Zvětšování z diapozitivů

I ti, kteří fotografují na barevnou inverzi, mohou ze svých diapozitivů zhotovit zvětšeniny. Ačkoli tento postup není příliš rozšířený, není se čeho bát a skvělých výsledků se lze dopracovat mnohdy snadněji, než při zvětšování z negativu.

Při zvětšování z diapozitivů je mnoho postupů a vybavení stejných, jako při zvětšování z negativů. Budu proto často odkazovat na minulé díly tohoto seriálu, kde jsem popisoval práci s barevným negativem. Doporučil bych proto i výhradním zájemcům o diapozitivy, aby si přečetli díly věnované negativům.

Vybavení

Přístrojové vybavení je stejné, jako při práci s barevným negativem. Potřebujeme tedy zvětšovák se zdrojem světla, jehož spektrální složení můžeme více či méně plynule regulovat. Expoziční hodiny patří ke standardní výbavě každé fotolaboratoře, stejně jako zařízení pro proužkové zkoušky. Problematika bezpečného osvětlení a barevného analyzátoru je rozvedena v díle věnovaném barevnému negativu. Při zvětšování z diapozitivů je barevný analyzátor zapotřebí ještě méně, než při práci s negativy. Máme totiž k dispozici srovnávací standard – originální diapozitiv – takže vyhodnocení barevných odchylek je velmi snadné. Analyzátor může být přínosný pro stanovení expozičního času, na to ale stačí mnohem levnější pozitivní expozimetry.
Pokud budete zvětšovat ze zarámečkovaných diáků, je vhodné doplnit šuplík na negativy držákem na rámečky. Odpadne tak nepříjemné vytahování diáků z rámečků. Meopta dodává pro všechny své zvětšováky příslušné vložky.
Příjemnou pomůckou, stejně jako při práci s negativem, je šedý klín, pomocí kterého jednou expozicí snadno určíme potřebný expoziční čas.

Postup při expozici

Stejně jako v případě barevného negativu musíme určit opravnou filtraci a expoziční čas. Při hledání správné filtrace však není nutno postupovat tak systematicky a důkladně jako při práci s negativem, protože barevné odchylky zvětšeniny lze srovnávat s originálním diákem.
Doporučuji pořídit si snímek exponometrické šedé tabulky. S tímto diapozitivem potom velmi snadno naleznete správnou filtraci pro danou emulzní sérii použitého zvětšovacího materiálu (základní opravná filtrace uvedená výrobcem na balíčku zvětšovacího papíru je stejně nepoužitelná jako v případě negativu). Vyhodnocení se nejlépe provede tak, že si vedle sebe položíte snímanou tabulku a zvětšeninu. Nalezená filtrace je potom platná pro všechny snímky pořízené za správného osvětlení. Toto je největší kouzlo zvětšování z diapozitivů – žádné pracné hledání opravných filtrací při změně filmů, diáky jsou všechny stejné!
Také změny filtrace jsou logické, protože se pracuje ve správných, nikoli negativních barvách. Pokud je tedy zvětšenina např. příliš žlutá, ubereme žlutý filtr. Změny filtrací shrnuje následující tabulka:

Samozřejmě že, stejně jako při práci s negativy, nepoužíváme současně všech tří filtrů, to by jen snižovalo světelný tok. Filtraci vždy upravíme na dva filtry (viz díly o negativech).
Pokud máme nalezenou základní filtraci na šedou tabulku a zvětšujeme z diapozitivu pořízeného při správném osvětlení, je možno zhotovit perfektní zvětšeninu na “jeden a půl” pokusu: na malý útržek papíru naexponujeme přes šedý klín významný výřez z budoucí zvětšeniny (nebo zhotovíme proužkovou zkoušku). Po zpracování nalezneme správný expoziční čas a posoudíme barevné vyvážení. Ve většině případů nebude třeba měnit opravnou filtraci a můžeme rovnou zhotovit výslednou zvětšeninu. Pokud přece jen bude patrný barevný závoj, opravíme filtraci. Při dostatečných zkušenostech je možno potom bez další kontroly zhotovit výslednou zvětšeninu. Ze začátku bude asi vhodnější udělat ještě jednu malou kontrolní zkoušku a teprve potom výslednou zvětšeninu.

Pro přepočty filtrací při přechodu na jinou várku papírů a změny expozičních časů platí stejná pravidla jako v případě zvětšování z negativů.

Příště: lázně a materiály