Zatmění Měsíce a Slunce – květen 2003

Letošní jaro, respektive květen bude velice bohatý na ojedinělé astronomické úkazy.
Nezahálejme proto, připravme se a pojďme si udělat další domácí úkol. Základem fotografie
je světlo, ale tentokráte budeme fotit zatmění.

Co nás v květnu 2003 čeká?

Úplná fáze zatmění měsíce dne 9.1.2001 – 21:25. Objektiv 300mm + 2x TC. Expozice 6 vteřin. Tady najdete fotografii s popisem.

Pojďme se na všechny úkazy podívat postupně. 7. května 2003 se uskuteční
přechod Merkura přes Slunce. Zatímco zatmění Slunce, kdy nám sluneční kotouč zakryje
náš soused Měsíc, můžeme vidět až 3x do roka (tedy pokud bychom za tímto úkazem
cestovali po celé naší planetě), okamžik, kdy se mezi Zemi a Slunce dostane jiná
planeta je opravdu vzácná chvíle. Jediné planety, které přicházejí v úvahu jsou
Venuše a Merkur. Tento okamžik připadá právě na 7. května 2003. Ráno v 7:11 (LSEČ) se
v levé horní části slunečního disku objeví černý kotouček planety Merkur a bude
pomalu postupovat přes Slunce až do cca 13:30, kdy jej opustí. Vzhledem k tomu,
že je Merkur vizuelně 150x menší než Slunce bude tento úkaz pozorovatelný pouze
většími dalekohledy se speciálními filtry pro zeslabení slunečního záření (viz dále).
Na focení to moc nebude, ale pokud byste se nacházeli poblíž některé z hvězdáren, nenechte si však tento úkaz
ujít.

Zatmění Měsíce

Měsíc v úplňku 7.6.2001 v 00:50. Objektiv 300mm, expozice 1/30s. Na Měsíc byl použit přechodový šedý filtr, aby bylo možné naexponovat i Mars, který se nachází vpravo dole.

Pomalu se dostáváme k hlavnímu květnovému představení. To však, jako každé jiné pořádné
představení, má i svoji předehru. A tou je úplné zatmění Měsíce, které nastane 16. května
2003. V noci ze čtvrtka na pátek budeme moci sledovat běžný měsíční úplněk.
Kolem čtvrté ranní (LSEČ) se však Měsíc začne pomalu nořit do zemského stínu. Toto zahalování
mu bude trvat celou hodinu a kolem čtvrt na šest nastane maximální fáze zatmění.
To již bude pomalu svítat a Měsíc díky zatmění bude mít oranžovohnědé zabarvení.
Konec úplného zatmění již bohužel neuvidíme, jelikož Měsíc nám pomalu zapadne a
na protější straně oblohy nás začne zahřívat jarní Slunce.

Částečné zatmění Slunce

Průběh zatmění Slunce 31.5.2003

A dostáváme se k vyvrcholení astronomických představení. 31. května 2003 nastane
na území ČR částečné zatmění Slunce. Zatmění začne již ve tři čtvrtě na čtyři ráno,
kdy bude u nás Slunce ještě pod obzorem. Nezoufejme, že tento úkaz neuvidíme již
od jeho počátku. O to triumfálnější nástup bude mít. Slunce začne vycházet již částečně
zakryté měsíčním kotoučem a naskytne se nám tak nádherný pohled na vycházející “ukousnuté”
Slunce. Při tomto zatmění bude možné sledovat i takzvané prstencové zatmění Slunce.
Bohužel toto bude možné jen ze severního Skotska, například od jezera Loch Ness,
Shetland a Faerských ostrovů nebo z Islandu či ze středního Grónska.
Trvat bude nanejvýš tři a půl minuty a Slunce se v té době promění v krásný,
ale velmi tenký a pravděpodobně jemně oranžový prstýnek. Kdo by měl zájem, může
si již nyní zarezervovat letenky.

