Zoner Photo Studio 11 – solidní evoluce v praxi

Malá recenze nové verze programu Zoner Photo Studio, která přináší poměrně výrazné změny prostředí a řadu nových funkcí.

Úvod

Program Zoner Photo Studio používám od verze 5, na kterou jsem před lety psal recenzi, konkrétně v roce 2003. Mezitím ušel dlouhou cestu, přejmenoval se na Zoner Photo Studio, a v česko-moravsko-slezském prostředí (píšu zcela úmyslně, protože jsem byl několikrát e-mailově napaden, že program není jen „český“) se stal známým a rozšířeným programem pro zpracování fotografií. A protože se snažím testovat betaverze programu a tedy se k němu dostanu o něco dřív, i když zrovna letos se mi díky pracovnímu vytížení moc nedaří, dovoluji si představit kratší recenzi dnes již jedenácté verze.

Pohlédnu-li zpátky, rozdíl mezi verzí 9 a 10 není nijak zásadní a jako vlastník verze 9 bych neviděl podstatný důvod pro přechod na verzi 10. Ovšem přechod mezi verzí 10 a 11 již zásadní je, program nabízí pár zcela nových záležitostí, poctivě přepracovaný Editor a zcela nové jádro programu, což sice jako neprogramátor neocením, ale z toho plynoucí výhody již ano.

Takže, z mého osobního pohledu se tento přechod, pokud nové funkce umíte využít, zcela jistě vyplatí.

Průzkumník

Průzkumník – vlevo adresářový strom, vedle klíčová slova s náhledy, pod tím ohodnocení a značka zobrazované v náhledu snímku, zcela vpravo okno Akce. Podrobný popis je snad zbytečný.

Editor

Začneme rovnou skokem do Editoru, jelikož zde se nejvíc projevují změny v nové verzi. Ten je totiž vizuálně zcela přepracován, podle mého laického názoru mu to jedině prospělo. Starší verze editoru měly jednu nectnost, pro řadu funkcí se muselo hluboko do menu. To již neplatí, program má všechny funkce uspořádány do zcela logických položek menu: Soubor, Upravit, Vylepšit, Efekty, Vrstva, Výběr, Zobrazit. Po jejich rozbalení se pak ukáže jeden seznam, který již nemá další podmenu (až na pár opravdu světlých výjimek).

Celá struktura menu Editoru

Dočasné vrstvy jsou naprostou novinkou a za sebe musím říci, že velmi usnadní práci, nehledě na obrovskou škálu možností, které nabízejí. Při běžné práci na úpravách s grafickým programem vyberete maskou nějakou oblast a na ní následně aplikujete úpravu, kterou vidíte a korigujete. V tomtéž okamžiku však již nemůžete korigovat nebo doplňovat masku výběru, už vůbec realizovat průnik snímku přes masku, takže když se zmýlíte nebo je vaše představa jiná, začínáte znovu. Dočasné vrstvy umožňují nejen oddělenou a reálnou korekci jak masky samotné, tak vrstvy úpravy (retuše, ostření, rozostření, …), přičemž maska sama o sobě ještě umožňuje nastavit další samostatné parametry – vlastní průhlednost, způsob průniku se snímkem – normální, zesvětlit, jas, závoj, …

Přechodový filtr jako dočasná vrstva

Vložený obrázek jako dočasná vrstva

Špatně se fungování popisuje, nic to však nemění na tom, že výsledné možnosti jsou obrovské.

Informativní sdělení pro kritiky – není to Photoshop.

Editovat výběr je příjemná novinka umožňující v podstatě kdykoliv doupravit nebo zcela změnit již realizovaný výběr. Na něj navazuje další drobnost, která mi rovněž chyběla, a tou je Posun výběru, pokud najedeme myší na okraj obrázku, který dále pokračuje mimo viditelnou část na monitoru. Pak program automaticky posune okno a zobrazí část mimo obrazovku, aby umožnil aplikaci výběru.

