Zoner Media Explorer 6

Recenze nové verze správce fotografií české provenience, který nabízí zajímavé funkce za zajímavou cenu.

Několik slov úvodem

S programem Zoner Media Explorer jsem se poprvé setkal asi
před rokem ve verzi 5. Poměrně mě zaujal jednoduchou obsluhou a přitom bohatou
funkcionalitou. Začal jsem ho zvolna používat (získal jsem legálně verzi Home v
nějakém bundlu). Po zakoupení digitální zrcadlovky Canon EOS10D se pak využívání
stalo velmi intenzivním a program se pro mě stal primárním. Nicméně s
přibývajícími soubory mi začínaly stále více vadit některé nedostatky v
archivaci atd. Proto jsem velice uvítal možnost získat již betaverzi nové verze
6, která byla oficiálně uvedena na trh na Invexu 2003. Program se mi velice
osvědčil a nyní, po získání oficiální ostré verze je na čase seznámit s jeho
vlastnostmi i ostatní. Všem čtenářům bych doporučoval přečíst si rovněž recenzi
předchozí verze 5 od J. Hlináka, na kterou v některých ohledech navazuji.

Použitý počítač

ZME6 jsem testoval na dvou sestavách. První byl klasický
stolní počítač s CPU Celeron 1700 MHz a 512 MB RAM, druhým pak notebook IBM
ThinkPad T30 s CPU P4 2 GHz a 1024 MB RAM. Oba počítače mají CD-R/RW vypalovačku
a DVD čtečku. Jako operační systém používám Windows XP Professional.

Výrobce udává jako minimální konfiguraci CPU 300 MHz a 64 MB RAM. Doporučený
procesor je reálný, Zoner pracoval přijatelně svižně i na notebooku v momentu
provozu na baterie, kdy mobilní CPU snížilo frekvenci právě na cca 300 MHz.
Pouhých 64 MB RAM ale příliš vyhovovat nebude a například při větších tiskových
sestavách to pokládám za nereálné, doporučoval bych jako minimum 256 MB. Záleží
samozřejmě na vašich fotografiích, uživatel 2mpix fotoaparátu nemusí mít problém
ani na 128 MB, já s mou směsí fotek 6,3 MPix a skenů 2700 dpi z kinofilmu naopak
občas skřípu zuby i na 512 MB…

Použité fotografie

Momentálně mám v archívu ZME6 asi 1400 fotografií z Canonu
EOS10D v rozlišení 6,3 MPix a asi 500 naskenovaných políček kinofilmu v rozlišení
2700 dpi, tedy cca 10 MPix. Manželka dále upravovala a tiskla řadu fotografií z HP PhotoSmart 715, což je
klasický digitální fotoaparát s rozlišením 3,1 MPix.

Instalace

Je rychlá, jednoduchá, nepotřebuje restart ani přístup na internet. Není co
dodat. Pokud vám připadá, že jsem to opsal z recenze ZME5 od J. Hlináka, tak
máte pravdu. Ale na instalaci se opravdu nic nezměnilo a u ZME6 funguje stejně
dobře.

Základní prostředí programu

Základní prostředí ZME6

Opět nedošlo k zásadním změnám proti ZME5, ale pro nové zájemce to rozeberu
přeci jen podrobněji. Prostředí je poměrně dost přizpůsobitelné, v praxi je ale
asi nejlepší implicitní nastavení. Při něm je v pravé části obrazovky velké okno
s náhledy obrázku v daném adresáři, vlevo nahoře je pak adresářová struktura.
Vlevo dole je pak okno, které má tři možné funkce – náhled, histogram nebo
informace o souboru. Po dvojím kliknutí na náhled se obrázek otevře v editoru s
novým nezávislým oknem. Poněkud netradičně jsou řešená menu programu. ZME6
vlastně vůbec nepoužívá klasická menu Windows programů, jeho funkce jsou
přístupné pomocí samostatných menu v jednotlivých částech pracovní plochy. V
praxi mi to sice nevadí, nicméně ani mě to vyloženě netěší, dost často jsem si
přistihl, že myší hledám menu na obvyklém místě a jaksi tam není. Co mi vadí
trochu více je to, že ZME6 si příliš nepotrpí na pravé tlačítko myši. Ve většině
případů pravé tlačítko myši vyvolá klasické Windows funkce, například ale pro
editaci EXIF je nutno kliknout na obrázek a poté zvolit funkci z menu. Přes
pravé tlačítko by to bylo pohodlnější. Další možností je použít klávesové
zkratky, tato varianta pracuje bez potíží. Klávesových zkratek je ostatně k
dispozici velmi mnoho a minimálně část z nich stojí za naučení.

