Zoner Photo Studio 14 z pohledu uživatele

Opět po roce přichází další verze programu Zoner Photo Studio, tentokrát čtrnáctá. Jde o programovou stálici rozšířenou do celého světa, včetně freewarové anglické varianty ve zjednodušené podobě (zatím pro verzi 13).

Prostě Zoner Photo Studio 14

Vizuálně je program téměř shodný s předchozí variantou, vnitřně však nikoliv a řada funkcí je zcela přepracována nebo změněna. K tomu samozřejmě přibyla nějaká ta „fíčura“ navíc a samozřejmě byly vzaty v potaz také názory či zkušenosti uživatelů. Takže program ve vztahu k předchozí verzi vypadá skoro stejně, funguje však výrazně rychleji v závislosti na hardware. Zda to pro uživatele má význam, bude uvedeno dále.

Neberte následující text jako recenzi, tímto směrem nemířím. Popisovat drobné změny prostředí, které se ustálilo na přehledné a v podstatě dlouhodobě stálé variantě, je zbytečné. Takže pokud chcete více informací, zkuste starší recenze variant 12 a 13.

Ještě si dovolím poznámku, že tvůrcům vůbec nezávidím, ono uvádět v ročním odstupu vždy novou verzi již tak propracovaného programu a zaujmout či získat tak nové uživatele, není žádná legrace.

Editor a RAW

Přehled funkcí editoru

Protože se chci vyhnout celkovému popisu poměrně známého prostředí, dovolím si cimrmanovský úkrok stranou a dále uvádím přehled všech funkcí editoru a zároveň části pro zpracování RAW formátu s tím, že dále bude jen pár poznámek k prostředí. Díky hardwarové akceleraci s využitím jak procesoru, pokud je vícejádrový, tak grafické karty, je rychlost celkového zpracování funkcí vysoká a opravdu si ušetříte čekání. Bude rozebráno dále.

Přehled funkcí RAWu

Pro RAW přibyly dvě nové funkce, úprava soudkovitosti a korekce chromatické vady.

Pak je podstatná změna v zobrazení levého sloupce, kdy verze 13 ukazovala jen právě zpracovávaný RAW snímek, zatímco 14 už ukazuje sled následujících snímků, jak udává Zoner, tzv. “film strip”.

Tím došlo ke sjednocení zobrazení pro prohlížeč, editor a RAW, neboť náhledy jsou nově také v editoru. Osobně považuji tuhle drobnost za velmi užitečnou, protože již nemusíte “vyskakovat” z editoru či RAWu a hledat další snímek v pořadí.

Soubor podstatných změn

Katalog, aneb úložiště náhledů obrazových (nejen) souborů je sice uživateli skryté, protože s ním v podstatě pracuje jen na začátku, kdy ho nastavuje, nicméně změna je podstatná. Zatímco mých cca 50 tisíc různých fotografií se vešlo v rámci katalogu Zoneru 13 do souboru o necelých 2 GB, ve 14 jsem těsně pod 7 GB a kdyby mi nedošlo místo na swapovacím disku, ani bych to nezaznamenal. V rámci spuštění programu či přechodu do adresáře s větším počtem (stovky až tisíce) fotografií se zkrátila doba jejich zobrazení, celková reakce programu je rychlejší a velikost katalogu je dána lepším a rozsáhlejším vyhledáváním či popisováním fotografií.

Katalog umožňuje téměř neomezené a plynulé nastavení velikosti náhledů, včetně jejich automatického generování pro celou strukturu vybraného adresáře a jeho podadresářů. Zde si jen dejte pozor na to, co požadujete, protože “přepočet” mého katalogu pro velkou změnu náhledů trval docela dlouho, je tedy vhodné tuto velikost nastavit předem a pak teprve generovat katalog.

Jediné, za co bych se přimlouval, je vrácení informace o velikosti katalogu do nastavení programu. Zoner 13 zobrazil počet snímků v katalogu a za nimi celkové místo, které katalog zabírá, 14 zobrazí jen počet snímků. Zde jde opravdu o drobnost :-), pro uživatele SSD disků může mít tato informace svůj význam.