Deformační mřížka v praxi, jinak Sikorski Sea King s poněkud deformovaným čumákem i listy rotoru

Deformační mřížka je dalším ze zcela nových prvků.

Zobrazí přes snímek rastr přímek, v jejichž průsečících jsou pohyblivé body, přitom je počet přímek ve svislém a horizontálním směru volitelný. Můžete je také doplňovat klikem myši, takže pokud máte například extrémně širokoúhlý snímek s deformovanou částí, můžete ji srovnat. Modelce lze „přizvednout“ koutky úst, můžete zeštíhlit sebe sama, další možnosti naleznete sami.

Jak uvádí šéf vývojářů při tiskovce – osobně tyto funkce moc rád nemám, nicméně uživatelé je požadují a tak ji tady máte. Ano, je zde a její použití je poměrně univerzální. Co mě zaujalo, pokud máte zdeformovanou fotografii architektury, umožňuje mnohem jemnější vyrovnání deformací než prosté srovnání pomocí jiné funkce Zoneru – Upravit kolinearitu.

Magnetické laso pokud realizujete výběr a ten ohraničují přijatelně kontrastní hrany, případně máte jasně ohraničený objekt na jednolitém pozadí, magnetické laso urychluje samotný výběr, neboť se „samo“ zachytává hran výběru. Hodně šikovná maličkost.

Redukovat červené oči lze jen pouhým klikem do „oka“ na snímku, přičemž je možné volit parametry funkce jako je průměr, odstínová tolerance, přesah, atd. Totéž je určeno pro funkci Svítící oči, které naopak vznikají při bočním svitu zdroje světla, většinou fotografického blesku, do oka.

Elipsový výběr je novinkou, při držení klávesy shift se mění na klasický kruhový.

Srovnání horizontu je doplněno o možnost přichytávání myši na linie, což je k nezaplacení, neboť odpadá nutnost zvětšování snímku, aby se člověk přesně „trefil“. Samozřejmě za předpokladu, že tam jasná linie existuje.

Měřítka zobrazení konečně doznala změn a jejich počet se podstatně zvýšil, ve výsledku je možné zvětšovat / zmenšovat snímek podle potřeby. Celkem 25 variant, včetně „celý“, vložit podle „kratší strany“, a rozsah od 1% do 12800% po jemných skocích. Tahle možnost mi vždycky chyběla, až Zoner udělá lineární volbu měřítka, budu dokonale spokojený. Berte samozřejmě s nadhledem.

Nějaké výhrady?

Říká se, že recenzent má mít nějakou výhradu. Dobrá, jednu tedy mám, protože mě opravdu deptá. Je to změna dvou důležitých ikonek – „Načíst v plném rozlišení“ a „Získat z DNG/RAW“. Prostě z těch nových nic nevyplývá, jsou natolik odlišné a nic neříkající, že si na ně pořád nemůžu zvyknout a raději počkám, až na mě vyskočí jejich funkce z pozice kursoru myši. Přitom všechny ostatní ikony odpovídají funkci, kterou znázorňují.

Na tiskovce Zoneru bylo řečeno, že ikony dělal tentokrát grafik a ne programátoři, což je vidět a je to fajn, ale u těchto dvou jsem pro zadání ikon zase zpátky programátorům.

Prohlížeč

Prohlížeč je logickým doplňkem poskytujícím to nejpotřebnější – velký náhled, možnost popisu a ohodnocení …

Byla vyslyšena řada uživatelů, a místo prohlížení snímků v Editoru se všemi jeho funkcemi pro prohlížení nepotřebnými, se objevil třetí člen programu. Průzkumník a Editor doplňuje Prohlížeč, přičemž název přesně odpovídá jeho funkci. Lze se vrátit jak do Průzkumníka, tak do Editoru, případně naopak z Editoru skočit na Prohlížeč. Prohlížeč má základní funkce – dočasné otáčení, prezentace, zobrazení doplňkových informací, atd. Pouhým klikem na snímek se přesouváte o jednu fotografii dál.

