Západ Měsíce s Venuší

Ukázka 25-ti násobné expozice.

Většina z nás, kteří fotografujeme, v duchu sníme o nějakém tom úspěchu – že budeme vystavovat, že nám fotografii otisknou (nejlépe National Geographic), že to bude dokonce na titulní straně, že vyhrajeme World Press Photo a že nakonec budeme díky správné fotografii v těžkém balíku. Já jsem se své titulní strany dočkal v květnu roku 1989, kdy jsem ze schránky vybíral třetí dvojčíslo časopisu Kozmos.


Západ Měsíce s Venuší

Scéna

Fotografie zachycuje vícenásobnou expozici mladého Měsíce a Venuše. Je na ní zřetelně patrný rozdíl v rychlostech pohybu Měsíce a Venuše po obloze. Díky tomuto rozdílu dochází ke zdánlivému zákrytu Venuše Měsícem. Ve skutečnosti se překrývají pouze obrazy, Venuše se promítala na stejné místo na začátku exponování o 13 minut, v jeho závěru pak o osm minut. K zákrytu došlo zhruba o tři hodiny později a měl být viditelný z obou Amerik (snímek byl exponován 19.4.1988).

Sídliště pak funguje jako kulisy pro hlavní aktéry.

Osvětlení

Hovořit o osvětlení není v tomto případě nejšťastnější, protože spíše než osvětlenými objekty je scéna tvořena množstvím světelných zdrojů. Ovšem Měsíc s Venuší jsou osvětleny Sluncem …

Technika focení

Měsíc s Venuší jsem fotografoval Flexaretou II (a?) vybavenou objektivem Mirar II o světelnosti 3,5 a standardní ohniskové vzálenosti 80mm. Objektiv jsem ponechal odcloněný.

Fotoaparát mířil mírně vzhůru, takže rovina filmu nebyla svislá. To má za následek sbíhání svislých linií, které lze opravit restitucí při následném zpracování.

Film a expozice

Snímek zachycuje celkem 25 dílčích desetivteřinových expozic pořízených v pětiminutových intervalech pořízených v rozpětí přesně dvou hodin.

Pokud bych chtěl zachytit detaily na povrchu Měsíce, musel bych použít náležitý expoziční čas, který je u Měsíce krátce po novu a dané cloně a citlivosti nejméně 1/60 vteřiny. Šlo mi však jen o jeho tvar, srpek je dosti charakteristický a základní objektiv na obrazu Měsíce moc podrobností stejně nezachytí. Navíc bylo potřeba dostatečně exponovat i obraz Venuše. Zvolených 10 vteřin je tedy doba, za kterou se obrazy hvězd, Měsíce a planet ještě neprotáhnou do čárek v důsledku pohybu po obloze. Závisí na přijatelném rozmazání, ohniskové vzdálenosti objektivu a deklinaci, tedy astronomické (nebeské) šířce objektu – Polárka je relativně nehybná, zatímco hvězdy směrem k rovníku se pohybují po obloze rychleji. Výpočet maximální délky expozice lze snadno odvodit, osobně používám vzorec Tmax = 800 / f (s).

Pětiminutový inteval považuji za optimální pro vícenásobnou expozici Měsíce. Ten se – stejně jako Slunce – posune po obloze o svůj průměr za dvě minuty. Pětiminutový interval tedy dává obraz Měsíce oddělený “jedenapůlnásobnou” mezerou.

Zatímco každý z obrazů Měsíce a Venuše je exponován 10 vteřin, je nehybné město exponováno dohromady 250 vteřin. Tím se na snímku jeví jasnější, než tomu bylo ve skutečnosti. Dnes bych se zřejmě pokusil kompenzovat tento rozdíl použitím přechodového (půleného) šedého filtru, tehdy jsem jej k dispozici neměl.

Použil jsem Fomachrom D20. Přesný důvod si nepamatuji, ale mám pocit, že to bylo z prostého důvodu, že byl zrovna ve fotoaparátu – snímek byl na posledním políčku. V té době už sice bylo možno tu a tam koupit Agfachrome 100RS a myslím, že jsem ho i v lednici měl, ale buďto jsem neočekával, že snímek vyjde tak dobře, nebo nebyl čas na temperování.

Zpracování filmu

Fomachromy zpracovávala Foma v Hradci Králové vlastním postupem, takže jsem film svěřil jim.

Další zpracování

Pro archivaci i další zpracování jsem obrázek nechal prostřednictvím Paladixu naskenovat Nikonem Coolscan LS 8000 na plné rozlišení. V Photoshopu jsem provedl pouze několik malých úprav, z nichž pouze jedna byla tvůrčí, a to volba výřezu. Ostatní byly nápravou problémů s filmem – na film se otisknul krycí papír a v horní třetině snímku nebyla obloha černá, ale velmi tmavě šedooranžová. Jinak jsem barevné podání ponechal. Barevný posun je takový, že snaha korigovat barvu pouličního osvětlení (sodíkové výbojky jsou oranžové) vedla k nepřirozeným barvám v jiných částech.

3 komentáře u „Západ Měsíce s Venuší“

    • Citlivost filmu

      Podle označení ISO 20°/80 a myslím, že to při běžném focení i celkem odpovídalo. Na kolik reálně poklesla při takhle malých intenzitách, to si netroufám odhadnout.

      Odpovědět
  1. Fakt pekny, diky za navod

    strasne moc se mi ten clanek libi, uz se tesim, az to zkusim. jen si rikam, proc jste to nezkusil znovu sam?

    Odpovědět

Napsat komentář