I přes některé drobné výhrady se mi ale prostředí ZME6 docela líbí a připadá mi
přehledné. Je ale dobré mít větší rozlišení obrazovky, na notebooku s rozlišením
1400×1050 se pracuje rozhodně lépe než na stolním počítači v 1024×768. Pro hodně
náročné by stálo za pokus otestovat systém s dvěma monitory, což mimochodem v
novějších verzích Windows není žádný problém a mnohdy to vyjde cenově mnohem
výhodněji než jeden kvalitní větší monitor. V průběhu testu ZME6 jsem se ale k
tomuto pokusu nedostal.

Na tomto místě mohu dále poukázat i na svou manželku, kterou lze brát jako
ukázku běžného (byť PC poměrně znalého) uživatele. Ta se pracovat s ZME naučila
v podstatě za jediný večer a nemá s jeho obsluhou nejmenší potíže. Zjevně je
prostředí programu opravdu nezáludné a bezproblémové.

Podporované formáty souborů

Situace
je prakticky totožná jako u ZME5. Formátů je podporováno poměrně hodně, nedá se ale mluvit o úplné dokonalosti. V první řadě mi velice chybí
formát CRW/RAW – to nepotěší žádného uživatele lepších digitálních fotoaparátů.
Ovšem drobnějších námitek se najde více. V ZME6 například chybí podpora
JPEG2000, LuraWave ci DJVu, není podporován ani formát CPT programu Corel
Photopaint. Těžko posoudit, kolika uživatelům to bude vadit. Nicméně minimálně
podpora CRW/RAW a CPT by určitě stála za doplnění.

Co naopak v ZME6 funguje velmi dobře je podpora EXIF informací. Program umí z
EXIFu načítat náhledy a zobrazit velkou většinu expozičních údajů poskytovaných
fotopřístrojem. Lze snadno doplňovat údaje o autorovi, popisky snímku a klíčová
slova. Důležitou novinkou proti verzi ZME5 je to, že popisky lze kromě
standardního EXIF uložit i ve formátu IPTC. To je norma užívaná v profesionální
oblasti a podporují ji některé “větší” systémy pro katalogizaci fotografií. Pro
uživatele s profi ambicemi je to velmi podstatné zdokonalení. Zdokonalena byla i
podpora klasického EXIFu, přibyla podpora EXIF PRINT. V tomto bodě si ZME6
zaslouží velkou pochvalu.

Organizace fotografií

Postup přidávání nového média do archívu

Asi největší pokrok proti ZME5 je patrný právě v této oblasti . K organizaci
souborů existují nyní dvě cesty. První jsou tzv. Alba. Ta se chovají
totožně jako ve verzi 5, jde tedy opět o víceméně klasický adresář na disku, do
kterého se vkládají obrázky formou odkazu, nikoli fyzického nakopírování
souboru. K čemu je to dobré? Například k tématické prezentaci – máte fotografie
na disku uloženy uloženy v adresářích podle data a chcete ukázat všechny
například na téma “makro”. Tak si vytvoříte album “makro” a do něj zařadíte
snímky na toto téma… Jednoduché, funkční, ale vhodné spíše pro příležitostné
fotografy. Pro náročnější je tu druhá varianta, kterou si dovolím označit za
jednoznačně nejdůležitější novinku v ZME6. Je jí Archív medíí. V tomto
případě už se nejedná o organizaci fotografií s využitím souborového systému a
zástupců, ale o plnohodnotnou databázi. Rozhodnete-li se přidat médium do
archívu, program projde zadanou cestu a uloží údaje o snímku, náhled ve
stanovené velikosti a případně i náhled ve větším rozlišení. Data jsou uložena
pomocí služeb Microsoft ADO-JET do jediného souboru MDB. To je vlastně databáze
známého programu MS Access.