Výhodou je možnost zobrazení malého vodorovného pásu zmenšeních snímků nahoře, pod ním je pak velký snímek. Dál se přesouváte buď klikem, pak se zobrazí další snímek, nebo přímo vybráním daného snímku z pásu. Je možné zobrazení poznámek pod snímkem, dále možnost jeho obodování a označení barevnou „značkou“. Jednoduché funkční.

Okno Akce

S touhle drobností nevím, kam ji zařadit. Další člen programu to není, ale jen tak nová funkce to také není. Můžete je zobrazit jako svislý pás v Průzkumníku vpravo, poskytuje pod hlavními názvy Získat, Upravit, Organizovat, Publikovat a Návody přístup k mixu funkcí Průzkumníka, Editoru a Prohlížeče. Chytrá maličkost, vše je uspořádáno na jednom místě, pokud kliknete na název, rozbalí se všechny jeho možnosti a právě rozbalená jiná položka se celá zabalí.

Co je dále nového, aneb nesouvislý mix důležitých maličkostí

Přizpůsobení menu podle potřeb uživatele je dokonalé

Osobně nejvýše hodnotím u jakéhokoliv programu možnost přizpůsobit si jeho menu či ikony pro přímý přístup k požadovaným funkcím podle svého. Předchozí verze tuhle možnost má, verze 11 ji dále rozšířila na tři variantní řešení oddělených ikonových „menu“ jak pro Průzkumníka, tedy běžné pracovní prostředí programu, tak pro Editor. Aby toho nebylo málo, je možné pro opravdu laické či začínající uživatele zapnout ke každé ikonce samostatně, textový popis funkce, kterou vyvolává.

Značky a to kompatibilní s například Photoshopem nebo jinými ve světě používanými standardy. Snímek si můžete klasicky obodovat, případně doplnit barevnou značkou, která se v Průzkumníku zobrazuje v náhledu snímku jako čtvereček zvolené barvy.

Databáze popisů není pevně daná, ale lze ji uživatelsky rozšiřovat o další položky, podle kterých lze snímky následně třídit. Tím je otevřen prostor pro zcela libovolnou databázi hodnot a kritérií.

Skoro tisícovka snímků z leteckého dne, tele zoom + makro objektiv

Vyhledávat lze podle čehokoliv, jsou doplněné i statistiky s možností vyvolat grafy třeba i takového typu, jako je použitá ohnisková vzdálenost pro vybraný počet snímků nebo použitý expoziční čas.

Například já mohu z adresáře několika stovek fotografií z leteckého dne zjistit, že skoro všechny expozice s teleobjektivem měly čas 1/640, pár 1/500 vteřiny. Zbytečná informace? To je relativní, pokud máte dostatečné množství fotografií konkrétních námětů, můžete zhodnotit, zda třeba nepoužíváte zoom objektiv jen na min / max ohnisku a tedy jestli není lepší a pro kvalitu fotografií vhodnější přejít na pevné ohnisko.

Automatické vylepšení obrázku není jen jednoduchým robotem udělajícím úpravu děj se co děj. Bere se v potaz nejen expozice snímku ve spojení s histogramem, ale také citlivost, jejíž velikost určuje stupeň potlačení šumu snímku, atd. Autoři programu zcela rozumně uvádějí, že pro expozičně složité a zašumělé snímky je samozřejmě zásah programu vidět, ovšem pro laického uživatele a nejběžnější velikost tištěného snímku 10 x 15 cm je funkce velmi dobrá a poskytuje více než solidní výsledky. Zde si dovolím osobní poznámku, že dává proti předchozí verzi radikálně lepší výsledky.

Mé sympatie k této funkci jsou o to větší, že jsem ji zcela úmyslně pustil na své velké soubory připravené k tisku, kde jsem již nechtěl dělat žádné úpravy, byly prostě hotové. A daná funkce s nimi nic neudělala, tedy opravdu zohledňuje stav snímků z více pohledů.