Hardwarová akcelerace ve smyslu využití grafické karty byla zatím jen pro OpenGL, v nové verzi je možnost nejen využití grafické karty (CUDA), ale zobrazí se i případný stupeň urychlení výpočtu.

OpenGL je záležitostí ovladačů ATI (dnes AMD), zatímco grafické karty nVidia používají rozhraní CUDA. I pro relativně slabou grafickou kartu, z pohledu moderních počítačových her, je urychlení některých funkcí programu docela razantní, například u GeForce GT 550Ti je zrychlení téměř čtrnáctinásobné.

Šestijádro AMD v akci, brzdou je pevný disk počítače 🙂

Tahle drobnost, spolu s plným využitím vícejádrových procesorů, posunula novou verzi výrazně dál. Zatímco předchozí verze začala hardware využívat jen částečně, nová verze to již umí plnohodnotně. Skok z verze 13 na 14 není z pohledu rychlosti zpracování nejen RAWu až tak enormě výrazný, protože tyto funkce částečně nabídla již předchozí verze. Na druhou stranu to nemám jak vyzkoušet, protože mám šestijádrový procesor a ten je sám o sobě dost rychlý. Tak si pak poraďte.

Osobně bych řekl, že třináctka to začala a současná verze využití hardware dovedla k dokonalosti. Pro uživatele starších verzí by právě toto mohl být dost podstatný argument pro upgrade, v tomto případě je již rozdíl nebetyčný.

Podpora dvou monitorů je drobnost, která řadě fotografů ulehčí život. Lze přímo nastavit, kde se bude která záložka otevírat, ve formě: V aktivním okně, tam, kde byla předtím, vždy na primárním monitoru, vždy na sekundárním monitoru.

HDR – mapování tonality je výraznou změnou a doplněním původních funkcí HDR světla / stíny ve zpracování RAW. Skládání snímků z multiexpozic je zde samozřejmě také.

Mapování tonality je nádherná funkce. Přinutila mě vytáhnout řadu snímků, které měly přílišný expoziční rozsah jasů a nedokázal jsem z nich dostat rozumně použitelný obrázek ani zpracováním v RAWu pomocí HDR světla a stíny. Zde vytáhla z RAW formátu až neuvěřitelné množství dalších informací, a umožňuje nějaký snímek zachránit či z něj dostat, co tam opravdu je. Samozřejmě, s ohledem na šum v příliš tmavých místech, atd.

Mapování tonality umí vytáhnout snad všechno a tak je při jejím použití jen vhodné – přemýšlet. HDR kýčů jsou na internetových galeriích tisíce, ne každý snímek je pro toto zpracování vhodný. Z mého pohledu mi mapování tonality jednoznačně pomáhá tam, kde HDR světla / stíny v RAW modulu prostě nestačí.

Více napoví porovnávací obrázek. Čistě pro informaci, je použité základní nastavení funkce bez korekcí, tedy na posledním snímků jsou barvy nekorigované a vybledlé. Nic to nemění na tom, že takový rozsah informací jsem v tom snímku z katedrály ani neočekával. Tuto funkci považuji v současné verzi Zoneru za stěžejní s tím, že je pro fotografy do RAW formátu naprosto dokonale dotažena do konce.

Pokročilé odstranění šumu je další hodně zajímavou novinkou. Umožňuje redukovat šum v oblastech snímku, které lze definovat jejich barvou nebo jasem. Tím lze eliminovat selektivně šum především tam, kde opravdu nejvíc vadí a ponechat ho v jiných částech snímku beze změny.

Tuto funkci považuji po mapování tonality za druhou silnou novinku. Změnu šumu pouze v oblasti zelené barvy demonstruje ilustrační obrázek, možnosti jsou tady opravdu hodně variabilní.

Efekty na vrstvě jsou novým doplněním při vkládání obrázků / textů / symbolů. Než dlouhé popisy, víc napoví jejich aplikování na vkládaný text v několika variantách.

Každá z variant má řadu dalších individuálních parametrů, množství úprav je téměř neomezené.

Výplň podle okolí je novinkou, mající nahradit nevhodný objekt jeho okolím. Tedy napřed musíte maskou vybrat, co chcete odstranit, poté teprve použít danou funkci.

