Romantický výlet jarní přírodou?

Tenhle příspěvek by mohl patřit do sekce “tipy na výlet”. Rozhodně se týká fotograficky moc zajímavé lokality. Je to týden – byli jsme se s dětským oddílem svézt na jarní Lužnici – příjemný výlet z Tábora pod Bechyni. Zakončen byl procházkou romantickým údolím “státem chráněné” přírodní památky Židova strouha. Rozeklané skalní stěny jež lemují okolí potoka – brodění mělkou vodou a vše v jarním květu – všem Vám doporučuji tuto krásnou žlutou stezku.

Ale proč to píšu do našeho “blogu”? Čistou vodou potoka jsme se nebrodili sami – vzápětí se za námi ozval řev motorů a potokem se prohnaly dva “nádherní oři” i se svými rytíři s chocholy na přilbicích. Jaká krása to byla, když tlačili své vzpínající se stroje do příkrého svahu, utrhané květy se vznesly do výše a spolu s vlahou prstí kropily hladinu potoka, jako když se snáší kouzelný déšť. Když jeden stroj zakašlal a chcípl – na chvíli nadějě rytířů pohasla. Ale po půlhodině boje oř opět hrdě zařval, vzepjal na zadní a oba se mohli vydat vzhůru údolím dobývat další kouzelné kraje naší vlasti. My pokračovali v procházce a svět voněl jarem.

Kdoví, kde je jim dnes konec – také máte své rytíře bez bázně a hany, jež vzýváte a jimž přejete na cestách vše nejlepší? Fotografujme své hrdiny – zaslouží si náš obdiv!

Prirodni pamatka Zidova strouha
Romantický výlet přírodní památkou Židova strouha.

17 komentářů u „Romantický výlet jarní přírodou?“

  1. Je to smutne

    Je to smutne, no ochranari, ani policia proti nim casto nic nezmoze – jednoducho ujdu. Nielen motorkari, ale aj stvorkolkari. Neviem cim to je, ta neucta k prirode, a ku krajine v ktorej zijeme? Vzdy ked ich vidim, napadaju ma len nepublikovatelne vyrazy, no pokial niektori obcania nasich krajin nedospeju, tak sa to nezmeni. Je to podobne ako situacia na cestach, kde sa niektori (bohuzial vacsina) vodici predhanaju v rychlej, agresivnej a bezohladnej jazde.

    No co – asi ich naozaj budeme musiet zacat fotit. 🙂

    Odpovědět
    • je to smutne

      Nejlepším státním zřízením je osvícený absolutismus doplněný stanným právem.
      Jedeš motorkou po lese kde nemáš co dělat – dostaneš olovo do čela.
      Demoluješ fotbalový stadion – dtto
      .
      .
      .

      Tímhle způsobem by nám ale v republice za chvíli nikdo nezbyl, tak to radši dělat nebudeme.

      Odpovědět
  2. Je to opravdu ten největší problém?

    Nejvíc lesy devastujou dřevaři těžkou technikou. Nechete někdo něco napsat proti nim? Nebo ti to dělaj pro prachy, který nesmrděj, takže je to v pořádku? Ilustrační fotografie milerád dodám – místa, která se nedají ne přejet, ale ani přejít.

    Z tohoto pohledu jsou dvě stopy od endur celkem plivnutím do moře. O tom, že horské kolo umí udělat s lesem zhruba to samé, co to enduro (jen je jich tam o několik řádů více), se tu asi raději zmiňovat nebudu, to by mohlo být ještě emocionálnější. A mimochodem – ta zmiňovaná čtyřkolka má menší plošné zatížení (což znamená menší devastaci půdy, po které jede), než to horské kolo…

    Samozřejmě to neznamená, že s motorkama v chráněné krajině souhlasím – jen že nad cyklisty a harvestory se (ani tam) kupodivu nikdo nepozastaví, protože ti jsou přece “normální”.

    Odpovědět
    • je to opravdu ten největší problém?