Internetové HTML galerie se rozšířily o několik šablon, zobrazujících interaktivně snímky v 3D prostoru pomocí flash technologie. Napřed mi přišli dost šílené, ale pak jsem si uvědomil svůj věk (43) a pochopil, že nejsou pro mě :-). Po pár dnech zjistíte, že mají šmrnc a pokud to člověk nepřežene s počtem fotografií na jedné straně v rámci indexu a s barvou pozadí, jsou zajímavé a chytlavé. Možná ne pro nás dospěláky, ale pro naše náctileté určitě ano.

K té 3D flashové galerii se ještě vrátím, má takovou docela pohlednou vychytávku, popis k fotografii je na její zadní straně, tedy ji můžete klikem myši otočit, text si přečíst a pak vrátit zpět. Dovedu si představit zcela racionální využití této drobnosti v praxi.

Klasický měsíční jednořádkový kalendář

Kalendáře se rozšířily a jejich šablon je teď celá řada, včetně jednořádkových. Vzhled je široce modifikovatelný, od zkratek či plných názvů dnů, přes vlastnosti textu včetně orámování, znázornění “speciálních” dnů (sobota, neděle), zobrazení svátků.

Změna bitové hloubky, nově je umožněn převod na černobílý snímek s osmi nebo šestnácti bity na kanál. Drobnost, která by nejen černokomorníkům mohla zvýšit kvalitu černobílé fotografie z digitálního fotoaparátu, samozřejmě za logické podmínky použití raw formátu nebo skenu s vyšší barevnou hloubkou.

Ikony jsou ve dvou velikostech, standardní pro běžné monitory 17“ až 19“, u 22“ si můžete vybrat, jestli už nechcete větší a u velkých monitorů s vysokým rozlišením jednoznačně ty velké, protože jsou samozřejmě lépe čitelné.

RAW je podporován přes WIC kodek (Windows Imaging Component), pokud nevíte, co to je, mohu vás potěšit sdělením, že já také ne. Nicméně je přímo podporován RAW typu CRW, CR2, NEF, dále získání snímků z DNG formátu. Získat z RAW/DNG je rozšířeno o další možnosti, za prvé je zde varianta „Záchrana přepalů, která „stáhne“ expozici tak, aby v žádném barevném kanále nedošlo k vypálení. Za druhé můžete volit z více variant typů převodů, zde znalec nejsem a nemám ponětí, čím se liší.

Pokročilé snímání obrazovky je funkce doplněná o řadu drobností, řešících potřebu sejmout celou obrazovku, právě aktuální okno, s kurzorem myši či bez, s pozadím okna či stínem. Automaticky ukládat i číslovat. Kdo řeší občasné manuály k programům, které potřebují dokumentaci ve formě obsahu obrazovky, použije docela často.

Zpracování velkých souborů je řešeno jejich rozložením na „dlaždičky“ s rozměry 64 x 64 pixelů, takže se nepracuje s celým souborem dat, ale s jeho částí, případně, pokud se nevejde do paměti, se tak vyřeší možnost jeho zpracování. Tady musím říci, že jsem zkoušel hrátky se skeny o velikosti 240 MB a rychlost zpracování mě celkově překvapila, byť tady asi hraje roli mých 4 GB RAM na domácím počítači, přesto se volná paměť stále pohybovala kolem 2 GB. Vzhledem k tomu, že Visty 32 bitů umějí využít 3,5 GB paměti, měla by být běžná kapacita paměti počítače 2 GB pro zpracování snímků naprosto v pohodě.

Samozřejmě za situace, že nebudete chtít realizovat bigboard s rozlišením 600 dpi, tam se opravdu nepředpokládá, že by byl Zoner 11 tím správným editačním programem.

Třídit obrázky je opět jedna z funkcí vysloveně laických. Máte směs snímků z různých akcí z různých měsíců a dní? Pak je všechny označte, pusťte na ně uvedenou funkci a program provede automatické setřídění včetně vytvoření adresářů podle měsíců a dnů. Ve finále stačí přejmenovat adresáře podle akcí a celé setřídění je hotové. Využívají se zde EXIF informace.

