznávám a obdivuju a mimojiné se o ni také snažím, ale zároveň mám radost když se mi povede zvíře zachytit nějak líbivě neobvykle. Už protože tím mohu ukázat obyčejnému divákovi jak nevšední, atraktivní a libivý svět zvířat umí být. Je to sice na hranici toho co je ještě fotografie zvírat, jenž se snaží o maximálně přirozený snímek sic líbivě, ale zase kdybychom všichni dělali všechno stejně, tak se nebude na co koukat.
Přeji dobré světlo. 🙂
Ještě dodatek.
Apropo nemohu si nerýpnout .. skoro na všech fotkách máte nadhled což u fotografi zvířat docela vadí a osobně bych to viděl jako první věc kterou jste si měli na workshopu říct .. takhle se do toho National Geographicu nedostanete. 😉
ještě dodatek.
skoro na všech fotkách máte nadhled … Vám by ovšem trochu nadhledu neuškodilo 😉 Myslím si, že Workshop svůj účel splnil naprosto perfektně a všichni účastníci se dobře bavili po celou jeho dobu. život nejsou jen vážné věci a někdy je dobré se trochu pobavit, což nám Bitovod umožnil naprosto dokonale a díky za to.
ještě dodatek.
Chápu a omlouvám se. Bral jsem to jako workshop. Asi by mě naštvalo kdybych tam přijel a dopadlo to tak jak to dopadlo. Na druhou stranu už ze zadání bylo jasné že jde spíše o nezávazné setkání za účelem si zablbnout a tohle to jen potvrzuje. Ovšem asi bych se pro příště vyhnul slovu workshop. Ono přeci jenom workshop je trochu něco jiného.
ještě dodatek.
Co dodat? Snad jen že je klika, že mezi těmi, co se přihlásili a na akci dorazili, nebyl nikdo, kdo by tu nadsázku nepochopil… 😉 A všichni se doufám dobře bavili… Neberte ten svět tak vážně, nebo fakt věříte všemu, co se v novinách nebo televizi píše? I když se to podá “oficiálně” jako “workshop”?
ještě dodatek.
Praktická část byl happening, ale v teoretické, která tomu předcházela, nás IM seznámil s metodami a vybavením, které používá k vytváření svých fotek živé přírody, a to také vůbec nebylo k zahození.
Na workshop do zoo ani jinam bych nešel – ale tohle byla paráda.
fotopivo
Na dnešní fotopivo bohužel nedorazím, snad někdy příště. Každopádně blahopřeju všem, kteří prospěli. 🙂