Zdravím všechny na Paladixu a přeju všem krajinářům velké podzimní fotografické žně :-).
Prosil bych radu ohledně focení na formát 6×6 /Flexaretou/.
Mám Pentax Z-1p + Pentax 28-70/4 + Sigma APO II 70-300 a jsem spokojený. Fotím s tím hlavně statické motivy, nic, co by uteklo, nebo ujelo /krajinky atp./. Fotku si tak pořádně připavím a výtěžnost je slušná. /Chci tím říct, že nemám touhu třískat tuny fotek, to by pak 6×6 vyšel pěkně draho./ Přítel mi nabídl zachovalou Flexaretu.
Dotaz: Pokud vezmu fotku z kinofilmu /s tím vybavením, které mám/ a vedle ní dám fotku 6×6 z nějakého posledního typu Felxarety, bude vidět rozdíl ? Všichni mě přesvědčují, že ano, že je to dané tím 6×6 rozměrem oproti 24mmx36mm.
Bohužel zatím nemám fotokomoru. To znamená, že musím do labu.
Dotaz: má cenu fotit negativ 6×6, když mi pak jsou schopni udělat fotky akorát na digitálním labu, který to naskenuje a “vypálí” na “fotku” o 400dpi ???
Dotaz: nevíte někde o KLASICKÉM /nedigitálním, analogovém/ labu, kde by byli schopni udělat fotku z negativu 6×6? (Můj analogový labista mi taky říkal, ať do Flexarety jdu a říká, že na jeho labu by teoreticky fotky udělat šly, ale že nemá “rámeček” – to je asi nějaká drahá součást labu?)
Díky moc za radu.
Ondřej Frinta
Odpověď redakce
Dobrý den,
i já patřím k lidem, kteří si myslí, že i dnes lze s Flexaretou pořídit za málo peněz hodně muziky.
1) Rozdíl mezi kinofilmem a svitkem je v důsledku rozdílného zvětšení jednoznačný. Novější Flexarety mají objektiv, který je konstrukcí velmi ostrý tessar (i když můžeme spekulovat, že se Meoptě nepodařilo při návrhu a výrobě vytěžit z optické konstrukce tolik, co třeba Zeissům). A i když dnes kvalitní kinofilmová skla dosahují lepších parametrů a vyhlásíme v optických výkonech remízu, stále je tu vliv menšího zvětšení struktury filmu.
Zvlášť výrazný je rozdíl na těch rozměrech, kdy svitek ještě zvětšujeme málo a kinofilm již hodně, což je někde kolem 24×24 (svitek 4x, kino 10x).
2) Pokud je fotografie vytištěna či vysvícena s rozlišením 400 dpi, je to dostatečné. Jedná se o 15 bodů na milimetr, tedy přes 7 dvojčar na milimetr. Optickou zvětšeninu možná při podrobné konfrontaci odlišíte, ale rozhodně nelze říci, že by digitální minilab degradoval výhody většího formátu. Pochopitelně předpokládám, že naskenování (v digitálním minilabu) je provedeno s náležitým rozlišením.
3) O svitkovém analogovém minilabu přímo nevím, ale pokud jste z Prahy, zkuste se zeptat v Kodaku na Národní třídě, kde ho určitě měli, případně ve firmě Prestiž Foto v Nových Butovicích, kde mají i analogové minilaby, nevím ale, jestli na svitek. Vzhledem k široké nabídce služeb bych doporučil zkusit i firmy Thalia Picta, Fotografia (nejlépe Petřiny) a ČTK. Mimopražská profesionální laboratoř je v Hronově (FotoNova), v Praze pro ně sbíráme zakázky např. my.
Znám sice několik lidí, kteří na svitek fotí a nezvětšují, ti však filmy skenují a pak nosí právě do digitálních minilabů, protože jim počítačová úprava poskytuje podobné nástroje, jako v temné komoře. Vylepšení zvětšeniny (a to myslím v dobrém smyslu slova) pak zdaleka převáží to, že bychom tu a tam zblízka mohli odhalit nějaký ten pixlík. Jako příklad takové práce uvádím např. http://www.paladix.cz/rs/clanek.php?aid=10426.
Rámečkem myslí Váš labista vložku do minilabu, která umožňuje založení filmu, v tomto případě s větším otvorem pro svitek. O ceně takového dílu nemám sebemenší představu, může se jednat o obyčejnou masku, tedy kus plechu se čtvercovým otvorem 6×6, ale třeba také o celý velký díl obsahující i zařízení pro posun filmu.
S pozdravem
Tomáš Cihelka