Jestli jste tam ještě nebyli, rozhodně se tam jeďte podívat. Zámek mezi Čáslaví a Třemošnicí vás rozhodně nezklame… Jaro se blíží a s ním i čas výletů.
Už v roce 1052 na tomto místě nad řekou Doubravou stávala strážní věž. Tu dal Jindřich z Lichtenburka změnit na gotický hrad, o němž víme pramálo – jen to, že byl poprvé připomínán již roku 1289. Tato pro nás poněkud tajemná stavba se roku 1353 stala královským majetkem, ale ještě několik desítek let poté probíhaly spory a drobné ozbrojené potyčky mezi panovníkem a šlechtou, jíž býval příležitostně pronajímán k držení (a která ho pak jen velmi nerada vracela…). Královské vojsko muselo hrad dvakrát dobýt, ale hrad měl zkrátka smůlu, neboť ho v roce 1421 rozbořilo husitské vojsko.
Krátce poté, někdy kolem roku 1450, vznikla na tomtéž místě nová stavba, opět gotický hrad a ten opět patřil do královského majetku. V 17. století byl v té době už zoufale nemoderní hrad přestavěn na renesanční zámek, to však zdaleka nebyly úpravy poslední. Zámek patřil rodu Černínů a poté Trčkům z Lípy. Své stopy zde zanechala i doba baroka; noví majitelé, Auerspergové, provedli rozsáhlé vnitřní i vnější úpravy po roce 1750. Tato barokní podoba Žleb však neměla dlouhého trvání. Dnešní podoba je z 19. století (1849 – 1868), kdy byl zámek kompletně přebudován ve stylu romantické gotiky dle návrhů architektů F. Schamoranze a B. Škvora. Auerspergové Žleby vlastnili až do roku 1945.
Zámek má čtyři křídla a jeho centrem je lichoběžníkové nádvoří, které si zachovalo svou někdejší renesanční podobu s arkádami v přízemí i prvním patře. Průvodci vás zde jistě upozorní na vzácná zasklená arkádová okna. Dominantou celého objektu je mohutná válcovitá věž na jihozápadě. I když od gotiky uběhla drahná doba, mají Žleby stále svůj původní gotický půdorys a také je zachována část hradební zdi z někdejšího opevněného hradu. K zámku přiléhají bývalé hospodářské budovy, někdejší byty pro úřednictvo a také zámecké divadlo, kdysi hojně využívané. U hlavní brány je cenný reliéf zubra (některé publikace uvádějí, že je to býk, což je ovšem omyl) a na jižní fasádě můžeme najít sochy císaře Lothara a také prvního Auersperga. Velkou chloubou zámku je novogotický kostel z let 1853 – 1858 (architektem byl F. Schamoranz) s mimořádně bohatou vnitřní výzdobou a pozdně gotickým oltářem.
Zámek má dva prohlídkové okruhy. První zavede návštěvníky do zbrojnice, kaple a kuchyně; ten druhý pak navíc také do velké věže a sklepů. Přístupno je celkem 16 místností a také velká veranda. Interiéry zámku jsou bohatě vybaveny mobiliářem z 16. – 19. století, původní je i zařízení kuchyně. V prvním patře je velká jídelna (někdy také nazývaná rytířským sálem), k níž vede hlavní schodiště. Samozřejmě – jako ostatně téměř v každém zámku – jsou i ve Žlebech bohaté sbírky keramiky, skla, porcelánu, rytířských brnění, zbraní či loveckých trofejí. Ojedinělá je však sbírka barevných vitrají ze 16. a 17. století a také nábytek je zcela originální. U řeky Doubravy je anglický park, v němž je také Malý vodopád, jímž do Doubravy ústí potok Hostačovka.
Zámek Žleby je otevřen od dubna do října, od úterý do neděle. V dubnu a říjnu jsou návštěvní hodiny od 9 do 16, v květnu až září od 8 do 17 hodin. V době mezi 12. a 13. hodinou je polední přestávka. Do celého zámku je bezbariérový přístup, což rozhodně není u tuzemských památek běžná věc. Telefon a fax do zámku je 327398121. Do Žlebů se dostanete z Čáslavi po silnici č. 337 a parkovat lze na parkovišti přímo pod zámkem. Podle mých zkušeností nejsou na zámku žádné problémy s fotografováním.
Pod někdejším hradem vznikla stejnojmenná osada, která byla roku 1356 povýšena Karlem IV. na královské město. Dnešní podoba města je převážně z 19. století; z oné doby pochází kamenný most přes Doubravu, kašna se sochou prvního Auersperga přemáhajícího zubra i novogotická radnice. Starší je jen kostel Panny Marie (16. století), který byl v 18. století upraven a je zdoben freskami. K němu byla roku 1822 přistavěna empírová kaple, v níž je náhrobek Adama a Vilemíny Auerspergových. Ve Žlebech byl v 19. století postaven jeden z prvních cukrovarů v Čechách.
Použitá technika: Olympus OM 2000 s objektivy Zuiko 35 – 70 mm f/3.5 – 4.8 a 50 mm f/1.8, materiál Agfa Vista 200 ASA