V čem je přínos? První zásadní rozdíl proti albům je v tom, že lze vyhledávat
pomocí klíčových slov, popisků v EXIF, atd. Je možné i využití logických
operátorů. Druhou a možná ještě významnější novinkou je možnost použití offline
médií. Jednoduše řečeno, do databáze lze zařadit i CD a DVD. Následně můžete ve
všech vašich CD/DVD vyhledávat, vidíte náhledy snímků a kompletní EXIF. V
momentu, kdy nějakou fotografii vyberete a chcete ji například otevřít v editoru,
vás ZME6 vyzve k vložení patřičného média. Jednoduché a praktické…

Archív médií funguje poměrně dobře. Nalezl jsem jediný drobný bug, spočívající v
tom, že po vyjmutí média z CD mechaniky to ZME6 ne vždy zjistí a občas si i
nadále myslí, že je médium “online”. V praxi to ale příliš nevadí. Trochu více
mi vadí to, že v ZME6 lze mít archív pouze jeden. Docela bych ocenil mít
nezávislé databáze například na fotky z digitálního a analogového fotoaparátu,
ale to zatím nejde. Malinko sporná je i podpora databází. Použitý engine MSJET
bude plně vyhovovat v případě, že se uloží pouze offline náhledy, při mých
pokusech měla databáze obsahující cca 1600 fotografií pouze 26 MB. Pokud bychom
ale chtěli mít k dispozici i velké náhledy například o rozlišení 800×600, tak je
velikost o více než jeden řád vyšší a asi bychom se snadno dostali do limitů
reálných možností JET (při své činnosti v oblasti webové tvorby jsem se s tím
něco natrápil). Možná by stálo za úvahů použít spíše engine MSDE (to je vlastně
volně šířená desktopová verze MS SQL), což by zároveň umožnilo případným
zájemcům použít i “velký” SQL. Samozřejmě existují i jiné možnosti, například
ukládat do databáze pouze malé náhledy a EXIF a velké náhledy ukládat jako
soubory do pomocného adresáře.

Na místě je ovšem oprávněná otázka, kolik uživatelů by tuto funkci využilo a zda
by se to Zoneru vyplatilo a nevedlo ke zdražení produktu. Proto bych předchozí
úvahu neoznačil za kritiku, spíše za určité zamyšlení. V celkovém souhrnu nelze možnosti pro organizaci a archivaci fotografií hodnotit
jinak než velice kladně, pokrok proti předchozí verzi je zásadní.

Archív medií – celkový pohled

Editor fotografií

Editor, otevřeno je okno úprav barev

Podobně jako ZME5 je k dispozici i editor pro úpravy souborů. Nejde o
grafický editor ve smyslu Photoshop Elements či dokonce plného Photoshopu, Zoner
se zaměřil vyloženě na úpravy fotografií ve smyslu ořezu, rovnání svislic a
horizontu, úprav expozice, atd. Ovšem zvolenou oblast úprav zvládá o to lépe. V
podstatě jsem již ve verzi 5 prakticky přestal používat pro základní úpravy
fotografií můj oblíbený Corel PhotoPaint, v Zoneru je prakticky vše jednodušší a
rychlejší při velmi slušném výsledku. Zejména mi vyhovují funkce pro rovnání
svislic a horizontu a pro úpravy sytosti a barevnosti, ZME6 toho umí ovšem ještě
více. Zajímavé jsou například některé předdefinové funkce pro odstranění neduhů
typických pro digitální fotoaparáty, jako je například chromatická aberace, šum,
soudkovitost a vinětace. Například odstranění chromatické aberace se mi již
několikrát hodilo, věci jako šum se naštěstí mého přístroje tolik netýkají,
nicméně při pokusném ověření vypadaly výsledky slibně. Pro uživatele digitálních
minilabů zas bude zajímavá funkce “Pokročilá změna rozměrů”, která umožňuje
přepočítat obrázek na jinou velikost s použitím celé řady pokročilých algoritmů
(8 různých variant). Samozřejmě nechybí ani funkce pro přidání rámečků a podobné
efekty.

Co mne naopak trochu zklamalo jsou malé možnosti pro retušování. Ve verzi ZME6
je sice jako novinka avizováno klonovací razítko, ale jeho funkčnost se s “Clone
tool” například u PhotoPaint 10 nedá srovnat. Nicméně s ohledem na cenu celého
ZME6 toho jeho umí editor opravdu velice mnoho. Pouze nečekejte, že by úplně
nahradil specializované grafické editory, je to “pouze” nástroj pro rychlou
úvodní úpravu souborů z fotoaparátu či scanneru.