Tahle novinka mě uvádí do rozpaků, podle mého osobního názoru zůstala poněkud nedotažená a s pomocí stejného výběru, ale s použitím funkce Razítko, lze dosáhnout výrazně lepších výsledků. Osobně mi přijde, že jde o automatické razítko, tedy chápu, že v jednolitém pozadí je výsledek rychlý a pěkný, jakmile je pozadí nepatrně členité, stačí sloup či vyčnívající strom, je výsledek poměrně rozporuplný.

Zde jsme na fotografickém serveru, takže chápu, že teenager ohraničí, co tam nechce mít, nechá vymazat a neřeší, že tam jsou nějaké nesmysly. Na fotografii v malém formátu či web, ok. Při větším formátu a seriózní práci je vhodnější použít výběr s následnou aplikací razítka.

Vpravo na obrázku je uveden relativně bezproblémový snímek s lidmi pod křídlem letadla, kde je krásně vidět zmatení funkce jediným vyčnívajícím stromem, druhý příklad s lidmi na pozadí lesa už dává o řád lepší výsledky. Je potřeba vyzkoušet a když výsledek neodpovídá očekávání, přes výběr a razítko udělat ručně.

Asi moje jediná výhrada k novinkám této verze. Na některých webech jsem četl, že tato funkce je „inteligentní“, mám Zoner víc než rád, ale jestli bude tahle funkce inteligentní, tak ne dříve než ve verzi 15.

Volná deformace v režimech posun, zvětšení, zmenšení, rotace a obnovení. Mimo obligátního příkladu zeštíhlení modelky je použitelnost mnohem univerzálnější.

Pro příklad uvádím snímek „volně deformovaného“ hokejbalisty, hokejka deformována posunem, bota zvětšením, konec hokejky rotací, obličej posunem.

Při soudném využití funkce lze lecos elegantně a hlavně jemně doupravit bez pozorovatelného zásahu do snímku.

Cenová politika a závěrečné zhodnocení

Co mi osobně přijde jako příjemná změna, je současná cenová politika Zoneru. Verze bez jakýchkoliv omezení, tedy Zoner Photo Studio 14 Pro nyní vychází na 1.499,- Kč; verze Home na 749,- Kč; případné rozšíření na všechny domácí počítače (notebooky, atd.) za příplatek 499,- Kč a nakonec, upgrade z předchozí legálně pořízené verze velmi příjemných 799,- Kč. Dostáváte jak 32-bitovou, tak 64-bitovou verzi.

Samozřejmě, je to jen můj osobní názor, považuji Zoner Photo Studio 14 za jednu z nejvhodnějších voleb, neboť za velmi vysokou funkčnost zaplatíte více než přijatelnou cenu. Adobe Lightroom 3, určený spíše profesionálním fotografům, jde cenově přes 7.000,- Kč; Adobe Photoshop Elements 10 cca 2.400,- Kč. Ten první míří jinam, Elements pak obsahují mnoho funkcí typu “jak odstranit či jak vylepšit”, využívající řadu snímků téhož, přijdou mi spíše směřované k laikům. Zoner je přesně mezi, vynikající rozsah možností, doplněný o řadu nadstandardních funkcí. Programy dostupné zdarma vypouštím, to je jiná kategorie.

Za jedinou drobnou chybu Zonerů považuji marketing, měli novináře, alespoň ti věnující se fotografické branži, zahrnout desítkami kritických snímků zpracovaných novou verzí. Mapování tonality a pokročilé odstranění šumu nejsou jen “nové” funkce, ony posouvají celý program o notný kus dál.

O upgrade z verze 13 na 14 bych přemýšlel, zda ano či ne, pro verzi starší, tedy 12 a níže, je to jednoznačné ano. Nejsem správný arbitr, se Zonerem pracuji od verze 5 a tuším od verze 7 trošku vážněji, nicméně verdikt zní – jednoznačně doporučuji.

PS: Zonerama je novinkou, kterou jsem v tomto článku nepopisoval. Jedná se o webový prostor pro on-line spravovanou a přímo s programem provázanou galerii s kapacitou 2 GB. Protože mám osobní webové stránky a nijak nepoužívám ani jiné on-line internetové služby, nechtěl jsem tady z pozice “neuživatele, psát nějaká vyjádření.