Dobrý den.
Již asi dvakrát po sobě se mi stalo, že vyvolaný film ve fotolabu měl na výsledných (náhledových) fotografiích příliš velké zrno. Jako náhled si nechávám udělat rozměr fotky 9×13. Poté ty nejzajímavější nechám udělat znova na větší rozměr. A už u těch 9×13 je zrno neskutečně výrazné. Fotím většinou na filmy ProFoto 100. S barevností to taky není to pravé. Je pravdou, že po zakoupení nového stroje mi udělali první filmy úplně katasrofálně, ale pak se to zlepšilo a byl jsem naprosto spokojen. Krásné barvy, perfekní ostrost, zrno jemné. Prostě tak, jak jsem si to představoval a v podstatě nafotil. U posledního filmu mám pocit hlavně vetší zrnitosti, jakoby jsem fotil na film citlivosti 400. Barvy taky nesedí a není vidět ani že jsem na některých fotkách použil polarizační filtr. Nevím jestli foto dělám špatně já, nebo snad ten fotolab?
Skončit s nimi nechci, protože v mém regionu není moc z čeho vybírat.
A kdysi jsem se s nimi přel o kvalitu dost často, šlo hlavně o poškrábané negativy, které jsem si znehodnotil prý já. Pak jsem z obsluhou zjistil, že to skutečně bylo od nich. To už ale doufám na několik měsíců starém stroji nehrozí. Původně dělali fotky na materiál od kodaku teď je to fuji.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem M. Beseda.
Příliš velké zrno
Martin Beseda
Odpověď redakce
Příčiny mohou být v zásadě dvě (jedna, druhá i obě zároveň):
PODEXPOZICE FILMU
– na něm může mít vinu měření Vašeho přístroje. Konkrétně pro Kodak ProFoto 100 je lépe celý film exponovat s korekcí +1/3 nebo +1/2 EV. Nejlépe je toto nastavit ne korekcemi, ale manuálně citlivostí filmu, pokud to přístroj dovoluje – tedy nastavit citlivost na 80 ASA (= +1/3EV) nebo nastavit korekci na +1/3 resp. +1/2 podle toho, jaký má daný přístroj krok korekcí. Lepší je to ale pomocí citlivosti filmu, protože pak máte korekce na nule a můžete s nimi dále pracovat bez výpočtů, kde se dá snadno udělat chyba. “Vstupní korekci” ale neměňte, při dalších potřebných korekcích s ní počítejte, jako by vůbec nebyla nastavena.
Barevný negativ velmi špatně snáší podexpozici, zatímco mírná přeexpozice (proto ty plusové korekce) zlepšuje podání barev a velmi snižuje zrnitost, která je u ProFoto 100 nativně velmi malá, ovšem ten film se prostě nesmí podexponovat. Expoziční pružnost je u kvalitních barevných negativů mnohem větší směrem k přeexpozici, podexpozici tyto filmy zkrátka nesnášejí.
Stejnou korekci +1/3 (resp. +1/2) volte i u citlivějších filmů (pro film nominální citlivost 400 ASA nastavte buď ISO 320, u profi-filmů jako např. Fuji Pro 400H nebo u Kodak Portra 400 (snad s výjimkou UC) či Kodak Elite 400 můžete pro další nasycení barev nastavit i ISO 250.
ŠPATNÝ LAB
– poškrábané filmy může produkovat i docela nový stroj, pokud se pravidelně a správně nečistí a pokud se neprovádějí tzv. “škrábací testy” s prázdným filmem, který nikdy nebyl ve fotoaparátu (aby se vyloučilo zavinění přístrojem). Dalším důvodem může být prošlá nebo špatně skladovaná chemie, papírem to bude těžko.
Abyste vyloučil první možnost, dejte film na zkoušku vyvolat jinam nebo si nechte již starší vyvolaný film, u kterého jste nebyl s výsledkem spokojen, naskenovat na kvalitním filmovém skeneru.
Řekl bych, že to bude ale spíše první možností – dost často se totiž stává, že lidé přejdou na profesionální filmy, ale jejich přístroj je podexponovává – pak jsou samozřejmě zklamáni. Nezřídka pak tvrdí, že amatérské filmy jim dávají lepší výsledky.
“Trik” spočívá v tom, že u profesionálních filmů (a také kupodivu u Fuji New Superia) je nominální citlivost shodná s tou skutečnou (neboť se předpokládá použití v lepších přístrojích s přesnějším měřením), zatímco u amatérských filmů (Kodak Gold, Konica Centuria) se s možností podexpozice počítá, proto je nominální citlivost např. 200 ASA, zatímco ta skutečná je třeba 125 ASA; neboli výrobce – aby zamezil vzniku “špatných” fotografií – prostě udělá méně citlivý film, jenž je pak přístrojem mírně přeexponován, zrno se zmenší a barvy jsou sytější. Proto s profesionálními filmy nasazenými např. v levných kompaktech bývají výsledky daleko horší než s filmy amatérskými – a viníkem je jednoznačně podexpozice způsobená nepřesným měřením světla.
Milan Sýkora
chyba
Pane Sýkoro, nevadí Vám, že posledním odstavcem popíráte ty předcházející?
Pokud bude udávaná citlivost filmu ISO 200 a reálná ISO 125 tak to bude co? Přeexponovávat určitě ne…:)
Chyba – omluva
Máte pravdu – je to samozřejmě naopak. Nevím, jak k tomu došlo, asi jsem se nějak přepsal; teď mě udivuje, že jsem si toho nevšiml hned. Nominální citlivost musí být menší než skutečná, aby docházelo k přeexpozici.
Díky za opravu…
MS#
chyba
Tak jsem to udělal. Na film citlivosti 100 jsem nastavil 80. Skutečně se vše zlepšilo. Děkuji za pomoc.
Akorát mi není jasné, proč to bylo v pořádku při nastavení automatické citlivosti na původních iso 100 po několik let zpátky. Používám stále stejný film a fotoaparát taky.
Martin
chyba
Zpětně se to asi těžko zjistí – ale může to být i změnou minilabu, resp. jeho pracovního postupu, změnou obsluhy… Hlavně, že to funguje 🙂
MS#