Pokročilá změna velikosti	Vytváření rámečku

Možnosti pro tisk a publikování

Tiskové výstupy ZME6 vypadají na první pohled impozantně. K dispozici je více
než 200 šablon, přehledné prostředí a náhledy, automatická rotace do dané
šablony. Bohužel ale při podrobnějším prozkoumání se nemohu zbavit dojmu, že jde
naopak o jednu z problematičtejších částí produktu. První omezení je v tom, že
šablony lze jen velmi omezeně upravovat. Ano, lze to, ale musíte si pořídit i
Zoner Callisto 4, který není zadarmo, a i pak není postup
zcela jednoduchý. Úpravu šablon jsem vyzkoušel s trial verzí Callista, úspěšně
jsem si upravil asi tři šablony, ale nadšen nejsem.

Další problémem je, že pokud máte soubory ve větším rozlišení, tak je tisk více
snímků na stránků až zoufale pomalý, zejména v případě, že se používá jejich
rotace. ZME6 totiž pracuje se snímky v plném rozlišení i například při tisku
indexprintu negativu. Bylo by lepší soubory pro tisk v tomto případě zmenšit do
pomocného adresáře. Situaci dále zhoršuje to, že při tisku více stránek vytváří
program celou tiskovou sestavu najednou, což dále zvyšuje její velikost, bylo by
určitě praktičtější ji generovat po jednotlivých stránkách. Nechci tím naznačit,
že tisky nefungují, oba mé počítače vždy nakonec sestavu “přechroupaly” a
následný tisk již byl perfektní. Obávám se ale, že pokud někdo použije počítač s
menší RAM a navíc s operačním systémem z řady Windows 9x/ME, tak nastanou
potíže. Záleží samozřejmě i na rozlišení snímků, u digitálů 2-3 Mpix bude
samozřejmě problémů mnohem méně než u přístrojů s rozlišením 5, 6 či dokonce
více megapixelů.

Další námitka – šablony se nepoužívají jen pro tisk, ale i pro jiné formy
exportu. V praxi je ale hotovou sestavu možno uložit pouze do formátu PDF nebo
do formátu ZMP, který obsahuje její popis pro nové otevření v Zoneru. Co když
ale chci například sestavu s narozeninovým blahopřáním nechat zvětšit na
klasický fotopapír v nějakém digitálním minilabu? Pro tento účel by byl žádoucí
export do JPG a TIFF, bohužel ale není k dispozici. Přesně toto kritizoval již
J. Hlinák v recenzi ZME5 a bohužel nedošlo ke změně.

Bez problémů je naopak publikace formou vytváření HTML galerie. Pouze by
potěšilo více různých předdefinovaných šablon a bohužel ani v tomto případě není
případná vlastní tvorba šablon právě jednoduchá. S již hotovými šablonami ale
tento modul funguje bez problémů a mnoha uživatelům jistě přijde vhod.

Vytváření CD s obrázky

Další novinkou ve verzi 6 je možnost publikovat fotografie pomocí CD
vypalovačky buď jako obrázky nebo jako Video CD.

Vypálení ve formě JPG obrázků je až směšně jednoduchá – vyberete fotografie k
vypálení, projdete krátkého “Wizarda” a hned můžete vypalovat. Výsledkem je CD s
obrázky a nainstalovaným velice pěkným prohlížečem. Skvělé, má to pouze dva
drobné problémy. První je pouze upozornění – systém vypalování se neptá na
velikost obrázků. Proto pokud nechcete zveřejnit své originály, nezapomeňte
fotografie předem zmenšit například na 1024×768, v ZME je to ostatně velmi
snadné. Vážnější je, že použitý vypalovací engine Roxio mi z mých dvou počítačů
fungoval pouze na jednom, na druhém padal na nějakou vnitřní chybu. Prozatím
jsem neměl možnost hledat do hloubky příčiny, možná půjde aplikovat nějaký
patch. Je navíc docela škoda, že engine neumí vypalovat i “virtuálně” do ISO
Image, která by se vypálila až následně, v případě potřeby i na jiném počítači,
to by jistě potěšilo všechny zájemce o ZME, kteří nemají vlastní vypalovačku.