      Jestli to nebude tím, že těžkou dřevařskou techniku jen tak svévolně v CHKO nenajdeme, na rozdíl od jiných “hrdinů”. Kolo navíc nadělá méně hluku…..atd atd. Leč polemiky na toto téma jsou zbytečné, k užitku stejně nejsou…

      Odpovědět
      • je to opravdu ten největší problém?

        milý Bitovode přeji ti aby ti 4kolky pravidelně projížděli obývákem a ložnicí možná to ani nepoznáš když je to tak malá zátěž

        Odpovědět
        • je to opravdu ten největší problém?

          Obávám se, že ve srovnání s davy houbařů, cyklistů, vodáků a turistů a sem tam nějakým tím harvestorem bude jejich počet natolik zanedbatelný, že mi budou opravdu vadit nejméně.

          Odpovědět
      • je to opravdu ten největší problém?

        Co je to “jen tak svévolně”? Jakože když to jinak nejde, tak tam teda těma mašinama vjedeme? Pak tedy najdu, a věřte mi, že celkem snadno, a stop po nich zůstává víc než dost. A že to nejde jinak? Ale no tak, koně fakt ještě nevymřeli… Je to jen a jen věc peněz, když jde o prachy, jde jakákoli ochrana čehokoli stranou.

        Odpovědět
        • je to opravdu ten největší problém?

          joo – ja tam pojedu na koni a budete mi nadavat, ze je to tam od koni rozslapane a posrane + mi ho budou plasit ti motorkari
          to radeji vytahnu motorku a pujdu hledat nejake to panenske misto v prirode kde bych si mohl zaradit, ne?
          Omlouvam se za nic neresici prispevek, ale pohyb v kulturni krajine holt predpoklada, ze se tam bude stretavat vice aktivit a pokud se nebudou vsichni chovat ohleduplne, tak budou konflikty – at uz nekdo huntuje louku motorkou, nechava psa stvat zver, jezdi na koni po poli ci si vypaluje zobak v suchem lese.

          Odpovědět
    • je to opravdu ten největší problém?

      To jsou úžasné kecy, Bitovode. Plošné zatížení je možná menší, ale výkon motoru je řádově vyšší. Na horském kole těžko zryješ zem jako na motorce. Nebo už jsi viděl totálně zrytou louku od horských kol? Já tedy ne. Kromě toho taky horská kola tak příšerně neřvou.

      Odpovědět
      • je to opravdu ten největší problém?

        “Kromě toho taky horská kola tak příšerně neřvou.”

        No to neřvou, to je fakt. Teda kola. O jejich obsluze už bych to netvrdil zdaleka tak přesvědčeně. Až potkáš uprostřed lesů skupinku čtyřiceti turistů na horácích v dobré náladě, zjistíš, že přeřvou hravě nejednu čtyřkolku. A jak jsem uvedl, opravdu jsou místa, kde je výskyt okolovaných turistů o několik rádů vyšší, než výskyt těch nenáviděných čtyřkolek. Kupodivu zem tam vypadá jak od tanku. Fakt jsi to ještě nviděl?

        Odpovědět
    • je to opravdu ten největší problém?

      Nejen harvestory, nejvíce dřevaři devastují lesy způsobem hospodaření – přeměnou na smrkové plantáže, které jsou pro většinu původních organismů asi stejně vhodným životním prostředím jako hnědouhelné doly na Mostecku.

      Jedním z tragických důsledků je neschopnost smrkových plantáží (na rozdíl od lesa) zadržet dešťové srážky. Důsledkem jsou nejen mediálně zajímavé povodně, ale i následná sucha, když všechna voda prostě odteče…

      Odpovědět
  3. No, je to hezké!