Částeční zatmění Slunce těsně nad obzorem. Foto: Tobík

Ale vraťme se do našich zeměpisných šířek a délek a věnujme se našemu částečnému
zatmění Slunce. Jak tedy bude vlastně probíhat? Slunce vyjde kolem páté hodiny.
Kdo bude očekávat klasický tvar slunečního disku, bude hodně překvapen. Na oblohu
se vyhoupne jen ohnivá mísa (jakoby turecký Měsíc), která se bude ještě malou chvíli
zmenšovat a ztenčovat. Až do 5:24, kdy nastane maximální fáze částečného zatmění.
V tuto chvíli bude Slunce zakryto Měsícem ze 79%, což se dá srovnat ze zatměním
v roce 1999. Pak začne Měsíc pomalu ustupovat a Slunce se nám bude opět zvětšovat.
Konec částečného zatmění nastane v 6:23.

Jak fotografovat zatmění

Měsíc

Prstencové zatmění Slunce. Foto: Tobík

Pokusím se vám trochu poradit jak se se zatměním vypořádat fotograficky.
K fotografování zatmění Měsíce budeme potřebovat co nejdelší sklo, které máte a dobrý stativ.
Za minimum bych považoval 300mm teleobjektiv. 500mm je dobrý základ a s 1000mm už
uděláte parádní snímky s velkým měsíčním kotoučem na negativu (digitální zrcadlovky s přepočítacím koeficientem jsou tady dokonce ve výhodě). Velikost měsíčního či slunečního
kotouče na negativu lze přibližně vypočítat. Ohniskovou vzdálenost použitého objektivu (v metrech)
vynásobíte devíti a dostanete průměr kotoučku (v milimetrech) na negativu. Takže s objektivem o ohniskové vzdálenosti 1000m
budete mít Slunce či Měsíc o průměru cca 9 mm.
Můžete také vyzkoušet fotografování za okulárem dalekohledu. Výhodu mají v tomto případě majitelé digitálních
přístrojů, které jsou malé a lehké a jdou poměrně snadno provizorně spojit s triedrem
či jiným dalekohledem. Navíc výsledky můžete hned sledovat na displeji.

Pokud se jedná o expozici, je nejlepší použít měření bodové. Pokud jej ale nemáte, lze s úspěchem použít měření se zvýhodněným středem. Abychom si ověřili, jaký je v jednotlivých měření rozdíl, vezměme si do ruky kalkulačku a podívejme se na udávaná čísla od výrobce trochu pordrobněji, velikost měřících polí fotoaparátu byste měli znát. Většinou bývají vyznačeny v hledáčku. Pokud je velikost zakuklena například údajem v procentech, přepočítejme si tento údaj na milimetry. Například špičkově vypadající údaj 1% představuje ve skutečnosti kruh o průměru 3,3mm. Je to i tak špičková velikost, ale číslo už vypadá střízlivěji, než když je
vyjádřeno v procentech. Pokud je to ale 10%, pak má kruh (je-li to kruh) průměr 10,5mm, což už rozhodně není měření bodové. Pokud tyto vypočítané údaje porovnáte s danou velikostí měsíčního kotouče na negativu, bude vám hned jasno. Pokud použijete 300mm teleobjektiv, bude mít Měsíc na negativu cca 3mm, takže přesně stanovit jeho správnou expozici dokážete změřit jen s cca 1% bodovým měřením. Při použití 1000mm teleobjektivu má Měsíc na negativu už cca 9mm, takže lze s úspěchem použít měření se zvýhodněným středem (9%). Já se většinou spoléhám na měření mého fotoaparátu a měřím zvýhodněným středem (při 600mm Měsíc vyplní cca polovinu pole měření).