Vytváření VideoCD

Druhou alternativou je vypalování do formátu VideoCD. Trochu vysvětlím – VCD je
v určitém smyslu předchůdcem DVD v oblasti filmů, jde o CD s filmem v kompresi
MPEG1 a typickým datovým tokem 1123bps, možností tvorby menu, kapitol, atd. Pro
nás podstatný je ovšem fakt, že formát standardizován a přehraje ho prakticky
100% stolních přehrávačů DVD, to se o discích s obrázky JPG rozhodně tvrdit
nedá. Proto chcete-li ukázat snímky známým s DVD přehrávačem, může se vám tento
formát hodit. Upozorňuji v této souvislosti na jednu zvláštnost – poměrně dost
starších stolních DVD přehrávačů přehraje VCD vypálené na médium CD-RW, ale
nezvládne ho po vypálení na CD-R. Dále si je nutno uvědomit, že rozlišení
fotografie je v tomto případě poměrně nízké. Jinak ale není s vypálením a
používáním VCD galerie v ZME6 žádný problém.

Další funkce

Dosud uvedené funkce pokládám za nejdůležitější, to ale neznamená, že ZME6
již neumí nic dalšího. Zajímavá je například velmi dobrá podpora dávkových
konverzí – lze například zcela snadno jediným krokem celý adresář TIFFů převést
na JPG s úpravou velikosti na 1024×768, přidat rámečky a ještě třeba vodoznak s
copyrightem autora. Perfektní je i funkce pro dávkové
přejmenování. Pro uživatele služeb Fotostar a Fotolab bude zase, zejména
pokud disponují pevným připojením k internetu, velmi zajímavá integrovaná správa
zakázek pro tyto firmy. Cennou novinkou ve verzi 6 je podpora správy barev
pomocí ICM profilů. Smysl má i přímá podpora FTP. A určitě mi ještě spousta věcí
utekla…

Srovnání s konkurencí

U verze ZME5 představoval asi největší přímou konkurenci produkt ACDSee. U
ZME6 je to trochu složitější. Nadále je na místě srovnání s ACDSee, bohužel ale
jeho objektivitu komplikuje fakt, že v podobné době jako ZME6 byla uvolněna i
nová verze ACDSee 6, se kterou jsem se ještě nemohl plně seznámit. Nicméně první
dojmy jsou takové, že ZME6 proti holému ACD6 obstojí velmi dobře. Ve srovnání s
ACD6 PowerPack, tedy kombinací ACDSee, PhotoSlate a PhotoCanvas je jeho pozice
těžší, na druhé straně ale je ZME6 levnější. Poměr výkon/cena je podle mého
názoru minimálně rovnocenný.

Vzhledem k novému archívu médií se pak nabízí i srovnání s programy cílenými
spíše na archivaci, jako je například ThumbsPlus. Popravdě řečeno jsou věci,
které ZME ještě neumí. Například má sice plnou práci s EXIF i podporu IPTC, ale
prozatím chybí podpora vodoznaků atd., již zmíněná podpora SQL či práce v síti.
Ale opět – toto zjevně ani nebylo záměrem jeho autorů, kteří ho cílili na jinou
skupinu uživatelů. Vlastně je důkazem zdařilosti ZME6 již to, že vůbec o
srovnání s programy cílenými do profioblasti uvažuji. Vezmu-li v úvahu cenu, tak
opravdu není žádná velká kritika na místě.

Celkové hodnocení

Zoner Media Explorer 6 je podle mého názoru mimořádně zdařilý program, který
vyniká zejména v poměru výkon/cena. V některých oblastech, jako je například
dávková editace EXIF, základní úpravy a ořezy fotografií nebo dávkové konverze,
je dokonce nespornou špičkou. Jiné funkce, jako například archivace médií či
vypalování CD bych hodnotil jako nadprůměrné. Samozřejmě se najdou i o něco
slabší body, zejména pak tisky a exporty, ale ani u nich není hodnocení vyloženě
negativní.

V souhrnu jsem s ZME6 velice spokojen a prakticky všem fotoamatérům, včetně
náročných, ho bez obav doporučím. Navíc má každý možnost si z
www.zoner.cz stáhnout 30ti denní zkušební
verzi, na které si může vhodnost pro své případné specifické nároky bez rizika
ověřit. Trial verzi doporučuji také proto, že vzhledem k rozsahu
programu jsem v této recenzi nemohl popsat všechny jeho funkce. Vlastní
zkušenost je ostatně vždy lepší než jakákoli recenze…