    A dali jste jim přes držku? Ne? To je škoda, to jediné totiž funguje. Pravidelně jezdím k Jičínu a toulám se chráněnou krajinnou oblastí po Zebínem. A pravidelně tam vždycky v sobotu jezdí nějakej dement na řvoucí mašině, něco podobného. Pravidelně píšu na policii do Jičína a ta pravidelně situaci monitoruje (už mám pocit, že policie je tady od monitorování) a nikoho nechytne. Když tam jsem a zavolám je, nepřijedou. Ztratil jsem tudíž trpělivost a řekl si, že když nepomůže nikdo z orgánů, pomůžu si (a přírodě) sám – minule jsem hochovi, když kolem mne chtěl projet, zastoupil cestu a donutil ho zastavit. Řekl jsem mu, že má jedinou možnost, jak vyváznout – ukázat mi doklady, abych na něj mohl podat trestní oznámení, nechat se vyfotit v plné polní a odjet pryč a už se nevracet. Byl oprsklej a začal bejt agresivní, tudíž se nedalo nic dělat a dal jsem mu přes hubu. Pravda, ne každý má 195cm a ne každý je trénovaný, jako já, ovšem bylo-li vás tam víc, šlo jim jasně dát najevo, že každá sranda někde končí…

    Odpovědět
  4. motorky a ctyřkolky v lese

    vidím relativně často. Soused na ně volá policii. Jenže, když za půlhodiny policie přijede, motorkáři nestojí na místě a hledejte si je po celém lese. Vyjet z lesa mohou prakticky kdekoliv a tak je jeich dopadení asi stejně pravděpodobné, jako výhra v loterii – a kdyby je dopadli? – sepíší jakýsi cár o přestupku, pokutu polici kluci hodí k nohám a ještě přidají. Prostě si budeme muset zvyknout, že les je něco jako tankodrom.

    Odpovědět
  5. SM monokultury

    Kůň vytváří na plochu větší tlak než lesní technika – zkuste ho poslat do rašeliniště 🙂

    Smrkové monokultury se už prakticky nevysazují, ze zákona se musí dodržet minimální zastoupení tzv. MZD (meliorační a zpevňující dřeviny – patří tam povětšinou listnáče, jedle), bývá to okolo 15%, už nevím podle čeho se to určuje (hospodářského souboru??). Pokud má porost třeba 50arů, 30 arů je osázeno smrkem a 20 bukem nebo jedlí, jednotlivé smíšení nikde nehledejte. Na některých stanovištích smrk roste a zmlazuje tak dobře, že není důvod vysazovat něco jiného (není totiž ani kam – leda ten SM nálet podrtit těžkou technikou…). Smrk je aspoň naše původní dřevina, na rozdíl od vejmutovky, douglasky nebo červenýho dubu.

    Smrkové dřevo je jedno z nejlépe zpeněžitelných dřev v návaznosti na výrobní náklady a relativní jistotu výsledku. U smrkové kultury máte dost vysokou jistotu, že za 80 let budete mít minimálně pilařskou kulatinu, stačí když porost projde několika probírkama a nedojde k nějakému vnějšímu zásahu. Pokud máte bukovou kulturu, kolik let nespíte aby vám to srnci nevotloukli a myši neokousali, abyste po patnácti letech zjistili, že jste měli geneticky nevhodný osivo a pěstujete tak akorát palivo. Stačí jeden špatně provedenej zásah a zpeněžitelnost budoucích sortimentů padá závratnou rychlostí, odolnost při orkánech je taky spekulativní, vichřici to ale přežije. Kvalitní, vypiplaný bukový sortiment má stejnou cenu jako smrk běžné kvality. Říká se tomu trh (nebo neviditelná ruka trhu?).

    Mám rád listnáče, ze všech nejraději asi buk, jenomže smrk je prostě nejlíp upotřebitelné stavební dřevo, to nikdo z nás prostě nezmění.

    P.S.: a že nevíte odkud pocházejí harvestory a vyvážečky?

    Jo a ty motorky mě taky točej, ale takoví cyklisté taky nejsou žádní svatoušci, asi před čtrynácti dny jsem dva potkal na turistické značce, označené pouze pro pěší (vědí proč – na kole se tam nedá jet asi ani deset metrů v kuse). Jsme národ analfabetů. Všimli jste si npříklad, s jakou chutí lidé kouří na nádraží pod cedulkama zákaz kouření?

    Odpovědět

Napsat komentář