Úplné zatmění Slunce 11.8.1999

Pokud nemáte bodové měření či zvýhodněný střed v kombinaci s dlouhým teleobjektivem, nezoufejte.
Není totiž obtížné určit expozici pro Měsíc kolem úplňku.
Je totiž ve stejné vzdálenosti od Slunce jako Země, proto je osvětlen světlem stejné intenzity
a také proto jeho povrch (a to i z takové vzdálenosti) můžeme fotografovat stejnou expozicí,
jako povrch zemský (to je obvyklých 1/125s a clonu 11-16 pro citlivost ISO 100). Proto je také Měsíc na
denní obloze vidět celkem normálně – ani tmavý, ani jasný. Nicméně pokud takovou expozicí
Měsíc v noci skutečně vyfotografujete, bude bezpochyby velmi tmavý. Není to tím, že by
expozice byla špatná, ale tím, že Měsíc skutečně je velmi tmavý – jeho nejjasnější místa odráží
nejvíce 18% dopadajícího záření, zatímco měsíční moře pouze asi 6-7% (připomínáme, že
fotografická střední šedá odráží 18%). My ovšem známe Měsíc jako zářící kouli, což znamená,
že potřebujeme k takto odvozené “správné” expozici v případě diapozitivu tak clonu až dvě přidat.

Při zatmění je však Měsíc zakryt zemským stínem a jeho jas rapidně klesá. Jestliže nám pro úplněk vycházela expozice (včetně korekce) na cca f/8 a 1/125s (při ISO 100), bude se při zatmění pohybovat expozice při f/8 kolem 4-8 vteřin (při ISO 100). Tato expozice je už moc dlouhá, jelikož by došlo k pohybové neostrosti z důvodu pohybu Měsíce. Maximální dobu expozice, při které nebude pohybová neostrost patrná, si můžeme vypočítat dle vzorce t=600s/ohnisko (v mm). Dle tohoto vzorce zjistíme, že s teleobjektivem 300mm je kritický čas 2 vteřiny. Přes tuto hodnotu bychom se neměli dostat, takže budeme muset buď odclonit objektiv nebo použít citlivější film. Já osobně mám objektiv skoro odcloněn (přivřen pouze o 1/2 až 1 clonu) a ve stavu nouze fotografuji “na plnou díru”. Abychom riziko pohybové neostrosti ještě snížili doporučuji použít film o citlivosti ISO 400, ještě lépe pak ISO 800.

Slunce

Foceno za okulárem 100mm refraktoru přes sluneční fólii. Zvětšení cca 40x. Fotoaparát Nikon Coolpix 775. Foceno v rozmezí 11:00 – 11:45. Fotografie je stranově převrácená, stejně jako v dalekohledu.

S fotografováním Slunce, byť částečně zakrytým Měsícem, to bude již o poznání horší.
Zatímco u zatmění Měsíce jsme lovili každý lux, tady bude světla přehršel. A to
taková, že by mohla být i NEBEZPEČNÁ. V době částečného zatmění je jas slunečního
kotouče stejný, jako při jeho normální svitu. Nesmíte oslnivý sluneční disk sledovat
bez ochranných pomůcek! Ať již budete pozorovat pouhým okem, dalekohledem,
hledáčkem fotoaparátu či videokamery, vždy je nutné chránit se filtry,
které dostatečně zeslabí viditelné i infračervené záření. Bez nich je takový
pohled nejen nebezpečný, ale dokonce může v extrémním případě vést k trvalé ztrátě
zraku! . Já jsem si pořídil speciální filtr, respektive fólii, která má obdobnou
kvalitu, jako skleněný filtr a lze ji použít bez obav na dalekohled, kameru, teleobjektiv,
či jen na prosté pozorování. Na internetu se dá sehnat u pana Matouška na adrese
www.dalekohledy.cz. Arch A4 stojí cca 600,- Kč a dá se z něj rychle a snadno udělat několik filtrů pro fotografování Slunce. Pozor!!! Při použití fólie se obraz změní na černobílý.
Jako náhražky lze pro fotografování použít svářečský filtr (hustota č. 13 nebo 14), ale jeho optická kvalita není moc dobrá a navíc není barevně neutrální. Filtry musíme
umísťovat vždy před objektiv dalekohledu nebo před vlastní teleobjektiv. Za okulárem by mohlo
dojít k přehřátí a prasknutí či propálení filtru a poškození zraku.