Práce se souřadnicemi GPS

V tomto bodě čtenáře zklamu, nejsem vlastníkem GPS-ky a tak nemám jak si osahat možnosti programu v této oblasti. Dobrý nápad je navázání fotografií na aplikaci GoogleEarth, můžete přiřadit souřadnice fotografii ukázáním místa, kde jste ji pořídili, nebo naopak přiřadit podle souřadnic fotografii přesně na místo, kde byla fotografována. Přes GoogleEarth pak lze tyto snímky sdílet s jinými uživateli. Nemám osaháno, demonstrace je působivá a vůbec, tenhle nápad je pro cestovatele prakticky použitelný jako interaktivní záležitost.

Rychlost programu

Je vynikající, v principu tento argument nepokládám za podstatný vzhledem k současnému vývoji cen hardware. Pomalejší reakci třeba při vytváření náhledů z rozsáhlého počtu snímků je potřeba přičíst antivirovým a jiným „ochranným“ programům, přes které musí napřed požadavek projít, aby se následně vykonal. Spíše si myslím, že budete řešit kvalitu zobrazení fotografií na monitoru, než rychlost zpracování funkcí.

Program je optimalizován na dvoujádrové procesory a umožňuje, pokud takový máte, rozdělení náročnější práce na více jader. Týká se hlavně zpracování raw souborů a používání funkcí náročnějších na výpočetní výkon procesoru, ale například také zpracování pro přepočet DVD promítání, kde použití nových knihoven funkcí a více jader zmenší potřebný čas až čtyřikrát.

Ohledně rychlosti zpracování mě neberte za slovo, program jsem testoval na dvou počítačích doma a v práci (AMD X2 6000+/5600+, 4/2 GB paměti, minimálně dva disky – jeden fyzický na swapování a soubor zoneru pro náhledy), v práci včetně provozu na síti, a na notebooku Toshiba (dvoujádro, 2 GB paměti, jeden disk). Ve všech případech pod Windows Vista Home Premium, vzhledem k jejich režii a nároky na hardware musí být Zoner Photo Sturio 11 pod Windows XP o fous rychlejší a zcela bezproblémový.

Pro počítačově znalejší jedince doplňuji poznámku – solidní počítač by měl mít jeden fyzický disk pro systém a případně data, a druhý pro swapovací soubor jak systému, tak Zoneru. Pokud máte jediný disk na systém, data a swapování, výsledkem je rvačka programů o něj. Osobně to řeším systémovým diskem, velkým datovým na fotografie a dalším na swapování, tedy třemi fyzickými, nikoliv logickými, disky.

Verze programu

I tady udělal program evoluční skok, osobně mi přílišný počet variant v předchozích verzích přišel zavádějící, do práce jsme kupovali multilicenci verze 8 a dost dlouho mi trvalo racionální srovnání, o co všechno přijdu, když zvolím nižší variantu než profi.

Professional má vrstvy, masky, 16-ti bitové barvy, prostě má všechno :-). Zoner v maximálním podání se všemi výše uvedenými novinkami.

Cena 1.999,- Kč

Home neobtěžuje domácí laické uživatele maskami, vrstvami a křivkami, naopak vše směřuje na rychlou a snadnou úpravu nejběžnějších záležitostí, červené oči, automatická korekce snímku, automatické roztřídění snímků po adresářích s rozložením adresářové struktury po měsících a dnech, podle informací z exifu.

Cena 1.199,- Kč

Závěr

Zoner Photo Studio 11 je více než poctivý pracant, dnes s optimálně uspořádanými a přístupnými funkcemi, navíc v plné verzi řešící snad všechny potřeby nejen amatérského fotografa, včetně publikování fotografií na webu. Osobně si život bez něj již neumím představit, samozřejmě, jsem za ta léta používání Zoneru zaujatý. Nic to nemění na tom, že jde o velice kvalitní program za rozumnou cenu, řešící klidně v rámci rodiny kompletní potřeby ohledně digitální fotografie.