Foceno za okulárem 100mm refraktoru přes sluneční fólii. Zvětšení cca 27x. Fotoaparát Nikon Coolpix 775. Foceno v rozmezí 11:00 – 11:45. Fotografie je stranově převrácená, stejně jako v dalekohledu.

S expozicí to opět řeším stejně jako při fotografování Měsíce. Vše nechávám
na měření fotoaparátu a pro jistotu dělám ještě korekce -1/2 EV a -1 EV. Pokud chcete mít větší
jistotu, můžete si vše vyzkoušet na nečisto. Vezměte film s citlivostí ISO 100 či ISO 200, nasaďte filtr a můžete ráno
zkusit udělat zkušební sérii snímků při východu Slunce.
Po vyvolání pak zjistíte nejvhodnější kombinace clony/času či korekce oproti naměřeným hodnotám.
Nelze poradit přesné expoziční hodnoty. Vše záleží na použitém filtru, oblačnosti,
oparu, apod. Prostě musíte v danou chvíli experimentovat a hlavně přemýšlet. Nejsem
sice zastáncem plýtvání materiálem, ale tady bych přeci jenom doporučil udělat radši
o jeden film více, než nemít nic. Tobík pro zatmění Slunce při východu, kdy se bude dát fotografovat ještě bez filtru, doporučuje nějaký kontrastní a “šťavnatý” film, protože je tu možnost (přesněji v to doufáme),
že bude Slunce hrát všemi barvami. Tobík (tehdy trochu šťastnou náhodou v nevědomosti) sáhnul po Fuji Velvia – a dobře udělal.

Pokud nemáme žádná dlouhá skla či filtry a nemíníme si je kvůli tomuto zatmění pořizovat, můžeme
fotit tento úkaz tzv. nepřímo. Nějaký dalekohled či triedr určitě seženete a tímto dalekohledem si obraz Slunce
promítnete na čistý bílý papír a ten pak můžete fotografovat.

Zatmění Měsíce focené základním objektivem. Foto: Tobík

Na závěr ještě pár rad. Předem si najděte vhodné pozorovací místo, kde budete mít
dobrý výhled na západ (zatmění Měsíce) či na východ (zatmění Slunce). Buďte na místě
včas a vše si v klidu a pečlivě připravte. Zvláště v noci je potřeba mít pořádek
ve věcech. Nebuďte ukvapení, zbrklí, přemýšlejte, jednejte v klidu. Slunce či Měsíc
v hledáčku jen kontrolujte nezbytně nutnou dobu a občas zatmění sledujte na vlastní oči.
Je to asi větší zážitek než přes hledáček.

Teď už nezbývá vám popřát jasné nebe bez mraků a hodně štěstí. Během června budeme
netrpělivě očekávat vaše záběry z obou zatmění. Nejlepší z nich pak uveřejníme.
Pokud by bylo zataženo, tak nezoufejte. Další příležitost k fotografování zatmění
Měsíce budete mít již na podzim – v listopadu 2003. Se Sluncem je to opět trochu
horší. Další částečné zatmění nastane na území ČR až 3. října 2005 dopoledne.

Opakování je matkou moudrosti a v tomto případě i základem zdraví. A proto ještě jednou. I když se vám
bude zdát jas Slunce při východu příjemný v žádném případě jej nepozorujte teleobjektivem či dalekohledem
bez filtru. Později, až Slunce opustí opar či přízemní oblačnost platí toto i pro pozorování pouhým okem.
Vždy si chraňte zrak vhodným filtrem. S největší pravděpodobností by došlo k trvalému poškození zraku.
Byli bychom neradi, aby toto byla vaše poslední reportáž.